Juízes 13
rifa (RIFA) vs VC
1 خنِّي أَرْنِينْ أَيْثْ ن إِسْرَائِيل مَاحنْذْ أَذْ ڭّنْ مِينْ إِدْجَانْ ذ أَعفَّانْ ذِي ثِيطَّاوِينْ ن سِيذِي. خنِّي إِنْضَارْ إِ-ثنْ سِيذِي ذڭْ ؤُفُوسْ ن إِفِيلِيسْطِينِييّنْ، إِجّْ ن ڒْمِيجَاڒْ ن أَربْعِينْ ن إِسڭّْوُوسَا.
1 Os israelitas continuaram a fazer o mal aos olhos do Senhor, que os entregou nas mãos dos filisteus durante quarenta anos.
2 ثُوغَا ذِينْ إِجّْ ن ورْيَازْ زِي صُورْعَا، زِي ڒْوَاشُونْ ن دَان. ثُوغَا قَّارنْ أَسْ مَانُوحْ. ثَامْغَارْثْ نّسْ ثُوغَا وَارْ غَارسْ بُو ثَارْوَا ؤُ وَارْ د-ثِيرُووْ شَا.
2 Ora, havia em Sorá um homem da família dos danitas, chamado Manué. Sua mulher, sendo estéril, não tinha ainda gerado filhos.
3 إِبَانْ-د لْمَالَاكْ ن سِيذِي إِ ثمْغَارْثْ-أَ ؤُشَا نتَّا إِنَّا أَسْ: ”خْزَارْ، وَارْ غَارمْ بُو ثَارْوَا ؤُ وَارْ د-ثِيرْوُوذْ شَا، مَاشَا أَذْ ثكْسِيذْ دّيْسثْ، أَذْ ثَارْوذْ إِجّْ ن ؤُحنْجِيرْ.
3 O anjo do Senhor apareceu a esta mulher e disse-lhe: Tu és estéril, e nunca tiveste filhos; mas conceberás e darás à luz um filho.
4 خنِّي ڒخُّو، حْضَا إِخفْ نّمْ! وَارْ سسّْ بِينُو ؤُڒَا ذ شّْرَابْ ؤُ وَارْ تّتّْ وَالُو زِي مَارَّا مِينْ إِنڭْسنْ!
4 Toma, pois, muito cuidado; não bebas doravante nem vinho, nem bebida forte, e não comas coisa alguma impura, porque vais conceber e dar à luz um filho.
5 مَاغَارْ خْزَارْ، شمْ أَذْ ثكْسِيذْ س دّيْسثْ، أَذْ ثَارْوذْ إِجّْ ن ؤُحنْجِيرْ. وَارْ ذ أَسْ إِتّكّْ ڒْمُوسْ خْ ؤُزدْجِيفْ نّسْ، مَاغَارْ أَحنْجِيرْ أَذْ يَارْبُو تَّاجْ ن وعْزَاڒْ ن أَربِّي زڭْ ؤُعذِّيسْ ن يمَّاسْ ؤُ نتَّا أَذْ إِبْذَا حِيمَا أَذْ إِفكّْ إِسْرَائِيل زڭْ ؤُفُوسْ ن إِفِيلِيسْطِينِييّنْ.“
5 A navalha não tocará a sua cabeça, porque esse menino será nazareno de Deus desde o seio de sua mãe, e será ele quem livrará Israel da mão dos filisteus.
6 ثَامْغَارْثْ ثُوذفْ ؤُ ثسِّيوڒْ أَكْ-ذ ورْيَازْ نّسْ، ثنَّا أَسْ: ”إِجّْ ن ورْيَازْ ن أَربِّي يُوسَا-د غَارِي. أَغمْبُوبْ نّسْ إِڭَّا أَمْ لْمَالَاكْ ن أَربِّي، إِسَّاڭّْوَاذْ أَطَّاسْ، ؤُشَا نشّْ وَارْ ث سّقْسِيغْ مَانِيسْ د-يُوسَا، ؤُ نتَّا وَارْ ذ أَيِي إِنِّي مَامّشْ ذ أَسْ قَّارنْ.
6 A mulher foi ter com o seu marido: Apresentou-se a mim um homem de Deus, disse ela, que tinha o aspecto de um anjo de Deus, em extremo terrível. Não lhe perguntei de onde era, nem ele me deu o seu nome,
7 نتَّا إِنَّا أَيِي: ’خْزَارْ، شمْ أَذْ ثكْسِيذْ س دّيْسثْ، أَذْ ثَارْوذْ إِجّْ ن ؤُحنْجِيرْ. وَارْ سسّْ بِينُو ؤُڒَا ذ شّْرَابْ ؤُ وَارْ تّتّْ وَالُو مِينْ إِخمْجنْ، مِينْزِي أَحنْجِيرْ أَذْ يَارْبُو تَّاجْ ن وعْزَاڒْ ن أَربِّي زڭْ ؤُعذِّيسْ ن يمَّاسْ أَڒْ أَسّْ ن ڒْموْثْ نّسْ.‘
7 mas disse-me: Vais conceber e dar à luz um filho; não bebas, pois, nem vinho nem bebida forte e não comas coisa alguma impura, porque esse menino será nazareno desde o seio de sua mãe até o dia de sua morte.
8 ؤُشَا إِژُّودْجْ مَانُوحْ غَارْ سِيذِي، إِنَّا: ”أَ، سِيذِي إِنُو، تّْزَاوَاڭغْ شكْ، أجّْ أَرْيَازْ ن أَربِّي ونِّي د ثسّكّذْ، أَذْ غَارْنغْ د-يَاسْ ثْوَاڒَا نّغْنِيثْ، مَاحنْذْ أَذْ أَنغْ إِسّْشنْ مِينْ غَا نڭّْ أَكْ-ذ ؤُحنْجِيرْ ونِّي د غَا إِخڒْقنْ.“
8 Então Manué invocou o Senhor, dizendo: Rogo-vos, Senhor, que o homem de Deus que nos enviastes volte novamente e nos ensine o que devemos fazer acerca do menino que há de nascer.
9 ؤُشَا سِيذِي إِسْڒَا غَارْ مَانُوحْ ؤُ لْمَالَاكْ ن أَربِّي يُوسَا-د إِشْثْ ن ثْوَاڒَا نّغْنِيثْ غَارْ ثمْغَارْثْ. نتَّاثْ ثقِّيمْ ذڭْ إِيَّارْ ؤُشَا أَرْيَازْ نّسْ مَانُوحْ ثُوغَا وَارْ كِيذسْ إِدْجِي.
9 Deus ouviu essa oração, e o anjo de Deus veio de novo visitar a mulher, quando esta se achava no campo; Manué, seu marido, não estava com ela.
10 نتَّاثْ ثْقدْجقْ ؤُ ثعْڒفْ، ثْعَاوذْ أَيَا إِ ورْيَازْ نّسْ، ثنَّا أَسْ: ”خْزَارْ، أَرْيَازْ نِّي د غَارِي يُوسِينْ، إِبَانْ أَيِي-د عَاوذْ.“
10 Ela correu imediatamente a dar ao seu marido a notícia, dizendo: O homem que vi outro dia apareceu-me de novo.
11 إِكَّارْ مَانُوحْ، إِضْفَارْ ثَامْغَارْثْ نّسْ. ؤُمِي د-يُوسَا غَارْ ورْيَازْ، إِنَّا أَسْ: ”مَا شكْ ذ أَرْيَازْ نِّي إِسِّيوْڒنْ أَكْ-ذ ثمْغَارْثْ إِنُو؟“ نتَّا يَارَّا-د خَاسْ: ”وَاهْ، ذ نشّْ.“
11 Manué levantou-se e seguiu a sua mulher até junto do homem: És tu, disse ele, o homem que falou à minha mulher?
12 خنِّي إِنَّا مَانُوحْ: ”مَاڒَا تّْوَاكمّْڒنْ خنِّي وَاوَاڒنْ نّشْ ڒخُّو، مِينْ إِ غَا ثِيڒِي ڒْقَاعِيذَا إِ زِي غَا نُويُورْ أَكْ-ذ ؤُحنْجِيرْ ؤُ مِينْ إِ غَا ثِيڒِي ڒْخذْمثْ نّسْ؟“
12 Sou eu mesmo, respondeu {o desconhecido}. Manué replicou: Quando se cumprir a tua palavra, de que maneira havemos de criar esse menino, e o que teremos de fazer por ele?
13 إِنَّا لْمَالَاكْ ن سِيذِي إِ مَانُوحْ: ”ثَامْغَارْثْ أَذْ ثحْضَا إِخفْ نّسْ زِي مَارَّا مِينْ ذ أَسْ نِّيغْ.
13 O anjo do Senhor respondeu: Abstenha-se tua mulher de tudo o que eu lhe disse:
14 نتَّاثْ وَارْ تّتّْ مِينْ د-إِتَّاسنْ زِي ثْزَايَارْثْ ؤُشَا وَارْ ثْسسّْ بِينُو ؤُڒَا ذ شّْرَابْ ؤُ وَارْ تّتّْ وَالُو زِي مَارَّا مِينْ إِنڭْسنْ. أَذْ ثحْضَا مَارَّا مِينْ ذ أَسْ ؤُمُورغْ.“
14 não prove nada do que venha da videira; não beba nem vinho, nem bebida forte, nada coma que seja impuro e observe tudo o que lhe prescrevi.
15 خنِّي إِنَّا مَانُوحْ إِ لْمَالَاكْ ن سِيذِي: ”أجّْ أَنغْ أَذْ شكْ نمْنعْ غَارْنغْ شْوَايْثْ ذَانِيثَا ؤُ أَذْ أَشْ نسّوْجذْ إِجّْ ن إِغَايْضْ ذ أَمژْيَانْ زڭْ إِغَايْضنْ زَّاثْ إِ وُوذمْ نّشْ.“
15 Manué disse ao anjo do Senhor: Rogo-te que te detenhas até que te ofereçamos um cabrito que vamos preparar.
16 مَاشَا لْمَالَاكْ ن سِيذِي إِنَّا إِ مَانُوحْ: ”مَاڒَا ثخْسذْ أَذْ أَيِي ثْمنْعذْ، وَارْ تّتّغْ زڭْ وغْرُومْ نّشْ ؤُ مَاڒَا ثخْسذْ أَذْ ثسّْوجْذذْ إِشْثْ ن ثْغَارْصْثْ ن وشْمَاضْ، إِتّْخصَّا أَذْ ت ثْقذْمذْ إِ سِيذِي.“ مِينْزِي مَانُوحْ وَارْ إِسِّينْ، أَقَا-ث ذ لْمَالَاكْ ن سِيذِي.
16 Ainda que tu me retivesses, respondeu o anjo do Senhor, eu não comeria de tua mesa; mas se queres fazer um holocausto, oferece-o ao Senhor. Manué ignorava que era o anjo do Senhor.
17 ؤُشَا إِنَّا مَانُوحْ إِ لْمَالَاكْ ن سِيذِي: ”مَامّشْ إِ ذ أَشْ قَّارنْ، حِيمَا أَذْ أَشْ نڭّْ شَّانْ، خْمِي غَا إِتّْوَاكمّڒْ وَاوَاڒْ نّشْ.“
17 Qual é o teu nome, perguntou-lhe ele, para que te honremos quando se cumprir tua promessa?
18 إِنَّا أَسْ مَاشَا لْمَالَاكْ ن سِيذِي ”مَايمِّي ذ أَيِي ثسّقْسِيذْ خْ يِيسمْ إِنُو؟ أَقَا وَانِيثَا ذ ڒعْجبْ.“
18 O anjo do Senhor respondeu-lhe: Por que me perguntas o meu nome? Ele é Magnífico.
19 خنِّي إِكْسِي مَانُوحْ إِجّْ ن إِغَايْضْ ذ أَمژْيَانْ زڭْ إِغَايْضنْ أَكْ-ذ ثوْهِيبْثْ ن ڒْغِيدْجثْ ؤُشَا إِقدّمْ أَيَا خْ ثصْضَارْثْ إِ سِيذِي. خَاسْ ؤُشَا إِڭَّا نتَّا إِجّْ ن ڒعْجبْ ؤُمِي مَانُوحْ ذ ثمْغَارْثْ نّسْ ثُوغَا خزَّارنْ.
19 Tomou, pois, Manué o cabrito com uma oferta e ofereceu-o ao Senhor sobre a rocha. Coisa maravilhosa! Enquanto Manué e sua mulher olhavam
20 ڒَامِي ثُوغَا أَشعَّاڒْ ن ؤُعَالْطَارْ إِڭعّذْ ذڭْ ؤُجنَّا، إِمْسَارْ أَقَا ؤُڒَا لْمَالَاكْ ن سِيذِي إِڭعّذْ ذڭْ ؤُشعَّاڒْ ن ؤُعَالْطَارْ. مَانُوحْ ذ ثمْغَارْثْ نّسْ ژْرِينْ أَيَا، وْضَانْ غَارْ ثمُّورْثْ خْ إِغمْبَابْ نْسنْ.
20 subir para o céu a chama do sacrifício que estava sobre o altar, viu que o anjo do Senhor subia na chama. À vista disso, Manué e sua mulher caíram com o rosto por terra.
21 سّنِّي مَاشَا وَارْ د-إِبِينْ لْمَالَاكْ ن سِيذِي عَاذْ غَارْ مَانُوحْ ذ ثمْغَارْثْ نّسْ. خنِّي إِسّنْ مَانُوحْ، بلِّي ثُوغَا ذ لْمَالَاكْ ن سِيذِي.
21 E o anjo do Senhor desapareceu diante dos olhos de Manué e sua mulher. Manué compreendeu logo que era o anjo do Senhor,
22 إِنَّا مَانُوحْ إِ ثمْغَارْثْ نّسْ: ”س ثِيذتّْ نشِّينْ أَذْ نمّثْ، مِينْزِي نشِّينْ نژْرَا أَربِّي.“
22 e disse à sua mulher: Vamos morrer seguramente, porque vimos Deus!
23 ثنَّا أَسْ ثمْغَارْثْ نّسْ: ”مَاڒَا سِيذِي إِخْسْ أَذْ أَنغْ إِنغْ، إِڒِي نتَّا وَارْ إِكْسِي زڭْ ؤُفُوسْ نّغْ ثَاغَارْصْثْ ن وشْمَاضْ ذ ثوْهِيبْثْ ن ڒْغِيدْجثْ ؤُ أَذْ ثِيڒِي وَارْ د أَنغْ إِتّجِّي أَذْ نْژَارْ أَذْ نْسڒْ قَاعْ مَانْ أَيَا ذِي ڒْوقْثْ-أَ.“
23 Sua mulher respondeu-lhe: Se o Senhor nos quisesse matar, não teria aceitado de nossas mãos o holocausto e a oferta; não nos teria mostrado tudo o que vimos, nem nos teria dito o que hoje nos revelou.
24 ثَامْغَارْثْ ثُورُووْ-د إِجّْ ن ؤُحنْجِيرْ، ثڭَّا أَسْ شَامْشُونْ. أَحنْجِيرْ إِمْغَارْ ؤُ سِيذِي إِبَاركْ إِ-ث.
24 Ela deu à luz um filho e pôs-lhe o nome de Sansão. O menino cresceu e o Senhor o abençoou.
25 ؤُشَا أَرُّوحْ ن سِيذِي إِبْذَا أَذْ ث إِنْذهْ ذِي ڒْمَارْڭحْ ن ڒْعسْكَارْ ن ذَانْ جَارْ صُورْعَا ذ إِشْثَاؤُولْ.
25 E o Espírito do Senhor começou a incitá-lo, em Mahanê-Dã, entre Sorea e Estaol.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Juízes 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.