João 4
Sanskrit Bible (NT) in Tamil Script (SAN_TAM) vs NAA
1 யீஸு²: ஸ்வயம்ʼ நாமஜ்ஜயத் கேவலம்ʼ தஸ்ய ஸி²ஷ்யா அமஜ்ஜயத் கிந்து யோஹநோ(அ)தி⁴கஸி²ஷ்யாந் ஸ கரோதி மஜ்ஜயதி ச,
1 Quando Jesus soube que os fariseus tinham ouvido dizer que ele fazia e batizava mais discípulos do que João
2 பி²ரூஸி²ந இமாம்ʼ வார்த்தாமஸ்²ருʼண்வந் இதி ப்ரபு⁴ரவக³த்ய
2 — se bem que Jesus mesmo não batizava, e sim os seus discípulos —,
3 யிஹூதீ³யதே³ஸ²ம்ʼ விஹாய புந ர்கா³லீலம் ஆக³த்|
3 deixou a Judeia, retirando-se outra vez para a Galileia.
4 தத: ஸோ²மிரோணப்ரதே³ஸ²ஸ்ய மத்³யேந தேந க³ந்தவ்யே ஸதி
4 E era-lhe necessário passar pela região da Samaria.
5 யாகூப்³ நிஜபுத்ராய யூஷபே² யாம்ʼ பூ⁴மிம் அத³தா³த் தத்ஸமீபஸ்தா²யி ஸோ²மிரோணப்ரதே³ஸ²ஸ்ய ஸுகா²ர் நாம்நா விக்²யாதஸ்ய நக³ரஸ்ய ஸந்நிதா⁴வுபாஸ்தா²த்|
5 Assim, Jesus chegou a uma cidade samaritana, chamada Sicar, perto das terras que Jacó tinha dado a seu filho José.
6 தத்ர யாகூப³: ப்ரஹிராஸீத்; ததா³ த்³விதீயயாமவேலாயாம்ʼ ஜாதாயாம்ʼ ஸ மார்கே³ ஸ்²ரமாபந்நஸ்தஸ்ய ப்ரஹே: பார்ஸ்²வே உபாவிஸ²த்|
6 Ali ficava o poço de Jacó. Cansado da viagem, Jesus sentou-se junto ao poço. Era por volta do meio-dia.
7 ஏதர்ஹி காசித் ஸோ²மிரோணீயா யோஷித் தோயோத்தோலநார்த²ம் தத்ராக³மத்
7 Nisso veio uma mulher samaritana tirar água. Jesus lhe disse:
8 ததா³ ஸி²ஷ்யா: கா²த்³யத்³ரவ்யாணி க்ரேதும்ʼ நக³ரம் அக³ச்ச²ந்|
8 Pois os seus discípulos tinham ido à cidade comprar alimentos.
9 யீஸு²: ஸோ²மிரோணீயாம்ʼ தாம்ʼ யோஷிதம் வ்யாஹார்ஷீத் மஹ்யம்ʼ கிஞ்சித் பாநீயம்ʼ பாதும்ʼ தே³ஹி| கிந்து ஸோ²மிரோணீயை: ஸாகம்ʼ யிஹூதீ³யலோகா ந வ்யவாஹரந் தஸ்மாத்³தே⁴தோ: ஸாகத²யத் ஸோ²மிரோணீயா யோஷிதத³ஹம்ʼ த்வம்ʼ யிஹூதீ³யோஸி கத²ம்ʼ மத்த: பாநீயம்ʼ பாதும் இச்ச²ஸி?
9 Então a mulher samaritana perguntou a Jesus: — Como, sendo o senhor um judeu, pede água a mim, que sou mulher samaritana? Ela disse isso porque os judeus não se dão com os samaritanos.
10 ததோ யீஸு²ரவத³த்³ ஈஸ்²வரஸ்ய யத்³தா³நம்ʼ தத்கீத்³ருʼக் பாநீயம்ʼ பாதும்ʼ மஹ்யம்ʼ தே³ஹி ய இத்த²ம்ʼ த்வாம்ʼ யாசதே ஸ வா க இதி சேத³ஜ்ஞாஸ்யதா²ஸ்தர்ஹி தமயாசிஷ்யதா²: ஸ ச துப்⁴யமம்ருʼதம்ʼ தோயமதா³ஸ்யத்|
10 Jesus respondeu:
11 ததா³ ஸா ஸீமந்திநீ பா⁴ஷிதவதி, ஹே மஹேச்ச² ப்ரஹிர்க³ம்பீ⁴ரோ ப⁴வதோ நீரோத்தோலநபாத்ரம்ʼ நாஸ்தீ ச தஸ்மாத் தத³ம்ருʼதம்ʼ கீலாலம்ʼ குத: ப்ராப்ஸ்யஸி?
11 Ao que a mulher respondeu: — O senhor não tem balde e o poço é fundo. De onde vai conseguir essa água viva?
12 யோஸ்மப்⁴யம் இமமந்தூ⁴ம்ʼ த³தௌ³, யஸ்ய ச பரிஜநா கோ³மேஷாத³யஸ்²ச ஸர்வ்வே(அ)ஸ்ய ப்ரஹே: பாநீயம்ʼ பபுரேதாத்³ருʼஸோ² யோஸ்மாகம்ʼ பூர்வ்வபுருஷோ யாகூப்³ தஸ்மாத³பி ப⁴வாந் மஹாந் கிம்ʼ?
12 Por acaso o senhor é maior do que Jacó, o nosso pai, que nos deu o poço, do qual ele mesmo bebeu, assim como os seus filhos e o seu gado?
13 ததோ யீஸு²ரகத²யத்³ இத³ம்ʼ பாநீயம்ʼ ஸ: பிவதி ஸ புநஸ்த்ருʼஷார்த்தோ ப⁴விஷ்யதி,
13 Jesus respondeu:
14 கிந்து மயா த³த்தம்ʼ பாநீயம்ʼ ய: பிவதி ஸ புந: கதா³பி த்ருʼஷார்த்தோ ந ப⁴விஷ்யதி| மயா த³த்தம் இத³ம்ʼ தோயம்ʼ தஸ்யாந்த: ப்ரஸ்ரவணரூபம்ʼ பூ⁴த்வா அநந்தாயுர்யாவத் ஸ்ரோஷ்யதி|
14 mas aquele que beber da água que eu lhe der nunca mais terá sede. Pelo contrário, a água que eu lhe der será nele uma fonte a jorrar para a vida eterna.
15 ததா³ ஸா வநிதாகத²யத் ஹே மஹேச்ச² தர்ஹி மம புந: பீபாஸா யதா² ந ஜாயதே தோயோத்தோலநாய யதா²த்ராக³மநம்ʼ ந ப⁴வதி ச தத³ர்த²ம்ʼ மஹ்யம்ʼ தத்தோயம்ʼ தே³ஹீ|
15 A mulher lhe disse: — Senhor, quero que me dê essa água para que eu não mais tenha sede, nem precise vir aqui buscá-la.
16 ததோ யீஸூ²ரவத³த்³யாஹி தவ பதிமாஹூய ஸ்தா²நே(அ)த்ராக³ச்ச²|
16 Jesus disse:
17 ஸா வாமாவத³த் மம பதிர்நாஸ்தி| யீஸு²ரவத³த் மம பதிர்நாஸ்தீதி வாக்யம்ʼ ப⁴த்³ரமவோச:|
17 Ao que a mulher respondeu: — Não tenho marido. Então Jesus disse:
18 யதஸ்தவ பஞ்ச பதயோப⁴வந் அது⁴நா து த்வயா ஸார்த்³த⁴ம்ʼ யஸ்திஷ்ட²தி ஸ தவ ப⁴ர்த்தா ந வாக்யமித³ம்ʼ ஸத்யமவாதி³:|
18 Porque já teve cinco, e esse que agora tem não é seu marido. O que você disse é verdade.
19 ததா³ ஸா மஹிலா க³தி³தவதி ஹே மஹேச்ச² ப⁴வாந் ஏகோ ப⁴விஷ்யத்³வாதீ³தி பு³த்³த⁴ம்ʼ மயா|
19 A mulher então lhe disse: — Agora eu sei que o senhor é um profeta!
20 அஸ்மாகம்ʼ பித்ருʼலோகா ஏதஸ்மிந் ஸி²லோச்சயே(அ)ப⁴ஜந்த, கிந்து ப⁴வத்³பி⁴ருச்யதே யிரூஸா²லம் நக³ரே ப⁴ஜநயோக்³யம்ʼ ஸ்தா²நமாஸ்தே|
20 Nossos pais adoravam neste monte, mas vocês dizem que em Jerusalém é o lugar onde se deve adorar.
21 யீஸு²ரவோசத் ஹே யோஷித் மம வாக்யே விஸ்²வஸிஹி யதா³ யூயம்ʼ கேவலஸை²லே(அ)ஸ்மிந் வா யிரூஸா²லம் நக³ரே பிதுர்ப⁴ஜநம்ʼ ந கரிஷ்யத்⁴வே கால ஏதாத்³ருʼஸ² ஆயாதி|
21 Jesus respondeu:
22 யூயம்ʼ யம்ʼ ப⁴ஜத்⁴வே தம்ʼ ந ஜாநீத², கிந்து வயம்ʼ யம்ʼ ப⁴ஜாமஹே தம்ʼ ஜாநீமஹே, யதோ யிஹூதீ³யலோகாநாம்ʼ மத்⁴யாத் பரித்ராணம்ʼ ஜாயதே|
22 Vocês adoram o que não conhecem; nós adoramos o que conhecemos, porque a salvação vem dos judeus.
23 கிந்து யதா³ ஸத்யப⁴க்தா ஆத்மநா ஸத்யரூபேண ச பிதுர்ப⁴ஜநம்ʼ கரிஷ்யந்தே ஸமய ஏதாத்³ருʼஸ² ஆயாதி, வரம் இதா³நீமபி வித்³யதே ; யத ஏதாத்³ருʼஸோ² ப⁴த்காந் பிதா சேஷ்டதே|
23 Mas vem a hora — e já chegou — em que os verdadeiros adoradores adorarão o Pai em espírito e em verdade. Porque são esses que o Pai procura para seus adoradores.
24 ஈஸ்²வர ஆத்மா; ததஸ்தஸ்ய யே ப⁴க்தாஸ்தை: ஸ ஆத்மநா ஸத்யரூபேண ச ப⁴ஜநீய:|
24 Deus é Espírito, e é necessário que os seus adoradores o adorem em espírito e em verdade.
25 ததா³ ஸா மஹிலாவாதீ³த் க்²ரீஷ்டநாம்நா விக்²யாதோ(அ)பி⁴ஷிக்த: புருஷ ஆக³மிஷ்யதீதி ஜாநாமி ஸ ச ஸர்வ்வா: கதா² அஸ்மாந் ஜ்ஞாபயிஷ்யதி|
25 A mulher respondeu: — Eu sei que virá o Messias, chamado Cristo. Quando ele vier, nos anunciará todas as coisas.
26 ததோ யீஸு²ரவத³த் த்வயா ஸார்த்³த⁴ம்ʼ கத²நம்ʼ கரோமி யோ(அ)ஹம் அஹமேவ ஸ புருஷ:|
26 Então Jesus disse:
27 ஏதஸ்மிந் ஸமயே ஸி²ஷ்யா ஆக³த்ய ததா² ஸ்த்ரியா ஸார்த்³த⁴ம்ʼ தஸ்ய கதோ²பகத²நே மஹாஸ்²சர்ய்யம் அமந்யந்த ததா²பி ப⁴வாந் கிமிச்ச²தி? யத்³வா கிமர்த²ம் ஏதயா ஸார்த்³த⁴ம்ʼ கதா²ம்ʼ கத²யதி? இதி கோபி நாப்ருʼச்ச²த்|
27 Naquele momento, chegaram os discípulos de Jesus e se admiraram ao vê-lo falando com uma mulher. Mas nenhum deles perguntou: “O que você está querendo?” Ou: “Por que o senhor está falando com ela?”
28 தத: பரம்ʼ ஸா நாரீ கலஸ²ம்ʼ ஸ்தா²பயித்வா நக³ரமத்⁴யம்ʼ க³த்வா லோகேப்⁴யோகதா²யத்³
28 Quanto à mulher, deixou o seu cântaro, foi à cidade e disse ao povo:
29 அஹம்ʼ யத்³யத் கர்ம்மாகரவம்ʼ தத்ஸர்வ்வம்ʼ மஹ்யமகத²யத்³ ஏதாத்³ருʼஸ²ம்ʼ மாநவமேகம் ஆக³த்ய பஸ்²யத ரு கிம் அபி⁴ஷிக்தோ ந ப⁴வதி ?
29 — Venham comigo e vejam um homem que me disse tudo o que eu já fiz. Não seria ele, por acaso, o Cristo?
30 ததஸ்தே நக³ராத்³ ப³ஹிராக³த்ய தாதஸ்ய ஸமீபம் ஆயந்|
30 Então saíram da cidade e foram até onde Jesus estava.
31 ஏதர்ஹி ஸி²ஷ்யா: ஸாத⁴யித்வா தம்ʼ வ்யாஹார்ஷு: ஹே கு³ரோ ப⁴வாந் கிஞ்சித்³ பூ⁴க்தாம்ʼ|
31 Enquanto isso, os discípulos pediam a Jesus, dizendo: — Mestre, coma!
32 தத: ஸோவத³த்³ யுஷ்மாபி⁴ர்யந்ந ஜ்ஞாயதே தாத்³ருʼஸ²ம்ʼ ப⁴க்ஷ்யம்ʼ மமாஸ்தே|
32 Mas ele lhes disse:
33 ததா³ ஸி²ஷ்யா: பரஸ்பரம்ʼ ப்ரஷ்டும் ஆரம்ப⁴ந்த, கிமஸ்மை கோபி கிமபி ப⁴க்ஷ்யமாநீய த³த்தவாந்?
33 Então os discípulos começaram a dizer entre si: — Será que alguém lhe trouxe algo para comer?
34 யீஸு²ரவோசத் மத்ப்ரேரகஸ்யாபி⁴மதாநுரூபகரணம்ʼ தஸ்யைவ கர்ம்மஸித்³தி⁴காரணஞ்ச மம ப⁴க்ஷ்யம்ʼ|
34 Jesus lhes declarou:
35 மாஸசதுஷ்டயே ஜாதே ஸ²ஸ்யகர்த்தநஸமயோ ப⁴விஷ்யதீதி வாக்யம்ʼ யுஷ்மாபி⁴: கிம்ʼ நோத்³யதே? கிந்த்வஹம்ʼ வதா³மி, ஸி²ர உத்தோல்ய க்ஷேத்ராணி ப்ரதி நிரீக்ஷ்ய பஸ்²யத, இதா³நீம்ʼ கர்த்தநயோக்³யாநி ஸு²க்லவர்ணாந்யப⁴வந்|
35 Vocês não dizem que ainda faltam quatro meses até a colheita? Eu, porém, lhes digo: Levantem os olhos e vejam os campos, pois estão maduros para a colheita.
36 யஸ்²சி²நத்தி ஸ வேதநம்ʼ லப⁴தே அநந்தாயு:ஸ்வரூபம்ʼ ஸ²ஸ்யம்ʼ ஸ க்³ருʼஹ்லாதி ச, தேநைவ வப்தா சே²த்தா ச யுக³பத்³ ஆநந்த³த:|
36 Quem colhe recebe desde já a recompensa e ajunta o seu fruto para a vida eterna, para que se alegrem ao mesmo tempo o que semeia e o que colhe.
37 இத்த²ம்ʼ ஸதி வபத்யேகஸ்²சி²நத்யந்ய இதி வசநம்ʼ ஸித்³த்⁴யதி|
37 Pois, no caso, é verdadeiro o ditado: “Um é o que semeia, outro é o que colhe.”
38 யத்ர யூயம்ʼ ந பர்ய்யஸ்²ராம்யத தாத்³ருʼஸ²ம்ʼ ஸ²ஸ்யம்ʼ சே²த்தும்ʼ யுஷ்மாந் ப்ரைரயம் அந்யே ஜநா:பர்ய்யஸ்²ராம்யந் யூயம்ʼ தேஷாம்ʼ ஸ்²ரக³ஸ்ய ப²லம் அலப⁴த்⁴வம்|
38 Eu os enviei a colher o que vocês não semearam; outros trabalharam, e vocês aproveitaram o trabalho deles.
39 யஸ்மிந் காலே யத்³யத் கர்ம்மாகார்ஷம்ʼ தத்ஸர்வ்வம்ʼ ஸ மஹ்யம் அகத²யத் தஸ்யா வநிதாயா இத³ம்ʼ ஸாக்ஷ்யவாக்யம்ʼ ஸ்²ருத்வா தந்நக³ரநிவாஸிநோ ப³ஹவ: ஸோ²மிரோணீயலோகா வ்யஸ்²வஸந்|
39 Muitos samaritanos daquela cidade creram em Jesus, por causa do testemunho da mulher, que tinha dito: “Ele me disse tudo o que eu já fiz.”
40 ததா² ச தஸ்யாந்திகே ஸமுபஸ்தா²ய ஸ்வேஷாம்ʼ ஸந்நிதௌ⁴ கதிசித்³ தி³நாநி ஸ்தா²தும்ʼ தஸ்மிந் விநயம் அகுர்வ்வாந தஸ்மாத் ஸ தி³நத்³வயம்ʼ தத்ஸ்தா²நே ந்யவஷ்டத்
40 Quando, pois, os samaritanos foram até Jesus, pediram-lhe que permanecesse com eles; e Jesus ficou ali dois dias.
41 ததஸ்தஸ்யோபதே³ஸே²ந ப³ஹவோ(அ)பரே விஸ்²வஸ்ய
41 Muitos outros creram nele, por causa da palavra de Jesus.
42 தாம்ʼ யோஷாமவத³ந் கேவலம்ʼ தவ வாக்யேந ப்ரதீம இதி ந, கிந்து ஸ ஜக³தோ(அ)பி⁴ஷிக்தஸ்த்ராதேதி தஸ்ய கதா²ம்ʼ ஸ்²ருத்வா வயம்ʼ ஸ்வயமேவாஜ்ஞாஸமஹி|
42 E diziam à mulher: — Agora não é mais por causa do que você falou que nós cremos, mas porque nós mesmos ouvimos, e sabemos que este é verdadeiramente o Salvador do mundo.
43 ஸ்வதே³ஸே² ப⁴விஷ்யத்³வக்து: ஸத்காரோ நாஸ்தீதி யத்³யபி யீஸு²: ப்ரமாணம்ʼ த³த்வாகத²யத்
43 Passados dois dias, Jesus saiu dali e foi para a Galileia.
44 ததா²பி தி³வஸத்³வயாத் பரம்ʼ ஸ தஸ்மாத் ஸ்தா²நாத்³ கா³லீலம்ʼ க³தவாந்|
44 Porque o próprio Jesus testemunhou que um profeta não tem honra na sua própria terra.
45 அநந்தரம்ʼ யே கா³லீலீ லியலோகா உத்ஸவே க³தா உத்ஸவஸமயே யிரூஸ²லம் நக³ரே தஸ்ய ஸர்வ்வா: க்ரியா அபஸ்²யந் தே கா³லீலம் ஆக³தம்ʼ தம் ஆக்³ருʼஹ்லந்|
45 Assim, quando chegou à Galileia, os galileus o receberam, porque viram todas as coisas que Jesus tinha feito em Jerusalém, por ocasião da festa, à qual eles também tinham comparecido.
46 தத: பரம் யீஸு² ர்யஸ்மிந் காந்நாநக³ரே ஜலம்ʼ த்³ராக்ஷாரஸம் ஆகரோத் தத் ஸ்தா²நம்ʼ புநரகா³த்| தஸ்மிந்நேவ ஸமயே கஸ்யசித்³ ராஜஸபா⁴ஸ்தாரஸ்ய புத்ர: கப²ர்நாஹூமபுரீ ரோக³க்³ரஸ்த ஆஸீத்|
46 Jesus foi outra vez a Caná da Galileia, onde tinha transformado água em vinho. E havia ali um oficial do rei, cujo filho estava doente em Cafarnaum.
47 ஸ யேஹூதீ³யதே³ஸா²த்³ யீஸோ² ர்கா³லீலாக³மநவார்த்தாம்ʼ நிஸ²ம்ய தஸ்ய ஸமீபம்ʼ க³த்வா ப்ரார்த்²ய வ்யாஹ்ருʼதவாந் மம புத்ரஸ்ய ப்ராயேண கால ஆஸந்ந: ப⁴வாந் ஆக³த்ய தம்ʼ ஸ்வஸ்த²ம்ʼ கரோது|
47 Quando ouviu dizer que Jesus tinha vindo da Judeia para a Galileia, foi até ele e pediu-lhe que fosse curar o seu filho, que estava morrendo.
48 ததா³ யீஸு²ரகத²யத்³ ஆஸ்²சர்ய்யம்ʼ கர்ம்ம சித்ரம்ʼ சிஹ்நம்ʼ ச ந த்³ருʼஷ்டா யூயம்ʼ ந ப்ரத்யேஷ்யத²|
48 Então Jesus lhe disse:
49 தத: ஸ ஸபா⁴ஸத³வத³த் ஹே மஹேச்ச² மம புத்ரே ந ம்ருʼதே ப⁴வாநாக³ச்ச²து|
49 O oficial pediu mais uma vez: — Senhor, venha, antes que o meu filho morra!
50 யீஸு²ஸ்தமவத³த்³ க³ச்ச² தவ புத்ரோ(அ)ஜீவீத் ததா³ யீஸு²நோக்தவாக்யே ஸ விஸ்²வஸ்ய க³தவாந்|
50 Jesus respondeu: O homem creu na palavra de Jesus e partiu.
51 க³மநகாலே மார்க³மத்⁴யே தா³ஸாஸ்தம்ʼ ஸாக்ஷாத்ப்ராப்யாவத³ந் ப⁴வத: புத்ரோ(அ)ஜீவீத்|
51 Quando já estava a caminho, os seus servos vieram ao encontro dele, anunciando-lhe que o seu filho estava vivo.
52 தத: கம்ʼ காலமாரப்⁴ய ரோக³ப்ரதீகாராரம்போ⁴ ஜாதா இதி ப்ருʼஷ்டே தைருக்தம்ʼ ஹ்ய: ஸார்த்³த⁴த³ண்ட³த்³வயாதி⁴கத்³விதீயயாமே தஸ்ய ஜ்வரத்யாகோ³(அ)ப⁴வத்|
52 Então perguntou a que horas o seu filho havia se sentido melhor. Informaram: — Ontem, à uma hora da tarde a febre o deixou.
53 ததா³ யீஸு²ஸ்தஸ்மிந் க்ஷணே ப்ரோக்தவாந் தவ புத்ரோ(அ)ஜீவீத் பிதா தத்³பு³த்³த்⁴வா ஸபரிவாரோ வ்யஸ்²வஸீத்|
53 Com isso, o pai reconheceu que aquela era precisamente a hora em que Jesus tinha dito a ele: “O seu filho vai viver.” E ele e toda a sua casa creram.
54 யிஹூதீ³யதே³ஸா²த்³ ஆக³த்ய கா³லீலி யீஸு²ரேதத்³ த்³விதீயம் ஆஸ்²சர்ய்யகர்ம்மாகரோத்|
54 Este foi o segundo sinal que Jesus fez, depois de ir da Judeia para a Galileia.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.