Romanos 5
Ŋwa' Nyo' Moŋkan mo Monfɛm (NHUNT) vs NVT
1 Keseen no Nyo' nu ɛ jo wase beene lɛ beene nu sɛ jay nje fitele fì beene lese yî ye le, beene ɛ mum ɛ no nu yî nyɛkeey e beene ɛ bó nje fiɛɛ fì Tata wesebeene wvù Jisos Klistu ge.
1 Portanto, uma vez que pela fé fomos declarados justos, temos paz com Deus por causa daquilo que Jesus Cristo, nosso Senhor, fez por nós.
2 Ɛ̀ ge wvú beene ɛ sɛ kɛŋkɛ je keeley mbuwma wvù beene nu yî dvú le keseen nje fitele fì beene lese yî ye le. Beene ɛ no laŋlaŋe no beene taale fwe kee lɛ beene nu ke ekɛŋkɛ fô bvukukɛ bvu Nyo' le.
2 Foi por meio da fé que Cristo nos concedeu esta graça que agora desfrutamos com segurança e alegria, pois temos a esperança de participar da glória de Deus.
3 Ɛ kɛ ɛ̀ mɛy kɛ nonɛn kɛ, beene laŋlaŋe tɛn yî boŋgɛw bò beene yɛne le, njefo beene kee lo lɛ boŋgɛw gee ɛ wee no kee keekuu shém.
3 Também nos alegramos ao enfrentar dificuldades e provações, pois sabemos que contribuem para desenvolvermos perseverança,
4 Ɛ shém yì kuulɛɛn gee ɛ Nyo' bɛnsee wee lɛ wvú nu ɛ kocɛn. Ɛ́ Nyo' dioo bɛnsee wee lɛ wvú nu ɛ kocɛn, ɛ́ wvú no taale kɛ wase ɛ ɛ̀ nu fwe yî fiɛɛ le, kee lɛ wen nu ke ekɛŋkɛ.
4 e a perseverança produz caráter aprovado, e o caráter aprovado fortalece nossa esperança,
5 Ɛ fiɛɛ fì beene taale fwe yî dvú le yaa nulo ke eyuu efey kuse kɛ, njefo Nyo' nu ɛ yiŋsɛn mvuntelem mvusɛɛbeene bô keŋkoŋɛn kew fele yî Keyoy ke Yuule kè wvú nu ɛ nya ɛ̂ beene le.
5 e essa esperança não nos decepcionará, pois sabemos quanto Deus nos ama, uma vez que ele nos deu o Espírito Santo para nos encher o coração com seu amor.
6 Fì nu lɛ seke beene to bɛɛ sɛ beene nulo efi bikuu bisɛɛbeene, ɛ Klistu to ɛ ɛ̀ nu kefew ke lɛŋ e, kpwe nje yese beene bonyii bò maa Nyo'.
6 Quando estávamos completamente desamparados, Cristo veio na hora certa e morreu por nós, pecadores.
7 Ɛ̀ nu kecɛɛy lɛ fí tɛmyi fô wee le keekpwe nje wee mvu wvù nu sɛ jay, ɛ ɛ̀ nu kɛ naa lo ɛ́ wee mvu emom keekpwe nje wee mvu wvù jee.
7 É pouco provável que alguém morresse por um justo, embora talvez alguém se dispusesse a morrer por uma pessoa boa.
8 Geenɛn, Nyo' to duŋci keŋkoŋɛn kew fô beene le ɛ̂ je yì lɛ, ɛ̀ to nu seke beene to bɛɛ bonyii bò befe, ɛ Klistu kpwe nje yese beene.
8 Mas Deus nos prova seu grande amor ao enviar Cristo para morrer por nós quando ainda éramos pecadores.
9 Keseen no beene nu ɛ ɛlɛmɛ kew ɛ ge wase Nyo' ɛ jo beene lɛ beene nu sɛ jay, tu wvú nu ke egɛn fwe eboyse beene can shém yì ffuuke Nyo' bô bonyii le.
9 E, uma vez que fomos declarados justos por seu sangue, certamente seremos salvos da ira de Deus por meio dele.
10 Fì nu lɛ, ɛ́ ɛ̀ to nu seke beene to bɛɛ bonyii bo bvuban e bo Nyo' le, ɛ kpwe Waa we mancɛ mwɛɛm beene ɛ bo Nyo', tu wvú nu egɛn fwe keseen eboyse beene bô nshii we no wvú nu ɛ mancɛ wase mwɛɛm beene ɛ bo Nyo'.
10 Pois, se quando ainda éramos inimigos de Deus nosso relacionamento com ele foi restaurado pela morte de seu Filho, agora que já estamos reconciliados certamente seremos salvos por sua vida.
11 Kɛ ɛ̀ mɛy kɛ fifin maaŋ fì beene laŋlaŋe nje fí kɛ. Beene laŋlaŋe tɛn beene ɛ bo Nyo' nje Tata wesebeene wvù Jisos Klistu wvù nu ɛ mancɛ mwɛɛm beene ɛ bo Nyo'.
11 Agora, portanto, podemos nos alegrar em Deus, com quem fomos reconciliados por meio de nosso Senhor Jesus Cristo.
12 No kebefɛ to feyɛɛ yî wee mwaaŋ e sɛ to yî nshɛ le, ɛ kpwe fey yî kebefɛ le sɛ to, kpwe ɛ mum ɛ lam kɛ nonɛn ɛ gɛn yî wee tfuu le, njefo wee tfuu nu ɛ ge kebefɛ.
12 Quando Adão pecou, o pecado entrou no mundo, e com ele a morte, que se estendeu a todos, porque todos pecaram.
13 Kebefɛ to nu naa wase dvú yî nshɛ le ɛ Nyo' sɛ ke nya bonci. Geenɛn ɛ́ bonci nu sɛ bó nu dvú, bó saa eŋgoyte fite fi bibefɛ bì bonyii gee le kɛ.
13 É fato que as pessoas pecaram antes que a lei fosse concedida, mas, porque ela não existia, seus pecados não foram levados em conta.
14 Ɛ kɛw yî kefew ke Adam e ɛ to ɛ buy yî ke Muses e nu ɛ kpwe to kɛŋke mvuŋgay ɛ̂ we jo bonyii bocii naa noo bò to gee bibefɛ ɛ bó yaa gee kɛ diɛwɛ Adam wvù to ŋgoyɛɛ ɛ ɛ̀ nu nci kɛ. Adam to nu ɛ̂ je mi le diɛwɛ Klistu wvù to nu keeke eto le.
14 Mesmo assim, do tempo de Adão até o de Moisés, todos morreram, incluindo os que não desobedeceram a uma ordem explícita de Deus, como Adão desobedeceu. Na verdade, Adão é um símbolo, uma representação daquele que ainda haveria de vir.
15 Geenɛn kɛ nnya Nyo' yì wvú nya ɛ̂ bonyii ɛcici nu diɛwɛ kebefɛ kè Adam to geɛ kɛ. Ɛ́ bonyii nteen to nu ɛ kpwekɛn nje kebefɛ ke wee mwaaŋ e, tu ɛ̀ nu kecɛɛy lɛ mbuwma Nyo' noo nnya ye yì to toɛ nje fitele fì jee fi wee mwaaŋ e wvù ɛ̀ nu Jisos Klistu, nu ke eto fô bonyii le nteen eduu efesɛn lo.
15 Mas há uma grande diferença entre o pecado de Adão e a dádiva de Deus. Pois o pecado de um único homem trouxe morte para muitos. Ainda maior, porém, é a graça de Deus e sua dádiva que veio sobre muitos por meio de um único homem, Jesus Cristo.
16 Kɛ fiɛɛ fì nnya Nyo' yin yì Nyo' to nyaɛ ɛcici to dvú nu lɛŋlɛŋ diɛwɛ fiɛɛ fì kebefɛ ke wee mwaaŋ wɛ le nu ɛ to dvú kɛ. Kebefɛ ke wee mwaaŋ e nu ɛ to bô nsaw fô bonyii le bocii ɛ lese bó ŋgɛw e. Geenɛn nnya Nyo' yin yì to toɛ ɛjim jo bibefɛ bi bonyii le nteen nu ɛ ge Nyo' ɛ jo bó lɛ bó nu sɛ jay.
16 E o resultado da dádiva de Deus é bem diferente do resultado do pecado de um único homem, pois enquanto o pecado de Adão levou à condenação, a dádiva de Deus nos possibilita ser declarados justos diante dele, apesar de nossos muitos pecados.
17 Ɛ́ kebefɛ ke wee mwaaŋ e to nu ɛ ge ɛ kpwe no kɛŋke mvuŋgay ɛ̂ we jo wee tfuu nje wee mwaaŋ wvudvu, tu bonyii bò nu ɛ fiisɛn mbuwma wvu baay wvun, noo nnya yì ɛ̀ nu njo wvù Nyo' nu ɛ jo bonyii ɛcici lɛ bó nu teytey, nu ke ekɛŋkɛ nshii naa baay nje wee mwaaŋ wvù ɛ̀ nu Jisos Klistu.
17 A morte reinou sobre muitos por meio do pecado de um único homem. Ainda maior, porém, é a graça de Deus e sua dádiva de justiça, e todos que a recebem reinarão em vida por meio de um único homem, Jesus Cristo.
18 Nonɛn, no kebefɛ ke wee mwaaŋ e to nu ɛ to bô ŋgɛw fô bonyii bocii le, nu kɛ lɛŋlɛŋ no gee di wee mwaaŋ e di teytey nu ɛ ge Nyo' ɛ jo bonyii lɛ bó nu sɛ jay, ɛ bó bocii nu ke ekɛŋkɛ nshii.
18 É verdade que um só pecado de Adão trouxe condenação a todos, mas um só ato de justiça de Cristo removeu a culpa e trouxe vida a todos.
19 Fì nu lɛ kɛ no wee mwaaŋ to nu ɛ tɛme ɛkolɛ bô Nyo' ɛ fifin ge ɛ bonyii nteen mum no nu wase bonyii bò befe, nu kɛ no wee mwaaŋ to nu ɛ yuw Nyo' le ɛ fí ge ɛ Nyo' nu ke ejo bonyii nteen lɛ bó nu teytey ɛ̂ wvú ɛjisɛ.
19 Por causa da desobediência a Deus de uma só pessoa, muitos se tornaram pecadores. Mas, por causa da obediência de uma só pessoa a Deus, muitos serão declarados justos.
20 Nyo' to nya bonci keege lɛ ɛ̀ nɛlo ɛ́ bibefɛ eduule. Geenɛn no bibefɛ duule nu no shen Nyo' yì ɛ̀ nu mbuwma fô bonyii le duule tɛn fesene lo.
20 A lei foi concedida para que todos percebessem a gravidade do pecado. Mas, à medida que o pecado aumentou, a graça se tornou ainda maior.
21 Ɛ fí nu nonɛn wvu lɛ, no kebefɛ kɛŋke mvuŋgay ɛ̂ bonyii we ɛ bó kpwee, nu kɛ tɛn no mbuwma Nyo' kɛŋke mvuŋgay ɛ̂ bonyii we fele yî njo wvù Nyo' joo bonyii lɛ bó nu teytey ɛ̂ wvú ɛjise le keeke enya bó bô nshii wvù mɛy lo nje Jisos Klistu wvù Tata wesebeene.
21 Portanto, assim como o pecado reinou sobre todos e os levou à morte, agora reina a graça, que nos declara justos diante de Deus e resulta na vida eterna por meio de Jesus Cristo, nosso Senhor.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.