Hebreus 12
Ŋwa' Nyo' Moŋkan mo Monfɛm (NHUNT) vs ARIB
1 No beene nu wase ɛ kebombom ke bonyii bò to nu ɛ lese fitele yî Nyo' le ban ɛ gem beene ɛ tase ɛ no duŋci no ɛ̀ nulo ɛ́ wee elese fitele yî Nyo' le, beene emum ebuy ɛkuse jo bvujitɛ bvucii bvù jewsee beene, noo bibefɛ bì njimte beene, emum ekuu shém elewtè kenlewtɛ kè Nyo' nu ɛ gɛɛ ɛ̂ beene fwe.
1 Portanto, nós também, pois estamos rodeados de tão grande nuvem de testemunhas, deixemos todo embaraço, e o pecado que tão de perto nos rodeia, e corramos com perseverança a carreira que nos está proposta,
2 Beene dioo lewte no taale yî Jisos e. Ɛ̀ nu wvú wvù to yen'yɛɛ je fô beene le keelese fitele yî Nyo' le, ɛ ɛ̀ nu wvú wvù gee ɛ fitele fì beene lese yî Nyo' le kpwɛntene gɛne mɛɛse. Wvú to nu ɛ bee keekpwe kpwe yi yî kentam e. Wvú to baa ecim etaale ɛ̂ kenshoose ke kfuu yiyɛ kpwe le kɛ, njefo wvú to taale fwe yî bvujoŋkɛ bvù nu ɛ̂ wvú fwe le. Keseen wvú ɛ no nu ɛ wvú ɛ shii ɛ̂ ɛbo ke ɛcɛɛy ke kawla Nyo' le.
2 fitando os olhos em Jesus, autor e consumador da nossa fé, o qual, pelo gozo que lhe está proposto, suportou a cruz, desprezando a ignomínia, e está assentado à direita do trono de Deus.
3 Ben ekpwawcì ɛkumɛ wvuwɛ wee wvù to nu ɛ fiisɛn kfuu wvuwɛ ŋgɛw wvù bonyii bò befe to nyaa ɛ̂ wvú, wvu lɛ fifiɛ ege ɛ́ mvuntelem mvunɛn saa ewɛɛyi, kɛnɛɛ edoose ɛ̂ je kɛ.
3 Considerai, pois aquele que suportou tal contradição dos pecadores contra si mesmo, para que não vos canseis, desfalecendo em vossas almas.
4 Jem yì ben tumte ben ɛ bo kebefɛ nu ɛ ben baa tum wase egɛn ebuy yì gvune di wee le ejiim lo kɛ.
4 Ainda não resististes até o sangue, combatendo contra o pecado;
5 Me ŋkpwaake lɛ ben baa edaayɛ wase ntefe wvù Nyo' nyaa ɛ̂ ben diɛwɛ boom bew e kɛ? Wvú gayte lɛ,
5 e já vos esquecestes da exortação que vos admoesta como a filhos: Filho meu, não desprezes a correção do Senhor, nem te desanimes quando por ele és repreendido;
6 Ɛ̀ keè lɛ Tata ké no nɛci ɛ ɛ̀ nu wee wvù wvú kooŋke,
6 pois o Senhor corrige ao que ama, e açoita a todo o que recebe por filho.
7 Ben emum ekuulè shém yî boŋgɛw bò ben yɛne le, ekeè lɛ Nyo' nɛci lo ben diɛwɛ boom bew e. Wan mvu nu dvú wvù jay fiɛɛ ɛ́ ice enu sɛ wvú ɛ nɛle wvú e?
7 É para disciplina que sofreis; Deus vos trata como a filhos; pois qual é o filho a quem o pai não corrija?
8 Ɛ́ Nyo' cin'yi ben e sɛ wvú nɛci no wvú ké no nɛci boom bew bocii, tu ben baa enu naa lo boom bew kɛ, tu ben nu bikolɛ.
8 Mas, se estais sem disciplina, da qual todos se têm tornado participantes, sois então bastardos, e não filhos.
9 Beene kɛŋke tɛn bo'icee bosɛɛbeene bo fokuse fɛn bò to ké no nɛci beene ɛ beene wvumte bó. Ɛ́ beene to wvumte bó nonɛn, tu kɛ ɛ̀ nulo ɛ́ beene enya bikuu ɛ̂ Icee biyoy bisɛɛbeene efey lo nonɛn, ke ekɛŋkɛ nshii wvù mɛy lo?
9 Além disto, tivemos nossos pais segundo a carne, para nos corrigirem, e os olhávamos com respeito; não nos sujeitaremos muito mais ao Pai dos espíritos, e viveremos?
10 Bocee bosɛɛbeene bodvu to nu ɛ nɛcɛ beene kɛ yî kefew e caan no bó to yɛne lɛ fí nu lɛŋ. Ɛ Icee wesebeene wvun nɛci beene keeseyse lo beene ɛ́ beene eyuule no wvú yuule.
10 Pois aqueles por pouco tempo nos corrigiam como bem lhes parecia, mas este, para nosso proveito, para sermos participantes da sua santidade.
11 Ɛ̀ ke dioo nu seke bó tamte wee keenɛle wvú, ɛ wvú no yuuke nlucɛ kefew kekiɛ le, wvú saa yuuke naa lo njoŋ kɛ. Ɛ́ ke edioo enu wase ɛjim jo kefew kedvu, ɛ fifiɛ to bô nyɛkeey noo nce wvu teytey fô wvuwɛ wee wvù Nyo' nu ɛ yɛɛyi wvú ɛ̂ yiyin je le.
11 Na verdade, nenhuma correção parece no momento ser motivo de gozo, porém de tristeza; mas depois produz um fruto pacífico de justiça nos que por ele têm sido exercitados.
12 Nonɛn ben ege ɛ́ can yene yì nu ɛ jɛw wase ekase etɛme, ege tɛn ɛ́ ɛnvuw ɛyene yò ndeŋdeŋe wase ekase etɛme.
12 Portanto levantai as mãos cansadas, e os joelhos vacilantes,
13 Ben egɛnè kɛ ɛ ɛ̀ nu ɛ̂ je yi teytey e, wvu lɛ fo bikoy bì tɛɛse wase emɛse elose kɛ, ɛ́ bí etɛme lo.
13 e fazei veredas direitas para os vossos pés, para que o que é manco não se desvie, antes seja curado.
14 Ben emomtè ntay keecee yî nyɛkeey e ben ɛ bonyii bocii, ebvuu emomtè tɛn ntay keecee nce wvù yuule. Ɛ́ wee nu sɛ wvú cee nce wvù yuule, tu kɛ ɛ̀ nulo ɛ́ wvú ke eyɛn Tata le kɛ.
14 Segui a paz com todos, e a santificação, sem a qual ninguém verá o Senhor,
15 Ben eyɛnè fo wee mvu ke ejim keekɛŋkɛ mbuwma Nyo', ebvuu eyɛnè tɛn fo ŋgow mi yì befe ke enɛ ebuy ɛ̂ ben ɛntelɛŋ ke eto bô ŋgɛw ejiŋ bonyii nteen.
15 tendo cuidado de que ninguém se prive da graça de Deus, e de que nenhuma raiz de amargura, brotando, vos perturbe, e por ela muitos se contaminem;
16 Ben eyɛnè tɛn lɛ fo wee mvu ben e ekɛŋke nce nnyɛn kenjaŋ kɛ. Fo wee tɛn emaà lo Nyo' diɛwɛ Ɛsau wvù to gesɛɛ mbuwma wvù wvú to nu keeke ekɛŋkɛ diɛwɛ wan wvu ŋgaywee le yî mwɛɛm mvudien mvu kaŋ mwaaŋ e maaŋ kɛ.
16 e ninguém seja devasso, ou profano como Esaú, que por uma simples refeição vendeu o seu direito de primogenitura.
17 Kɛ ben kee lɛ ɛjim jodvu nu ɛ wvú to nɛ bvuu no gomte keekɛŋkɛ mbuwma wvun can ice le, ɛ ice ma lo wvú? Naa no wvú to cim shiwse misɛm ɛ̂ jise gomte keekumɛn fitele fiew, nu ɛ kɛ je to bvuu nu dvú keekumɛn kɛ.
17 Porque bem sabeis que, querendo ele ainda depois herdar a bênção, foi rejeitado; porque não achou lugar de arrependimento, ainda que o buscou diligentemente com lágrimas.
18 Ben ekeè lɛ fô ben leeme fó keseen baa nu diɛwɛ bvudvuu bvu fokuse bvù bonyii bo Islael to leeme fó bvù bó yɛne bvú le kɛ. Bó to leeme, ɛ ŋguy bene nɛn lululu, ɛ ɛkfuŋ yiile nɛn taytaytay, ɛ nffum kfune tɛn nɛn kekeke.
18 Pois não tendes chegado ao monte palpável, aceso em fogo, e à escuridão, e às trevas, e à tempestade,
19 Bó to yuuke tɛn ɛ soŋ saayi, ɛ diɛw mi jemyi. Mwɛɛm mvù diɛw yidvu to jemyi to nu ɛ bɛmse bó, ɛ bó no lɛke lo lɛ fo diɛw yidvu ebvuu ejeme ɛ̂ bó kɛ.
19 e ao sonido da trombeta, e à voz das palavras, a qual os que a ouviram rogaram que não se lhes falasse mais;
20 Bó to lɛke nonɛn njefo fiɛɛ fì diɛw yidvu to jemyɛɛ to nu ɛ ghaw mvuŋgay mvubole. Diɛw yidvu to nu ɛ ciise lo ɛ̂ bó lɛ,
20 porque não podiam suportar o que se lhes mandava: Se até um animal tocar o monte, será apedrejado.
21 Kecɛɛy, mwɛɛm mvù bó to yɛne fó to bɛmte baay. Ɛ Muses kebɛɛ jeme lɛ, “Nfan wvu baay nu ɛ ge ye ɛ nɛ ɛ no ciiŋke lo me.”
21 E tão terrível era a visão, que Moisés disse: Estou todo aterrorizado e trêmulo.
22 Ben nu finɛn ɛ ben leeme ɛ ɛ̀ nu yî kum wvù Sayon e, ɛ ɛ̀ nu kelaante kè ɛ̀ nu ke Nyo' wvù kɛŋke nshii le, ɛ ɛ̀ bvuu nu Jɛlusalɛm wvu fowe. Ɛ̀ nu fó fò bonceendaa bo Nyo' le bò wee yaa nulo etaŋ etoo laŋlaŋe yî kentaashɛ le.
22 Mas tendes chegado ao Monte Sião, e à cidade do Deus vivo, à Jerusalém celestial, a miríades de anjos;
23 Ben nu ɛ to wase ɛ̂ kentaashɛ ke bonyii bo Nyo' le bò ɛ̀ nu boom bew bo fwe, ɛ wvú ɛ saŋ ɛdiee ɛbo ɛ̂ ŋwa' we le fowe. Ben nu ɛ to wase fwe dvu Nyo' wvù sumtene bonsaw bo bonyii bocii le. Ben nu ɛ to wase tɛn fwe dvu biyoy bi bonyii bò to nu teytey e bì Nyo' nu ɛ ge wase bí ɛ no yuule gɛne mɛɛse le.
23 à universal assembléia e igreja dos primogênitos inscritos nos céus, e a Deus, o juiz de todos, e aos espíritos dos justos aperfeiçoados;
24 Ben nu ɛ to wase tɛn fô Jisos wvù leeme fwe moŋkan mo monfɛm ɛntelɛŋ jo Nyo' bô bonyii le, ɛ̀ to tɛn fwe dvu ɛlɛmɛ ke Jisos e kè bó to miawmiawɛɛ yî beene le. Ɛlɛmɛ kin jemyi fiɛɛ fì fele fi ɛlɛmɛ ke Abɛl e.
24 e a Jesus, o mediador de um novo pacto, e ao sangue da aspersão, que fala melhor do que o de Abel.
25 Ben eyɛnè fo ben etune keebee wee wvù jemyi ɛ̂ ben e. Ben kpwaake lɛ ɛ́ bonyii bo Islael to nu sɛ bó eboy can ŋgɛw wvù to toɛ fô bó le njefo bó to nu ɛ tun keebee wee wvù Nyo' to tumɛɛ lɛ wvú eteetè bó fokuse fɛn e, tu je nu dvú fô beene le keeke eboy fɛn ɛ́ beene ɛ tun keebee wee wvù teete beene ɛ ɛ̀ nu fowe le?
25 Vede que não rejeiteis ao que fala; porque, se não escaparam aqueles quando rejeitaram o que sobre a terra os advertia, muito menos escaparemos nós, se nos desviarmos daquele que nos adverte lá dos céus;
26 Ɛ̀ to nu sekekiɛ ɛ wvú jeme ɛ nshɛ shiw. Keseen ɛ no nu ɛ wvú ɛ kaw lɛ,
26 a voz do qual abalou então a terra; mas agora tem ele prometido, dizendo: Ainda uma vez hei de abalar não só a terra, mas também o céu.
27 Diɛw yì lɛ, “Seke me ɛ mbvuu ɛ nshiwsɛ”, duŋci lɛ Nyo' nu ke ecake lo mwɛɛm mvunciim mvù wvú to bomɛɛ mvù ɛ̀ nulo ɛ́ bó eshiw, wvu lɛ ɛ́ eshɛɛ kɛ wase mwɛɛm mvù yaa nulo ɛ́ bó eshiw kɛ.
27 Ora, esta palavra-Ainda uma vez-significa a remoção das coisas abaláveis, como coisas criadas, para que permaneçam as coisas inabaláveis.
28 Fí ɛ mum ɛ no nu lɛ beene enyaà keyoone ɛ̂ Nyo' lɛ bvunfon bvù beene nu ɛ fiisɛn nu bvù ɛ̀ yaa nulo ɛ́ bó eshiw bvú kɛ. Nonɛn beene emum ebunleè Nyo' ɛ̂ je yi lɛŋ e, enyaà n'wvum ɛ̂ wvú, fanè wvú.
28 Pelo que, recebendo nós um reino que não pode ser abalado, retenhamos a graça, pela qual sirvamos a Deus agradavelmente, com reverência e temor;
29 Beene enyaà nonɛn njefo,
29 pois o nosso Deus é um fogo consumidor.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.