Mateus 25
Yesu Xolac (PTP) vs VC
1 Yesu nêl vô nue ngɨvihi ên nêbê, “Buc wê a ob vena lec ge od xomxo wê nêb ob la vac Anutu ben kɨsii ganê ge he ob tɨyi xocbê vêxwo vɨgê yuu wê kô he lam mɨ la le vac môp ên nêb ob bin xomxo levac ti wê ob val ge.
1 Então o Reino dos céus será semelhante a dez virgens, que saíram com suas lâmpadas ao encontro do esposo.
2 Vêxwo vɨgê vɨlu wê pɨyôp maên, dɨ he vɨgê vɨlu wê pɨyôp nivɨha.
2 Cinco dentre elas eram tolas e cinco, prudentes.
3 Om vêxwo vɨgê vɨlu wê pɨyôp maên ge kô he lam, lêc he o kô wel hɨxôn lêm.
3 Tomando suas lâmpadas, as tolas não levaram óleo consigo.
4 Dɨ vêx vɨgê vɨlu wê pɨyôp nivɨha ge kô he lam dɨ kô wel hɨxôn vac butol titi.
4 As prudentes, todavia, levaram de reserva vasos de óleo junto com as lâmpadas.
5 He vɨhati dô bin xomxo levac tyo, lêc valên ma, mêd he manôn yêp om he yêp.
5 Tardando o esposo, cochilaram todas e adormeceram.
6 “Mêdêc vô vɨvuaên mahɨgun xomxo ti tyuc vya levac ên nêbê, ‘Xomxo levac tyo val. Om xam loc tulec xomxo tyo vac môp ên kô i mɨ lam.’
6 No meio da noite, porém, ouviu-se um clamor: Eis o esposo, ide-lhe ao encontro.
7 Mêdêc vêx vɨhati kɨdi lec dɨ viac he lam,
7 E as virgens levantaram-se todas e prepararam suas lâmpadas.
8 dɨ he wê pɨyôp nivɨha ge too wel vac he lam, dɨ he wê pɨyôp maên ge nêl vô he wê pɨyôp nivɨha ge ên nêbê, ‘Xam vông xe nêm wel ya ên xe too vac xe lam.’
8 As tolas disseram às prudentes: Dai-nos de vosso óleo, porque nossas lâmpadas se estão apagando.
9 Lêc he wê pɨyôp nivɨha ge nêl i lax vô he ên nêbê, ‘Ma. Wel ga o tɨyi il xôn vɨhati lêm. Om xam loc kɨsuu nêm.’
9 As prudentes responderam: Não temos o suficiente para nós e para vós; é preferível irdes aos vendedores, a fim de o comprardes para vós.
10 Mêdêc he wê pɨyôp maên ge loc mɨ la myag wel ên nêb ob kɨsuu nên. Mêd xomxo levac tyo val, om vêx wê viac he pyap ge la hɨxôn i mɨ he la vac xumac nɨlô dɨ la ya vɨzid levac, dɨ vuayen tung lec.
10 Ora, enquanto foram comprar, veio o esposo. As que estavam preparadas entraram com ele para a sala das bodas e foi fechada a porta.
11 “Lêc vêxwo vɨgê vɨlu wê pɨyôp maên ge vena tɨmuên dɨ vena tyuc ên nêbê, ‘Xomxo levac, xomxo levac, ông tax vuayen ên xe.’
11 Mais tarde, chegaram também as outras e diziam: Senhor, senhor, abre-nos!
12 Lêc xomxo levac tige nêl i lax vô he ên nêbê, ‘A nêl nôn vô xam bêa lungên xam.’”
12 Mas ele respondeu: Em verdade vos digo: não vos conheço!
13 Yesu nêl kɨyang pɨlepacên tige pyap dêc nêl vô nue ngɨvihi ên nêbê, “Om xam dô dɨ viac xam, ên xam o xovô buc yuu hɨyôv manôn wê a obêc vena lec ge lêm.
13 Vigiai, pois, porque não sabeis nem o dia nem a hora.
14 “Om buc wê a ob vena lec ge tɨyi xocbê xomxo levac ti wê nêb ob la vɨgwe tevabanê ge. Om nêl nue yuac lam vô i dɨ vông susu vɨhati wê i vông ge la vac he vɨgê ên nêb he i viac.
14 Será também como um homem que, tendo de viajar, reuniu seus servos e lhes confiou seus bens.
15 Xomxo levac tyo xovô yuac yuu xovôên wê nue yuac toto vông ge, om tɨtang mone vô he tɨyi bêge. Om vông K5,000 vô nu yuac ti, dɨ vông K2,000 vô ngwe dɨ vông K1,000 vô ti ên nêb yon i vông yuac lec mone tige. Pyap dêc loc mɨ la.
15 A um deu cinco talentos; a outro, dois; e a outro, um, segundo a capacidade de cada um. Depois partiu.
16 Mêdêc nu yuac ti wê kô K5,000 ge la vông yuac lec mone tige, om kô K5,000 lôm kɨtuc lec.
16 Logo em seguida, o que recebeu cinco talentos negociou com eles; fê-los produzir, e ganhou outros cinco.
17 Dɨ nu yuac ti wê kô K2,000 ge la vông yuac lec mone tige, om kô K2,000 lôm kɨtuc lec.
17 Do mesmo modo, o que recebeu dois, ganhou outros dois.
18 Dɨ ti wê kô K1,000 ge la yev lôva mɨ lii mone la yêp vac dɨ hɨvun xôn.
18 Mas, o que recebeu apenas um, foi cavar a terra e escondeu o dinheiro de seu senhor.
19 “Mêd buc dia lam la vêl, dɨ xomxo levac vena dɨ tyuc nue yuac lam vô i ên nêb ob ngô kɨyang lec yuac wê yon vông lec mone wê i vông vô yon ge.
19 Muito tempo depois, o senhor daqueles servos voltou e pediu-lhes contas.
20 Mêd nu yuac ti wê kô K5,000 ge kô mone vɨhati mɨ lam le vô xomxo levac tyo manôn dɨ nêl vô i ên nêbê, ‘Xomxo levac, ông vông K5,000 vô a, dɨ a vông yuac lec, om a kô K5,000 hɨxôn.’
20 O que recebeu cinco talentos, aproximou-se e apresentou outros cinco: - Senhor, disse-lhe, confiaste-me cinco talentos; eis aqui outros cinco que ganhei.'
21 Mêd xomxo levac tige nêl vô i ên nêbê, ‘Ông xomxo yuac nivɨha, ên ông vô nɨnyamlehe vô a dɨ vông yuac nivɨha. Ông viac susu wê nipwo ge nivɨha om a ob vông susu tɨbeac vac ông vɨgêm ên ông viac. Om ông xêmyaa i nivɨha dɨ ông lam dô hɨxôn a.’
21 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
22 “Nang dêc nu yuac ti wê kô K2,000 ge lam le vô xomxo levac tyo manôn dɨ nêl vô i ên nêbê, ‘Xomxo levac, ông vông K2,000 vô a, dɨ a vông yuac lec, om a kô K2,000 hɨxôn.’
22 O que recebeu dois talentos, adiantou-se também e disse: - Senhor, confiaste-me dois talentos; eis aqui os dois outros que lucrei.
23 Om xomxo levac tige nêl vô i ên nêbê, ‘Ông xomxo yuac nivɨha, ên ông vô nɨnyamlehe vô a dɨ vông yuac nivɨha. Ông viac susu wê nipwo ge nivɨha, om a ob vông susu tɨbeac vac ông vɨgêm ên ông viac. Om ông xêmyaa i nivɨha dɨ ông lam dô hɨxôn a.’
23 Disse-lhe seu senhor: - Muito bem, servo bom e fiel; já que foste fiel no pouco, eu te confiarei muito. Vem regozijar-te com teu senhor.
24 “Mêdêc nu yuac ti wê kô K1,000 ge lam le vô xomxo levac tyo manôn dɨ nêl vô i ên nêbê, ‘Xomxo levac, a xovô ên a nêbê ông xomxo wê ông mi keac myam pɨlihi. Dɨ yuac wê xomxo ti yev vê vac ge, ông la kô nôn vac, dɨ xomxo wê vông yuac ge od ông la kô nôn vac dɨ kô ya sola hɨxôn.
24 Veio, por fim, o que recebeu só um talento: - Senhor, disse-lhe, sabia que és um homem duro, que colhes onde não semeaste e recolhes onde não espalhaste.
25 Om a xona ên ông dɨ a kô K1,000 wê ông vông vô a ge mɨ la yev lôva mɨ lii vac dɨ hɨvun xôn. Om ông hôm ông mone.’
25 Por isso, tive medo e fui esconder teu talento na terra. Eis aqui, toma o que te pertence.
26 “Lêc xomxo levac tige nêl lax vô i ên nêbê, ‘Ông xomxo yuac nipaên wê ông vô nim maên. Ông nêl ên ông nêbê a la kô nôn vac yuac wê xomxo yev vê vac ge, dɨ xomxo wê vông yuac ge od a la kô nôn vac dɨ kô ya sola hɨxôn.
26 Respondeu-lhe seu senhor: - Servo mau e preguiçoso! Sabias que colho onde não semeei e que recolho onde não espalhei.
27 Ông nêl bêge, lêc bêna lêc ông o kô mone a vông mɨ la lii vac xumac beng lêmê? Ên ông obêc vông bêge ge od buc wê a ob vena lec ge od a ob kô K1,000 wê a vông vô ông ge dɨ kô ya wê solaên ge hɨxôn.’
27 Devias, pois, levar meu dinheiro ao banco e, à minha volta, eu receberia com os juros o que é meu.
28 Xomxo levac tyo nêl bêge, nang dêc nêl vô nue yuac ya bêga nêbê, ‘Xam vô K1,000 vêl ên xomxo yuac tige dɨ vông vô a nug yuac ngwe wê kô K5,000 pyap ge ên i kɨtuc lec.
28 Tirai-lhe este talento e dai-o ao que tem dez.
29 Ên xomxo ti xovôên nivɨha obêc dô vô i ge od a obêc vông mangwe hɨxôn. Dɨ xomxo ti xovôên nivɨha obêc ma ge od a obêc vô xovôên wê i vông ge vêl ên i.
29 Dar-se-á ao que tem e terá em abundância. Mas ao que não tem, tirar-se-á mesmo aquilo que julga ter.
30 Om xam hôm xomxo yuac nipaên tige xôn dɨ nêx i loc vac vɨgwe mapɨtoc. Vac vɨgwe tige xomxo obêc byag dɨ kic nɨvu lecma.’
30 E a esse servo inútil, jogai-o nas trevas exteriores; ali haverá choro e ranger de dentes.
31 “Obêc buc tɨmuên ge Xomxo Nu ob lop mɨ lôm hɨxôn xêseac wê i vông ge dɨ angela vɨhati ob lam hɨxôn i, dɨ ob dô lec sia king dɨ yaxên xomxo nên kɨyang.
31 Quando o Filho do Homem voltar na sua glória e todos os anjos com ele, sentar-se-á no seu trono glorioso.
32 Vô buc tige xomxo vɨhati yang ob kɨtuc lam le vô i manôn, dɨ i ob vông he le kɨdu yuu tɨyi xocbê xomxo wê viac bwoc sipsip yuu memek ge od vɨnoo bwoc sipsip le kɨdu ngwe dɨ memek le kɨdu ngwe.
32 Todas as nações se reunirão diante dele e ele separará uns dos outros, como o pastor separa as ovelhas dos cabritos.
33 Om ob vông bwoc sipsip le vô vɨgê hɨyôv dɨ ob vông memek le vô vɨgê kêd.
33 Colocará as ovelhas à sua direita e os cabritos à sua esquerda.
34 Mêd xomxo levac tige ob nêl vô he wê dô vô vɨgê hɨyôv ge bêga nêbê, ‘Mag Anutu vông vɨzid nivɨha vô xam, om xam lam dô vac vɨgwe nivɨha wê Anutu nêl xam lêm lec ge. Vô buc mugên ilage wê Anutu tung lag yuu kɨbun taxlee ge, od viac vɨgwe tige pyap ên nêb ob vông vô xam.
34 Então o Rei dirá aos que estão à direita: - Vinde, benditos de meu Pai, tomai posse do Reino que vos está preparado desde a criação do mundo,
35 Ên ilage vip den a om xam vông yaên mɨ a xa, dɨ a nêb a ob num mia om xam vông mia ningɨgooên vô a mɨ a num, dɨ a lam xocbê xomxo vɨtevac ge vô xam lêc xam viac a nivɨha,
35 for I hungered, and ye gave me to eat; I thirsted, and ye gave me to drink; I was a stranger, and ye took me in;
36 dɨ ngakwi ma ên a, om xam vông a nêg ngakwi, dɨ yidac vông a om xam vev ngwax vô a nivɨha, dɨ a la dô vac xumac kalabuhu dɨ xam lam wê a.’
36 naked, and ye clothed me; I was ill, and ye visited me; I was in prison, and ye came to me.
37 “Om xomxo nivɨha ob nêl lax vô ên nêbê, ‘Apumtau, vô buc tina wê vip den ông om xe vông yaên mɨ ông wa? Dɨ vô buc tina wê ông nêb ông ob num mia om xe vông mia mɨ ông numê?
37 Then shall the righteous answer him saying, Lord, when saw we thee hungering, and nourished thee; or thirsting, and gave thee to drink?
38 Dɨ vô buc tina wê ông lam xocbê xomxo vɨtevac ge vô xe om xe viac ông nivɨha? Dɨ vô buc tina wê ngakwi ma ên ông om xe vông ông nêm ngakwi?
38 and when saw we thee a stranger, and took thee in; or naked, and clothed thee?
39 Dɨ vô buc tina wê yidac vông ông mɨ xe vev ngwax vô ông dɨ viac ông nivɨha ge, dɨ vô buc tina wê ông la dô vac xumac kalabuhu om xe loc xê ôngê?’
39 and when saw we thee ill, or in prison, and came to thee?
40 “Mêdêc xomxo levac tige ob nêl vô he bêga ên nêbê, ‘A nêl vɨxôhɨlôg nôn vô xam bê xam ngɨdu a lige wê lê nipwo ge xôn ya susu tibêgee, om tɨyi xocbê xam ngɨdu a xôn.’
40 And the King answering shall say to them, Verily, I say to you, Inasmuch as ye have done it to one of the least of these my brethren, ye have done it to me.
41 “Pyap dêc obêc nêl vô he wê dô vô vɨgê kêd gee bêga nêbê, ‘Xam gee wê xam ob kô myavɨwen nipaên. Xam pec vêl ên a magnôn mɨ loc vac ngwax wê yibên obêc ma ge. Anutu viac ngwax tige pyap vô Seten he nue yuac.
41 Then shall he say also to those on the left, Go from me, cursed, into eternal fire, prepared for the devil and his angels:
42 Ên ilage vip den a lêc xam o vông yaên mɨ a xa lêm, dɨ a nêb a ob num mia lêc xam o vông mia mɨ a num lêm,
42 for I hungered, and ye gave me not to eat; I thirsted, and ye gave me not to drink;
43 dɨ a lam xocbê xomxo vɨtevac ge vô xam lêc xam o viac a nivɨha lêm, dɨ ngakwi ma ên a lêc xam o vông ngakwi vô a lêm, dɨ yidac vông a, dɨ a la dô vac xumac kalabuhu lêc xam o lam wê a lêm.’
43 I was a stranger, and ye took me not in; naked, and ye did not clothe me; ill, and in prison, and ye did not visit me.
44 “Mêd xomxo nipaên ob kɨnêg vô i ên nêbê, ‘Apumtau, vô buc tina wê vip den ông, dɨ ông nêb ông ob num mia, dɨ ông lam xocbê xomxo vɨtevac ge, dɨ ngakwi ma ên ông, dɨ yidac vông ông, dɨ ông la dô vac xumac kalabuhu, lêc xe o ngɨdu ông xôn lêmê?’
44 Then shall *they* also answer saying, Lord, when saw we thee hungering, or thirsting, or a stranger, or naked, or ill, or in prison, and have not ministered to thee?
45 “Om xomxo levac tyo obêc nêl i lax vô he bêga ên nêbê, ‘A nêl vɨxôhɨlôg nôn vô xam bê xam o ngɨdu xomxo wê lê nipwo ge xôn ya susu tibêgee lêm, om tɨyi xocbê xam o ngɨdu a xôn lêm.’
45 Then shall he answer them saying, Verily I say to you, Inasmuch as ye have not done it to one of these least, neither have ye done it to me.
46 Xomxo levac obêc nêl bêge, dɨ he wê nipaên ge obêc la yaxên myavɨnê levac luta lêc luta. Lêc xomxo wê nivɨha ge obêc la dô mavɨha luta lêc luta.”
46 And these shall go away into eternal punishment, and the righteous into life eternal.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.