Lucas 17
Ŋwa' Nyo' Moŋkan mo Monfɛm (NHUNT) vs NVT
1 Ɛ Jisos gay ɛ̂ boom bew bo ŋgoo le lɛ, “Kɛ mwɛɛm mvù teeyi bonyii ɛ bó gee bibefɛ nu ke eyuu enu sɛ mvú nu lo kɛ. Geenɛn, ŋgɛw nu dvú fô wee wvù teeyi bonyii lɛ bó egeè bibefɛ le.
1 Jesus disse a seus discípulos: “Sempre haverá o que leve as pessoas a cair em pecado, mas que aflição espera quem causa a tentação!
2 Fí nu ke ejee fô wvuwɛ wee le lɛ bó eshɛŋke kebwee ke diene le ɛ̂ kendoŋ kew e, edomse wvú ɛ̂ joo yi baay e, ɛfey fo wvú egeè ɛ boom ban gee bibefɛ.
2 Seria melhor ser lançado no mar com uma pedra de moinho amarrada ao pescoço que fazer um destes pequeninos pecar.
3 Ben edioo nu no yɛnè.
3 Portanto, tenham cuidado! “Se um irmão pecar, repreenda-o e, se ele se arrepender, perdoe-o.
4 Ɛ́ wvú cim ge mwɛɛm mvù befe fô wo le bokaŋ bosooshwiy yî diuu le, ké ge kase kɛ to ku can lɛ wen nu ɛ jay, tu wo kɛŋke kɛ keefoose wvú.”
4 Mesmo que ele peque contra você sete vezes por dia e, a cada vez, se arrependa e peça perdão, perdoe-o”.
5 Ɛ boom bo Tata le bo ntum e ke nɛ gay ɛ̂ wvú lɛ, “Geɛ ɛ́ mbee wese etɛmyi ntay.”
5 Os apóstolos disseram ao Senhor: “Faça nossa fé crescer!”.
6 Ɛ Tata tfuse lɛ, “Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy lɛ, ɛ́ ben be kɛŋke mbee ɛ wvú nu kɛ naa diɛwɛ shem nsusu le, tu ɛ̀ nulo ɛ́ ben egay ɛ̂ kete ke baay kin lɛ kí emvuw ye fɛn egɛn eleem ɛ̂ joo yi baay e, ɛ́ kí emum eyuw lo ben e.
6 O Senhor respondeu: “Se tivessem fé, ainda que tão pequena quanto um grão de mostarda, poderiam dizer a esta amoreira: ‘Arranque-se e plante-se no mar’, e ela lhes obedeceria.
7 Ben ejo lɛ wee ŋgoo yene le kɛŋke waa we lemme, wvú ɛ she lemte wɛne, kɛnɛɛ wvú be taale ɛ ɛ̀ nu fô njée le, ɛ́ wvú ke dioo ɛ kfulɛ, ɛ́ wvú emum egay lɛ waa we lemme wvudvu egɛn lo ejo mwɛɛm mvudien mwew eshii ediee le?
7 “Quando um servo chega do campo depois de arar ou cuidar das ovelhas, o senhor lhe diz: ‘Venha logo para a mesa comer conosco’?
8 Kɛ ɛ̀ nulo ɛ́ fí enu nonɛn kɛ. Fiɛɛ fì wvú nulo egay nu kɛ lɛ wvú egɛn ekumɛn ndvú, eseyse mwɛɛm mvudien mvuwene eto dvú, emum ecɛyte, ɛ́ wen dioo ɛ diekɛn, ɛ wukɛn, ɛ́ wvú ebaancɛ mwɛɛm sɛ gɛn ediekɛn.
8 Não, ele diz: ‘Prepare minha refeição, apronte-se e sirva-me enquanto como e bebo. Você pode comer depois’.
9 Waa lemme wvudvu ɛ́ ge mwɛɛm mvun mvunciim, ɛ́ wvú ke eshe enyaa keyoone ɛ̂ wvú?
9 E acaso o senhor agradece ao servo por fazer o que lhe foi ordenado?
10 Ɛ̀ nu kɛ lɛŋlɛŋ no finɛn nu. Ben ke dioo ɛ ge lemme dì bó nya ɛ̂ ben dí ɛ ka, ɛ́ ben egay kɛ lɛ, ‘Bese nu kɛ lo fisɛse boom bo lemme le, ɛ bese ge kɛ ɛ ɛ̀ nu lemme disɛse.’”
10 Da mesma forma, quando vocês obedecem, devem dizer: ‘Somos servos inúteis; apenas cumprimos nosso dever’”.
11 No Jisos to gɛne Jɛlusalɛm, no fele ɛ̂ kedwee ke woŋ wvù Samalia bô wvù Galilee le.
11 Dirigindo-se a Jerusalém, Jesus chegou à fronteira entre a Galileia e Samaria.
12 Ɛ wvú ke gɛn dioo eleyte ntɛw mvu le, ɛ bolemsɛ bomew yuufe bò to cɛmte bô ntun wvu baay yɛn wvú le ncejole,
12 Ao entrar num povoado dali, dez leprosos, mantendo certa distância,
13 mum tee bô diɛw yì tɛmyi lɛ, “Jisos cee bonyii, camɛ kɛ shen fô bese le.”
13 clamaram: “Jesus, Mestre, tenha misericórdia de nós!”.
14 No Jisos yɛn bó le, gay lɛ, “Ben egɛn eduŋcɛ bikuu binɛn ɛ̂ bocee ncese.” No bó nɛ ɛ no gɛne mum bonɛn no yuule bɛɛ ɛ̂ je.
14 Ele olhou para eles e disse: “Vão e apresentem-se aos sacerdotes”. E, enquanto eles iam, foram curados da lepra.
15 Ɛ wee mvu ɛnte jo bó yɛn lɛ wen nu ɛ bonɛn wase, mum kase no tuu jim fô Jisos e bensee Nyo' foweɛwe.
15 Um deles, ao ver-se curado, voltou a Jesus, louvando a Deus em alta voz.
16 No wvú to, mum gbwe ɛ̂ Jisos ɛjise bɛɛle wvú. Ɛ wee wvudvu to nu wee wvu Samalia.
16 Lançou-se a seus pés, agradecendo-lhe pelo que havia feito. Esse homem era samaritano.
17 Ɛ Jisos gay lɛ, “Bonyii bee yuufe bò me mbe nfɛ bó ɛ no yuule, bo bvuukɛ ɛ fɛɛ?
17 Jesus perguntou: “Não curei dez homens? Onde estão os outros nove?
18 Fí nu lɛ wee baa nu dvú wvù eyɛn lɛ wen ekase etu jim enya keyoone ɛ̂ Nyo' ɛfey kɛ tolo wvun e?”
18 Ninguém voltou para dar glórias a Deus, exceto este estrangeiro?”.
19 Ɛ Jisos mum gay ɛ̂ wvú lɛ, “Ja we egɛnè fiuw. Fitele fì wo lese yî yɛm e nu ɛ ge wase wo ɛ bonɛn.”
19 E disse ao homem: “Levante-se e vá. Sua fé o curou”.
20 Ɛ Bofalasii ke nɛ bife ɛ̂ Jisos lɛ laa bvunfon bvu Nyo' le nu ke ekɛw seke la lɛ. Ɛ wvú tfuse lɛ, “Kɛ nciise yaa nu dvú wvù nu ke eduŋcɛ seke Nyo' nu ke ekɛw esaake bvunfon bwew kɛ.
20 Certo dia, os fariseus perguntaram a Jesus: “Quando virá o reino de Deus?”. Jesus respondeu: “O reino de Deus não é detectado por sinais visíveis.
21 Kɛ wee yaa nu dvú wvù nu ke eduu lɛ, ‘Ben etaa eyɛn, Nyo' wvun ɛ wvú saake fɛn’, kɛnɛɛ lɛ, ‘Wvuwe ɛ wvú saake fofe’ kɛ. Ben eyekɛ eyuw, bvunfon bvu Nyo' le nu ɛ̂ mvuntelem mvu bonyii le.”
21 Não se poderá dizer: ‘Está aqui!’ ou ‘Está ali!’, pois o reino de Deus já está entre vocês”.
22 Ɛ wvú mum kase jeme wase ɛ ɛ̀ nu ɛ̂ boom bew bo ŋgoo le lɛ, “Kefew too lo kè ben nu ke egomte keeyɛn wee wvù diee nu Waawee le kɛ naa diuu dimwaaŋ, saa eyɛn kɛ.
22 Então ele disse a seus discípulos: “Aproximam-se os dias em que desejarão ver o tempo do Filho do Homem, mas não o verão.
23 Ɛ̀ nu ke enu kefew kekiɛ le ɛ́ bonyii bomew eduu lɛ, ‘Ben etaa yɛn, wvuwe fofe’, kɛnɛɛ lɛ, ‘Ben etaa yɛn, wvuwvun fɛn.’ Bó dioo jemyi nonɛn fo ben egɛnè keetaa kɛ.
23 Dirão a vocês: ‘Vejam, lá está!’ ou ‘Aqui está ele!’, mas não os sigam.
24 Ben kee no jaŋ ké lawte we nɛn mwaww, ɛ ɛbuw ɛ woŋ yo ɛna ɛcii yuu nɛn mwaŋŋ, ɛ bonyii bocii yɛn. Ɛ̀ nu kɛ lɛŋlɛŋ no bonyii bocii nu ke eyɛn wee wvù diee nu Waawee le diuu dì wvú kaase too.
24 Porque, assim como o relâmpago lampeja e ilumina o céu de uma extremidade a outra, assim será no dia em que vier o Filho do Homem.
25 Geenɛn, no wvú ke egɛn, sɛ kase eto, nu ɛ wvú kɛŋke keeyaw yɛn boŋgɛw nteen ɛ́ ɛŋgokɛ ke keseen kin ema lo wvú.
25 Mas primeiro é necessário que ele sofra terrivelmente e seja rejeitado por esta geração.
26 Kɛ lɛŋlɛŋ no fí to nu kefew ke Noa' le nu kɛ no fí nu ke enu kefew ke Wee wvù diee nu Waawee le.
26 “Quando o Filho do Homem voltar, será como no tempo de Noé.
27 Bonyii to nu diekene, wukene, ɛ bokɛnɛ bô bolemsɛ taashi bvujen, ɛ bonyii nyaa boom ɛ bolemsɛ taashi bvujen bô bó, gɛn buy diuu dì Noa' to leyɛɛ ɛ̂ ŋguw e ɛ joo ke buy to lɛse bó bocii.
27 Naqueles dias, o povo seguia sua rotina de banquetes, festas e casamentos, até o dia em que Noé entrou na arca e veio o dilúvio, que destruiu a todos.
28 Fí nu ke enu tɛn lɛŋlɛŋ no fí to nu kefew ke Lot e. Bonyii to diekene, wukene, kamene way, lemte ŋɛɛ, bvuu bomte yéw.
28 “E o mundo será como no tempo de Ló. O povo se ocupava de seus afazeres diários, comendo e bebendo, comprando e vendendo, cultivando e construindo,
29 Ɛ Lot ke dioo buy Sodom, ɛ Nyo' mum shike ŋguy we ɛ wvú no shiile bɛɛnci kɛ diɛwɛ mvuŋkaŋ e, shii mum lɛse bonyii bo Sodom bocii.
29 até o dia em que Ló deixou Sodoma. Então fogo e enxofre ardente caíram do céu e destruíram a todos.
30 Ɛ̀ nu kɛ no fí nu ke enu diuu dì wee wvù diee nu Waawee nu ke esɛsɛ ebuynɛn e.
30 Sim, tudo será como sempre foi até o dia em que o Filho do Homem for revelado.
31 Ɛ̀ nu ke edioo enu ɛbvubwɛ, fo wee wvù nu ɛ̂ yew we ɛ mwɛɛm mwew nu yew, ebvuu eshii eley yew lɛ wen ejo sɛ no lewte kɛ. Lɛŋlɛŋ tɛn, fo wee wvù nu wɛne ebvuu ekfuuyi lɛ wen egɛn ejo fiɛɛ kɛ.
31 Nesse dia, quem estiver na parte de cima da casa, não desça para pegar suas coisas. Quem estiver no campo, não volte para casa.
32 Ben ekume fiɛɛ fì to kooyɛɛ bô kpwɛɛ Lot.
32 Lembrem-se do que aconteceu à esposa de Ló!
33 Wee wvù gomte keebawci nshii we fo wvú elase nu ke elase kɛ lo. Ɛ wee wvù lase nshii we nu ɛ wvú bawcɛ lo nshii wvudvu.
33 Quem se apegar à própria vida a perderá; quem abrir mão de sua vida a salvará.
34 Ɛ́ me eŋgay ɛ̂ ben lɛ, ɛ̀ nu ke enu ɛntaŋ jodvu, bonyii nu ke ejiime fontaw bofɛɛ, ɛ́ bó ejo mwaaŋ ɛ́ wvumvu eshɛɛ.
34 Naquela noite, duas pessoas estarão dormindo na mesma cama; uma será levada, e a outra, deixada.
35 Bokɛnɛ bofɛɛ nu ke egooke bvulɛm fodien, ɛ́ bó ejo mwaaŋ ɛ́ wvumvu eshɛɛ.
35 Duas mulheres estarão moendo cereal no moinho; uma será levada, e a outra, deixada.
36 [Bolemsɛ bofɛɛ nu ke enu wɛne, ɛ́ bó ejo mwaaŋ ɛ́ wvumvu eshɛɛ.]”
36 Dois homens estarão trabalhando juntos num campo; um será levado, e o outro, deixado”.
37 Ɛ boom bew bo ŋgoo le mum bife ɛ̂ wvú lɛ, “Tata, fiɛɛ fidvu nu ke ekooy ɛ ɛ̀ nu fɛɛ?” Ɛ wvú tfuse ɛ ɛ̀ nu ɛ̂ ŋgan e lɛ, “Fô keŋkpwe ke fiɛɛ le nu, nu kɛ fó fò boŋguluŋ nu etaashi.”
37 “Senhor, onde isso acontecerá?”, perguntaram os discípulos. Jesus respondeu: “Onde estiver o cadáver, ali se ajuntarão os abutres”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.