Mateus 25

rifa (RIFA) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 ”خنِّي أَذْ ثِيڒِي ثْڭلْذِيثْ ن إِجنْوَانْ أَمشْنَاوْعشْرَا ن ثعْزَارِييِّينْ إِوْينْثْ ڒفْنَارَاثْ نْسنْثْ، فّْغنْثْ، حِيمَا أَذْ مّڒْقنْثْ أَكْ-ذ وسْڒِي ذ ثسْڒِيثْ.
1 Então o reino dos céus será semelhante a dez virgens que, tomando as suas lâmpadas, saíram ao encontro do noivo.
2 خمْسَا زَّايْسنْثْ ذ ثِيمِيغِيسِينْ ؤُ خمْسَا ذ ثِيفْغَاڒْ.
2 Cinco delas eram insensatas, e cinco prudentes.
3 ثِينِّي إِدْجَانْ ذ ثِيفْغَاڒْ كْسِينْثْ ڒفْنَارَاثْ نْسنْثْ، مَاشَا وَارْ إِوْيِينْثْ شَا زّشْثْ.
3 Ora, as insensatas, tomando as lâmpadas, não levaram azeite consigo.
4 ثِيمِيغِيسِينْ إِوْينْثْ-إِ-د زّشْثْ ذِي ثْزِييَّاثِينْ نْسنْثْ أَكْ-ذ ڒفْنَارَاثْ نْسنْثْ.
4 As prudentes, porém, levaram azeite em suas vasilhas, juntamente com as lâmpadas.
5 ڒَامِي إِعْضڒْ ؤُمُوڒَايْ، بْذَانْثْ تّْنُوذُومنْثْ مَارَّا ؤُشَا طّْصنْثْ.
5 E tardando o noivo, cochilaram todas, e dormiram.
6 ذِي ڒْوسْطْ ن دْجِيڒثْ ثُوغَا ذِينْ ثْغُويِّيثْ: ’خْزَارمْ، أَقَا أَمُوڒَايْ يُوسَا-د، فّْغمْ-د، أَذْ ث ثڒْقَامْ!‘
6 Mas à meia-noite ouviu-se um grito: Eis o noivo! saí-lhe ao encontro!
7 خنِّي كَّارنْثْ ثعْزَارِييِّينْ نِّي، سّوْجْذنْثْ-إِ-د ڒفْنَارَاثْ نْسنْثْ.
7 Então todas aquelas virgens se levantaram, e prepararam as suas lâmpadas.
8 ثِيفْغَاڒْ نَّانْثْ إِ ثْمِيغِيسِينْ: ’وْشنْثْ أَنغْ زِي زّشْثْ نْكنْثْ مِينْزِي ڒفْنَارَاثْ نّغْ خسْينْثْ.‘
8 E as insensatas disseram às prudentes: Dai-nos do vosso azeite, porque as nossas lâmpadas estão se apagando.
9 أَرِّينْثْ-إِ-د خَاسنْثْ ثْمِيغِيسِينْ، نَّانْثْ: ’عمَّارْصْ، وَارْ ذ أَنغْ إِتّْقذِّي إِ نشِّينْ ذ كنِّينْثْ. رُوحنْثْ غَارْ إِسبَّابنْ، مَاحنْذْ أَذْ ثسْغنْثْ إِ يِيخفْ نْكنْثْ.‘
9 Mas as prudentes responderam: não; pois de certo não chegaria para nós e para vós; ide antes aos que o vendem, e comprai-o para vós.
10 ڒَامِي رُوحنْثْ نِيثنْثِي حِيمَا أَذْ سْغنْثْ، يُوسَا-د ؤُمُوڒَايْ، ؤُ ثِينِّي ثُوغَا إِوجْذنْ ؤُذْفنْثْ أَكِيذسْ غَارْ ثَادَّارْثْ ن ڒفْرَاحثْ ن وُورَارْ ؤُشَا ثْبلّعْ ثوَّارْثْ.
10 E, tendo elas ido comprá-lo, chegou o noivo; e as que estavam preparadas entraram com ele para as bodas, e fechou-se a porta.
11 أَوَارْنِي مَانْ أَيَا ؤُسِينْثْ ثعْزَارِييِّينْ نّغْنِي، قَّارنْثْ: ’أَ سِيذِيثْنغْ، أَ سِيذِيثْنغْ، أَرْزمْ أَنغْ!‘
11 Depois vieram também as outras virgens, e disseram: Senhor, Senhor, abre-nos a porta.
12 نتَّا يَارَّا-د، إِنَّا: ’س ثِيذتّْ، نشّْ أَذْ أَكنْثْ إِنِيغْ، وَارْ كنِّينْثْ سِّينغْ.‘
12 Ele, porém, respondeu: Em verdade vos digo, não vos conheço.
13 س ؤُينِّي حْضَامْ، مِينْزِي كنِّيوْ وَارْ ثسِّينمْ شَا أَسّْ ؤُڒَا ذ ثَاسَاعّثْ.“
13 Vigiai pois, porque não sabeis nem o dia nem a hora.
14 ”مِينْزِي ثَامسْڒَاشْثْ أَمْ يِيجّْ ن بْنَاذمْ إِسَافَارْ بَارَّا إِ ثمُّورْثْ نّسْ، إِڒَاغَا-د خْ إِمْسخَّارنْ نّسْ ؤُشَا إِكلّفْ إِ-ثنْ خْ وَاڭْڒَا نّسْ.
14 Porque é assim como um homem que, ausentando-se do país, chamou os seus servos e lhes entregou os seus bens:
15 إِوْشَا إِ يِيجّنْ خمْسَا ثَالِينْثْ، إِ ونّغْنِي ثْنَاينْ، إِ ونِّي وِيسّْ ثْڒَاثَا إِشْثنْ ن ثَالِينْثْ، كُوڒْ إِجّنْ عْلَاحْسَابْ ثِيزمَّارْ نّسْ، ڒخْذنِّي إِكَّارْ، إِسَافَارْ ذغْيَا.
15 a um deu cinco talentos, a outro dois, e a outro um, a cada um segundo a sua capacidade; e seguiu viagem.
16 إِرُوحْ ونِّي إِطّْفنْ خمْسَا ثَالِينْثْ، إِسبّبْ ذَايْسنْ ؤُشَا يَارْبحْ خمْسَا.
16 O que recebera cinco talentos foi imediatamente negociar com eles, e ganhou outros cinco;
17 أَمنِّي عَاوذْ ونِّي إِطّْفنْ ثْنَاينْ ثَالِينْثْ، يَارْبحْ ثْنَاينْ نّغْنِي.
17 da mesma sorte, o que recebera dois ganhou outros dois;
18 مَاشَا ونِّي إِطّْفنْ إِشْثْ ن ثَالِينْثْ، إِرُوحْ، إِغْزَا ذِي ثمُّورْثْ ؤُشَا إِسّْنُوفَّار ثْمنْيَاثْ ن نُّوقَارْثْ ن بَابْ نّسْ.
18 mas o que recebera um foi e cavou na terra e escondeu o dinheiro do seu senhor.
19 ڒَامِي ثعْذُو أَطَّاسْ ن ڒْوقْثْ يُوسَا-د بَابْ ن إِمْسخَّارنْ نِّي ؤُشَا إِڭَّا أَكِيذْسنْ ڒحْسَابْ.
19 Ora, depois de muito tempo veio o senhor daqueles servos, e fez contas com eles.
20 خنِّي يُوسَا-د ونِّي إِطّْفنْ خمْسَا ثَالِينْثْ، يِيوِي-د خمْسَا ثَالِينْثْ نّغْنِي، إِنَّا: ’أَ سِيذِي، ثوْشِيذْ أَيِي خمْسَا ثَالِينْثْ، أَقَا ذَا، أَربْحغْ خمْسَا نّغْنِي كْثَارْ.‘
20 Então chegando o que recebera cinco talentos, apresentou-lhe outros cinco talentos, dizendo: Senhor, entregaste-me cinco talentos; eis aqui outros cinco que ganhei.
21 يَارَّا-د خَاسْ بَابْ نّسْ، إِنَّا: ’مْلِيحْ إِ ثڭِّيذْ، أَ أَمْسخَّارْ أَصبْحَانْ ذ أَمْثِيقِّي. ثُوغَا شكْ ذ أَمْثِيقِّي خْ ذْرُوسْ، أَذْ أَشْ ڭّغْ خْ وَاطَّاسْ، أَذفْ-د غَارْ ڒفْرَاحثْ ن سِيذِي نّشْ.‘
21 Disse-lhe o seu senhor: Muito bem, servo bom e fiel; sobre o pouco foste fiel, sobre muito te colocarei; entra no gozo do teu senhor.
22 خنِّي يُوسَا-د عَاوذْ ونِّي إِطّْفنْ ثْنَاينْ ثَالِينْثْ، إِنَّا: ’أَ سِيذِي، ثوْشِيذْ أَيِي ثْنَاينْ ثَالِينْثْ، أَقَا أَربْحغْ ثْنَاينْ نّغْنِي كْثَارْ.‘
22 Chegando também o que recebera dois talentos, disse: Senhor, entregaste-me dois talentos; eis aqui outros dois que ganhei.
23 إِنَّا أَسْ سِيذِي نّسْ: ’مْلِيحْ إِ ثڭِّيذْ، أَ أَمْسخَّارْ أَصبْحَانْ ذ أَمْثِيقِّي. ثُوغَا شكْ ذ أَمْثِيقِّي خْ ذْرُوسْ، أَذْ أَشْ ڭّغْ خْ وَاطَّاسْ، أَذفْ-د غَارْ ڒفْرَاحثْ ن سِيذِي نكّْ.‘
23 Disse-lhe o seu senhor: Muito bem, servo bom e fiel; sobre o pouco foste fiel, sobre muito te colocarei; entra no gozo do teu senhor.
24 مَاشَا ونِّي إِطّْفنْ إِشْثْ ن ثَالِينْثْ، يُوسَا-د عَاوذْ، إِنَّا: ’أَ سِيذِي، سّْنغْ أَقَا شكْ ذ بْنَاذمْ ثْقسْحذْ، ثْمجَّارذْ مَانِي وَارْ ثْزَارّْعذْ، ثْيَارّْوذْ مَانِي وَارْ ثسَّارْوَاثذْ.
24 Chegando por fim o que recebera um talento, disse: Senhor, eu te conhecia, que és um homem duro, que ceifas onde não semeaste, e recolhes onde não joeiraste;
25 س ؤُينِّي ڭّْوذغْ ؤُشَا رُوحغْ، سّْنُوفَّارغْ ثَالِينْثْ نّشْ ذِي ثمُّورْثْ. أَغَاشْ ثنِّي نّشْ.‘
25 e, atemorizado, fui esconder na terra o teu talento; eis aqui tens o que é teu.
26 يَارَّا-د سِيذِي نّسْ، إِنَّا أَسْ: ’أَ أَمْسخَّارْ أَعفَّانْ أَمعْڭُوزْ، أَقَا ثسّْنذْ بلِّي أَقَا مْجَارغْ مَانِي وَارْ زَارْعغْ ؤُ يَارْوغْ مَانِي وَارْ سَّارْوثغْ.
26 Ao que lhe respondeu o seu senhor: Servo mau e preguiçoso, sabias que ceifo onde não semeei, e recolho onde não joeirei?
27 خنِّي مْڒِي ثِيوْيذْ نُّوقَارْثْ إِنُو غَارْ ڒْبَانْكُو، خنِّي نشّْ، خْمِي د غَا يَاسغْ، أَذْ تَّارغْ مِينْ إِدْجَانْ إِنُو س أَرِّيبَا.
27 Devias então entregar o meu dinheiro aos banqueiros e, vindo eu, tê-lo-ia recebido com juros.
28 س ؤُيَا كّْسمْ أَسْ ثَالِينْثْ نِّي، أوْشْ إِ-ت إِ ونِّي غَارْ إِدْجَاعشْرَا ثَالِينْثْ!‘
28 Tirai-lhe, pois, o talento e dai ao que tem os dez talentos.
29 مِينْزِي إِ كُوڒْ إِجّنْ ونِّي غَارْ إِدْجَا أَذْ أَسْ إِمّوْشْ ؤُشَا أَذْ غَارسْ يِيڒِي س وَاطَّاسْ، مَاشَا ونِّي وَارْ غَارْ إِدْجِي، ؤُڒَا ذ مِينْ غَارسْ أَذْ أَسْ إِتّْوَاكّسْ.
29 Porque a todo o que tem, dar-se-lhe-á, e terá em abundância; mas ao que não tem, até aquilo que tem ser-lhe-á tirado.
30 نْضَارمْ أَمْسخَّارْ إِبطّْڒنْ غَارْ بَارَّا ذڭْ ؤُنڭَّارْ ن ثَادْجسْثْ مَانِي غَا إِڒِينْ إِمطَّاونْ ذ ؤُغزِّي ن ثغْمَاسْ.“
30 E lançai o servo inútil nas trevas exteriores; ali haverá choro e ranger de dentes.
31 ”خْمِي د غَا يَاسْ مِّيسْ ن بْنَاذمْ ذڭْ ؤُعُودْجِي نّسْ ؤُ مَارَّا لْمَالَاكَاثْ نّسْ إِقدّْسنْ أَكِيذسْ، خنِّي أَذْ إِقِّيمْ خْ ڒْعَارْشْ ن ؤُعُودْجِي نّسْ.
31 Quando, pois vier o Filho do homem na sua glória, e todos os anjos com ele, então se assentará no trono da sua glória;
32 أَذْ سّْمُوننْ مَارَّا ڒڭْنُوسْ قِيبَاتْشْ نّسْ ؤُشَا نتَّا أَذْ ثنْ إِمْسّبْضَا أَمْ مَامّشْ أَمكْسَاوْ إِسّْبطَّا إِحُوڒِييّنْ خْ إِغَايْضنْ.
32 e diante dele serão reunidas todas as nações; e ele separará uns dos outros, como o pastor separa as ovelhas dos cabritos;
33 نتَّا أَذْ إِڭّْ إِحُوڒِييّنْ خْ ؤُفُوسِي نّسْ، مَاشَا إِغَايْضنْ خْ ؤُزڒْمَاضْ نّسْ.
33 e porá as ovelhas à sua direita, mas os cabritos à esquerda.
34 ڒخْذنِّي أَذْ إِنِي ؤُجدْجِيذْ إِ يِينِّي خْ ؤُفُوسِي نّسْ: ’أَسمْ-د، أَ كنِّيوْ إِنِّي إِتّْوَابَارْكنْ زِي بَابَا، وَارْثمْ ثَاڭلْذِيثْ إِ ذ أَومْ د-إِوجْذنْ زڭْ وَامِي ثتّْوَاڭّْ دُّونشْثْ.
34 Então dirá o Rei aos que estiverem à sua direita: Vinde, benditos de meu Pai. Possuí por herança o reino que vos está preparado desde a fundação do mundo;
35 مِينْزِي ثُوغَا ذَايِي ڒَاژْ ؤُشَا كنِّيوْ ثسّشّمْ أَيِي. ثُوغَا فُّوذغْ، ثوْشِيمْ أَيِي أَذْ سْوغْ. ثُوغَا أَيِي ذ أَبَارَّانِي، كنِّيوْ ثسّْزذْغمْ أَيِي،
35 Pois tive fome, e destes-me de comer; tive sede, e destes-me de beber; era forasteiro, e recolhestes-me;
36 ثُوغَا أَيِي ذ أَعَارْيَانْ، كنِّيوْ ثسّْيَارْضمْ أَيِي، ثُوغَا هڒْشغْ، كنِّيوْ ثسِّيجمْ-د خَافِي، ثُوغَا أَيِي ذِي ڒحْبسْ، كنِّيوْ ثُوسِيمْ-د غَارِي.‘
36 estava nu, e vestistes-me; enfermo, e visitastes-me; preso, e viestes ver-me.
37 خنِّي أَذْ خَاسْ د-أَرّنْ إِمْسڭَّاذنْ، قَّارنْ: ’أَ سِيذِيثْنغْ، مڒْمِي شكْ نژْرَا ثْدْجُوژذْ ؤُشَا نسّشّْ إِ شكْ، نِيغْ مڒْمِي شكْ نژْرَا ثفُّوذذْ ؤُشَا نوْشْ أَشْ أَذْ ثسْوذْ؟
37 Então perguntarão os justos: Senhor, quando te vimos faminto, e te demos de comer; ou com sede, e te demos de beber?
38 مڒْمِي شكْ نژْرَا ذ أَبَارَّانِي ؤُشَا نسّزْذغْ إِ شكْ، نِيغْ ذ أَعَارْيَانْ ؤُشَا نسّْيَارْضْ إِ شكْ؟
38 Quando te vimos forasteiro, e te recolhemos; ou nu, e te vestimos?
39 مڒْمِي شكْ نژْرَا ثْهڒْشذْ نِيغْ ذِي ڒحْبسْ ؤُشَا نُوسَا-د غَاركْ؟‘
39 Quando te vimos enfermo, ou preso, e fomos visitar-te?
40 أَذْ د-يَارّْ ؤُجدْجِيذْ، أَذْ أَسنْ يِينِي: ’س ثِيذتّْ، نشّْ أَذْ أَومْ إِنِيغْ، مِينْ إِ ثڭِّيمْ إِ يِيجّنْ زڭْ وَاوْمَاثنْ إِمژْيَاننْ إِنُو، إِ نشّْ ؤُمِي ث ثڭِّيمْ.‘
40 O Rei responderá: Em verdade vos digo que quantas vezes o fizestes a um destes meus irmãos mais pequeninos, a mim o fizestes.
41 ڒخْذنِّي أَذْ يِينِي إِ يِينِّي إِدْجَانْ خْ ؤُزڒْمَاضْ نّسْ: ’بعّْذمْ خَافِي، أَ كنِّيوْ إِنِّي إِتّْوَانعْڒنْ، غَارْ ثْمسِّي ن ڒبْذَا إِ إِوجْذنْ إِ إِبْڒِيسْ ذ لْمَالَاكَاثْ نّسْ.
41 Dirá também aos que estiverem à sua esquerda: Apartai-vos de mim, malditos, para o fogo eterno, destinado ao Diabo e seus anjos.
42 مِينْزِي ثُوغَا ذَايِي ڒَاژْ وَارْ ذ أَيِي ثسّشّمْ، فُّوذغْ وَارْ ذ أَيِي ثوْشِيمْ أَذْ سْوغْ.
42 Pois tive fome, e não me destes de comer; tive sede e não me destes de beber;
43 ثُوغَا أَيِي ذ أَبَارَّانِي، كنِّيوْ وَارْ ذ أَيِي ثسّْزذْغمْ، ثُوغَا أَيِي ذ أَعَارْيَانْ، وَارْ ذ أَيِي ثسّْيَارْضمْ، هڒْشغْ ؤُ تّْوَاحبْسغْ وَارْ خَافِي د-ثسِّيجمْ شَا.‘
43 era forasteiro, e não me recolhestes; estava nu, e não me vestistes; enfermo e preso, e não me visitastes.
44 ڒخْذنِّي ؤُڒَا ذ نِيثْنِي أَذْ خَاسْ د-أَرّنْ، أَذْ إِنِينْ: ’أَ سِيذِيثْنغْ، مڒْمِي شكْ نژْرَا ثدْجُوژذْ نِيغْ ثفُّوذذْ نِيغْ ذ أَبَارَّانِي نِيغْ ذ أَعَارْيَانْ نِيغْ ثْهڒْشذْ نِيغْ ذِي ڒحْبسْ، خنِّي نشِّينْ وَارْ خَاكْ نْسخَّارْ شَا؟‘
44 Também eles perguntarão: Senhor, quando te vimos faminto, com sede, forasteiro, nu, enfermo, ou preso, e não te servimos?
45 خنِّي أَذْ خَاسنْ د-يَارّْ، أَذْ يِينِي: ’س ثِيذتّْ، نشّْ أَذْ أَومْ إِنِيغْ: مِينْ وَارْ ثڭِّيمْ إِ يِيجّنْ زڭْ إِمژْيَاننْ إِنُو، إِ نشّْ ؤُمِي وَارْ ث ثڭِّيمْ عَاوذْ.‘
45 Então lhes responderá: Em verdade vos digo que quantas vezes o deixastes de fazer a um destes mais pequeninos, a mim o deixastes de fazer.
46 أَذْ رَاحنْ نِيثْنِي غَارْ ڒعْذَابْ إِتّْذُومَانْ، مَاشَا إِمْسڭَّاذنْ غَارْ ثُوذَارْثْ إِتّْذُومَانْ.“
46 Irão estes para o suplício eterno, porém os justos para a vida eterna.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.