Lucas 18
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ACF
1 Vyprávěl jim [také] podobenství, aby viděli, jak je třeba stále se modlit a neochabovat.
1 E contou-lhes também uma parábola sobre o dever de orar sempre, e nunca desfalecer,
2 Říkal: „V jednom městě byl soudce, který se Boha nebál a z člověka si nic nedělal.
2 Dizendo: Havia numa cidade um certo juiz, que nem a Deus temia, nem respeitava o homem.
3 V tom městě byla vdova, která k němu chodila a říkala: Zastaň se mě proti mému odpůrci.
3 Havia também, naquela mesma cidade, uma certa viúva, que ia ter com ele, dizendo: Faze-me justiça contra o meu adversário.
4 Ale on dlouho nechtěl. Potom si však řekl: I když se Boha nebojím a z člověka si nic nedělám,
4 E por algum tempo não quis atendê-la; mas depois disse consigo: Ainda que não temo a Deus, nem respeito os homens,
5 zastanu se té vdovy, protože mi působí mnohou nesnáz, aby mě nakonec nepřišla zpolíčkovat.“
5 Todavia, como esta viúva me molesta, hei de fazer-lhe justiça, para que enfim não volte, e me importune muito.
6 Pán řekl: „Slyšte, co říká ten nespravedlivý soudce!
6 E disse o Senhor: Ouvi o que diz o injusto juiz.
7 Nezastane se Bůh svých vyvolených, kteří k němu volají dnem i nocí? Bude s pomocí pro ně otálet?
7 E Deus não fará justiça aos seus escolhidos, que clamam a ele de dia e de noite, ainda que tardio para com eles?
8 Pravím vám, že se jich rychle zastane. Jen až přijde Syn člověka, zdali nalezne víru na zemi?“
8 Digo-vos que depressa lhes fará justiça. Quando porém vier o Filho do homem, porventura achará fé na terra?
9 A těm, kteří spoléhali na sebe, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl toto podobenství:
9 E disse também esta parábola a uns que confiavam em si mesmos, crendo que eram justos, e desprezavam os outros:
10 „Dva lidé vystoupili do chrámu, aby se pomodlili: jeden byl farizeus, druhý celník.
10 Dois homens subiram ao templo, para orar; um, fariseu, e o outro, publicano.
11 Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil: Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, lupiči, nespravedliví, cizoložníci, nebo i jako tento celník.
11 O fariseu, estando em pé, orava consigo desta maneira: Ó Deus, graças te dou porque não sou como os demais homens, roubadores, injustos e adúlteros; nem ainda como este publicano.
12 Postím se dvakrát týdně a dávám desátky ze všeho, co získávám.
12 Jejuo duas vezes na semana, e dou os dízimos de tudo quanto possuo.
13 Avšak celník, který stál opodál, nechtěl ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: Bože, projev milost mně hříšnému.
13 O publicano, porém, estando em pé, de longe, nem ainda queria levantar os olhos ao céu, mas batia no peito, dizendo: Ó Deus, tem misericórdia de mim, pecador!
14 Pravím vám, že ten sestoupil do svého domu ospravedlněn spíše než onen farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude pokořen, kdo se však pokořuje, bude povýšen.“
14 Digo-vos que este desceu justificado para sua casa, e não aquele; porque qualquer que a si mesmo se exalta será humilhado, e qualquer que a si mesmo se humilha será exaltado.
15 Přinášeli k němu i nemluvňata, aby se jich dotýkal. Když to uviděli učedníci, kárali je.
15 E traziam-lhe também meninos, para que ele lhes tocasse; e os discípulos, vendo isto, repreendiam-nos.
16 Ježíš si je zavolal a řekl: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království.
16 Mas Jesus, chamando-os para si, disse: Deixai vir a mim os meninos, e não os impeçais, porque dos tais é o reino de Deus.
17 Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevstoupí.“
17 Em verdade vos digo que, qualquer que não receber o reino de Deus como menino, não entrará nele.
18 Jeden z předních mužů se ho otázal: „Dobrý učiteli, co ⌈mám učinit, abych získal⌉ věčný život?“
18 E perguntou-lhe um certo príncipe, dizendo: Bom Mestre, que hei de fazer para herdar a vida eterna?
19 Ježíš mu řekl: „Proč mne nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, než jeden: Bůh.
19 Jesus lhe disse: Por que me chamas bom? Ninguém há bom, senão um, que é Deus.
20 Přikázání znáš: Abys nezcizoložil, nezabil, neukradl, nevydal křivé svědectví; cti svého otce i matku.“
20 Sabes os mandamentos: Não adulterarás, não matarás, não furtarás, não dirás falso testemunho, honra a teu pai e a tua mãe.
21 On řekl: „To všechno zachovávám od [svého] mládí.“
21 E disse ele: Todas essas coisas tenho observado desde a minha mocidade.
22 Když to Ježíš uslyšel, řekl mu: „Jedno ti ještě schází: Prodej všechno, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebesích; pak přijď a následuj mne.“
22 E quando Jesus ouviu isto, disse-lhe: Ainda te falta uma coisa; vende tudo quanto tens, reparte-o pelos pobres, e terás um tesouro no céu; vem, e segue-me.
23 Když to uslyšel, velice se zarmoutil, neboť byl velmi bohatý.
23 Mas, ouvindo ele isto, ficou muito triste, porque era muito rico.
24 Když ho Ježíš uviděl, [jak se velice zarmoutil,] řekl: „Jak těžko vcházejí do Božího království ti, kdo mají majetek.
24 E, vendo Jesus que ele ficara muito triste, disse: Quão dificilmente entrarão no reino de Deus os que têm riquezas!
25 Neboť je snadnější, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.“
25 Porque é mais fácil entrar um camelo pelo fundo de uma agulha do que entrar um rico no reino de Deus.
26 Ti, kdo to slyšeli, řekli: „A kdo může být zachráněn?“
26 E os que ouviram isto disseram: Logo quem pode salvar-se?
27 On řekl: „Co je nemožné u lidí, je možné u Boha.“
27 Mas ele respondeu: As coisas que são impossíveis aos homens são possíveis a Deus.
28 Petr řekl: „Hle, my jsme opustili [všechno], co jsme měli, a vydali se za tebou.“
28 E disse Pedro: Eis que nós deixamos tudo e te seguimos.
29 On jim řekl: „Amen, pravím vám, že není nikdo, kdo opustil dům nebo ženu nebo bratry nebo rodiče nebo děti pro Boží království,
29 E ele lhes disse: Na verdade vos digo que ninguém há, que tenha deixado casa, ou pais, ou irmãos, ou mulher, ou filhos, pelo reino de Deus,
30 aby v tomto čase nedostal mnohokrát víc a v přicházejícím věku život věčný.“
30 Que não haja de receber muito mais neste mundo, e na idade vindoura a vida eterna.
31 Vzal k sobě těch Dvanáct a řekl jim: „Hle, vystupujeme do Jeruzaléma a naplní se všechno, co je napsáno skrze proroky o Synu člověka.
31 E, tomando consigo os doze, disse-lhes: Eis que subimos a Jerusalém, e se cumprirá no Filho do homem tudo o que pelos profetas foi escrito;
32 Neboť bude vydán pohanům a vysmějí se mu, bude potupen a popliván,
32 Pois há de ser entregue aos gentios, e escarnecido, injuriado e cuspido;
33 zbičují ho a zabijí; a třetího dne vstane z mrtvých.“
33 E, havendo-o açoitado, o matarão; e ao terceiro dia ressuscitará.
34 Ale oni ničemu z toho neporozuměli a ten výrok byl před nimi skrytý; nechápali, co bylo řečeno.
34 E eles nada disto entendiam, e esta palavra lhes era encoberta, não percebendo o que se lhes dizia.
35 Stalo se, když se přibližoval k Jerichu, že nějaký slepec seděl u cesty a žebral.
35 E aconteceu que chegando ele perto de Jericó, estava um cego assentado junto do caminho, mendigando.
36 Když uslyšel, že jde kolem zástup, vyptával se, co se to děje.
36 E, ouvindo passar a multidão, perguntou que era aquilo.
37 Oznámili mu, že tudy jde Ježíš Nazaretský.
37 E disseram-lhe que Jesus Nazareno passava.
38 Tu zvolal: „Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!“
38 Então clamou, dizendo: Jesus, Filho de Davi, tem misericórdia de mim.
39 Ti, kteří šli vpředu, mu přísně domlouvali, aby zmlkl. On však tím víc křičel: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou.“
39 E os que iam passando repreendiam-no para que se calasse; mas ele clamava ainda mais: Filho de Davi, tem misericórdia de mim!
40 Ježíš se zastavil a rozkázal, aby ho k němu přivedli. Když se přiblížil, Ježíš se ho zeptal:
40 Então Jesus, parando, mandou que lho trouxessem; e, chegando ele, perguntou-lhe,
41 „Co chceš, abych ti učinil?“ On řekl: „Pane, ať vidím!“
41 Dizendo: Que queres que te faça? E ele disse: Senhor, que eu veja.
42 Ježíš mu řekl: „Prohlédni! Tvá víra tě uzdravila.“
42 E Jesus lhe disse: Vê; a tua fé te salvou.
43 A hned prohlédl, šel za ním a oslavoval Boha. A všechen lid, který to viděl, vzdal Bohu chválu.
43 E logo viu, e seguia-o, glorificando a Deus. E todo o povo, vendo isto, dava louvores a Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.