João 8
rifa (RIFA) vs BKJ
1 ...
1 Jesus foi para o monte das Oliveiras.
2 ذِي صّْبحْ يُوسَا-د عَاوذْ غَارْ زَّاوشْثْ ثَامقّْرَانْثْ، ؤُسِينْ-د غَارسْ إِوْذَانْ مَارَّا. خنِّي أَمْ إِقِّيمْ، إِبْذَا إِسّڒْمَاذْ إِ-ثنْ.
2 E, pela manhã cedo, ele voltou novamente ao templo, e todo o povo vinha até ele; e, assentando-se, os ensinava.
3 إِمْسڒْمَاذنْ ن إِذْلِيسنْ ذ إِفَارِيسِييّنْ إِوْينْ أَسْ-د إِشْثْ ن ثمْغَارْثْ، ثتّْوَاطّفْ ثتّڭّْ زِّينَا. سّْبدّنْ ت ذِي ڒْوسْطْ،
3 E os escribas e fariseus trouxeram-lhe uma mulher pega em adultério, e, colocando-a no meio de todos,
4 نَّانْ أَسْ: ”أَ أَمْسغَّارْ، ثَامْغَارْثْ-أَ ثتّْوَاطّفْ س بْطَايْطَايْ، ثتّڭّْ زِّينَا.
4 disseram-lhe: Mestre, esta mulher foi apanhada em adultério, no próprio ato.
5 إِوصَّا مُوسَا ذِي شَّارِيعَا أَذْ نَارْجمْ ثِيمْغَارِينْ أَمْ ثَانِيثَا. مِينْ غَا ثِينِيذْ شكْ؟“
5 Ora, Moisés nos ordena na lei que tais sejam apedrejadas; mas tu, o que dizes?
6 نَّانْ أَسْ أَيَا حِيمَا أَذْ ث جَارّْبنْ، حِيمَا أَذْ غَارْسنْ ثِيڒِي مِينْزِي خَاسْ إِ غَا شثْشَانْ. مَاشَا يَاسُوع يُوضَارْ سْوَادَّايْ، يُورَا س ؤُضَاضْ نّسْ ذِي ثمُّورْثْ.
6 Isso eles diziam, tentando-o, para poderem ter do que o acusar. Jesus, porém, inclinando-se, escrevia com seu dedo no chão, como se não os ouvisse.
7 ڒَامِي قِّيمنْ أَمُّو ث تّسّقْسَانْ، إِبدّْ، إِنَّا أَسنْ: ”وِي زَّايْومْ إِدْجَانْ بْڒَا دّْنُوبْ، أَذْ خَاسْ إِنْضَارْ أَژْرُو أَمزْوَارُو.“
7 Então, quando eles continuaram a perguntar-lhe, ele levantando-se, disse-lhes: Aquele que dentre vós está sem pecado seja o primeiro que lhe atire uma pedra.
8 خنِّي يُوضَارْ عَاوذْ سْوَادَّايْ ؤُشَا يُورَا ذِي ثمُّورْثْ.
8 E, tornando a inclinar-se, escrevia no chão.
9 ڒَامِي سْڒِينْ مَانْ أَيَا، فّْغنْ إِجّنْ أَوَارْنِي ونّغْنِي، إِمقّْرَاننْ ذ أَمزْوَارُو. ثَامْغَارْثْ نِّي إِبدّنْ ذِي ڒْوسْطْ جِّينْ ت وحّْذسْ.
9 E eles ouvindo isto, sendo condenados por sua própria consciência, saíram um a um, começando no mais velho, até o último; e Jesus foi deixado sozinho, e a mulher em pé no meio.
10 ڒخْذنِّي يَاسُوع إِكَّارْ، إِنَّا إِ ثمْغَارْثْ: ”مَانِي دْجَانْ نِيثْنِي؟ مَا وَارْ شمْ إِحَاكمْ ؤُڒَا ذ إِجّنْ؟“
10 Tendo Jesus se levantado, e não vendo ninguém senão a mulher, ele disse-lhe: Mulher, onde estão aqueles teus acusadores? Nenhum homem te condenou?
11 نتَّاثْ ثنَّا: ”ؤُڒَا ذ إِجّْ، أَ سِيذِي!“ يَاسُوع إِنَّا أَسْ: ”ؤُڒَا ذ نشّْ وَارْ شمْ تّْحَاكَامغْ شَا. رُوحْ، وَارْ تّْعَاوَاذْ أَذْ ثڭّذْ دّْنُوبْ زِي سَّا ثْسَاونْثْ!“
11 E ela disse: Nenhum homem, Senhor. E disse-lhe Jesus: Nem eu te condeno; vai-te, e não peques mais.
12 إِسِّيوڒْ يَاسُوع عَاوذْ أَكِيذْسنْ، إِنَّا: ”نشّْ ذ ثَافَاوْثْ ن دُّونشْثْ. ونِّي ذ أَيِي غَا إِضْفَارنْ، وَارْ إِڭُّورْعمَّارْصْ ذِي ثَادْجسْثْ، مَاشَا أَذْ يَافْ ثْفَاوْثْ ن ثُوذَارْثْ.“
12 Então, Jesus tornou a falar-lhes, dizendo: Eu sou a luz do mundo; quem me segue não andará em trevas, mas terá a luz da vida.
13 نَّانْ أَسْ إِفَارِيسِييّنْ: ”شكْ ثْشهّْذذْ خْ يِيخفْ نّشْ، شّْهَاذثْ نّشْ وَارْ ثدْجِي شَا ذ ثِيذتّْ.“
13 Disseram-lhe, pois, os fariseus: Tu dás testemunho de ti mesmo; o teu testemunho não é verdadeiro.
14 يَاسُوع يَارَّا-د، إِنَّا أَسنْ: ”عَاذْ مَاڒَا نشّْ شهّْذغْ خْ يِيخفْ إِنُو، شّْهَاذثْ إِنُو أَقَا ذ ثِيذتّْ، مِينْزِي نشّْ سّْنغْ مَانِيسْ د-ؤُسِيغْ ؤُ مَانِي غَا رَاحغْ، مَاشَا كنِّيوْ وَارْ ثسِّينمْ شَا مَانِيسْ د-ؤُسِيغْ ؤُڒَا مَانِي غَا رَاحغْ.
14 Jesus respondeu, e disse-lhes: Embora eu dê testemunho de mim mesmo, o meu testemunho é verdadeiro; porque eu sei de onde vim, e para onde eu vou; mas vós não podeis dizer de onde vim, nem para onde eu vou.
15 كنِّيوْ ثتّْحَاكَاممْ عْلَاحْسَابْ دَّاثْ، نشّْ وَارْ تّْحَاكَامغْ ؤُڒَا خْ إِجّنْ.
15 Vós julgais segundo a carne, eu a nenhum homem julgo.
16 ؤُ نشّْ، مَاڒَا حَاكْمغْ، أَذْ يِيڒِي ڒحْكَامْ إِنُو ذ ثِيذتّْ، مِينْزِي نشّْ وَارْ دْجِيغْ بُو وحّْذِي، مَاشَا نشّْ ذ بَابَا ونِّي ذ أَيِي د-إِسّكّنْ.
16 E, mesmo que eu julgue, o meu juízo é verdadeiro; porque não sou eu só, mas eu e o Pai que me enviou.
17 ثُورَا عَاوذْ ذِي شَّارِيعَا نْومْ، بلِّي شّْهَاذثْ ن ثْنَاينْ ن إِوْذَانْ ذ ثِيذتّْ.
17 Isto também está escrito na vossa lei, que o testemunho de dois homens é verdadeiro.
18 نشّْ ذ ونِّي إِشهّْذنْ خْ يِيخفْ إِنُو، ؤُشَا ؤُڒَا ذ بَابَا ونِّي ذ أَيِي-د إِسّكّنْ، إِشْهذْ خَافِي.“
18 Sou eu que dou testemunho de mim mesmo, e o Pai que me enviou dá testemunho de mim.
19 نِيثْنِي نَّانْ أَسْ: ”مَانِي إِدْجَا بَابَاشْ؟“ يَاسُوع يَارَّا-د، إِنَّا أَسنْ: ”كنِّيوْ وَارْ ذ أَيِي ثسِّينمْ شَا ؤُ وَارْ ثسِّينمْ بَابَا. معْلِيكْ كنِّيوْ ذ أَيِي ثسّْنمْ، أَذْ ثِيڒِي ثسّْنمْ ؤُڒَا ذ بَابَا.“
19 Então, lhe disseram: Onde está teu Pai? Jesus respondeu: Vós não me conheceis a mim, nem a meu Pai; se vós me conhecêsseis, também conheceríeis a meu Pai.
20 إِنَّا أَوَاڒنْ-أَ ذِي مَانِي ثُوغَا ڒخْزنْ ن صّذْقثْ، أَمْ ثُوغَا إِسّڒْمَاذْ ذِي زَّاوشْثْ ثَامقّْرَانْثْ. وَارْ ث إِطِّيفْ ؤُڒَا ذ إِجّْ، مِينْزِي ثَاسَاعّثْ نّسْ ثُوغَا عَاذْ وَارْ د-ثِيوِيضْ.
20 Essas palavras proferiu Jesus na tesouraria, enquanto ensinava no templo; e nenhum homem lhe pôs as mãos, porque ainda não era chegada a sua hora.
21 يَاسُوع إِنَّا أَسنْ عَاوذْ: ”نشّْ أَذْ رَاحغْ، كنِّيوْ أَذْ خَافِي ثَارْزُومْ، أَذْ ثمّْثمْ ذِي دّْنُوبْ نْومْ. مَانِي غَا رَاحغْ نشّْ، وَارْ ثْزمَّارمْ كنِّيوْ أَذْ د-ثَاسمْ.“
21 Então, Jesus disse-lhes novamente: Eu vou pelo meu caminho, e buscar-me-eis, e morrereis no vosso pecado; para onde eu vou, vós não podeis ir.
22 ؤُذَاينْ نَّانْ: ”مَا أَذْ إِنغْ إِخفْ نّسْ ڒخُّو، مِينْزِي نتَّا إِنَّا: ’مَانِي غَا رَاحغْ نشّْ، وَارْ ثْزمَّارمْ كنِّيوْ أَذْ د-ثَاسمْ‘؟“
22 Então, disseram os judeus: Será que ele vai matar-se a si mesmo? Porque ele diz: Para onde eu vou, vós não podeis ir.
23 نتَّا إِنَّا أَسنْ: ”كنِّيوْ زِي سْوَادَّايْ، نشّْ زِي سنّجْ، كنِّيوْ زِي دُّونشْثْ-أَ، مَاشَا نشّْ وَارْ دْجِيغْ شَا زِي دُّونشْثْ-أَ.
23 E ele dizia-lhes: Vós sois de baixo, eu sou de cima; vós sois deste mundo, eu não sou deste mundo.
24 نشّْ نِّيغْ أَومْ، أَذْ ثمّْثمْ ذِي دّْنُوبْ نْومْ، مَاغَارْ مَاڒَا وَارْ ثُومِينمْ شَا أَقَا ذ نشّْ، أَذْ ثمّْثمْ ذِي دّْنُوبْ نْومْ.“
24 Por isso, eu vos disse que morrereis em vossos pecados; porque se não crerdes que Eu Sou Ele, morrereis em vossos pecados.
25 ؤُذَاينْ نَّانْ: ”مِينْ ثعْنِيذْ شكْ؟“ يَاسُوع إِنَّا أَسنْ: ”وَاخَّا نشّْ بْذِيغْ أَذْ كِيذْومْ سِّيوْڒغْ -
25 Disseram-lhe, então: Quem és tu? E Jesus lhes disse: Isso mesmo que já desde o princípio vos disse.
26 ؤُشَا نشّْ غَارِي أَطَّاسْ ن ثْمسْڒَايِينْ إِ خفْ زمَّارغْ أَذْ خَاومْ سِّيوْڒغْ ؤُشَا أَذْ خَاومْ حكْمغْ - إِتّْخصَّا عَاذْ أَذْ ثسّْنمْ، أَقَا ونِّي ذ أَيِي د-إِسّكّنْ أَقَا-ث ذ ثِيذتّْ، ؤُشَا مِينْ زَّايسْ سْڒِيغْ، أَذْ ث إِنِيغْ إِ دُّونشْثْ.“
26 Eu tenho muitas coisas que dizer e julgar sobre vós; mas aquele que me enviou é verdadeiro, e o que dele ouvi, isso eu falo ao mundo.
27 نِيثْنِي وَارْ فْهِيمنْ شَا، بلِّي ثُوغَا إِسَّاوَاڒْ أَكِيذْسنْ خْ بَابَاسْ.
27 Eles não compreenderam que ele lhes falava do Pai.
28 يَاسُوع إِنَّا أَسنْ عَاوذْ: ”خْمِي غَا ثسّْڭعّْذمْ مِّيسْ ن بْنَاذمْ، أَذْ ثْفهْممْ بلِّي أَقَا ذ نشّْ، ؤُ بلِّي وَارْ تّڭّغْ ؤُڒَا ذ إِشْثْ ن ڒْحَاجّثْ زڭْ إِخفْ إِنُو، مَاشَا سَّاوَاڒغْ أَمْ مَامّشْ ذ أَيِي إِسّڒْمذْ بَابَا.
28 Disse-lhes, então, Jesus: Quando tiverdes levantado o Filho do homem, então sabereis que Eu Sou Ele, e que nada faço de mim mesmo; mas como o meu Pai me ensinou, falo estas coisas.
29 ونِّي ذ أَيِي د-إِسّكّنْ أَقَا-ث أَكِيذِي. بَابَا وَارْ ذ أَيِي إِجِّي شَا وحّْذِي، مِينْزِي تّڭّغْ ڒبْذَا مِينْ ث يَارْضَانْ.“
29 E aquele que me enviou está comigo; o Pai não me tem deixado sozinho, porque eu faço sempre as coisas que lhe agradam.
30 ؤُمِي ثُوغَا إِسَّاوَاڒْ خْ ثْمسْڒَايِينْ-أَ، ؤُمْننْ ذَايسْ أَطَّاسْ.
30 Falando ele essas coisas, muitos creram nele.
31 خنِّي إِنَّا يَاسُوع إِ وُوذَاينْ نِّي ذَايسْ يُومْننْ: ”مَاڒَا ثقِّيممْ ثطّْفمْ ذڭْ وَاوَاڒْ إِنُو، أَذْ ثِيڒِيمْ س ثِيذتّْ ذ إِمحْضَارنْ إِنُو،
31 Então, dizia Jesus aos judeus que nele creram: Se vós permanecerdes na minha palavra, verdadeiramente sois meus discípulos,
32 ؤُشَا أَذْ ثسّْنمْ ثِيذتّْ ؤُشَا ثِيذتّْ أَذْ كنِّيوْ ثْحَارّْ.“
32 e conhecereis a verdade, e a verdade vos libertará.
33 نَّانْ أَسْ: ”نشِّينْ ذ زَّارِيعثْ ن إِبْرَاهِيمْ،عمَّارْصْ وَارْ نعْبِيذْ حذْ س ثسْمُوغِي. مَامّشْ ثْزمَّارذْ أَذْ ثِينِيذْ: ’كنِّيوْ أَذْ ثتّْوَاحَارّمْ‘؟“
33 Eles responderam-lhe: Nós somos a semente de Abraão, e nunca fomos escravos de nenhum homem; como dizes tu: Sereis feito livres?
34 يَاسُوع يَارَّا-د خَاسنْ: ”س ثِيذتّْ، س ثِيذتّْ، نشّْ أَذْ أَومْ إِنِيغْ، مَارَّا ونِّي إِتّڭّنْ دّْنُوبْ نتَّا ذ أَمْسخَّارْ ن دّْنُوبْ.
34 Respondeu-lhes Jesus: Na verdade, na verdade eu vos digo: Todo aquele que comete pecado é servo do pecado.
35 أَمْسخَّارْ وَارْ إِتّْغِيمِي شَا ذِي ثَادَّارْثْ ڒبْذَا، مَاشَا مِّيسْ أَذْ ذِينْ إِقِّيمْ إِ ڒبْذَا.
35 E o servo não permanece para sempre na casa; mas o Filho permanece para sempre.
36 خْمِي كنِّيوْ إِ غَا إِحَارّْ مِّيسْ، أَذْ ثِيڒِيمْ س ثِيذتّْ ذ إِحُورِّييّنْ.
36 Se, pois, o Filho vos libertar, verdadeiramente sereis livres.
37 نشّْ سّْنغْ، أَقَا كنِّيوْ ذ ثَارْوَا ن إِبْرَاهِيمْ، مَاشَا كنِّيوْ ثَارزُّومْ أَذْ أَيِي ثنْغمْ، مِينْزِي أَوَاڒْ إِنُو وَارْ ثْزمَّارمْ أَذْ ث ثْفهْممْ.
37 Eu sei que sois semente de Abraão; contudo, procurais matar-me, porque a minha palavra não encontra lugar em vós.
38 نشّْ سَّاوَاڒغْ س مِينْ ژْرِيغْ زِي بَابَا. ؤُڒَا ذ كنِّيوْ ثتّڭّمْ زِي مِينْ ثژْرِيمْ زِي بَابَاثْومْ.“
38 Eu falo do que eu vi com meu Pai; e vós fazeis o que vistes com vosso pai.
39 أَرِّينْ-د، نَّانْ أَسْ: ”بَابَاثْنغْ ذ إِبْرَاهِيمْ.“ إِنَّا أَسنْ يَاسُوع: ”مَاعْلِيكْ كنِّيوْ ثدْجِيمْ ذ ثَارْوَا ن إِبْرَاهِيمْ، أَذْ يِيڒِي أَقَا ثتّڭّمْ ڒخْذَايمْ ن إِبْرَاهِيمْ.
39 Eles responderam e disseram-lhe: Nosso pai é Abraão. Jesus disse-lhes: Se fôsseis filhos de Abraão, faríeis as obras de Abraão.
40 مَاشَا ڒخُّو ثَارزُّومْ أَذْ أَيِي ثنْغمْ، نشّْ ذ إِجّْ ن بْنَاذمْ إِ ثُوغَا أَكِيذْومْ إِسَّاوَاڒنْ س ثِيذتّْ إِ سْڒِيغْ زِي أَربِّي. مَانْ أَيَا وَارْ ث إِڭِّي شَا إِبْرَاهِيمْ.
40 Procurais agora matar-me, a mim, o, homem que vos tem dito a verdade, que tenho ouvido de Deus; isso Abraão não fez.
41 كنِّيوْ ثتّڭّمْ ڒخْذَايمْ ن بَابَاثْومْ.“ نِيثْنِي نَّانْ أَسْ: ”نشِّينْ وَارْ د-نخْڒِيقْ شَا زِي فَارْقْ-شّْغڒْ، أَقَا غَارْنغْ إِجّنْ ونِّي ذ بَابَاثْنغْ، أَقَا-ث ذ أَربِّي.“
41 Vós fazeis as obras de vosso pai. Disseram-lhe, então: Nós não nascemos da fornicação, nós temos um Pai, Deus.
42 إِنَّا أَسنْ يَاسُوع: ”مَاعْلِيكْ أَربِّي ذ بَابَاثْومْ، إِڒِي أَقَا ثخْسمْ أَيِي، مِينْزِي نشّْ فّْغغْ-د زِي أَربِّي. نشّْ وَارْ د-ؤُسِيغْ شَا زڭْ إِخفْ إِنُو، مَاشَا نتَّا إِسّكّْ أَيِي-د.
42 Disse-lhes, pois, Jesus: Se Deus fosse o vosso Pai, vós me amaríeis; pois eu procedo e vim de Deus, não vim de mim mesmo, mas ele me enviou.
43 مَايمِّي وَارْ ثفْهِيممْ إِ وَاوَاڒنْ إِنُو؟ مِينْزِي كنِّيوْ وَارْ ثْزمَّارمْ أَذْ ثسْڒمْ إِ وَاوَاڒْأنْ إِنُو!
43 Por que não entendeis a minha linguagem? Por não poderdes ouvir a minha palavra.
44 أَقَا كنِّيوْ ثفّْغمْ زِي بَابَاثْومْ، إِبْڒِيسْ، ؤُشَا ثخْسمْ أَذْ ثڭّمْ إِمژْرَانْ ن بَابَاثْومْ. نتَّا ثُوغَا إِنقّْ إِوْذَانْ زڭْ ؤُمزْوَارُو ؤُ وَارْ إِبدّْ ذِي ثِيذتّْ، مِينْزِي وَارْ ذَايسْ بُو ثِيذتّْ. مڒْمِي مَا إِسَّاوَاڒْ س ؤُخَارِّيقْ، إِسَّاوَاڒْ س مِينْ ذَايسْ، مِينْزِي نتَّا ذ بُو-إِخَارِّيقنْ ؤُڒَا ذ بَابَاسْ ن ؤُخَارِّيقْ.
44 Vós sois de vosso pai, o diabo, e quereis satisfazer os desejos de vosso pai. Ele foi homicida desde o princípio, e não permaneceu na verdade, porque não há verdade nele. Quando ele fala mentira, fala do que lhe é próprio; porque é um mentiroso, e pai dela.
45 مَاشَا ؤُمِي نشّْ قَّارغْ أَومْ ثِيذتّْ، كنِّيوْ وَارْ ذَايِي ثتِّيمْنمْ شَا.
45 E porque eu vos digo a verdade, não acreditais em mim.
46 وِي زَّايْومْ أَذْ أَيِي إِسّقْنعْ خْ دّْنُوبْ؟ ؤُمِي قَّارغْ ثِيذتّْ، مَايمِّي وَارْ ذَايِي ثتِّيمْنمْ شَا؟
46 Quem dentre vós me convence de pecado? E se eu vos digo a verdade, por que não credes em mim?
47 ونِّي إِدْجَانْ زِي أَربِّي، إِتّسْڒَا إِ وَاوَاڒنْ ن أَربِّي. مِينْزِي كنِّيوْ وَارْ ثدْجِيمْ شَا زِي أَربِّي، س ؤُينِّي كنِّيوْ وَارْ ثتّسْڒِيمْ شَا.“
47 Quem é de Deus escuta as palavras de Deus; por isso, vós não as escutais, porque não sois de Deus.
48 ؤُذَاينْ أَرِّينْ-د، نَّانْ أَسْ: ”مَا وَارْ إِدْجِي نِيشَانْ ؤُمِي ننَّا، أَقَا شكْ زِي سَامَارْيَا ؤُ ذَايكْ إِجّْ ن شِّيطَانْ؟“
48 Então responderam os judeus e disseram-lhe: Não dizemos nós bem que és samaritano, e que tens demônio?
49 يَاسُوع يَارَّا-د، إِنَّا: ”نشّْ وَارْ ذَايِي ؤُڒَا ذ إِجّْ ن شِّيطَانْ، مَاشَا نشّْ تّْوقَّارغْ بَابَا، ؤُشَا كنِّيوْ ثسّحْقَارَامْ أَيِي.
49 Jesus respondeu: Eu não tenho demônio, mas eu honro a meu Pai, e vós me desonrais.
50 نشّْ وَارْ أَرزُّوغْ شَا أَعُودْجِي إِنُو. أَقَا ذِينْ إِجّنْ إِ خَاسْ يَارزُّونْ ذ ونِّي إِ غَا إِحكْمنْ.
50 Eu não busco a minha glória; há um que a busque e julgue.
51 س ثِيذتّْ، س ثِيذتّْ، نشّْ أَذْ أَومْ إِنِيغْ: مَاڒَا شَا ن يِيجّنْ إِطّفْ ذڭْ وَاوَاڒْ إِنُو،عمَّارْصْ وَارْ إِتّْوِيڒِي ڒْموْثْ إِ ڒبْذَا.“
51 Na verdade, na verdade eu vos digo: Se um homem guardar a minha palavra, nunca verá a morte.
52 نَّانْ أَسْ وُوذَاينْ: ”ڒخُّو نسّنْ بلِّي ذَايكْ إِجّْ ن شِّيطَانْ. أَقَا إِبْرَاهِيمْ ذ إِنَابِييّنْ مُّوثنْ. شكْ ثقَّارذْ: ’مَاڒَا شَا ن يِيجّنْ إِطّفْ ذڭْ وَاوَاڒْ إِنُو،عمَّارْصْ أَذْ إِقَّاسْ ڒْموْثْ إِ ڒبْذَا!‘
52 Então, disseram-lhe os judeus: Agora nós sabemos que tu tens demônio. Morreu Abraão, e os profetas; e tu dizes: Se algum homem guardar a minha palavra, ele nunca provará a morte.
53 مَا شكْ ثمْغَارذْ خْ جذِّيثْنغْ إِبْرَاهِيمْ ونِّي إِمُّوثنْ، ؤُڒَا خْ إِنَابِييّنْ نِّي إِمُّوثنْ؟ مِينْ ثْحسْبذْ إِخفْ نّشْ؟“
53 És tu maior do que o nosso pai Abraão, que morreu? E os profetas, que morreram, quem pretendes ser tu?
54 إِنَّا أَسنْ يَاسُوع: ”مَاڒَا نشّْ سّْعُودْجِيغْ إِخفْ إِنُو، أَعُودْجِي إِنُو وَارْ إِدْجِي ذ وَالُو. بَابَا، أَقَا إِسّْعُودْجْ أَيِي، ونِّي خفْ ثقَّارمْ: ’نتَّا ذ أَربِّي نّغْ!‘
54 Jesus respondeu: Se eu me honro a mim mesmo, a minha honra nada é; quem me honra é meu Pai, o qual dizeis que é vosso Deus.
55 كنِّيوْ وَارْ ث ثسِّينمْ، مَاشَا نشّْ أَقَا سّْنغْ ث. مَاڒَا نِّيغْ: ’وَارْ ث سِّينغْ!‘، أَذْ إِڒِيغْ نشّْ ذ بُو-إِخَارِّيقنْ أَمْ كنِّيوْ. مَاشَا نشّْ سّْنغْ ث ؤُ تّطّْفغْ ذڭْ وَاوَاڒْ نّسْ.
55 E vós não o conheceis, mas eu conheço-o; e se eu disser que não o conheço, eu serei mentiroso como vós; mas eu conheço-o e guardo a sua palavra.
56 جذِّيثْومْ إِبْرَاهِيمْ ثُوغَا إِتّْرَاجَا س ڒفْرَاحثْ حِيمَا أَذْ إِژَارْ أَسّْ إِنُو، ؤُشَا إِژْرَا إِ-ث، إِفَارْحْ.“
56 Vosso pai Abraão regozijou-se de ver o meu dia; e viu-o, e alegrou-se.
57 نَّانْ أَسْ وُوذَاينْ: ”عَاذْ وَارْ غَاركْ بُو خمْسِينْ ن إِسڭّْوُوسَا، مَامّشْ ثڭِّيذْ ثژْرِيذْ إِبْرَاهِيمْ؟“
57 Disseram-lhe então os judeus: Tu ainda não tens cinquenta anos e viste Abraão?
58 إِنَّا أَسنْ يَاسُوع: ”س ثِيذتّْ، س ثِيذتّْ، نشّْ أَذْ أَومْ إِنِيغْ، قْبڒْ مَا ثُوغَا إِبْرَاهِيمْ، ثُوغَا نشّْ دْجِيغْ.“
58 Disse-lhes Jesus: Na verdade, na verdade eu vos digo: Antes que Abraão existisse, eu sou.
59 خنِّي كْسِينْ إِژْرَا حِيمَا أَذْ ث أَرجْمنْ. مَاشَا يَاسُوع إِسّْنُوفَّارْ إِخفْ نّسْ ؤُشَا إِفّغْ زِي زَّاوشْثْ ثَامقّْرَانْثْ أَمْ إِشُوقْ ذِي ڒْوسْطْ نْسنْ، ؤُشَا أَمُّو إِ إِرُوحْ.
59 Então eles pegaram pedras para lhe atirarem; mas Jesus ocultou-se, e saiu do templo, indo pelo meio deles, e assim partiu.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.