Eclesiastes 4
rifa (RIFA) vs ACF
1 ژْرِيغْ عَاوذْ مَارَّا دّدْجْ إِ إِتّْوَاڭّنْ سَاذُو ثْفُوشْثْ. خْزَارْ، أَقَا ذَا إِمطَّاونْ ن يِينِّي إِتّْوَاذدْجنْ، مَاشَا وَارْ غَارْسنْ بُو ؤُمْفوّجْ. إِفّغْ-د لْعُونْفْ زڭْ ؤُفُوسْ ن يِينِّي ثنْ إِتّذْدْجَانْ، مَاشَا وَارْ غَارْسنْ بُو ؤُمْفوّجْ.
1 Depois voltei-me, e atentei para todas as opressões que se fazem debaixo do sol; e eis que vi as lágrimas dos que foram oprimidos e dos que não têm consolador, e a força estava do lado dos seus opressores; mas eles não tinham consolador.
2 خنِّي صبّْحغْ إِمتِّيننْ نِّي إِمُّوثنْ عَاذْ أَطَّاسْ زڭْ وَامِي، زڭْ إِنِّي إِدَّارنْ، إِنِّي عَاذْ إِدَّارنْ.
2 Por isso eu louvei os que já morreram, mais do que os que vivem ainda.
3 مَاشَا إِحْڒَانْ خَاسنْ س ثْنَاينْ إِذْسنْ نِّي ذ ونِّي وَارْ إِدْجِينْ عَاذْ، ذ ونِّي وَارْ إِژْرِينْ عَاذْ ثِيمڭَّا ثِيعفَّانِينْ نِّي إِتّْوَاڭّنْثْ سَاذُو ثْفُوشْثْ.
3 E melhor que uns e outros é aquele que ainda não é; que não viu as más obras que se fazem debaixo do sol.
4 ؤُشَا نشّْ ژْرِيغْ مَارَّا أَمَارّثْ ذ مَارَّا ثِيزمَّارْ ذِي ڒْخذْمثْ، أَقَا-ث مْغِيرْ ذ أَمْعَانَاذْ ن إِجّْ أَكْ-ذ ونّغْنِي. ؤُڒَا ذ مَانْ أَيَا أَقَا-ث ذِي ڒْبَاطڒْ ذ وضْفَارْ ن ؤُسمِّيضْ.
4 Também vi eu que todo o trabalho, e toda a destreza em obras, traz ao homem a inveja do seu próximo. Também isto é vaidade e aflição de espírito.
5 أَبُوهَاڒِي إِضْفسْ إِفَاسّنْ نّسْ ؤُشَا إِتّتّْ أَيْسُومْ ن إِخفْ نّسْ.
5 O tolo cruza as suas mãos, e come a sua própria carne.
6 إِحْڒَا إِجّْ ن وُورُو ن ؤُفُوسْ إِشُّورْ س ڒْهُوذْنثْ ؤُڒَا ثْنَاينْ ن إِفَاسّنْ شُّورنْ س ؤُمَارّثْ ذ وضْفَارْ ن ؤُسمِّيضْ.
6 Melhor é a mão cheia com descanso do que ambas as mãos cheias com trabalho, e aflição de espírito.
7 عَاوذْ ژْرِيغْ شَا مِينْ إِدْجَانْ ذِي ڒْبَاطڒْ سَاذُو ثْفُوشْثْ.
7 Outra vez me voltei, e vi vaidade debaixo do sol.
8 أَقَا ذِينْ إِجّنْ أَقَا ث حَافِي ؤُ وَارْ ذِينْ ونِّي ذ وِيسّْ ثْنَاينْ إِ إِبدّنْ غَارسْ. ؤُڒَا وَارْ غَارسْ إِدْجِي ؤُحنْجِيرْ ؤُ وَارْ غَارسْ ؤُمَاسْ. وَارْ إِدْجِي ؤُنڭَّارْ غَارْ مَارَّا أَمَارّثْ نّسْ، ؤُڒَا وَارْ ثتّْيِيوِيننْثْ ثِيطَّاوِينْ نّسْ زڭْ وَاڭْڒَا. ”إِ ؤُمِي تّڭّغْ ثَامَارَا ؤُ سّكِّيغْ ت ذِي ڒعْمَارْ إِنُو زِي ثْشُونِي؟“ ؤُڒَا ذ مَانْ أَيَا ذِي ڒْبَاطڒْ ذ إِجّْ ن شّْغڒْ إِوْعَارْ إِ يدْجَا.
8 Há um que é só, e não tem ninguém, nem tampouco filho nem irmão; e contudo não cessa do seu trabalho, e também seus olhos não se satisfazem com riqueza; nem diz: Para quem trabalho eu, privando a minha alma do bem? Também isto é vaidade e enfadonha ocupação.
9 ثْنَاينْ حْسنْ زڭْ إِجّنْ وَاهَا، مَاغَارْ نِيثْنِي غَارْسنْ ڒْمُونثْ ذ لمْلِيحْ ذڭْ ؤُمَارّثْ نْسنْ.
9 Melhor é serem dois do que um, porque têm melhor paga do seu trabalho.
10 مَاغَارْ مَاڒَا نِيثْنِي وْضَانْ، أَذْ إِسّْنكَّارْ إِجّنْ زڭْ ؤُمْعَاشَارْ نّسْ عَاوذْ. مَاشَا أَخيّبْ إِ ونِّي إِدْجَانْ وحّْذسْ مَاڒَا نتَّا إِوْضَا، مِينْزِي وَارْ ذِينْ إِتِّيڒِي حذْ، مَاحنْذْ أَذْ ث إِسّْنكَّارْ أَذْ إِبدّْ.
10 Porque se um cair, o outro levanta o seu companheiro; mas ai do que estiver só; pois, caindo, não haverá outro que o levante.
11 عَاوذْ مَاڒَا ثْنَاينْ طّْسنْ مُوننْ، أَذْ غَارْسنْ يِيڒِي ڒحْمُو، مَاشَا مَامّشْ غَا إِڭّْ إِجّنْ وحّْذسْ أَذْ إِحْمَا؟
11 Também, se dois dormirem juntos, eles se aquentarão; mas um só, como se aquentará?
12 مَاڒَا ذِينْ إِجّنْ يَارْنَا خْ إِجّنْ إِ إِدْجَانْ وحّْذسْ، مَاشَا ثْنَاينْ أَذْ غَارسْ بدّنْ جْمِيعْ. إِجّْ ن وسْغُونْ إِمُوذنْ خْ ثْڒَاثَا وَارْ إِقطُّو ذغْيَا.
12 E, se alguém prevalecer contra um, os dois lhe resistirão; e o cordão de três dobras não se quebra tão depressa.
13 إِحْرَا إِجّْ ن ؤُحُوذْرِي ذ أَمزْڒُوضْ ذ أَمِيغِيسْ زڭْ إِجّْ ن ؤُجدْجِيذْ إِوْسَارْ ذ أَبُوهَاڒِي إِ وَارْ إِفهّْمنْ عَاذْ إِ وعْڒَامْ.
13 Melhor é a criança pobre e sábia do que o rei velho e insensato, que não se deixa mais admoestar.
14 مَاغَارْ أَذْ د-إِفّغْ زِي ڒحْبسْ مَاحنْذْ أَذْ إِذْوڒْ ذ أَجدْجِيذْ وَاخَّا نتَّا إِتّْوَاخْڒقْ-د ذ أَمزْڒُوضْ ذِي ثْڭلْذِيثْ نّسْ.
14 Porque um sai do cárcere para reinar; enquanto outro, que nasceu em seu reino, torna-se pobre.
15 نشّْ ژْرِيغْ مَارَّا إِنِّي إِدَّارنْ إِ إِڭُّورنْ سَاذُو ثْفُوشْثْ، جْمِيعْ أَكْ-ذ ؤُحُوذْرِي، ونِّي ذ وِيسّْ ثْنَاينْ نِّي إِ غَا إِبدّنْ ذڭْ ومْشَانْ نّسْ.
15 Vi a todos os viventes andarem debaixo do sol com a criança, a sucessora, que ficará no seu lugar.
16 وَارْ ذِينْ أَنڭَّارْ غَارْ ڒْڭنْسْ نِّي أَمْ إِكْمڒْ نِّي زِي إِزْوَارْ نتَّا أَمْ يِيخفْ. وَاخَّا أَمنِّي ؤُڒَا ذ إِنِّي د غَا يَاسنْ أَوَارْنِي أَسْ، وَارْ زَّايسْ فَارّْحنْ. ؤُڒَا ذ مَانْ أَيَا أَقَا-ث ذِي ڒْبَاطڒْ ذ وضْفَارْ ن ؤُسمِّيضْ.
16 Não tem fim todo o povo que foi antes dele; tampouco os que lhe sucederem se alegrarão dele. Na verdade que também isto é vaidade e aflição de espírito.
17 حْضَا أَصُورِيفْ نّشْ مَاڒَا شكْ ثڭُّورذْ غَارْ ثَادَّارْثْ ن أَربِّي. أَقَارّبْ حِيمَا أَذْ ثسْحسّذْ، حْسنْ زڭْ ؤُوهّبْ ن ثْغَارْصْثْ س ؤُفُوسْ ن إِپُوهَاڒِييّنْ، مَاغَارْ نِيثْنِي وَارْ سِّيننْ أَقَا نِيثْنِي تّڭّنْ ثُوعفّْنَا.
17 — ausente —
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Eclesiastes 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.