Êxodo 22
rifa (RIFA) vs ACF
1 ”مَاڒَا إِتّْوَافْ ؤُشفَّارْ عَاذْ أَمْ إِتَّاشَارْ، ؤُشَا إِوْثَا إِ-ث ؤُشَا إِمُّوثْ، وَارْ تِّيڒِينْ إِذَامّنْ خْ ونِّي ث يُوفِينْ.
1 Se alguém furtar boi ou ovelha, e o degolar ou vender, por um boi pagará cinco bois, e pela ovelha quatro ovelhas.
2 مَاڒَا ثنْقَارْ-د خَاسْ ثْفُوشْثْ، أَذْ خَاسْ إِڒِينْ إِذَامّنْ ذِي سِّيبّثْ-أَ. أَذْ أَسْ إِخدْجصْ ؤُشفَّارْ مَارَّا. مَاڒَا وَارْ غَارسْ شَا، أَذْ إِمّنْزْ ذِي سِّيبّثْ ن ثُوشّفّْرَا نّسْ.
2 Se o ladrão for achado roubando, e for ferido, e morrer, o que o feriu não será culpado do sangue.
3 مَاڒَا ثتّْوَافْ ثُوشّفَّارْثْ ثدَّارْ ذڭْ ؤُفُوسْ نّسْ، مَا ذ أَفُونَاسْ إِ ت ثُوغَا نِيغْ ذ أَغْيُوڒْ نِيغْ ذ إِجّنْ زڭْ وُودْجِي، إِتّْخصَّا أَسْ أَذْ إِخدْجصْ ثْنَاينْ ن ثْسقَّارْ.
3 Se o sol houver saído sobre ele, o agressor será culpado do sangue; o ladrão fará restituição total; e se não tiver com que pagar, será vendido por seu furto.
4 مَاڒَا إِجَّا حذْ أَذْ هدَّانْ ڒْْمَاڒْ إِيَّارْ نِيغْ أَمَارْجعْ ن ؤُضِيڒْ ؤُشَا يَارْوسْ ذَايسْ ثَاحِيمَارْثْ نّسْ ؤُشَا أَذْ أَسنْ إِضْڒقْ أَڒَامِي أَذْ هدَّانْ ذِي ثمُّورْثْ ن ونّغْنِي، خنِّي أَذْ ت إِخدْجصْ زِي ڒمْخيّرْ ن ييَّارْ نّسْ ؤُ زِي ڒمْخيّرْ ن ؤُمَارْجعْ ن ؤُضِيڒْ نّسْ.
4 Se o furto for achado vivo na sua mão, seja boi, ou jumento, ou ovelha, pagará o dobro.
5 مَاڒَا ثفّغْ-د ثْمسِّي ؤُشَا ثڒْقفْ أَسنَّانْ ؤُشَا ثشَّا ثِيقبِّيضِينْ ن إِمنْذِي نِيغْ إِمنْذِي إِبدّنْ نِيغْ إِيَّارْ، خنِّي ونِّي إِقّْذنْ ثِيمسِّي أَذْ إِخدْجصْ مَارَّا مِينْ إِتّْوَاشمْضنْ.
5 Se alguém fizer pastar o seu animal num campo ou numa vinha, e largá-lo para comer no campo de outro, o melhor do seu próprio campo e o melhor da sua própria vinha restituirá.
6 مَاڒَا إِحْضَا حذْ إِ وَاجَّارْ نّسْ نُّوقَارْثْ نِيغْ ڒقْشُوعْ ؤُ مَانْ أَيَا إِتّْوَاشَارْ أَسْ زِي ثَادَّارْثْ ن ورْيَازْ نِّي، خنِّي أَشفَّارْ، مَاڒَا ؤُفِينْ ث، أَذْ إِخدْجصْ ثْنَاينْ ن ثْسقَّارْ.
6 Se irromper um fogo, e pegar nos espinhos, e queimar a meda de trigo, ou a seara, ou o campo, aquele que acendeu o fogo totalmente pagará o queimado.
7 مَاڒَا وَارْ إِتّْوِيفْ ؤُشفَّارْ، ڒخْذنِّي أَذْ سّْقَارّْبنْ بَابْ ن ثَادَّارْثْ غَارْ أَربِّي مَاحنْذْ أَذْ سّْننْ مَا وَارْ إِسّْوِيژّضْ ؤُفُوسْ نّسْ غَارْ وَاڭْڒَا ن وَاجَّارْ نّسْ.
7 Se alguém der ao seu próximo dinheiro, ou bens, a guardar, e isso for furtado da casa daquele homem, o ladrão, se for achado, pagará o dobro.
8 كُوڒْ أَعذِّي زِي جِّيهثْ ن ؤُفُونَاسْ نِيغْ ن وغْيُوڒْ نِيغْ ن إِجّْ زڭْ وُودْجِي نِيغْ ن وَارُّوضْ نِيغْ ن مِينْ إِودَّارنْ إِ زَّايسْ إِنَّا حذْ: ’أَقَا-ث ذ وَا!‘، أَذْ د-ثَاسْ ثْمسْڒَاشْثْ إِ إِدْجَانْ جَارْ أَسنْ س ثْنَاينْ زَّاثْ إِ ڒْقُوضَاثْ ؤُشَا ونِّي أَذْ خَاسْ حكْمنْ ڒْقُوضَاثْ أَذْ إِخدْجصْ إِ وَاجَّارْ نّسْ ثْنَاينْ ن ثْسقَّارْ.
8 Se o ladrão não for achado, então o dono da casa será levado diante dos juízes, a ver se não pôs a sua mão nos bens do seu próximo.
9 مَاڒَا إِوْشَا حذْ إِ وَاجَّارْ نّسْ أَغْيُوڒْ نِيغْ أَفُونَاسْ نِيغْ إِجّْ ن زڭْ وُودْجِي، نِيغْ مَامّشْ مَا ثڭَّا ڒبْهِيمثْ، حِيمَا أَذْ ث إِحْضَا ؤُشَا إِمُّوثْ نِيغْ يَارّژْ نِيغْ ؤُشَارنْ ث، أَمْ وَارْ إِژْرِي حذْ،
9 Sobre todo o negócio fraudulento, sobre boi, sobre jumento, sobre gado miúdo, sobre roupa, sobre toda a coisa perdida, de que alguém disser que é sua, a causa de ambos será levada perante os juízes; aquele a quem condenarem os juízes pagará em dobro ao seu próximo.
10 خنِّي أَذْ ثِيڒِي ثْجَادْجِيثْ غَارْ سِيذِي جَارْ أَسنْ س ثْنَاينْ بلِّي وَارْ إِسّْوِيژّضْ أَفُوسْ نّسْ غَارْ وَاڭْڒَا ن وَاجَّارْ نّسْ. بَابْ نّسْ أَذْ إِقْبڒْ ثَاجَادْجِيثْ نّسْ ؤُشَا أَذْ ثَافْ بْڒَا مَا أَذْ ث إِتّْخدْجصْ ونّغْنِي.
10 Se alguém der a seu próximo a guardar um jumento, ou boi, ou ovelha, ou outro animal, e este morrer, ou for dilacerado, ou arrebatado, ninguém o vendo,
11 مَاشَا مَاڒَا إِتّْوَاشَارْ نِيشَانْ زَّايسْ، ذِي لْحَالَا-يَا أَذْ إِخدْجصْ إِ بَابْ نّسْ.
11 Então haverá juramento do Senhor entre ambos, de que não pôs a sua mão nos bens do seu próximo; e seu dono o aceitará, e o outro não o restituirá.
12 مَاڒَا إِبَانْ أَقَا إِتّْوَامزّقْ نِيشَانْ، أَذْ ث يَاوِي ذ بُورْهَانْ ؤُشَا وَارْ إِتّْخدْجِيصْ مِينْ إِتّْوَامزّْقنْ.
12 Mas, se de fato lhe tiver sido furtado, pagá-lo-á ao seu dono.
13 مَاڒَا يَارْضڒْ حذْ شَا خْ وَاجَّارْ نّسْ ؤُشَا ثَارّژْ نِيغْ ثمُّوثْ ذِي ڒْغَايبْ ن بَابْ نّسْ، إِتّْخصَّا أَسْ أَذْ ت إِخدْجصْ مَارَّا.
13 Porém se lhe for dilacerado, trá-lo-á em testemunho disso, e não pagará o dilacerado.
14 مَاشَا مَاڒَا بَابْ نّسْ ثُوغَا إِحْضَارْ، وَارْ ت إِتّْخِيدْجَاصْ. مَاڒَا ثُوغَا إِشْرَا ت خَاسْ، أَذْ د-يَاسْ خْ ڒخْڒَاصْ نّسْ.“
14 E se alguém pedir emprestado a seu próximo algum animal, e for danificado ou morto, não estando presente o seu dono, certamente o pagará.
15 ”ؤُشَا مَاڒَا إِمَّارْضنْ حذْ خْ شَا ن ثعْزَاڒشْثْ، ثُوغَا وَارْ ت إِخْضِيبْ حذْ عَاذْ، ؤُشَا إِطّصْ أَكِيذسْ، إِتّْخصَّا أَسْ أَذْ أَسْ إِوْشْ صَّاذَاقْ إِمُونْ مَاحنْذْ أَذْ ت يَاوِي ذ ثَامْغَارْثْ.
15 Se o seu dono estava presente, não o pagará; se foi alugado, será pelo seu aluguel.
16 مَاڒَا بَابَاسْ وَارْ إِخْسْ أَذْ أَسْ ت إِوْشْ، أَذْ أَسْ إِوْزنْ عَاذْ صَّاذَاقْ ن ثعْزُورَايْ س نُّوقَارْثْ.
16 Se alguém enganar alguma virgem, que não for desposada, e se deitar com ela, certamente a dotará e tomará por sua mulher.
17 وَارْ تّجِّي ثَاسحَّارْثْ أَذْ ثدَّارْ.
17 Se seu pai inteiramente recusar dar-lha, pagará ele em dinheiro conforme ao dote das virgens.
18 مَانْ ونْ إِ غَا إِطّْصنْ أَكْ-ذ إِجّْ ن ڒْمَاڒْ، أَذْ ث نْغنْ نِيشَانْ.
18 A feiticeira não deixarás viver.
19 ونِّي إِ غَا إِوهّْبنْ شَا ن ثْغَارْصْثْ إِ إِربِّيثنْ، وَارْ إِدْجِي مْغِيرْ إِ سِيذِي وَاهَا، إِتّْخصَّا أَذْ إِتّْوَاحَارّمْ إِ ؤُثحِّي.
19 Todo aquele que se deitar com animal, certamente morrerá.
20 وَارْ دّدْجمْ أَبَارَّانِي ؤُ وَارْ خَاسْ تّْزيَّارمْ، مِينْزِي ثُوغَا ؤُڒَا ذ كنِّيوْ ذ إِبَارَّانِييّنْ ذِي ثمُّورْثْ ن مِيصْرَا.
20 O que sacrificar aos deuses, e não só ao Senhor, será morto.
21 وَارْ تّْذدْجِي شَا إِشْثْ ن ثَاجَّاتْشْ نِيغْ إِجّْ ن ؤُيُوجِيڒْ.
21 O estrangeiro não afligirás, nem o oprimirás; pois estrangeiros fostes na terra do Egito.
22 مَاڒَا ثِيوْضذْ أَذْ ث ثسّحْقَارذْ أَطَّاسْ ؤُشَا نتَّا إِسْغُويْ-د غَارِي، أَقَا نشّْ س ؤُغِيڒْ أَذْ سْڒغْ إِ ثْغُويِّيثْ نّسْ.
22 A nenhuma viúva nem órfão afligireis.
23 أَذْ يَارغْ وغْضَابْ إِنُو ؤُشَا نشّْ أَذْ كنِّيوْ نْغغْ س سِّيفْ، ثِيمطَّا نْومْ أَذْ ذوْڒنْثْ ذ ثِيجَّاڒْ ذ ثَارَّاوْثْ نْومْ ذ إِيُوجِيڒنْ.
23 Se de algum modo os afligires, e eles clamarem a mim, eu certamente ouvirei o seu clamor.
24 مَاڒَا ثَارضْڒذْ نُّوقَارْثْ إِ ڒْڭنْسْ إِنُو، إِ ؤُمزْڒُوضْ إِ ذِينْ غَاركْ، خنِّي وَارْ كِيذسْ تّڭّذْ أَمْ إِتّڭّْ بَابْ ن ؤُمَارْوَاسْ: وَارْ خَاسْ تّڭّْ شَا أَرِّيبَا.
24 E a minha ira se acenderá, e vos matarei à espada; e vossas mulheres ficarão viúvas, e vossos filhos órfãos.
25 مَاڒَا ثكْسِيذْ أَرُّوضْ ن وَاجَّارْ نّشْ ذ أَضْمَانْ، أَرّْ أَسْ ث قْبڒْ مَا أَذْ ثغْڒِي ثْفُوشْثْ.
25 Se emprestares dinheiro ao meu povo, ao pobre que está contigo, não te haverás com ele como um usurário; não lhe imporeis usura.
26 مِينْزِي وَارْ غَارسْ مْغِيرْ أَڒحَّافْ وَانِيثَا، أَقَا-ث ذ أَرُّوضْ خْ ثڒْمشْثْ نّسْ. مِينْ ذِي غَا إِطّصْ خنِّي؟ خْمِي غَارِي د غَا إِسْغُويْ، ڒخْذنِّي أَذْ أَسْ سْڒغْ، مِينْزِي نشّْ أَقَا ذ أَحْنِينْ!
26 Se tomares em penhor a roupa do teu próximo, lho restituirás antes do pôr do sol,
27 وَارْ تّْشقِّيفْ ذِي أَربِّي ؤُ وَارْ تّكّْوَارْ ڒْحَاكمْ ن ڒْڭنْسْ نّشْ.
27 Porque aquela é a sua cobertura, e o vestido da sua pele; em que se deitaria? Será pois que, quando clamar a mim, eu o ouvirei, porque sou misericordioso.
28 وَارْ سْعطَّاڒَا ثَاشُّورثْ ن ثْميْرَا نّشْ نِيغْ أَحْڒَايْ ن ثيْسَارْثْ نّشْ. أَذْ أَيِي ثوْشذْ ؤُڒَا ذ أَمنْزُو ن إِحنْجِيرنْ نّشْ.
28 A Deus não amaldiçoarás, e o príncipe dentre o teu povo não maldirás.
29 أَمُّو إِ غَا ثڭّذْ عَاوذْ س إِفُونَاسنْ نّشْ ذ وُودْجِي نّشْ. سبْعَا ن وُوسَّانْ أَذْ إِڒِينْ أَكْ-ذ يمَّاثْسنْ ؤُشَا غَارْ وَاسّْ وِيسّْ ثْمنْيَا أَذْ أَيِي ثنْ ثوْشذْ.
29 As tuas primícias, e os teus licores não retardarás; o primogênito de teus filhos me darás.
30 أَذْ أَيِي ثِيڒِيمْ ذ إِمْقدَّاسنْ ؤُ وَارْ تّتّمْ أَيْسُومْ إِ إِتّْوَامزّْقنْ ذِي ڒخْڒَا. أَذْ ث ثنْضَارمْ إِ يِيطَانْ.“
30 Assim farás dos teus bois e das tuas ovelhas: sete dias estarão com sua mãe, e ao oitavo dia mos darás.
31 — ausente —
31 E ser-me-eis homens santos; portanto não comereis carne despedaçada no campo; aos cães a lançareis.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Êxodo 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.