Romanos 7

Ŋwa' Nyo' Moŋkan mo Monfɛm (NHUNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Boom bo bwɛɛm e, me ŋgomte keenjeme fin ɛ̂ ben diɛwɛ bonyii bò kee nci le. Kɛ ben kee lɛ nci ké no kɛŋke mvuŋgay ɛ̂ wee we kɛ seke mwɛtɛn bɛɛ dvú?
1 Meus irmãos, vocês todos podem compreender muito bem o que vou dizer. Vocês conhecem as leis e sabem que elas só têm poder sobre uma pessoa enquanto essa pessoa está viva.
2 Beene ejo kenfewsɛn yî kentaashɛ ke kpwoon bô diemsɛn e. Nci ké no suule kpwoon yî dweese le kɛ seke dweese bɛɛ dvú. Geenɛn ɛ́ dweese nɛlo ɛ kpwe, tu wvú nu ɛ buy wase ɛkuse jo nci wvù suule wvú bô dweese.
2 Por exemplo, a mulher casada está ligada pela lei ao marido enquanto ele estiver vivo; mas, se ele morrer, ela estará livre da lei que a liga ao marido.
3 Nonɛn ɛ́ wvú nɛ ɛ gɛn ɛ̂ diemsɛn mvu le ɛ dweese bɛɛ dvú, ɛ́ bó etee wvú lɛ kpwoon nsake. Geenɛn ɛ́ dweese nɛlo ɛ kpwe, tu wvú nu ɛ buy wase ɛ̂ nci wvudvu kuse. Ɛ́ wvú gɛn lo ɛ taashɛ ɛ no nu bô diemsɛn mvu, wvú saa enu kpwoon nsake kɛ.
3 De modo que, se ela viver com outro homem enquanto o marido estiver vivo, ela será chamada de adúltera. Mas, se o marido morrer, ela estará legalmente livre e não cometerá adultério se casar com outro homem.
4 Ɛ̀ nu kɛ lɛŋlɛŋ boom bo bwɛɛm e no ben nu ɛ kpwe wase fô bonci le fele yî ye Klistu yì bó to taɛ yî kentam e. Ben nu ɛ kpwe nonɛn wvu lɛ ben enù wase bonyii bo wee mvu le jɛɛy. Ɛ wee wvudvu wvun nu wvù bó to bvusɛɛ yî kpwe le, wvu lɛ beene ecee wase gee ɛ ɛ̀ nu mwɛɛm mvù jee fô Nyo' le.
4 O mesmo acontece com vocês, meus irmãos. Do ponto de vista da lei, vocês também já morreram, pois são parte do corpo de Cristo. E agora pertencem a ele, que foi ressuscitado para que nós possamos viver uma vida útil no serviço de Deus.
5 Seke beene to bɛɛ cee bii no nyam ye yesebeene gomte, bonci to ké no kamsee ye yesebeene yì fuu gee ɛ biba bisɛɛbeene bi ye le lemte mwɛɛm mvù too ɛ ɛ̀ nu bô kpwe fô beene le.
5 Pois, quando vivíamos de acordo com a nossa natureza humana, os maus desejos despertados pela lei agiam em todo o nosso ser e nos levavam para a morte.
6 Geenɛn, keseen nu ɛ beene ɛ buy wase ɛkuse jo bonci ɛ kpwe fô bonci bodvu le bò to nu ɛ jicɛ beene le diɛwɛ bonyii bo ncaw e. Beene nu ɛ buy wvu lɛ beene elemtè ɛnte jo nshii wvu fwɛ wvù ɛ̀ nu wvu Keyoy ke Yuule, ɛ ɛ̀ yaa bvuu nu ɛ̂ je yi yvum yì bonci bò bó saŋɛɛ le kɛ.
6 Porém agora estamos livres da lei porque já morremos para aquilo que nos mantinha prisioneiros. Por isso somos livres para servir a Deus não da maneira antiga, obedecendo à lei escrita, mas da maneira nova, obedecendo ao Espírito de Deus.
7 Ɛ̀ nulo ɛ́ beene egay lɛ la? Ɛ̀ fɛn nu lɛ nci nu fiɛɛ fì befe? Kɛ ɛ̀ nu nonɛn kɛ! Ɛ́ ɛ̀ to baa nu nje bonci, tu kɛ me mbe ŋkee fiɛɛ fì befe kɛ. Ɛ́ nci to baa gay lɛ, “Fo wee edewkenè ɛjisɛ yî fiɛɛ fi wee mvu le”, tu me mbaa ŋkee lɛ keedewkene ɛjisɛ nu fiɛɛ fì befe kɛ.
7 O que vamos dizer então? Que a própria lei é pecado? É claro que não! Mas foi a lei que me fez saber o que é pecado. Pois eu não saberia o que é a cobiça se a lei não tivesse dito: “Não cobice.”
8 Geenɛn kebefɛ ɛ mum ɛ bɛɛ ɛkuse jo nci wvun ɛ shiw ɛjisɛ yò dewkene yî yɛm e jé le jé le. Ɛ́ nci be baa nu, kebefɛ saa ekɛŋke mvuŋgay kɛ.
8 Porém o pecado se aproveitou dessa lei para despertar em mim todo tipo de cobiça. Porque, se não existe a lei, o pecado é uma coisa morta.
9 Me nto nshee ncee ŋgee no me ŋgomte ɛ me mbaa ŋkee wase bonci kɛ. Geenɛn, ɛ me ke ndioo eŋkiɛɛ bonci, ɛ kebefɛ mum ŋaay, ɛ me mum kpwe.
9 Pois houve um tempo em que eu não conhecia a lei e estava vivo. Mas, quando fiquei conhecendo o mandamento, o pecado começou a viver,
10 Bonci bodvu kebɛɛ bò fí to nu lɛ bó nu ke eto bô nshii, nu ɛ kaa ɛ to ɛ ɛ̀ nu bô kpwe fô me le.
10 e eu morri. E o próprio mandamento que me devia trazer a vida me trouxe a morte.
11 Fì nu lɛ kebefɛ to nu ɛ mum kɛŋkɛ je yî bonci ban e, lɛɛ me, bɛɛ ɛkuse jodvu yu me.
11 Porque o pecado, aproveitando a oportunidade dada pelo mandamento, me enganou e, por meio do mandamento, me matou.
12 Nonɛn bonci nu fiɛɛ fì yuule, ɛ fiɛɛ fì bonci gayte nu fiɛɛ fì yuule, nu teytey bvuu jee.
12 Assim a lei vem de Deus; e o mandamento também vem de Deus, diz o que é certo e é bom.
13 Fí fɛn nu lɛ fiɛɛ fì jee to nu ɛ kaa to ɛ ɛ̀ nu bô kpwe fô me le? Naa kɛ ɛ̀ nu nonɛn kɛ! Ɛ̀ to nu kebefɛ kè to bɛkɛɛ ɛkuse jo fiɛɛ fì jee fin keeto bô kpwe fô me le, wvu lɛ beene eyɛn lɛ kebefɛ nu kebefɛ, ɛ fí duŋci ɛ ɛ̀ nu yî fiɛɛ fì bonci gayte le lɛ kebefɛ looci naa befe baay.
13 Então será que o que é bom me levou à morte? É claro que não! Foi o pecado que fez isso. Pois o pecado, usando o que é bom, me trouxe a morte para que ficasse bem claro aquilo que o pecado realmente é. E assim, por meio do mandamento, o pecado se mostrou mais terrível ainda.
14 Beene kee lɛ bonci nu fiɛɛ ɛ fí nɛ fô Nyo' le. Geenɛn ɛ me nu fiem wee wvu wum ŋkɛŋke nyam ye, ɛ bó gese me diɛwɛ nfwa le ɛ̂ kebefɛ.
14 Sabemos que a lei é divina; mas eu sou humano e fraco e fui vendido ao pecado para ser seu escravo.
15 Kɛ me ŋgee fiɛɛ no ŋkee fiɛɛ fì me ŋgee kɛ, njefo kɛ fiɛɛ fì me ŋgomte keeŋge nu fí fì me ŋgee kɛ. Me ŋkaa nɛn'yi ŋge fiɛɛ ɛ ɛ̀ nu kɛ naa fí fì me mbane.
15 Eu não entendo o que faço, pois não faço o que gostaria de fazer. Pelo contrário, faço justamente aquilo que odeio.
16 No me nɛn'yi no ŋgee fiɛɛ ɛ ɛ̀ nu kɛ fí fì me n'yaa ŋgomte kɛ, tu me nu ɛ mbee kecɛɛy lɛ nci nu fiɛɛ fì jee.
16 Se faço o que não quero, isso prova que reconheço que a lei diz o que é certo.
17 No fí nu nonɛn, tu ɛ̀ nu kecɛɛy lɛ kɛ ɛ̀ bvuu gee me fiɛɛ fidvu kɛ. Ɛ̀ gee wase kebefɛ kè nu yî yɛm e.
17 E isso mostra que, de fato, já não sou eu quem faz isso, mas o pecado que vive em mim é que faz.
18 Me ŋkee naa lo lɛ kɛ fiɛɛ fì jee nu yî yɛm e kɛ. Fì nu lɛ kɛ fiɛɛ fì jee nu yî ɛlɛmɛ kem e kɛ. Me nɛn'yi no ŋkɛŋke shiee keŋge fiɛɛ fi lɛŋ, geenɛn ɛ me n'yaa nulo eŋge kɛ.
18 Pois eu sei que aquilo que é bom não vive em mim, isto é, na minha natureza humana. Porque, mesmo tendo dentro de mim a vontade de fazer o bem, eu não consigo fazê-lo.
19 Kɛ fiɛɛ fì jee fì me ŋgomte keeŋge nu fí fì me ŋgee kɛ. Fiɛɛ fì befe fì me n'yaa eŋgomte keeŋge kɛ, nu fí fì me ŋkaa ŋgee.
19 Pois não faço o bem que quero, mas justamente o mal que não quero fazer é que eu faço.
20 No me nɛn'yi no ŋgee fiɛɛ ɛ ɛ̀ nu fí fì me n'yaa ŋgomte kɛ, tu kɛ ɛ̀ bvuu nu me wvù gee fiɛɛ fidvu kɛ. Ɛ̀ gee wase kebefɛ kè nu yî yɛm e.
20 Mas, se faço o que não quero, já não sou eu quem faz isso, mas o pecado que vive em mim é que faz.
21 No fí nu nonɛn, me ɛ mum ɛ n'yɛn lɛ ɛ̀ nu wase lo nci lɛ seke me ŋgomte keeŋge fiɛɛ fì jee, ɛ fi cekey keege no nu kɛ fì befe.
21 Assim eu sei que o que acontece comigo é isto: quando quero fazer o que é bom, só consigo fazer o que é mau.
22 Ɛ̂ fitele fiem e nu ɛ me n'yuuke njoŋ bô nci Nyo' baay.
22 Dentro de mim eu sei que gosto da lei de Deus.
23 Geenɛn ɛ me nɛn'yi n'yɛne wvumvu nci le ɛ wvú nu yî yɛm e. Ɛ wvuwɛ tumte jem bô nci wvù kɛŋke ŋkpwawcɛ wɛm, gee ɛ me ntuu nfwa wvuwɛ nci wvu kebefɛ wvù nu yî yɛm e.
23 Mas vejo uma lei diferente agindo naquilo que faço, uma lei que luta contra aquela que a minha mente aprova. Ela me torna prisioneiro da lei do pecado que age no meu corpo.
24 Fiŋkfusay fi fiɛɛ le kɛ diɛwɛ me! Ɛ̀ nu ebvuse yɛɛ me yî nyam ye yin yì too bô kpwe le?
24 Como sou infeliz! Quem me livrará deste corpo que me leva para a morte?
25 Keyoone ke Nyo' le wvù nulo efi me fele yî Jisos Klistu wvù Tata wesebeene le!
25 Que Deus seja louvado, pois ele fará isso por meio do nosso Senhor Jesus Cristo! Portanto, esta é a minha situação: no meu pensamento eu sirvo à lei de Deus, mas na prática sirvo à lei do pecado.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.