Atos 10
rifa (RIFA) vs ARIB
1 ثُوغَا ذِي قَايْصَارِييَا إِجّْ ن ورْيَازْ، إِسمْ نّسْ كُورْنِيلِييُوسْ، أَقَا-ث ذ ڒْقبْطَانْ خْ مْيَا، إِنِّي زِي ڒْكُومْبَانِييّثْ ؤُمِي قَّارنْ ’أَطَالْيَانْ‘.
1 Um homem em Cesaréia, por nome Cornélio, centurião da corte chamada italiana,
2 نتَّا ثُوغَا إِتّْوقَّارْ ؤُ إِتّڭّْوذْ أَربِّي أَكْ-ذ أَيْثْبَابْ ن ثَادَّارْثْ نّسْ مَارَّا، إِتِّيشْ أَطَّاسْ ن صّْذَاقِي إِ إِوْذَانْ ؤُشَا إِكسِّي س ڒْمعْرُوفْ إِ أَربِّي ڒبْذَا.
2 piedoso e temente a Deus com toda a sua casa, e que fazia muitas esmolas ao povo e de contínuo orava a Deus,
3 وَا إِژْرَا ذڭْ إِجّْ ن ڒوْحِييْ إِصْفَا أَقَا إِجّْ ن لْمَالَاكْ ن أَربِّي يُوذفْ-د غَارسْ غَارْ ثْسَاعّثْ وِيسّْ ثسْعَا ن وَاسّْ، إِخْسْ أَذْ يِينِي غَارْ ثْسَاعّثْ وِيسّْ ثْڒَاثَا ن ؤُزِيڒْ، إِنَّا أَسْ: ”أَ كُورْنِيلِييُوسْ!“
3 cerca da hora nona do dia, viu claramente em visão um anjo de Deus, que se dirigia para ele e lhe dizia: Cornélio!
4 ؤُمِي ذَايسْ إِنْضَارْ ثِيطَّاوِينْ نّسْ، إِڭّْوذْ أَطَّاسْ، إِنَّا: ”مِينْ ذِينْ، أَ سِيذِي؟“ إِنَّا أَسْ لْمَالَاكْ: ”ثِيژَادْجِيثِينْ نّشْ ذ صّْذَاقِي نّشْ إِوْضنْثْ غَارْ ڒِيذَارثْ زَّاثْ إِ وُوذمْ ن أَربِّي.
4 Este, fitando nele os olhos e atemorizado, perguntou: Que é, Senhor? O anjo respondeu-lhe: As tuas orações e as tuas esmolas têm subido para memória diante de Deus;
5 سّكّْ ڒخُّو إِرْيَازنْ غَارْ يَافَّا، ثْعَارْضذْ خْ شِيمْعُونْ، ونِّي ؤُمِي قَّارنْ عَاوذْ بُوطْرُوسْ.
5 agora, pois, envia homens a Jope e manda chamar a Simão, que tem por sobrenome Pedro;
6 خْزَارْ، نتَّا يَارْزفْ غَارْ شِيمْعُونْ، ونِّي إِعدّْڒنْ إِڒْمَاونْ، ونِّي غَارْ إِدْجَا ثَادَّارْثْ غَارْ ثْمَا ن ڒبْحَارْ.“
6 este se acha hospedado com um certo Simão, curtidor, cuja casa fica à beira-mar. {Ele te dirá o que deves fazer.}
7 ؤُمِي إِرُوحْ لْمَالَاكْ ونِّي ثُوغَا أَكِيذسْ إِسَّاوَاڒنْ، إِڒَاغَا نتَّا خْ ثْنَاينْ ن إِمْسخَّارنْ زِي ثَادَّارْثْ نّسْ ؤُ خْ إِجّْ ن ؤُعسْكَارِي إِتّڭّْوذنْ أَربِّي، ونِّي ثُوغَا إِطَاعْ أَسْ.
7 Logo que se retirou o anjo que lhe falava, Cornélio chamou dois dos seus domésticos e um piedoso soldado dos que estavam a seu serviço;
8 إِهَاجَا أَسنْ مَارَّا مِينْ إِژْرَا ؤُشَا إِسّكّْ إِ-ثنْ غَارْ يَافَّا.
8 e, havendo contado tudo, os enviou a Jope.
9 ثِيوشَّا نّسْ، أَمْ ثُوغَا أَثنْ ذڭْ وبْرِيذْ تّْقَارَّابنْ غَارْ ثنْذِينْثْ، إِڭعّذْ شِيمْعُونْ خْ ثْزقَّا غَارْ ثْسَاعّثْ وِيسّْ ستَّا، أَقَا-ت ذ ضّْهُورْ، حِيمَا أَذْ إِژَّادْجْ.
9 No dia seguinte, indo eles seu caminho e estando já perto da cidade, subiu Pedro ao eirado para orar, cerca de hora sexta.
10 إِدْجُوژْ أَطَّاسْ ؤُشَا ثُوغَا إِمّژْرِي أَذْ إِشّْ، ؤُشَا، أَمْ ثُوغَا ذ أَسْ سّوْجَاذنْ، إِوْيِي ث ڒوْحِييْ.
10 E tendo fome, quis comer; mas enquanto lhe preparavam a comida, sobreveio-lhe um êxtase,
11 إِژْرَا أَجنَّا يَارْزمْ ؤُشَا إِشْثْ ن ڒْقشْعثْ أَمْ يِيشْثْ ن ثْشُوقّثْ ثَامقّْرَانْثْ زِي ڒقْطنْ أَزْذَاذْ إِتّْوَاطّْفنْ زِي أَربْعَا ن ثْغمُّورَا نّسْ، ثهْوَا-د زڭْ ؤُجنَّا غَارْ ثمُّورْثْ.
11 e via o céu aberto e um objeto descendo, como se fosse um grande lençol, sendo baixado pelas quatro pontas sobre a terra,
12 ثُوغَا ذَايسْ مَارَّا إِمُودَّارنْ ن ثمُّورْثْ س أَربْعَا ن إِضَارنْ ؤُڒَا ذ إِمُودَّارنْ نِّي إِتّْبُوعنْ خْ ثمُّورْثْ ذ إِجْضَاضْ ن ؤُجنَّا.
12 no qual havia de todos os quadrúpedes e répteis da terra e aves do céu.
13 ثُوسَا-د غَارسْ إِشْثْ ن ثْمِيجَّا، ثقَّارْ أَسْ-د: ”أَ شِيمْعُونْ، كَّارْ، غَارْصْ، ثشّذْ!“
13 E uma voz lhe disse: Levanta-te, Pedro, mata e come.
14 مَاشَا شِيمْعُونْ إِنَّا: ”لَّ، أَ سِيذِي، وَارْ شِّيغْعمَّارْصْ مِينْ إِدْجَانْ ذ ڒحْرَامْ ؤُڒَا مِينْ وَارْ إِزْذِيڭنْ.“
14 Mas Pedro respondeu: De modo nenhum, Senhor, porque nunca comi coisa alguma comum e imunda.
15 ثْمِيجَّا ثسِّيوڒْ غَارسْ عَاوذْ إِ ثْوَاڒَا وِيسّْ ثْنَاينْ، ثقَّارْ: ”مِينْ إِسِّيزْذڭْ أَربِّي، وَارْ د ث ثتَّارِّيذْ شَا شكْ ذ ڒحْرَامْ.“
15 Pela segunda vez lhe falou a voz: Não chames tu comum ao que Deus purificou.
16 مَانْ أَيَا إِمْسَارْ ثْڒَاثَا ن إِمُوڒنْ، ؤُشَا ذغْيَا ثتّْوَاسّْڭعّذْ ثَاجَارْثِيڒْثْ عَاوذْ غَارْ ؤُجنَّا.
16 Sucedeu isto por três vezes; e logo foi o objeto recolhido ao céu.
17 أَمْ ثُوغَا شِيمْعُونْ عَاذْ إِتّْخَارَّاصْ ذڭْ إِخفْ نّسْ مِينْ إِخْسْ أَذْ يِينِي ڒوْحِييْ إِ إِژْرَا، خْزَارْ، ؤُسِينْ-د ثْنَاينْ ن يرْيَازنْ إِنِّي د-إِتّْوَاسّكّنْ زِي كُورْنِيلِييُوسْ، سّقْسَانْ خْ ثَادَّارْثْ مَانِي ثُوغَا إِقِّيمْ شِيمْعُونْ. نِيثْنِي بدّنْ-د غَارْ ثوَّارْثْ ن ڒمْرَاحْ.
17 Enquanto Pedro refletia, perplexo, sobre o que seria a visão que tivera, eis que os homens enviados por Cornélio, tendo perguntado pela casa de Simão, pararam à porta.
18 ڒَاغَانْ، سّقْسَانْ: ”مَا شِيمْعُونْ، ؤُمِي تّْكنَّانْ بُوطْرُوسْ، أَقَا-ث ذَانِيثَا؟“
18 E, chamando, indagavam se ali estava hospedado Simão, que tinha por sobrenome Pedro.
19 ؤُمِي ثُوغَا شِيمْعُونْ عَاذْ إِتّْخَارَّاصْ ذِي ڒوْحِييْ إِ إِژْرَا، إِنَّا أَسْ أَرُّوحْ: ”خْزَارْ، أَقَا ذَا ثْڒَاثَا ن يرْيَازنْ أَرزُّونْ خَاكْ!
19 Estando Pedro ainda a meditar sobre a visão, o Espírito lhe disse: Eis que dois homens te procuram.
20 كَّارْ، ثهْوِيذْ-د، رُوحْ أَكِيذْسنْ بْڒَا مَا أَذْ ثْشكّذْ ذِي شَا، مِينْزِي ذ نشّْ إِ-ثنْ-د-إِسّكّنْ.“
20 Levanta-te, pois, desce e vai com eles, nada duvidando; porque eu tos enviei.
21 ڒخْذنِّي إِهْوَا شِيمْعُونْ غَارْ يرْيَازنْ نِّي، إِنَّا أَسنْ: ”خْزَارْ، أَقَا ذ نشّْ ونِّي خفْ ثَارزُّومْ. مِينْ غَارْ د-ثُوسِيمْ ذَا؟“
21 E descendo Pedro ao encontro desses homens, disse: Sou eu a quem procurais; qual é a causa por que viestes?
22 نَّانْ أَسْ: ”كُورْنِيلِييُوسْ، إِجّْ ن ڒْقبْطَانْ خْ مْيَا ذ إِجّْ ن ورْيَازْ إِسڭّذْ إِتّڭّْوذْ أَربِّي، ونِّي خفْ إِشهّذْ مْلِيحْ مَارَّا ڒْڭنْسْ ن وُوذَاينْ، أَقَا إِجّْ ن لْمَالَاكْ إِقدّْسنْ ثُوغَا إِعْڒمْ أَسْ ذڭْ إِجّْ ن ڒوْحِييْ، مَاحنْذْ أَذْ د-إِسّكّْ غَاركْ، حِيمَا أَذْ شكْ د-أَيْوْينْ غَارْ ثَادَّارْثْ نّسْ، مَاحنْذْ أَذْ زَّايكْ إِسڒْ إِشْثْ ن ثبْرَاثْ.“
22 Eles responderam: O centurião Cornélio, homem justo e temente a Deus e que tem bom testemunho de toda a nação judaica, foi avisado por um santo anjo para te chamar à sua casa e ouvir as tuas palavras.
23 شِيمْعُونْ إِسِّيذفْ إِ-ثنْ غَارْ ذَاخڒْ، إِڭَّا ثنْ ذ إِنوْجِيونْ مَانِي إِقِّيمْ. ثِيوشَّا نّسْ إِكَّارْ، إِرُوحْ أَكِيذْسنْ ؤُ شَا ن وَاوْمَاثنْ إِنِّي إِدْجَانْ زِي يَافَّا رُوحنْ أَكِيذسْ.
23 Pedro, pois, convidando-os a entrar, os hospedou. No dia seguinte levantou-se e partiu com eles, e alguns irmãos, dentre os de Jope, o acompanharam.
24 ثِيوشَّا نّسْ أَوَارْنِي أَسْ إِوْضنْ غَارْ قَايْصَارِييَا. كُورْنِيلِييُوسْ ثُوغَا إِتّْرَاجَا ثنْ أَمْ سّْمُونَانْ غَارسْ مَارَّا أَيْثْبَابْ ن ڒَادْجْ نّسْ ؤُڒَا ذ إِمدُّوكَّاڒْ إِ-ث-إِ-د-يُوذْسنْ أَطَّاسْ.
24 No outro dia entrou em Cesaréia. E Cornélio os esperava, tendo reunido os seus parentes e amigos mais íntimos.
25 ؤُمِي يُوذفْ شِيمْعُونْ، إِڒْقَا ث-إِ-د كُورْنِيلِييُوسْ، إِوْضَا أَسْ غَارْ إِضَارنْ ؤُشَا إِسْجذْ أَسْ.
25 Quando Pedro ia entrar, veio-lhe Cornélio ao encontro e, prostrando-se a seus pés, o adorou.
26 مَاشَا إِسّْنكَّارْ إِ-ث-إِ-د شِيمْعُونْ، إِنَّا أَسْ: ”كَّارْ، أَقَا ؤُڒَا ذ نشّْ ذ بْنَاذمْ أَمْ شكْ!“
26 Mas Pedro o ergueu, dizendo: Levanta-te, que eu também sou homem.
27 أَمْ كِيذسْ إِسَّاوَاڒْ، يُوذفْ ؤُشَا يُوفَا ذِينْ أَطَّاسْ إِنِّي د-يُوسِينْ تّْمُونَانْ ذِينِّي.
27 E conversando com ele, entrou e achou muitos reunidos,
28 إِنَّا أَسنْ: ”كنِّيوْ ثسّْنمْ أَقَا وَارْ إِحدْجرْ خْ ورْيَازْ ذ ؤُذَايْ أَذْ إِمُونْ أَكْ-ذ إِجّْ ن ؤُبَارَّانِي إِ وَارْ د-إِقَّارْصنْ زِي ثقْبِيتْشْ ن ڒْڭنْسْ نّسْ. مَاشَا أَربِّي إِسّْشنْ أَيِي بلِّي وَارْ إِشُووَّارْ أَذْ ڒَاغِيغْ ؤُڒَا خْ إِجّْ ن بْنَاذمْ إِخْمجْ نِيغْ ذ ڒحْرَامْ.
28 e disse-lhes: Vós bem sabeis que não é lícito a um judeu ajuntar-se ou chegar-se a estrangeiros; mas Deus mostrou-me que a nenhum homem devo chamar comum ou imundo;
29 س ؤُينِّي ؤُسِيغْ-د عَاوذْ ذَا بْڒَا مَا أَذْ شكّغْ ذِي شَا ؤُمِي خَافِي ثْعَارْضذْ. مَاشَا خْسغْ أَذْ كنِّيوْ سّقْسِيغْ، مَايمِّي ذ أَيِي ثجِّيمْ أَذْ د-أَسغْ؟“
29 pelo que, sendo chamado, vim sem objeção. Pergunto pois: Por que razão mandastes chamar-me?
30 إِنَّا أَسْ كُورْنِيلِييُوسْ: ”أَربْعَا ن وُوسَّانْ زڭْ وَامِي ثُوغَا تّْژُومّغْ، ؤُشَا خْزَارْ، غَارْ ثْسَاعّثْ وِيسّْ ثسْعَا ؤُمِي ثُوغَا تّْژَادْجِيغْ ذِي ثَادَّارْثْ إِنُو، أَقَا ذِينْ إِجّْ ن ورْيَازْ إِبدّْ-د قِيبَاتْشْ إِنُو س وَارُّوضْ ذ أَشمْڒَاڒْ!
30 Então disse Cornélio: Faz agora quatro dias que eu estava orando em minha casa à hora nona, e eis que diante de mim se apresentou um homem com vestiduras resplandecentes,
31 إِنَّا أَيِي: ’أَ كُورْنِيلِييُوسْ، ثَاژَادْجِيثْ نّشْ ثتّْوَاسڒْ ؤُ صّْذَاقِي نّشْ إِوْضنْثْ غَارْ ڒِيذَارثْ ن أَربِّي.“
31 e disse: Cornélio, a tua oração foi ouvida, e as tuas esmolas estão em memória diante de Deus.
32 سكّْ إِجّنْ غَارْ يَافَّا، ثْعَارْضذْ خْ شِيمْعُونْ ونِّي ؤُمِي تّْكنَّانْ بُوطْرُوسْ. خْزَارْ، أَقَا نتَّا ذ أَنوْجِيوْ ذِي ثَادَّارْثْ ن شِيمْعُونْ، ونِّي إِعدّْڒنْ إِڒْمَاونْ، ثنِّي غَارْ ثْمَا ن ڒبْحَارْ. نتَّا أَذْ د-يَاسْ ؤُشَا أَذْ كِيذكْ إِسِّيوڒْ.
32 Envia, pois, a Jope e manda chamar a Simão, que tem por sobrenome Pedro; ele está hospedado em casa de Simão, curtidor, à beira-mar.
33 س ؤُينِّي سّكّغْ-د غَاركْ ڒخْذنِّي ؤُ شكْ أَقَا ثڭِّيذْ مْلِيحْ ؤُمِي د-ثُوسِيذْ ذَا. نشِّينْ مَارَّا إِ ذَا ندْجْ قِيبَاتْشْ إِ شكْ، نتّخْسْ أَذْ نْسڒْ مَارَّا مِينْ زِي شكْ يُومُورْ أَربِّي.“
33 Portanto mandei logo chamar-te, e bem fizeste em vir. Agora pois estamos todos aqui presentes diante de Deus, para ouvir tudo quanto te foi ordenado pelo Senhor.
34 يَارْزمْ شِيمْعُونْ أَقمُّومْ نّسْ، إِنَّا: ”س ثِيذتّْ، ؤُفِيغْ بلِّي أَربِّي وَارْ إِتّڭّْ شَا س وُوذْمَاونْ.
34 Então Pedro, tomando a palavra, disse: Na verdade reconheço que Deus não faz acepção de pessoas;
35 مَاشَا ونِّي ث إِتّڭّْوذنْ ذ ونِّي إِتّڭّنْ ثَاسڭْذَا زِي كُوڒْ ڒْڭنْسْ، يُوسَا-د أَسْ خْ ڒْخَاضَارْ نّسْ.
35 mas que lhe é aceitável aquele que, em qualquer nação, o teme e pratica o que é justo.
36 مَاغَارْ وَا ذ أَوَاڒْ إِ إِسّكّْ غَارْ أَيْثْ ن إِسْرَائِيل ذ ونِّي زِي إِ ذ أَسنْ إِبَارّحْ: ڒهْنَا ذ ڒْهُوذْنثْ س يَاسُوع لْمَاسِيحْ، ونِّي ذ سِيذِي ن مَارَّا.
36 A palavra que ele enviou aos filhos de Israel, anunciando a paz por Jesus Cristo {este é o Senhor de todos}.
37 كنِّيوْ ثسّْنمْ أَقَا أَوَاڒْ يِيوضْ-د غَارْ مَارَّا يَاهُوذِييَّا، أَوَارْنِي ڒَامِي إِبْذَا زِي لْجَالِيلْ أَوَارْنِي إِ ؤُسغْضَاصْ إِ زِي ثُوغَا إِتّْبَارّحْ يُوحَانَّا،
37 esta palavra, vós bem sabeis, foi proclamada por toda a Judéia, começando pela Galiléia, depois do batismo que João pregou,
38 ڒخْبَارْ زِي جِّيهثْ ن يَاسُوع زِي نَّاصِيرَا، مَامّشْ ث إِذْهنْ أَربِّي س أَرُّوحْ إِقدّْسنْ ؤُ س جّهْذْ. نتَّا إِسَّارَا ثَامُّورْثْ، إِڭَّا ڒْخَارْ، إِسّْڭنْفَا إِنِّي إِتّْوَاغزَّانْ زڭْ ؤُمْعفَّانْ مِينْزِي أَربِّي ثُوغَا-ث أَكِيذسْ.
38 concernente a Jesus de Nazaré, como Deus o ungiu com o Espírito Santo e com poder; o qual andou por toda parte, fazendo o bem e curando a todos os oprimidos do Diabo, porque Deus era com ele.
39 نشِّينْ ذ ڒشْهُوذْ خَاسْ ؤُ خْ مَارَّا مِينْ إِڭَّا ذِي ثمُّورْثْ ن يَاهُوذِييَّا ؤُ ذِي ؤُرْشَالِيمْ. أَقَا ؤُيْڒنْ ث وُوذَاينْ خْ ثحْنَاشْثْ، نْغِينْ ث.
39 Nós somos testemunhas de tudo quanto fez, tanto na terra dos judeus como em Jerusalém; ao qual mataram, pendurando-o num madeiro.
40 وَا إِسّْنكَّارْ إِ-ث-إِ-د أَربِّي ذڭْ وَاسّْ وِيسّْ ثْڒَاثَا ؤُشَا إِسّضْهَارْ إِ-ث س بْطَايْطَايْ،
40 A este ressuscitou Deus ao terceiro dia e lhe concedeu que se manifestasse,
41 مَاشَا وَارْ إِدْجِي إِ مَارَّا ڒْڭنْسْ، مَاشَا إِ ڒشْهُوذْ إِنِّي إِزْوَارْ إِخْضَارْ إِ-ثنْ أَربِّي، إِ نشِّينْ إِنِّي أَكِيذسْ إِشِّينْ إِسْوِينْ أَوَارْنِي ثَانُوكْرَا نّسْ زِي ثَادَّارْثْ ن إِمتِّيننْ.
41 não a todo povo, mas às testemunhas que Deus antes ordenara; a nós, que comemos e bebemos juntamente com ele depois que ressurgiu dentre os mortos.
42 يُومُورْ أَنغْ أَذْ نْبَارّحْ ؤُ أَذْ نشْهذْ إِ ڒْڭنْسْ، أَقَا ذ نتَّا ذ ونِّي إِڭَّا أَربِّي ذ ڒْقَاضِي خْ يِينِّي إِدَّارنْ ؤُ خْ يِينِّي إِمُّوثنْ.
42 Este nos mandou pregar ao povo, e testificar que ele é o que por Deus foi constituído juiz dos vivos e dos mortos.
43 شهّْذنْ خَاسْ مَارَّا إِنَابِييّنْ، بلِّي كُوڒْ إِجّنْ ونِّي إِ غَا يَامْننْ ذڭْ يِيسمْ نّسْ، أَذْ أَسْ تّْوَاغْفَارنْ دّْنُوبْ نّسْ.“
43 A ele todos os profetas dão testemunho de que todo o que nele crê receberá a remissão dos pecados pelo seu nome.
44 أَمْ ثُوغَا شِيمْعُونْ إِسَّاوَاڒْ عَاذْ، إِهْوَا-د أَرُّوحْ إِقدّْسنْ خْ مَارَّا إِنِّي ثُوغَا إِتّسْڒَانْ إِ وَاوَاڒْ.
44 Enquanto Pedro ainda dizia estas coisas, desceu o Espírito Santo sobre todos os que ouviam a palavra.
45 ثَاوْمَاثْ نِّي إِتّْوَاخثْننْ، إِنِّي د-يُوسِينْ أَكِيذسْ، ثْبهْثنْ، ؤُمِي ثَاموْشِي ن أَرُّوحْ إِقدّْسنْ إِتّْوَافَارّغْ عَاوذْ خْ ينِّي إِدْجَانْ زِي ڒڭْنُوسْ.
45 Os crentes que eram de circuncisão, todos quantos tinham vindo com Pedro, maravilharam-se de que também sobre os gentios se derramasse o dom do Espírito Santo;
46 مِينْزِي ثُوغَا ثنْ تّسْڒَانْ سَّاوَاڒنْ س إِجّْ ن يِيڒسْ نّغْنِي، سّْمغَّارَانْ ذِي أَربِّي. ڒخْذنِّي إِقَّارْ شِيمْعُونْ:
46 porque os ouviam falar línguas e magnificar a Deus.
47 ”مَا إِزمَّارْ حذْ أَذْ إِقْضعْ أَمَانْ مَاحنْذْ وَارْ تّْوَاسّغْضِيصنْ إِنَا؟ مَاغَارْ، خْزَارْ، أَقَا قبْڒنْ أَرُّوحْ إِقدّْسنْ أَمْ نشِّينْ!“
47 Respondeu então Pedro: Pode alguém porventura recusar a água para que não sejam batizados estes que também, como nós, receberam o Espírito Santo?
48 خنِّي يُومُورْ أَذْ ثنْ سّْغضْصنْ س يِيسمْ ن سِيذِيثْنغْ يَاسُوع لْمَاسِيحْ، ؤُشَا نِيثْنِي تَّارنْ زَّايسْ أَذْ إِقِّيمْ أَكِيذْسنْ عَاذْ شَا ن وُوسَّانْ.
48 Mandou, pois, que fossem batizados em nome de Jesus Cristo. Então lhe rogaram que ficasse com eles por alguns dias.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.