1 Coríntios 7

Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Kòmbí, ma mɨ́ dhu ɔ̀vɔ fʉ̌kʉ̀ yà idù nyɨ̌ nyándǐ dhu dɔ̌. Nyɨ̌ nyátɨ: «Ɨnga nɔ̀fɔ̀ dhu nɨ́ kpatsìbhálɛ àkǎ nzá ndɔ̀dhɔ̀ pbɨ̀ndà tsìbhálɛ nà.»
1 Agora, a respeito das coisas que me escrevestes. Penso que seria bom ao homem não tocar mulher alguma.
2 Pbɛ́tʉ̀, ndɨ́nɨ̌ ìndrǔ oko tɨ́ ɨ̀mbǎ mʉ̀nyɔ̀nɨ̀ rɨ̀’ɨ̀ nzínzìya ɔ̌, ma mátɨna dhu ràkǎ ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ̀lɨ ndɨ̀ kpatsìbhálɛ mà rɨ̀’ɨ̀ pbɨ̀ndà tsìbhálɛ nyʉ́ nà, ndɨrɔ̀ ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ̀lɨ ndɨ̀ tsìbhálɛ mà rɨ̀’ɨ̀ pbɨ̀ndà kpatsìbhálɛ nyʉ́ nà.
2 Todavia, considerando o perigo da incontinência, cada um tenha sua mulher, e cada mulher tenha seu marido.
3 Kpatsìbhálɛ nákǎ ndɔ̀nzɨ̀ pbɨ̀ndà tsìbhálɛ rɨ̌ atdyúna òho dhu, ndɨrɔ̀ tsìbhálɛ mà nákǎ ndɔ̀nzɨ̀ pbɨ̀ndà kpatsìbhálɛ rɨ̌ atdyúna òho dhu átɔ̀.
3 O marido cumpra o seu dever para com a sua esposa e da mesma forma também a esposa o cumpra para com o marido.
4 Tsìbhálɛ-ngbɔ̀ nɨ́ nzɨ̌ ndɨ tsìbhálɛ bhà, pbɛ́tʉ̀ ka nɨ́ kàbhà kpatsìbhálɛ bhà. Ndɨrɔ̀ kpatsìbhálɛ-ngbɔ̀ nɨ́ nzɨ̌ ndɨ kpatsìbhálɛ bhà, pbɛ́tʉ̀ ka nɨ́ kàbhà tsìbhálɛ bhà.
4 A mulher não pode dispor de seu corpo: ele pertence ao seu marido. E da mesma forma o marido não pode dispor do seu corpo: ele pertence à sua esposa.
5 Nɨ́, nyɨ̌ nyàkǎ nzá nyǔlè nyɨ̌, ɨnzá nɨ́ ɨtsɔ̀ta tɔ́ kàsʉmɨ̀ ɔ̌ tɨ́ nyɨ̌ nyɨ̀rɨ̀ nyɨ̌ nyʉ̌bhà ka ákɛ̌ kàsʉmɨ̀ tɨ́ rɔ̀. Ndɨ ɨtsɔ̀ta tɔ́ kàsʉmɨ̀ dzidɔ̌, nyɨ̌ nyádʉ̀ ìngo nyǒkò atdíkpá tdɨ́tdɔ̌, akyɛ pfɔ̀mvɔ Sìtanɨ̀ náarana nyʉ̌tra fʉ̀kʉ́ ivívínga ɔ̌ nɨ̌.
5 Não vos recuseis um ao outro, a não ser de comum acordo, por algum tempo, para vos aplicardes à oração; e depois retornai novamente um para o outro, para que não vos tente Satanás por vossa incontinência.
6 Wɔ̀ ma mʉ̀nɔ̀ fʉ̌kʉ̀ dhu nɨ́ nzɨ̌ ʉyátá, pbɛ́tʉ̀ ndɨ dhu bhěyi nyɨ̌ nyɔ̀nzɨ̀ dhu dhu nɨ́ nzɨ̌ nzɛ́rɛ dhu.
6 Isto digo como concessão, não como ordem.
7 Obhó tɨ́, ma màmbɛ̀nà òzèna dhu nɨ́ kɔ́rɔ́ alɛ ròkò ɨma bhěyi, ɨ̀mbǎ vèbhálɛ́ na. Pbɛ́tʉ̀ ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ̀lɨ ndɨ̀ alɛ mà nábà pbɨ̀ndà pɛrɛ̀ nyʉ́ atdírɔ̀ Kàgàwà-fɔ́: atdí alɛ ràbà tsìbhálɛ nà ndɨ̀ ndádɨ dhu tɔ́ pɛrɛ̀-tɨdɔ̀, ngǎtsi alɛ ràdʉ̀ ɨ̀mbǎ tsìbhálɛ́ na ndɨ̀ ndádɨ dhu tɔ́ pɛrɛ̀ nábà.
7 Pois quereria que todos fossem como eu; mas cada um tem de Deus um dom particular: uns este, outros aquele.
8 Ndɨrɔ̀ kǎkà ɨ̀mbǎ rɨ́’ɨ̀ vèbhálɛ nà alɛ mà, abvo-ayí mànà tɔ̀, ma mɨ́ dhu ɔ̀vɔ matɨ, dhu ràmbɛ̀nà àkǎ mběyi nyʉ́ abádhí tɔ̀ abádhí ròngò òko yà ma marádɨ dhu bhěyi, ɨ̀nzɨ̌ ’òhò ʉmbátá-atdyú.
8 Aos solteiros e às viúvas, digo que lhes é bom se permanecerem assim, como eu.
9 Pbɛ́tʉ̀ dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ɨ̀nzɨ̌ abádhí rǎdʉ̀ afíya ɔ̀tɔ̀ ɨ̀tɨ́rɔ̀ dhu tɨ́, nɨ́ abádhí rǎdʉ̀ àkǎ ’ʉ̀mbǎ ɨ̀. Obhó tɨ́, dhu rǎdʉ̀ àkǎ mběyi nyʉ́, ndɨ alɛ rɨ̀’ɨ̀ pbɨ̀ndà tsìbhálɛ nyʉ́ nà, ròsè ndɨ̀ ndarana àdɨ ndàmbɛ tsìbhálɛ-atdyú òhò dɔ̌ dhu dɔ̀nǎ.
9 Mas, se não podem guardar a continência, casem-se. É melhor casar do que abrasar-se.
10 Kǎkà ɨwà ɨ̀ nʉ́mbǎ alɛ tɔ̀, ma mábhʉ̌na nɨ́ yàrɨ́ ʉyátá, yà ɨnzá àhʉ fudú rɔ̀, pbɛ́tʉ̀ kɨ̀rà Ádrʉ̀ngbǎlɛ Kàgàwà bhà rɔ̀: tsìbhálɛ àkǎ nzá ndʉ̀bhà pbɨ̀ndà kpatsìbhálɛ.
10 Aos casados mando {não eu, mas o Senhor} que a mulher não se separe do marido.
11 Pbɛ́tʉ̀, tsìbhálɛ náapɛ́ pbɨ̀ndà kpatsìbhálɛ ʉ̀bha, nɨ́ ndɨ tsìbhálɛ àkǎ nzá ndàrà amba-bvʉ̀ tdɨ́tdɔ̌. Ɨ̀mbǎ kɨ̀’ɨ̀ ndɨ dhu bhěyi rɔ̀, dhu àkǎ abádhí rùngbò ɨ̀ tdɨ́tdɔ̌ pbɨ̀ndà kpatsìbhálɛ nà. Ndɨrɔ̀, kpatsìbhálɛ àkǎ nzá ndʉ̀bhà pbɨ̀ndà tsìbhálɛ.
11 E, se ela estiver separada, que fique sem se casar, ou que se reconcilie com seu marido. Igualmente, o marido não repudie sua mulher.
12 Ndɨrɔ̀ ngʉ̌kpà alɛ tɔ̀, ɨma, ma mɨ́ yà dhu ɔ̀vɔ, ndɨ dhu àhʉ nzá Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù ɔ̀ rɔ̀, pbɛ́tʉ̀ kàhʉ ùdù rɔ̀. Nɨ́ ma mátɨna: ɨwà Yěsù ná’ù kpatsìbhálɛ náapɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ɨnzá Yěsù ná’ù tsìbhálɛ nà, ndɨ tsìbhálɛ ràdʉ̀ ndà’ù ’òngò òko kà mànà, nɨ́ ndɨ kpatsìbhálɛ àkǎ nzá ndʉ̀bhà ndɨ tsìbhálɛ.
12 Aos outros, digo eu, não o Senhor: se um irmão desposou uma mulher pagã {sem a fé} e esta consente em morar com ele, não a repudie.
13 Ndɨ dhu bhěyi tɨ́, Yěsù ná’ù tsìbhálɛ náapɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ɨnzá Yěsù ná’ù kpatsìbhálɛ nà, ndɨ kpatsìbhálɛ ràdʉ̀ ndà’ù ’òngò òko kà mànà, nɨ́ kàkǎ nzá ndʉ̀bhà pbɨ̀ndà kpatsìbhálɛ.
13 Se uma mulher desposou um marido pagão e este consente em coabitar com ela, não repudie o marido.
14 Obhó tɨ́, ɨnzá Yěsù ná’ù kpatsìbhálɛ rɨ̌’ɨ̀ ìnè ábhɔ̌ onzi nà ndʉ̀gɛ̀rɛ̀ ndɨ̀ ndòngò Kàgàwà bhà alɛ tɨ́ Yěsù ná’ù pbɨ̀ndà tsìbhálɛ-otù ɔ̌. Ndɨ dhu bhěyi tɨ́, ɨnzá Yěsù ná’ù tsìbhálɛ rɨ̌’ɨ̀ ìnè ábhɔ̌ onzi nà ndʉ̀gɛ̀rɛ̀ ndɨ̀ ndòngò Kàgàwà bhà alɛ tɨ́ Yěsù ná’ù pbɨ̀ndà kpatsìbhálɛ-otù ɔ̌. Ɨ̀mbǎ kà rɨ̌’ɨ̀ ndɨ dhu bhěyi nánɨ̌, abádhí tɔ́ nzónzo nɔ́zʉ̀ ka kádʉ̀ Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌ ɔ̀tɨ̀ alɛ tɨ́. Pbɛ́tʉ̀ obhónánga nyʉ́ ɔ̌, ɨ nzónzo nɨ́ Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌ ɨ̀lǎ alɛ.
14 Porque o marido que não tem a fé é santificado por sua mulher; assim como a mulher que não tem a fé é santificada pelo marido que recebeu a fé. Do contrário, os vossos filhos seriam impuros quando, na realidade, são santos.
15 Pbɛ́tʉ̀ dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ɨnzá Yěsù ná’ù alɛ nózè ndʉ̀bhà yà ɨ̀ ʉmbá ɨ̀ nà Yěsù ná’ù alɛ dhu tɨ́, nɨ́ ndɨ alɛ àkǎ wà ndʉ̀bhà ɨ̀ ʉ́mbǎ ɨ̀ nà alɛ. Kɔ̀rɨ́ dhu-tɨdɔ̀ nàndà dhu nɨ̌, Yěsù ná’ù alɛ nʉ̀tsɨ̀ ɨ̀ ʉ́mbǎ ɨ̀ mànà ɨnzá Yěsù ná’ù alɛ nà dhu rɨ̌ mbǎ. Pbɛ́tʉ̀ dhu ɔ̀fɔ̀ nga nyǒkò atdíkpá, Kàgàwà núunzi nyɨ̌ ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyoko tɨ́ màrʉ̀ngà ɔ̌ ngʉ̌kpà alɛ mànà dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
15 Mas, se o pagão quer separar-se, que se separe; em tal caso, nem o irmão nem a irmã estão ligados. Deus vos chamou a viver em paz.
16 Ɨnyɨ Yěsù ná’ù tsìbhálɛ́, nyɨ nyʉ̀nɨ tɨ́ obhó ɨ̀gʉ̌ nyɨ nyádʉ̀ pbʉ̀kʉ̀ kpatsìbhálɛ nɨ́gʉ dhu? Ndɨrɔ̀ ngǎtsi nɨ̌, ɨnyɨ Yěsù ná’ù kpatsìbhálɛ́, nyɨ nyʉ̀nɨ tɨ́ obhó ɨ̀gʉ̌ nyɨ nyádʉ̀ pbʉ̀kʉ̀ tsìbhálɛ nɨ́gʉ dhu?
16 Aliás, como sabes tu, ó mulher, se salvarás o teu marido? Ou como sabes tu, ó marido, se salvarás a tua mulher?
17 Ròsè yà angyi ma mʉ̀nɔ̀ dhu dɔ̀nǎ, ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ̀lɨ ndɨ̀ alɛ mà nákǎ ndòngò àdɨ àdhàdhɨ̀ yà Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù abhʉ̀ fɨ̌ndà ɔ́fɔ̀ ɔ̌: ndɨ ɔ́fɔ̀ nɨ́, yà Kàgàwà rɨ̌ ndànzi rɔ̀ kɨ̌’ɨ̀ ɔ̀ná ɔ́fɔ̀. Wɔ̀rɨ́ nɨ́ ndɨ àkǎkǎnà kɨfʉ dhu tɨ́ ma marúdhěna kɔ́rɔ́ kànɨ́sá ɔ̌ dhu.
17 Quanto ao mais, que cada um viva na condição na qual o Senhor o colocou ou em que o Senhor o chamou. É o que recomendo a todas as igrejas.
18 Kàgàwà rɨ̌ nyanzi ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, nyɨ nyɨ’ɨ̀ tɨ́ ɨwà ka kɔ́bhɔ̀lɔ̀ ɔnzɨ̀nʉ́nga rɔ́? Nɨ́ nyɨ nyàkǎ nyadɨ ndɨ ɔ́fɔ̀ ɔ̌. Kàgàwà rɨ̌ nyanzi ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, nyɨ nyɨ’ɨ̀ tɨ́ ɨnzá ka kɔ́bhɔ̀lɔ̀ ɔnzɨ̀nʉ́nga rɔ́? Nɨ́ nyɨ nyàkǎ nzá nyabhʉ ka kɔbhɔ̀lɔ̀.
18 O que era circunciso quando foi chamado {à fé}, não dissimule sua circuncisão. Quem era incircunciso, não se faça circuncidar.
19 Alɛ-ɔ̀nzɨ̌nga ɔ̀bhɔlɔ ka kɨ́ dhu nɔ́nzɨ̀ nzá atdí dhu mà. Ndɨrɔ̀, ɨ̀nzɨ̌ ka kɨ́ kɔ̀bhɔlɔ dhu nɔ́nzɨ̀ nzá atdí dhu mà átɔ̀. Àkǎkǎ dhu nɨ́ kɨfʉ Kàgàwà àvi kɔnzɨ̀ dhu.
19 A circuncisão de nada vale, e a incircuncisão de nada vale, o que importa é a observância dos mandamentos de Deus.
20 Dhu àkǎ ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ̀lɨ ndɨ̀ alɛ mà ràdɨ yà Kàgàwà rɨ̌ ndànzi rɔ̀ ndɨ̀ ndɨ’ɨ̀ ɔ̀ná ɔ́fɔ̀ ɔ̌.
20 Cada um permaneça na profissão em que foi chamado por Deus.
21 Dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ nyɨ nyɨ’ɨ̀ ɨnɔ tɨ́ Kàgàwà rɨ̌ nyanzi rɔ̀ dhu tɨ́, nɨ́ nyɨ nyàkǎ nzá nyitǔ afínʉ. Pbɛ́tʉ̀ dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ inè nyɨ nyɨ́ nyadɨ dʉ̀nʉ́ nyɨ-tɨ́rɔ̀ dhu tɨ́, nɨ́ nyɨ nyàkǎ nzá nyiwǐ ndɨ onzi.
21 Eras escravo, quando Deus te chamou? Não te preocupes disto. Mesmo que possas tornar-te livre, antes cuida de aproveitar melhor o teu chamamento.
22 Obhó tɨ́, ɨnɔ tɨ́ arɨ́’ɨ̀ alɛ, yà Kàgàwà ánzì rùngbò ɨ̀ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù nà, nɨ́ nzɨ̌ ɨnɔ Yěsù-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌. Ndɨ dhu bhěyi tɨ́, dɔ̀ná arɨ́’ɨ̀ ndɨ̀tɨ́rɔ̀ alɛ, yà Kàgàwà ánzì, nɨ́ Krɨ́stɔ̀ bhà ɨnɔ.
22 Pois o escravo, que foi chamado pelo Senhor, conquistou a liberdade do Senhor. Da mesma forma, quem era livre por ocasião do chamado, fez-se escravo de Cristo.
23 Kàgàwà náadzì nyɨ̌ ɔrʉ́ odzi nyʉ́ ɔ̌. Nɨ́rɔ̀, nyɨ̌ nyàkǎ nzá nyɨ̌’ɨ̀ tdɨ́tdɔ̌ ìndrǔ tɔ́ ʉyátá tɔ́ ɨnɔ tɨ́.
23 Por alto preço fostes comprados, não vos torneis escravos de homens.
24 Àbanɨ̌nzó, ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ̀lɨ ndɨ̀ alɛ mà nákǎ ndàdɨ Kàgàwà-ɔ̀nzɨ̌ yà kà rɨ̌ ndànzi rɔ̀ ndɨ̀ ndɨ’ɨ̀ ɔ̀ná ɔ́fɔ̀ ɔ̌.
24 Irmãos, cada um permaneça diante de Deus na condição em que estava quando Deus o chamou.
25 Kǎkà ɨnzá àpɛ̀ vèbhálɛ ʉ̀nɨ̌ kpabhínzo mà, ɨnzá àpɛ̀ kpabhálɛ ʉ̀nɨ̌ vèbhínzo mànà tɔ̀, ma mʉ́yǎna Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù ɔ̀vɔ̀ idù dhu tɨ́ dhu nà ma mɨ́’ɨ̀ ɨ̀mbǎ. Pbɛ́tʉ̀, tɨdu ɔ̀nǎ rɔ̀, ma mábhʉ̌na abádhí tɔ̀ dhu nɨ́ pbàkà ɨrɛ̀ta. Ndɨ ɨrɛ̀ta nɨ́, yà Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù ɔ́nzɨ̀ ídzìnga fɨ̌ndà rɨ̀’ɨ̀ tsʉ̀ná dhu ɨ̀rɨ̀ ka kádʉ̀ dhu tɨ́ alɛ bhà.
25 A respeito das pessoas virgens, não tenho mandamento do Senhor; porém, dou o meu conselho, como homem que recebeu da misericórdia do Senhor a graça de ser digno de confiança.
26 Obhó tɨ́, yà kòmbí rɨ́’ɨ̀ àpbɛ̀-okú dɔ̀ rɔ̀, ma mɨ̀rɛ̀ nga ídzì dhu ràrɨ̌ ìndrǔ ròkò yà ɨ̀ ɨ́’ɨ̀ ɔ̀ná ɔ́fɔ̀ ɔ̌.
26 Julgo, pois, em razão das dificuldades presentes, ser conveniente ao homem ficar assim como é.
27 Dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ìnè nyɨ nyarɨ́’ɨ̀ tsìbhálɛ nà dhu tɨ́, nɨ́ nyɨ nyàkǎ nzá nyɔnɛ̀ ndɨ tsìbhálɛ ʉ̀bha nyɨ nyɨ́ dhu. Dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ɨ̀mbǎ nyɨ nyarɨ́’ɨ̀ tsìbhálɛ nà dhu tɨ́, nɨ́ nyɨ nyàkǎ nzá nyɔnɛ̀ tsìbhálɛ.
27 Estás casado? Não procures desligar-te. Não estás casado? Não procures mulher.
28 Pbɛ́tʉ̀, dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ nyʉ̌mbǎ nyɨ̌ nyɨ́ dhu-atdyú nà nyɨ nyɨ́’ɨ̀ dhu tɨ́, nɨ́ nyɨ nyɔ̀nzɨ̀ nzá nzɛ́rɛnga. Ndɨrɔ̀, ɨnzá àpɛ̀ kpatsìbhálɛ ʉ̀nɨ̌ tsìbhíngba náapɛ́ àrà amba-bvʉ̀, nɨ́ ɨ́yàdhíyà nɔ́nzɨ̀ nzá nzɛ́rɛnga átɔ̀. Pbɛ́tʉ̀ kǎkà ɨwà ɨ̀ nʉ́mbǎ alɛ nɨ́ rǒngo ɨ̀’ɨ̀ ìnè àpbɛ̀ nà fɨ̌yɔ́ ípìrɔ̌nga ɔ̌. Nɨ́ ɨma, ma mòzè mɔdɔ̀ nyɨ̌ ɨ àpbɛ̀ rɔ̌ rɔ̀.
28 Mas, se queres casar-te, não pecas; assim como a jovem que se casa não peca. Todavia, padecerão a tribulação da carne; e eu quisera poupar-vos.
29 Àbanɨ̌nzó, ma mòzè matɨ yà dhu bhěyi: kàsʉmɨ̀ ʉ̀bhà ndɨ̀ ídǒ. Nɨ́ rɔ̀pɛ̀ ndɨ̀ kòmbí, tsìbhálɛ nà arɨ́’ɨ̀ kpatsìbhálɛ, nákǎ ndàdɨ ɨ̀mbǎ arɨ́’ɨ̀ tsìbhálɛ nà alɛ bhěyi.
29 Mas eis o que vos digo, irmãos: o tempo é breve. O que importa é que os que têm mulher vivam como se a não tivessem;
30 Ɔ̀dzɨ rɔ́dzɨ alɛ nákǎ ’òkò ɨ̀nzɨ̌ rɔ́dzɨ alɛ bhěyi. Dhɛ̀dhɛ nà rɨ́’ɨ̀ alɛ nákǎ ’òkò ɨ̀mbǎ rɨ́’ɨ̀ dhɛ̀dhɛ nà alɛ bhěyi. Dhu òdzi rɨ́ alɛ nákǎ ’òkò ɨ̀mbǎ rɨ́’ɨ̀ dhu nà alɛ bhěyi.
30 os que choram, como se não chorassem; os que se alegram, como se não se alegrassem; os que compram, como se não possuíssem;
31 Yà adzɨ ɔ̌ malɨ̀ nɨ̌ arɨ́ kasʉ ɔ̀nzɨ alɛ, nákǎ ’òkò ɨ̀nzɨ̌ arɨ́ kasʉ ɔ̀nzɨ kà nɨ̌ alɛ bhěyi. Obhó tɨ́, yà ndɨ̀ ndɨ́’ɨ̀ ɔ̀ná ɔ́fɔ̀ ɔ̌, yà adzɨ rǎrà tsʉ̀na rɨ̌ ndɔ̀dɨ̀ dhu ɔ̀.
31 os que usam deste mundo, como se dele não usassem. Porque a figura deste mundo passa.
32 Ma mòzè dhu nɨ́, nyǒkò ɨ̀mbǎ afíkʉ ìtǔ rɨ́ dhu rɨ̌’ɨ̀ rɔ́rɔ̀. Ɨ̀mbǎ arɨ́’ɨ̀ tsìbhálɛ nà alɛ náarɨ́ afína ìtǔ nɨ̌ nɨ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù bhà dhu kɛ̀lɛ̌, ndàdʉ̀ ndòzè ndɔ̀nɛ̀ kà-nyɨ̀kpɔ́ nɔ̀fɔ̀ dhu ɔ̀nzɨ ndɨ̀ ndɨ́ dhu kɛ̀lɛ̌.
32 Quisera ver-vos livres de toda preocupação. O solteiro cuida das coisas que são do Senhor, de como agradar ao Senhor.
33 Pbɛ́tʉ̀ tsìbhálɛ nà alɛ náarɨ́ afína àtdǔ nɨ̌ nɨ́ yà adzɨ ɔ̌ dhu, ndàdʉ̀ ndòzè ndɔ̀nɛ̀ pbɨ̀ndà tsìbhálɛ-nyɨ̀kpɔ́ nɔ̀fɔ̀ dhu ɔ̀nzɨ ndɨ̀ ndɨ́ dhu,
33 O casado preocupa-se com as coisas do mundo, procurando agradar à sua esposa.
34 pbɨ̀ndà ɨrɛ̀ta ràdʉ̀ ndʉ̀ndɔ̀ ʉ̀ndɔ tɨ́. Ndɨ dhu bhěyi tɨ́, ɨ̀mbǎ arɨ́’ɨ̀ kpatsìbhálɛ nà tsìbhálɛ mà, ɨnzá àpɛ̀ kpatsìbhálɛ ʉ̀nɨ tsìbhíngba mànà náarɨ́ afíya ìtǔ nɨ̌ nɨ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù bhà dhu kɛ̀lɛ̌. Abádhí ózè dhu nɨ́ ’àbhʉ afíya mà ngbɔ̌ya mànà Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù tɔ̀. Pbɛ́tʉ̀ kpatsìbhálɛ nà tsìbhálɛ náarɨ́ afína ìtǔ nɨ̌ nɨ́ yà adzɨ ɔ̌ dhu, ndàdʉ̀ ndòzè ndɔ̀nɛ̀ pbɨ̀ndà alɛ-nyɨ̀kpɔ́ nɔ̀fɔ̀ dhu ɔ̀nzɨ ndɨ̀ ndɨ́ dhu.
34 A mesma diferença existe com a mulher solteira ou a virgem. Aquela que não é casada cuida das coisas do Senhor, para ser santa no corpo e no espírito; mas a casada cuida das coisas do mundo, procurando agradar ao marido.
35 Wɔ̀ ma mʉ̀nɔ̀ fʉ̌kʉ̀ dhu nɨ́ ma mʉ̀nɔ̀ ndɨ́nɨ̌ ɨ’ɨ tɨ́ mʉ̀gàsʉ̀ tɨ́ fʉ̌kʉ̀, ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ ndɨ́nɨ̌ ɨ’ɨ tɨ́ àdà ma mùpe rʉ̀kʉ́ dhu tɨ́. Ma mòzè mɨtɛ̀ ɨ̀ngbà dhu bhěyi màtɨ́ nyɨ̌ nyádʉ̀ òko ɨnga nɔ̀fɔ̀ dhu bhěyi dhu fʉ̌kʉ̀, nyǎdʉ̀ nyǎpba Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù rɔ̌ tɨ́ ɨ̀mbǎ fʉ̀kʉ́ ɨrɛ̀ta-ɔ̌nga ʉ̀ndɔ rɨ́ atdí dhu mà rɨ̌’ɨ̀ rɔ́rɔ̀.
35 Digo isto para vosso proveito, não para vos estender um laço, mas para vos ensinar o que melhor convém, o que vos poderá unir ao Senhor sem partilha.
36 Ndɨ alɛ apɛ́ dhu àlǎ, ɨnzá ndɨ̀ rɔ́nzɨ̀ yà ndɨ̀ ndórì tsìbhíngba-nyɨ̀kpɔ́ nɔ̀fɔ̀ dhu, yà ɨnzá ɨ̀ ʉ́mbǎ ɨ̀ kà nà dhu-otù ɔ̌, ɨ́yàdhíyà mànà ɨ̀ ɨ́ ’ʉ̀mbǎ dhu-atdyú ràdʉ̀ ndàlʉ tdɨ́tdɔ̌, nɨ́ abádhí àkǎ ’ʉ̀mbǎ ɨ̀, yà ndɨ kpatsìbhíngba òzè ka dhu bhěyi. Àbadhi ɔ̀nzɨ̀ nzá nzɛ́rɛnga.
36 Se alguém julga que é inconveniente para a sua filha ultrapassar a idade de casar-se e que é seu dever casá-la, faça-o como quiser: não há falta alguma em fazê-la casar-se.
37 Pbɛ́tʉ̀, ndɨ kpatsìbhíngba apɛ́ dhu ùdhě afína nyʉ́ ɔ̀ ɨnzá ka kʉ̀tʉ ndɨ̀ ʉ̀tʉ̌ tɨ́ rɔ́rɔ̀, ndà’ù dhu ɨ̀nzɨ̌ ɨ̀ ràrɨ̌ ’ʉ̀mbǎ, ndɨrɔ̀ ɨ̀nzɨ̌ ɨ̀ ràrɨ̌ ngbɔ̌ya ʉ̀pbǎ yà ndɨ̀ ndórì tsìbhíngba nà, ndàdʉ̀ ndɨ dhu ɔ̀nzɨ̀ yà ndɨ̀ nyʉ́ ndɨ̀ ndòzè ka dhu bhěyi, nɨ́ ndɨ alɛ ɔ̀nzɨ̀ dhu mběyi.
37 Mas aquele que, sem nenhum constrangimento e com perfeita liberdade de escolha, tiver tomado no seu coração a decisão de guardar a sua filha virgem, procede bem.
38 Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, yà ndɨ̀ ndórì tsìbhíngba nà ɨ̀ nʉ̀mbǎ alɛ nɔ́nzɨ̀ dhu mběyi, ndɨrɔ̀ wɔ̀ ndɨ tsìbhíngba nɔ̀dhɔ̀ ɨ̀nzɨ̌ ’ʉ̀mbǎ ɨ̀ nà alɛ, nɔ́nzɨ̀ dhu mběyi nyʉ́ ròsè.
38 Em suma, aquele que casa a sua filha faz bem; e aquele que não a casa, faz ainda melhor.
39 Ɨwà árà amba-bvʉ̀ tsìbhálɛ náarádɨ Ʉyátá-tsìnǎ yà ìnè pbɨ̀ndà alɛ rɨ̌’ɨ̀ nyɨ̀kpɔ́na nà ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌. Pbɛ́tʉ̀ kàbhà kpatsìbhálɛ náapɛ́ ɔ̀vɛ̀, nɨ́ ɨ́yàdhíyà rɨ̌’ɨ̀ dɔ̀ná ndɨ̀tɨ́rɔ̀ ’ʉ̀mbǎ ɨ̀ ndɨ̀ ndòzè alɛ nà. Pbɛ́tʉ̀, ndɨ kpatsìbhálɛ àkǎ ndɨ̀’ɨ̀ mʉ̀krɨ́stɔ̀ tɨ́.
39 A mulher está ligada ao marido enquanto ele viver. Mas, se morrer o marido, ela fica livre e poderá casar-se com quem quiser, contanto que seja no Senhor.
40 Pbɛ́tʉ̀ pbàkà ɔ̌, kà rǎdʉ̀ hirò ɔ̀nzɨ̀, yà ndɨ̀ ndɨ́’ɨ̀ ɔ̀ná ɔ́fɔ̀ ɔ̌ tɨ́ ndɨ̀ ndàdɨ rɔ̀. Wɔ̀rɨ́ nɨ́ ndɨ pbàkà ɨrɛ̀ta, ndɨrɔ̀ ɨma nyʉ́ ma mà’ù wà dhu átɔ̀, ma ràrɨ̌’ɨ̀ ìnè Kàgàwà bhà Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí nà.
40 Contudo, na minha opinião, ela será mais feliz se permanecer como está. E creio que também eu tenho o Espírito de Deus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.