Lucas 18
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ARA
1 Vyprávěl jim [také] podobenství, aby viděli, jak je třeba stále se modlit a neochabovat.
1 Disse-lhes Jesus uma parábola sobre o dever de orar sempre e nunca esmorecer:
2 Říkal: „V jednom městě byl soudce, který se Boha nebál a z člověka si nic nedělal.
2 Havia em certa cidade um juiz que não temia a Deus, nem respeitava homem algum.
3 V tom městě byla vdova, která k němu chodila a říkala: Zastaň se mě proti mému odpůrci.
3 Havia também, naquela mesma cidade, uma viúva que vinha ter com ele, dizendo: Julga a minha causa contra o meu adversário.
4 Ale on dlouho nechtěl. Potom si však řekl: I když se Boha nebojím a z člověka si nic nedělám,
4 Ele, por algum tempo, não a quis atender; mas, depois, disse consigo: Bem que eu não temo a Deus, nem respeito a homem algum;
5 zastanu se té vdovy, protože mi působí mnohou nesnáz, aby mě nakonec nepřišla zpolíčkovat.“
5 todavia, como esta viúva me importuna, julgarei a sua causa, para não suceder que, por fim, venha a molestar-me.
6 Pán řekl: „Slyšte, co říká ten nespravedlivý soudce!
6 Então, disse o Senhor: Considerai no que diz este juiz iníquo.
7 Nezastane se Bůh svých vyvolených, kteří k němu volají dnem i nocí? Bude s pomocí pro ně otálet?
7 Não fará Deus justiça aos seus escolhidos, que a ele clamam dia e noite, embora pareça demorado em defendê-los?
8 Pravím vám, že se jich rychle zastane. Jen až přijde Syn člověka, zdali nalezne víru na zemi?“
8 Digo-vos que, depressa, lhes fará justiça. Contudo, quando vier o Filho do Homem, achará, porventura, fé na terra?
9 A těm, kteří spoléhali na sebe, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl toto podobenství:
9 Propôs também esta parábola a alguns que confiavam em si mesmos, por se considerarem justos, e desprezavam os outros:
10 „Dva lidé vystoupili do chrámu, aby se pomodlili: jeden byl farizeus, druhý celník.
10 Dois homens subiram ao templo com o propósito de orar: um, fariseu, e o outro, publicano.
11 Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil: Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, lupiči, nespravedliví, cizoložníci, nebo i jako tento celník.
11 O fariseu, posto em pé, orava de si para si mesmo, desta forma: Ó Deus, graças te dou porque não sou como os demais homens, roubadores, injustos e adúlteros, nem ainda como este publicano;
12 Postím se dvakrát týdně a dávám desátky ze všeho, co získávám.
12 jejuo duas vezes por semana e dou o dízimo de tudo quanto ganho.
13 Avšak celník, který stál opodál, nechtěl ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: Bože, projev milost mně hříšnému.
13 O publicano, estando em pé, longe, não ousava nem ainda levantar os olhos ao céu, mas batia no peito, dizendo: Ó Deus, sê propício a mim, pecador!
14 Pravím vám, že ten sestoupil do svého domu ospravedlněn spíše než onen farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude pokořen, kdo se však pokořuje, bude povýšen.“
14 Digo-vos que este desceu justificado para sua casa, e não aquele; porque todo o que se exalta será humilhado; mas o que se humilha será exaltado.
15 Přinášeli k němu i nemluvňata, aby se jich dotýkal. Když to uviděli učedníci, kárali je.
15 Traziam-lhe também as crianças, para que as tocasse; e os discípulos, vendo, os repreendiam.
16 Ježíš si je zavolal a řekl: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království.
16 Jesus, porém, chamando-as para junto de si, ordenou: Deixai vir a mim os pequeninos e não os embaraceis, porque dos tais é o reino de Deus.
17 Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevstoupí.“
17 Em verdade vos digo: Quem não receber o reino de Deus como uma criança de maneira alguma entrará nele.
18 Jeden z předních mužů se ho otázal: „Dobrý učiteli, co ⌈mám učinit, abych získal⌉ věčný život?“
18 Certo homem de posição perguntou-lhe: Bom Mestre, que farei para herdar a vida eterna?
19 Ježíš mu řekl: „Proč mne nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, než jeden: Bůh.
19 Respondeu-lhe Jesus: Por que me chamas bom? Ninguém é bom, senão um, que é Deus.
20 Přikázání znáš: Abys nezcizoložil, nezabil, neukradl, nevydal křivé svědectví; cti svého otce i matku.“
20 Sabes os mandamentos: Não adulterarás , não matarás , não furtarás , não dirás falso testemunho , honra a teu pai e a tua mãe.
21 On řekl: „To všechno zachovávám od [svého] mládí.“
21 Replicou ele: Tudo isso tenho observado desde a minha juventude.
22 Když to Ježíš uslyšel, řekl mu: „Jedno ti ještě schází: Prodej všechno, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebesích; pak přijď a následuj mne.“
22 Ouvindo-o Jesus, disse-lhe: Uma coisa ainda te falta: vende tudo o que tens, dá-o aos pobres e terás um tesouro nos céus; depois, vem e segue-me.
23 Když to uslyšel, velice se zarmoutil, neboť byl velmi bohatý.
23 Mas, ouvindo ele estas palavras, ficou muito triste, porque era riquíssimo.
24 Když ho Ježíš uviděl, [jak se velice zarmoutil,] řekl: „Jak těžko vcházejí do Božího království ti, kdo mají majetek.
24 E Jesus, vendo-o assim triste, disse: Quão dificilmente entrarão no reino de Deus os que têm riquezas!
25 Neboť je snadnější, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.“
25 Porque é mais fácil passar um camelo pelo fundo de uma agulha do que entrar um rico no reino de Deus.
26 Ti, kdo to slyšeli, řekli: „A kdo může být zachráněn?“
26 E os que ouviram disseram: Sendo assim, quem pode ser salvo?
27 On řekl: „Co je nemožné u lidí, je možné u Boha.“
27 Mas ele respondeu: Os impossíveis dos homens são possíveis para Deus.
28 Petr řekl: „Hle, my jsme opustili [všechno], co jsme měli, a vydali se za tebou.“
28 E disse Pedro: Eis que nós deixamos nossa casa e te seguimos.
29 On jim řekl: „Amen, pravím vám, že není nikdo, kdo opustil dům nebo ženu nebo bratry nebo rodiče nebo děti pro Boží království,
29 Respondeu-lhes Jesus: Em verdade vos digo que ninguém há que tenha deixado casa, ou mulher, ou irmãos, ou pais, ou filhos, por causa do reino de Deus,
30 aby v tomto čase nedostal mnohokrát víc a v přicházejícím věku život věčný.“
30 que não receba, no presente, muitas vezes mais e, no mundo por vir, a vida eterna.
31 Vzal k sobě těch Dvanáct a řekl jim: „Hle, vystupujeme do Jeruzaléma a naplní se všechno, co je napsáno skrze proroky o Synu člověka.
31 Tomando consigo os doze, disse-lhes Jesus: Eis que subimos para Jerusalém, e vai cumprir-se ali tudo quanto está escrito por intermédio dos profetas, no tocante ao Filho do Homem;
32 Neboť bude vydán pohanům a vysmějí se mu, bude potupen a popliván,
32 pois será ele entregue aos gentios, escarnecido, ultrajado e cuspido;
33 zbičují ho a zabijí; a třetího dne vstane z mrtvých.“
33 e, depois de o açoitarem, tirar-lhe-ão a vida; mas, ao terceiro dia, ressuscitará.
34 Ale oni ničemu z toho neporozuměli a ten výrok byl před nimi skrytý; nechápali, co bylo řečeno.
34 Eles, porém, nada compreenderam acerca destas coisas; e o sentido destas palavras era-lhes encoberto, de sorte que não percebiam o que ele dizia.
35 Stalo se, když se přibližoval k Jerichu, že nějaký slepec seděl u cesty a žebral.
35 Aconteceu que, ao aproximar-se ele de Jericó, estava um cego assentado à beira do caminho, pedindo esmolas.
36 Když uslyšel, že jde kolem zástup, vyptával se, co se to děje.
36 E, ouvindo o tropel da multidão que passava, perguntou o que era aquilo.
37 Oznámili mu, že tudy jde Ježíš Nazaretský.
37 Anunciaram-lhe que passava Jesus, o Nazareno.
38 Tu zvolal: „Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!“
38 Então, ele clamou: Jesus, Filho de Davi, tem compaixão de mim!
39 Ti, kteří šli vpředu, mu přísně domlouvali, aby zmlkl. On však tím víc křičel: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou.“
39 E os que iam na frente o repreendiam para que se calasse; ele, porém, cada vez gritava mais: Filho de Davi, tem misericórdia de mim!
40 Ježíš se zastavil a rozkázal, aby ho k němu přivedli. Když se přiblížil, Ježíš se ho zeptal:
40 Então, parou Jesus e mandou que lho trouxessem. E, tendo ele chegado, perguntou-lhe:
41 „Co chceš, abych ti učinil?“ On řekl: „Pane, ať vidím!“
41 Que queres que eu te faça? Respondeu ele: Senhor, que eu torne a ver.
42 Ježíš mu řekl: „Prohlédni! Tvá víra tě uzdravila.“
42 Então, Jesus lhe disse: Recupera a tua vista; a tua fé te salvou.
43 A hned prohlédl, šel za ním a oslavoval Boha. A všechen lid, který to viděl, vzdal Bohu chválu.
43 Imediatamente, tornou a ver e seguia-o glorificando a Deus. Também todo o povo, vendo isto, dava louvores a Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.