Lucas 16
Ŋwa' Nyo' Moŋkan mo Monfɛm (NHUNT) vs VC
1 Ɛ Jisos bvuu jeme ɛ̂ boom bew bo ŋgoo le lɛ, “Wee kpwaw mvu to kɛŋke waa we lemme wvù wvú to gɛkɛɛ lɛ wvú etaale fô kpwaw we le. Ɛ wvú ke nɛ yuw lɛ waa we lemme wɛ bvuuke lo bigew biew.
1 Jesus disse também a seus discípulos: Havia um homem rico que tinha um administrador. Este lhe foi denunciado de ter dissipado os seus bens.
2 Ɛ wvú mum tee waa we lemme wvudvu bife ɛ̂ wvú lɛ, ‘Fin fì me n'yuuke ɛkumɛ wo nu la? Baancɛ boŋwa' bocii bò wo saaŋke kpwaw wɛm jó eto etfuse ɛ̂ me. Kɛ wo yaa bɛɛ ebvuu elemte me le kɛ.’
2 Ele chamou o administrador e lhe disse: Que é que ouço dizer de ti? Presta contas da tua administração, pois já não poderás administrar meus bens.
3 Ɛ waa lemme wɛ gɛn shii kpwawcɛ lɛ, ‘No cee ɛkolɛ wɛm kuuŋke wase me fô lemme le, me nu eŋge nɛɛ? No me nu sɛ me ŋkɛŋke mvuŋgay keenlem bô jiw, ɛ me mbvuu ŋ'wuumene keenlɛke ɛlɛkɛɛ.’
3 O administrador refletiu então consigo: Que farei, visto que meu patrão me tira o emprego? Lavrar a terra? Não o posso. Mendigar? Tenho vergonha.
4 Ɛ wvú mum nɛ kpwawcɛ lɛ, ‘Me nu ɛ ŋkiɛɛ wase fiɛɛ fì me nu eŋge, wvu lɛ seke bó ɛ kuŋ me fô lemme le, ɛ́ me eŋkɛŋke nsán yì nulo efiisene me yéw yibole.’
4 Já sei o que fazer, para que haja quem me receba em sua casa, quando eu for despedido do emprego.
5 Nonɛn, ɛ wvú mum tee bonyii bò to kɛŋke fioo cee ɛkolɛ we mwaaŋ mwaaŋ. Ɛ wvu fwe to ɛ wvú bife ɛ̂ wvú lɛ, ‘Wo laake cee ɛkolɛ wɛm nɛɛ?’
5 Chamou, pois, separadamente a cada um dos devedores de seu patrão e perguntou ao primeiro: Quanto deves a meu patrão?
6 Ɛ wvú tfuse lɛ, ‘Ɛ̀ nu bokolo bo mɛɛm e bo baay baay gbwee.’ Ɛ wvú gay lɛ, ‘Ko ŋwa' wo fioo wvun eshii fokuse cekey, ekumɛn esaŋ lɛ mbaanshen.’
6 Ele respondeu: Cem medidas de azeite. Disse-lhe: Toma a tua conta, senta-te depressa e escreve: cinqüenta.
7 Ɛ wvú kase bife ɛ̂ wvumvu lɛ, ‘Wo laake yo nɛɛ?’ Ɛ wvú tfuse lɛ, ‘Ɛ̀ nu bikele bi ɛgiŋ e gbwee.’ Ɛ wvú gay lɛ, ‘Ko ŋwa' wo fioo wvun ekumɛn saŋ lɛ bikele mbaŋnyaŋ.’
7 Depois perguntou ao outro: Tu, quanto deves? Respondeu: Cem medidas de trigo. Disse-lhe o administrador: Toma os teus papéis e escreve: oitenta.
8 Ɛ cee ɛkolɛ waa lemme wvun ke yɛn no wvú fiwse wvú nonɛn, kaa bɛnse lo wvú lɛ wvú nu ɛ feefɛn baay.” Ɛ Jisos mum mɛse lɛ, “Bonyii bo fokuse fɛn feefene yî mwɛɛm mvù bó gee le fele no bonyii bo n'yuu le feefene yî mvubole mvu n'yuu le.
8 E o proprietário admirou a astúcia do administrador, porque os filhos deste mundo são mais prudentes do que os filhos da luz no trato com seus semelhantes.
9 Nonɛn, me ɛ no ŋgayte ɛ̂ ben lɛ, ben ejoò kpwaw wene wvu fokuse fɛn koole nsán dvú, wvu lɛ seke wvú ɛ ka, ɛ́ Nyo' efiisɛn ben ɛ̂ wvú yew fô ben nu ke enu sekecii.
9 Eu vos digo: fazei-vos amigos com a riqueza injusta, para que, no dia em que ela vos faltar, eles vos recebam nos tabernáculos eternos.
10 Wee wvù nulo ekiɛɛ keetaa fô fiɛɛ fi caan e ntay, nulo ekiɛɛ keetaa tɛn fô fì kuuke le. Ɛ wee wvù fiike kenfiw yî fiɛɛ fi caan e, nulo efiw tɛn yî fì kuuke le.
10 Aquele que é fiel nas coisas pequenas será também fiel nas coisas grandes. E quem é injusto nas coisas pequenas, sê-lo-á também nas grandes.
11 Ɛ́ ben nu sɛ ben nulo ekiɛɛ keetaa fô kpwaw wvu fokuse fɛn e, ɛ́ ke enya yɛɛ ɛ̂ ben kpwaw wvù kpwaw?
11 Se, pois, não tiverdes sido fiéis nas riquezas injustas, quem vos confiará as verdadeiras?
12 Ɛ́ ben nu sɛ ben nulo ekiɛɛ keetaa fô fiɛɛ fi wee mvu le ntay, ɛ́ ke enya yɛɛ ɛ̂ ben finɛn?
12 E se não fostes fiéis no alheio, quem vos dará o que é vosso?
13 Kɛ ɛ̀ nulo ɛ́ waa lemme elemte bocee ɛkolɛ le bofɛɛ kɛ. Ɛ́ wvú lemte nonɛn, ɛ́ wvú ebane wvumvu, kooŋke wvumvu, kɛnɛɛ eyuuke wvumvu le ntay, joo wvumvu ɛkuse. Kɛ ben nulo elemte Nyo' le bvuu lemte bigew e kɛ.”
13 Nenhum servo pode servir a dois senhores: ou há de odiar a um e amar o outro, ou há de aderir a um e desprezar o outro. Não podeis servir a Deus e ao dinheiro.
14 No Jisos jeme nonɛn, ɛ Bofalasii yuw nɛ no buu lo wvú, njefo bó to kooŋke bigew baay.
14 Ora, ouviam tudo isto os fariseus, que eram avarentos, e zombavam dele.
15 Ɛ Jisos mum gay ɛ̂ bó lɛ, “Ɛ̀ nu ben ban bò duŋci ye lɛ ben nu bonyii bò jee fwe dvu bonyii, geenɛn ɛ Nyo' kee mwɛɛm mvunciim mvù nu ɛ̂ mvuntelem mvunɛn e. Ben ekeè lɛ mwɛɛm mvù bonyii bɛnsee lɛ ɛ̀ nu mwɛɛm, nu mvù Nyo' taale ɛ mvú bɛmte lo fô wvú le.”
15 Jesus disse-lhes: Vós procurais parecer justos aos olhos dos homens, mas Deus vos conhece os corações; pois o que é elevado aos olhos dos homens é abominável aos olhos de Deus.
16 Ɛ Jisos bvuu gay lɛ, “Ɛ̀ to nu fwele ɛ bó fewci ɛ ɛ̀ nu bonci bo Muses e bô mwɛɛm mvù bonyii bo ntum Nyo' le to saaŋke. Geenɛn, ɛ kɛw no Jon to toɛ, nu ɛ bó fewci wase ɛ ɛ̀ nu saaka wvù jee wvu ɛkumɛ bvunfon bvu Nyo' le. Wee tfuu ɛ mum ɛ no taaŋke keeley ɛnte jo bvunfon bvu Nyo' le bvudvu le.
16 A lei e os profetas duraram até João. Desde então é anunciado o Reino de Deus, e cada um faz violência para aí entrar.
17 Fí nu cekey fô ɛbulɛ bô nshɛ le keeka, ɛfey fo fijise fi ŋwa' le ela ɛcici ɛ̂ Ŋwa' bonci le.
17 Mais facilmente, porém, passará o céu e a terra do que se perderá uma só letra da lei.
18 Fí ɛ no nu lɛ, ɛ́ wee kuŋ kpwɛse, ɛ jo wvumvu, tu wvú nu ɛ ge kebefɛ kɛ diɛwɛ keejaŋ kpwoon mvu. Wee ɛ́ jo kpwoon wvù buy wase ɛ̂ wee yew, tu mwɛtɛn nu ɛ jo kpwɛɛ wee.”
18 Todo o que abandonar sua mulher e casar com outra, comete adultério; e quem se casar com a mulher rejeitada, comete adultério também.
19 Ɛ Jisos ke bvuu nɛ gay lɛ, “Wee kpwaw mvu to nu dvú, suute ye bô ndvú yì jee, diee ɛkolɛ kew ɛdiuw ɛcii.
19 Havia um homem rico que se vestia de púrpura e linho finíssimo, e que todos os dias se banqueteava e se regalava.
20 Ɛ wee kefufe mvu nu tɛn dvú, ɛ diee nu Laasalus. Ɛ biŋkokɛn ɛ kooyɛ wvú ye yicii. Ɛ bó to gɛɛ ɛ wvú no shee jiime diuw fwese wee kpwaw wɛ le,
20 Havia também um mendigo, por nome Lázaro, todo coberto de chagas, que estava deitado à porta do rico.
21 cɛyte lɛ laa wvú nu ke edioo ediekene ɛ́ fiɛɛ eshɛɛte ɛ wen boŋci diee lɛ. No wvú to jiime fó nonɛn, ɛ bwé bvuu mɛɛse too laci biŋkokɛn biew.
21 Ele avidamente desejava matar a fome com as migalhas que caíam da mesa do rico... Até os cães iam lamber-lhe as chagas.
22 Ɛ ɛ̀ ke no nu kefew kemew e, ɛ wee kefufe wvudvu kpwe, ɛ bonceendaa bo Nyo' le to tuu wvú gɛn gɛɛ bvudvuu bvu njoŋ e mbew Abla'am e. Ɛ wee kpwaw wɛ ke kpwe tɛn ɛ bó dwey wvú.
22 Ora, aconteceu morrer o mendigo e ser levado pelos anjos ao seio de Abraão. Morreu também o rico e foi sepultado.
23 Ɛ wvú gɛn ɛ ɛ̀ nu woŋ boŋkfu le no nu fó yî ŋgɛw wvu baay e. Ɛ wvú ke nɛ laŋ jise, yɛn Abla'am e ncejole bô Laasalus mbew ye le.
23 E estando ele nos tormentos do inferno, levantou os olhos e viu, ao longe, Abraão e Lázaro no seu seio.
24 Ɛ wvú tee lɛ, ‘Icɛm Abla'am, koo shen fô me le eciinse Laasalus ɛ́ wvú elese kpwan ɛbo kew ɛ̂ joo le eto lɛɛse leme diem dvú. Me nu lo yî monlum mo baay e ŋguy wvun e.’
24 Gritou, então: - Pai Abraão, compadece-te de mim e manda Lázaro que molhe em água a ponta de seu dedo, a fim de me refrescar a língua, pois sou cruelmente atormentado nestas chamas.
25 Ɛ Abla'am tfuse fiew lɛ, ‘Waa wɛm, kume seke wo to bɛɛ cee yî nshɛ le. Wo to kɛŋke mwɛɛm mvù jee mvunciim sekekiɛ, ɛ Laasalus yɛne fiew ɛ ɛ̀ nu ŋgɛw. Keseen nu ɛ Laasalus nu yî njoŋ e ɛ wo nu yî monlum e.
25 Abraão, porém, replicou: - Filho, lembra-te de que recebeste teus bens em vida, mas Lázaro, males; por isso ele agora aqui é consolado, mas tu estás em tormento.
26 Kɛ ɛ̀ mɛy kɛ fifin kɛ. Ɛ̀ keè tɛn lɛ kensɛɛn ke baay nu ɛ bó ɛ seyse wvu lɛ fo ɛ̀ nulo ɛ́ wee enɛ fɛn edaŋsɛn eto fò wo nu kɛ, ɛ ɛ̀ yaa nulo tɛn ɛ́ wee enɛ fò wo nu edaŋsɛn eto fɛn kɛ.’
26 Além de tudo, há entre nós e vós um grande abismo, de maneira que, os que querem passar daqui para vós, não o podem, nem os de lá passar para cá.
27 Ɛ wee kpwaw wɛ bvuu lɛkɛ lɛ, ‘Kee wo icɛm, ciinse kɛ Laasalus fô yew e fosɛse.
27 O rico disse: - Rogo-te então, pai, que mandes Lázaro à casa de meu pai, pois tenho cinco irmãos,
28 Me ŋkɛŋke boom bo bwɛɛm e botin, ɛ́ wvú egɛn etefe bó lɛ bó eyɛnè fo bó ke eto tɛn fô bvudvuu bvu ŋgɛw e bvun e kɛ.’
28 para lhes testemunhar, que não aconteça virem também eles parar neste lugar de tormentos.
29 Ɛ Abla'am tfuse fiew lɛ, ‘Boom bo bwoo le bodvu kɛŋke boŋwa' bò Muses bô bonyii bo ntum Nyo' le to saŋɛɛ, bó eyuukè mwɛɛm mvù bó gayte.’
29 Abraão respondeu: - Eles lá têm Moisés e os profetas; ouçam-nos!
30 Ɛ wee kpwaw wɛ tun gay lɛ, ‘'Aay icɛm Abla'am, ɛ́ ɛ̀ be buy wee mvu yî kpwe le ɛ gɛn ɛ fewcɛ ɛ̂ bó, ɛ́ bó sɛ yuw ekumɛn mvuntelem mvubole.’
30 O rico replicou: - Não, pai Abraão; mas se for a eles algum dos mortos, arrepender-se-ão.
31 Ɛ Abla'am tfuse ɛ̂ wvú lɛ, ‘Ɛ́ bó tun keeyuw fiɛɛ fì Muses bô bonyii bo ntum Nyo' le gayte, bó saa ke eyuw naa lo tɛn fì ɛ̀ gayte wee wvù buy yî kpwe le kɛ.’”
31 Abraão respondeu-lhe: - Se não ouvirem a Moisés e aos profetas, tampouco se deixarão convencer, ainda que ressuscite algum dos mortos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.