João 18
rifa (RIFA) vs VC
1 أَوَارْنِي ڒَامِي إِنَّا يَاسُوع أَيَا، إِفّغْ أَكْ-ذ إِمحْضَارنْ نّسْ، ژْوَانْ خْ يغْزَارْ ن قِيذْرُونْ. ثُوغَا ذِينْ إِجّْ ن وحْوِيشْ، يُوذفْ غَارسْ أَكْ-ذ إِمحْضَارنْ نّسْ.
1 Depois dessas palavras, Jesus saiu com os seus discípulos para além da torrente de Cedron, onde havia um jardim, no qual entrou com os seus discípulos.
2 مَاشَا ؤُڒَا ذ يَاهُوذَا، أَغدَّارْ، إِسّنْ أَمْشَانْ نِّي عَاوذْ، مِينْزِي يَاسُوع ثُوغَا إِسّْمُونَا ذَايسْ أَطَّاسْ أَكْ-ذ إِمحْضَارنْ نّسْ.
2 Judas, o traidor, conhecia também aquele lugar, porque Jesus ia freqüentemente para lá com os seus discípulos.
3 يِيوِي-د يَاهُوذَا أَكِيذسْ إِشْثْ ن ثرْبِيعْثْ ن ڒْعسْكَارْ ؤُڒَا ذ إِعسَّاسنْ زڭْ وُوذمْ ن إِمقّْرَاننْ ن إِكهَّاننْ ذ إِفَارِيسِييّنْ، ؤُشَا يُوسَا-د ذِيهَا س إِصفْضَاونْ ذ ڒقْنَاذڒْ ذ ڒسْنَاحْ.
3 Tomou então Judas a coorte e os guardas de serviço dos pontífices e dos fariseus, e chegaram ali com lanternas, tochas e armas.
4 يَاسُوع، ونِّي إِسّنْ مَارَّا مِينْ ذ أَسْ غَا إِمْسَارنْ، إِفّغْ-د غَارْسنْ، إِنَّا أَسنْ: ”مِينْ خفْ ثَارزُّومْ؟“
4 Como Jesus soubesse tudo o que havia de lhe acontecer, adiantou-se e perguntou-lhes: A quem buscais?
5 أَرِّينْ-د خَاسْ: ”يَاسُوع نَّاصِيرِي!“ يَاسُوع إِنَّا أَسنْ: ”ذ نشّْ!“ ثُوغَا يَاهُوذَا، أَغدَّارْ، إِبدّْ عَاوذْ أَكِيذْسنْ.
5 Responderam: A Jesus de Nazaré. Sou eu, disse-lhes. {Também Judas, o traidor, estava com eles.}
6 ڒَامِي ذ أَسنْ إِنَّا يَاسُوع: ”ذ نشّْ!“، ذوْڒنْ نِيثْنِي غَارْ ضفَّارْ ؤُشَا وْضَانْ غَارْ ثمُّورْثْ.
6 Quando lhes disse Sou eu, recuaram e caíram por terra.
7 إِسّقْسَا ثنْ يَاسُوع عَاوذْ: ”مِينْ خفْ ثَارزُّومْ؟“ نَّانْ: ”يَاسُوع نَّاصِيرِي!“
7 Perguntou-lhes ele, pela segunda vez: A quem buscais? Disseram: A Jesus de Nazaré.
8 يَاسُوع يَارَّا-د: ”أَقَا نِّيغْ أَومْ، أَقَا ذ نشّْ. مَاڒَا ثَارزُّومْ خَافِي، جّمْ إِنَا أَذْ رَاحنْ!“،
8 Replicou Jesus: Já vos disse que sou eu. Se é, pois, a mim que buscais, deixai ir estes.
9 حِيمَا أَذْ إِتّْوَاكمّڒْ وَاوَاڒْ إِ ثُوغَا إِنَّا: ”إِنِّي ذ أَيِي ثوْشِيذْ، وَارْ زَّايْسنْ ودَّارغْ ؤُڒَا ذ إِجّْ.“
9 Assim se cumpriu a palavra que disse: Dos que me deste não perdi nenhum {Jo 17,12}.
10 شِيمْعُونْ بُوطْرُوسْ ونِّي ثُوغَا غَارسْ سِّيفْ، إِجْبذْ إِ-ث-إِ-د، إِوْثَا زَّايسْ أَمْسخَّارْ ن أَرَّايْسْ ن إِكهَّاننْ، إِقسّْ أَسْ أَمزُّوغْ نّسْ أَفُوسِي. ثُوغَا أَمْسخَّارْ نِّي قَّارنْ أَسْ مَالْخِيسْ.
10 Simão Pedro, que tinha uma espada, puxou dela e feriu o servo do sumo sacerdote, decepando-lhe a orelha direita. {O servo chamava-se Malco.}
11 خَاسْ ؤُشَا إِنَّا يَاسُوع إِ بُوطْرُوسْ: ”أَرّْ سِّيفْ غَارْ وغْڒَافْ نّسْ، ڒْكَاسْ نِّي ذ أَيِي إِوْشَا بَابَا، مَا وَارْ ث سسّغْ؟“
11 Mas Jesus disse a Pedro: Enfia a tua espada na bainha! Não hei de beber eu o cálice que o Pai me deu?
12 ثَارْبِيعْثْ ن ڒْعسْكَارْ ذ إِمقّْرَاننْ خْ وَاڒفْ ن إِعسْكَارِييّنْ ؤُڒَا ذ إِعسَّاسنْ ن وُوذَاينْ طّْفنْ يَاسُوع، شَارْفنْ ث.
12 Então a coorte, o tribuno e os guardas dos judeus prenderam Jesus e o ataram.
13 نذْهنْ ث أَمزْوَارُو غَارْ حَانَّانْ، مِينْزِي نتَّا ذ أَضڭّْوَاڒْ ن قَايَافَا، ونِّي ثُوغَا ذ أَرَّايْسْ ن إِكهَّاننْ ذڭْ ؤُسڭّْوَاسْ نِّي.
13 Conduziram-no primeiro a Anás, por ser sogro de Caifás, que era o sumo sacerdote daquele ano.
14 قَايَافَا ذ نتَّا ثُوغَا إِوصَّا إِ وُوذَاينْ، أَقَا حْسنْ أَذْ إِمّثْ إِجّْ ن بْنَاذمْ ذِي طّْوعْ ن ڒْڭنْسْ.
14 Caifás fora quem dera aos judeus o conselho: Convém que um só homem morra em lugar do povo.
15 شِيمْعُونْ بُوطْرُوسْ إِضْفَارْ يَاسُوع أَكْ-ذ إِجّنْ زڭْ إِمحْضَارنْ إِنّغْنِي. أَمحْضَارْ نِّي ثُوغَا إِتّْوَاسّْننْ غَارْ أَرَّايْسْ ن إِكهَّاننْ ؤُشَا يُوذفْ أَكْ-ذ يَاسُوع غَارْ ڒمْرَاحْ ن ثَادَّارْثْ ن أَرَّايْسْ ن إِكهَّاننْ.
15 Simão Pedro seguia Jesus, e mais outro discípulo. Este discípulo era conhecido do sumo sacerdote e entrou com Jesus no pátio da casa do sumo sacerdote,
16 شِيمْعُونْ إِبدّْ-د بَارَّا غَارْ ثوَّارْثْ. إِفّغْ-د ؤُمحْضَارْ إِ ثُوغَا إِتّْوَاسّْننْ غَارْ أَرَّايْسْ ن إِكهَّاننْ، إِسِّيوڒْ أَكْ-ذ ثْعسَّاسْثْ ثنِّي إِحطَّانْ ثَاوَّارْثْ ؤُشَا إِسِّيذفْ-د شِيمْعُونْ غَارْ ذَاخڒْ.
16 porém Pedro ficou de fora, à porta. Mas o outro discípulo {que era conhecido do sumo sacerdote} saiu e falou à porteira, e esta deixou Pedro entrar.
17 ثَابْڒِيغْثْ ثنِّي إِحطَّانْ ثَاوَّارْثْ، ثنَّا إِ شِيمْعُونْ: ”مَا وَارْ ثدْجِيذْ ؤُڒَا ذ شكْ زڭْ إِمحْضَارنْ ن بْنَاذمْ-أَ؟“ إِنَّا: ”لَّ!“
17 A porteira perguntou a Pedro: Não és acaso também tu dos discípulos desse homem? Não o sou, respondeu ele.
18 ثُوغَا إِمْسخَّارنْ ذ إِعسَّاسنْ بدّنْ ذِينْ، سَّارْغنْ ثِيمسِّي س ڒفْحمْ، مِينْزِي ثُوغَا ثسْمضْ، ؤُشَا ثُوغَا تّْوقَّاحنْ. ؤُڒَا ذ شِيمْعُونْ إِبدّْ أَكِيذْسنْ، إِتّْوقَّاحْ.
18 Os servos e os guardas acenderam um fogo, porque fazia frio, e se aqueciam. Com eles estava também Pedro, de pé, aquecendo-se.
19 إِسّقْسَا أَرَّايْسْ ن إِكهَّاننْ يَاسُوع خْ إِمحْضَارنْ نّسْ ؤُ خْ ثْغُورِي نّسْ.
19 O sumo sacerdote indagou de Jesus acerca dos seus discípulos e da sua doutrina.
20 يَارَّا-د خَاسْ يَاسُوع: ”نشّْ ثُوغَا سَّاوَاڒغْ إِ ڒْڭنْسْ س بْطَايْطَايْ، سّْغَارغْ ڒبْذَا ذِي ثمْزِيذَا ؤُ ذِي زَّاوشْثْ ثَامقّْرَانْثْ مَانِي تّْمُونَانْ وُوذَاينْ ڒبْذَا. ذِي ثْنُوفّْرَا وَارْ سِّيوْڒغْ ؤُڒَا ذ إِشْثْ ن ڒْحَاجّثْ.
20 Jesus respondeu-lhe: Falei publicamente ao mundo. Ensinei na sinagoga e no templo, onde se reúnem os judeus, e nada falei às ocultas.
21 مَايمِّي ذ أَيِي ثسّقْسِيذْ؟ سقْسَا إِنِّي إِسْڒَانْ مِينْ ذ أَسنْ نِّيغْ. خْزَارْ، نِيثْنِي سّْننْ مِينْ نِّيغْ!“
21 Por que me perguntas? Pergunta àqueles que ouviram o que lhes disse. Estes sabem o que ensinei.
22 ڒَامِي إِنَّا أَمُّو، خنِّي إِجّنْ زڭْ إِعسَّاسنْ إِ ثُوغَا ذِينْ إِبدّنْ، إِوْثَا يَاسُوع خْ ؤُمڭِّيزْ نّسْ، إِنَّا أَسْ: ”مَا أَمُّو إِ د غَا ثَارّذْ خْ أَرَّايْسْ ن إِكهَّاننْ؟“
22 A estas palavras, um dos guardas presentes deu uma bofetada em Jesus, dizendo: É assim que respondes ao sumo sacerdote?
23 يَارَّا-د خَاسْ يَاسُوع، إِنَّا: ”مَاڒَا سِّيوْڒغْ مِينْ وَارْ إِحْڒِينْ، شْهذْ خْ مِينْ وَارْ إِحْڒِينْ، مَاشَا مَاڒَا سِّيوْڒغْ مْلِيحْ، مَايمِّي ذ أَيِي ثشَّاثذْ خنِّي؟“
23 Replicou-lhe Jesus: Se falei mal, prova-o, mas se falei bem, por que me bates?
24 خَاسْ ؤُشَا حَانَّانْ إِسّكّْ إِ-ث إِتّْوَاشَارْفْ غَارْ قَايَافَا، أَرَّايْسْ ن إِكهَّاننْ.
24 {Anás enviou-o preso ao sumo sacerdote Caifás.}
25 ثُوغَا شِيمْعُونْ بُوطْرُوسْ إِبدّْ ذِينِّي إِتّْوقَّاحْ. نَّانْ أَسْ: ”مَا وَارْ ثدْجِيذْ ؤُڒَا ذ شكْ زڭْ إِمحْضَارنْ نّسْ؟“ نتَّا إِنْكَارْ، إِنَّا: ”وَارْ دْجِيغْ شَا ذ نشّْ!“
25 Simão Pedro estava lá se aquecendo. Perguntaram-lhe: Não és porventura, também tu, dos seus discípulos? Negou-o, dizendo: Não!
26 إِجّنْ زڭْ إِمْسخَّارنْ ن أَرَّايْسْ ن إِكهَّاننْ إِ ثُوغَا إِتّعْنَانْ إِ ونِّي ؤُمِي إِقسّْ شِيمْعُونْ أَمزُّوغْ، إِنَّا: ”مَا وَارْ شكْ ژْرِيغْ أَكِيذسْ ذڭْ وحْوِيشْ؟“
26 Disse-lhe um dos servos do sumo sacerdote, parente daquele a quem Pedro cortara a orelha: Não te vi eu com ele no horto?
27 ڒخْذنِّي إِنْكَارْ شِيمْعُونْ عَاوذْ ؤُشَا ذغْيَا إِسّْقُوقعْ ؤُيَاژِيضْ.
27 Mas Pedro negou-o outra vez, e imediatamente o galo cantou.
28 خنِّي إِوْينْ-د يَاسُوع زِي قَايَافَا غَارْ ثَادَّارْثْ ن شّْرعْ، ؤُمِي قَّارنْ ’بْرِيثُورِييُومْ‘. ثُوغَا ذ زِيشْ ذِي صّْبحْ. نِيثْنِي وَارْ ؤُذِيفنْ شَا غَارْ ثَادَّارْثْ ن شّْرعْ، حِيمَا وَارْ تّْوسِّيخنْ قْبڒْ مَا إِ غَا شّنْ ثْغَارْصْثْ ن ؤُسعْذُو.
28 Da casa de Caifás conduziram Jesus ao pretório. Era de manhã cedo. Mas os judeus não entraram no pretório, para não se contaminarem e poderem comer a Páscoa.
29 س ؤُينِّي إِفّغْ-د غَارْسنْ بِيلَاطُوسْ، إِنَّا أَسنْ: ”مَانْ أَشثْشِي إِ غَارْومْ خْ ورْيَازْ-أَ؟“
29 Saiu, por isso, Pilatos para ter com eles, e perguntou: Que acusação trazeis contra este homem?
30 أَرِّينْ-د، نَّانْ أَسْ: ”مَاڒَا وَانِيثَا وَارْ ثُوغِي ذ مِّيسْ ن ڒْمُوعْصِييّثْ، أَذْ ثِيڒِي وَارْ ذ أَشْ ث-إِ-د-نتِّيوِي.“
30 Responderam-lhe: Se este não fosse malfeitor, não o teríamos entregue a ti.
31 إِنَّا أَسنْ بِيلَاطُوسْ: ”خنِّي أَوْيمْ ث-إِ-د كنِّيوْ، ثْحكْممْ خَاسْ عْلَاحْسَابْ شَّارِيعَا نْومْ.“ خنِّي نَّانْ أَسْ وُوذَاينْ: ”وَارْ غَارْنغْ بُو تّسْرِيحْ مَاحنْذْ أَذْ ننغْ ؤُڒَا ذ إِجّْ!“،
31 Disse, então, Pilatos: Tomai-o e julgai-o vós mesmos segundo a vossa lei. Responderam-lhe os judeus: Não nos é permitido matar ninguém.
32 حِيمَا أَذْ إِتّْوَاكمّڒْ وَاوَاڒْ ن يَاسُوع إِ ثُوغَا إِقَّارْ، أَمْ ثُوغَا إِسّْشَاننْ إِ مَانْ ڒْموْثْ إِ غَا إِمّثْ.
32 Assim se cumpria a palavra com a qual Jesus indicou de que gênero de morte havia de morrer {Mt 20,19}.
33 خنِّي يُوذفْ-د بِيلَاطُوسْ عَاوذْ غَارْ ثَادَّارْثْ ن شّْرَاعْ، ؤُمِي قَّارنْ بْرِيثُورِييُومْ، إِڒَاغَا-د خْ يَاسُوع، إِنَّا أَسْ: ”مَا شكْ ذ أَجدْجِيذْ ن وُوذَاينْ؟“
33 Pilatos entrou no pretório, chamou Jesus e perguntou-lhe: És tu o rei dos judeus?
34 يَارَّا-د خَاسْ يَاسُوع: ”مَا ثقَّارذْ أَيَا زِي غَاركْ نِيغْ ثُوغَا إِنّغْنِي قَّارنْ أَشْ ث خَافِي؟“
34 Jesus respondeu: Dizes isso por ti mesmo, ou foram outros que to disseram de mim?
35 إِنَّا أَسْ بِيلَاطُوسْ: ”مَا نشّْ ذ ؤُذَايْ؟ أَقَا ڒْڭنْسْ نّشْ ذ إِمقّْرَاننْ ن إِكهَّاننْ إِوْينْ-د شكْ غَارِي. مِينْ ثُوغَا ثڭِّيذْ؟“
35 Disse Pilatos: Acaso sou eu judeu? A tua nação e os sumos sacerdotes entregaram-te a mim. Que fizeste?
36 يَارَّا-د خَاسْ يَاسُوع: ”ثَاڭلْذِيثْ إِنُو وَارْ ثدْجِي شَا زِي دُّونشْثْ-أَ. مَاڒَا ثدْجَا ثْڭلْذِيثْ إِنُو زِي دُّونشْثْ-أَ، أَذْ يِيڒِي أَقَا إِمْسخَّارنْ إِنُو أَذْ مّنْغنْ، حِيمَا وَارْ تّْوَاسلَّامغْ إِ وُوذَاينْ، مَاشَا ڒخُّو ثَاڭلْذِيثْ إِنُو وَارْ ثدْجِي شَا سَّانِيثَا.“
36 Respondeu Jesus: O meu Reino não é deste mundo. Se o meu Reino fosse deste mundo, os meus súditos certamente teriam pelejado para que eu não fosse entregue aos judeus. Mas o meu Reino não é deste mundo.
37 إِنَّا أَسْ بِيلَاطُوسْ: ”خنِّي أَقَا شكْ ذ أَجدْجِيذْ نِيشَانْ!“ يَارَّا-د يَاسُوع: ”شكْ ثقَّارذْ، أَقَا نشّْ ذ أَجدْجِيذْ. إِ مَانْ أَيَا إِ د-خڒْقغْ ؤُ إِ ؤُيَا إِ د-ؤُسِيغْ غَارْ دُّونشْثْ، حِيمَا أَذْ شهْذغْ إِ ثِيذتّْ. مَارَّا ونِّي إِدْجَانْ زِي ثِيذتّْ، أَذْ إِسڒْ إِ ثْمِيجَّا إِنُو.“
37 Perguntou-lhe então Pilatos: És, portanto, rei? Respondeu Jesus: Sim, eu sou rei. É para dar testemunho da verdade que nasci e vim ao mundo. Todo o que é da verdade ouve a minha voz.
38 إِنَّا أَسْ بِيلَاطُوسْ: ”ؤُمِي قَّارنْ ذ ثِيذتّْ؟“ ڒَامِي إِنَّا أَمُّو، إِفّغْ-د عَاوذْ غَارْ وُوذَاينْ، إِنَّا أَسنْ: ”وَارْ ذَايسْ ؤُفِيغْ ؤُڒَا ذ إِجّْ ن ؤُخطُّو.
38 Disse-lhe Pilatos: Que é a verdade?... Falando isso, saiu de novo, foi ter com os judeus e disse-lhes: Não acho nele crime algum.
39 مَاشَا أَقَا ثنُّوممْ أَذْ أَومْ سَارّْحغْ إِجّْ ن بْنَاذمْ ذِي ڒْْعِيذْ ن ثْغَارْصْثْ ن ؤُسعْذُو. مَا ثخْسمْ خنِّي أَذْ أَومْ سَارّْحغْ بْنَاذمْ-أَ، أَجدْجِيذْ ن وُوذَاينْ؟“
39 Mas é costume entre vós que pela Páscoa vos solte um preso. Quereis, pois, que vos solte o rei dos judeus?
40 سْغُويّنْ عَاوذْ مَارَّا، نَّانْ: ”وَارْ إِدْجِي شَا وَانِيثَا، حَاشَا بَارْ-أَبَّاسْ!“ ثُوغَا بَارْ-أَبَّاسْ ذ أَقْطَاطْعِييْ.
40 Então todos gritaram novamente e disseram: Não! A este não! Mas a Barrabás! {Barrabás era um salteador.}
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.