2 Crônicas 26
Newar (NEW) vs NVT
1 अले यहूदायापिं फुक्कं मनूतय्सं झिंखुदँ दुम्ह उज्जियाहयात वया अबु अमस्याहया थासय् जुजु दय्कल।
1 Todo o povo de Judá proclamou Uzias, de 16 anos, rei, como sucessor de seu pai, Amazias.
2 जुजु अमस्याह सीधुंकाः उज्जियाहं एलात शहरयात हाकनं दय्काः यहूदायात लित बिल।
2 Depois que seu pai morreu e se reuniu a seus antepassados, Uzias reconstruiu a cidade de Elate e a recuperou para Judá.
3 उज्जियाह झिंखुदँ दुबलय् जुजु जूगु खः। वं यरूशलेमय् नेय्निदँ (५२) राज्य यात। वया मांया नां यरूशलेमयाम्ह यकोल्याह खः।
3 Uzias tinha 16 anos quando começou a reinar, e reinou em Jerusalém por 52 anos. Sua mãe se chamava Jecolias e era de Jerusalém.
4 वं थः अबुनं याःगु थें परमप्रभुया मिखाय् भिंगु यात।
4 Fez o que era certo aos olhos do S enhor , como seu pai, Amazias.
5 वं थःत परमेश्वरयागु भय कायेगु स्यनेकने याइम्ह जकरिया म्वातले परमेश्वरयात मालाजुल। परमप्रभुयात माला च्वंतले परमेश्वरं वयात ताःलाकादिल।
5 Uzias buscou a Deus durante a vida de Zacarias, que o ensinou a temer a Deus. Enquanto o rei buscou a direção do S enhor , Deus lhe deu êxito.
6 व पलिश्तीतलिसें लडाइँ याः वन। वं गात, यब्ने व अश्दोद शहरया पःखाः थुनाबिल। वं अश्दोदया लिक्क व पलिश्तीतय् दथुइ शहरत दय्कल।
6 Uzias declarou guerra contra os filisteus e derrubou os muros de Gate, Jabne e Asdode. Ele construiu novas cidades na região de Asdode e em outras partes da Filístia.
7 परमेश्वरं वयात पलिश्तीत, गूर-बालय् च्वंपिं अरबीत व मोनीतय्त बुकेत ग्वाहालि यानादिल।
7 Deus o ajudou nas guerras contra os filisteus, nas batalhas contra os árabes de Gur e nas guerras contra os meunitas.
8 अम्मोनीतय्सं उज्जियाहयाथाय् दँय्दसं कर पुले हल। व तसकं बल्लात अले मिश्रय् च्वंपिन्सं तकं वयागु नां न्यन।
8 Os meunitas lhe pagavam tributo anual, e sua fama se espalhou até o Egito, pois ele havia se tornado muito poderoso.
9 उज्जियाहं कुन्चा ध्वाखा, ब्यासि ध्वाखा व पखाःया ध्याकुन्चा दुथाय् धरहरात दय्काः यरूशलेमयात अज्ज बल्लाकल।
9 Uzias construiu torres fortificadas em Jerusalém, junto à porta da Esquina, à porta do Vale e no canto do muro.
10 वयाके क्वय् लाःगु इलाकाय् व चक्कंगु ख्यलय् यक्व सा द्वहं दुगुलिं वं मरुभूमिइ नं धरहरात दय्कल, अले लः मुंका तयेगु यक्व गाः म्हुल। वयात बुँज्या यः, अले वं मनूतय्त डाँडा डाँडाय् दाखक्यब दय्केत व यक्वः सइगु बुँइ बुँज्या यायेत हपाः बीगु।
10 Também construiu fortalezas no deserto e cavou muitas cisternas, pois tinha grandes rebanhos nas colinas de Judá e na planície. Era um homem que amava a terra. Tinha muitos trabalhadores que cuidavam de seus campos e vinhedos, tanto nas colinas como nos vales férteis.
11 वयाके लडाइँ यायेत तयार जुयाच्वंपिं बांलाक तालिम कयातःपिं सिपाइँतय् छगू सेना नं दु। इमित ल्याःकथं पुचः पुचः यानाः छ्यान्जे यहीएल व कप्तान मासेयाहं छम्ह भारदार हनन्याहया अधीनय् तःगु खः।
11 Uzias tinha um exército de guerreiros bem treinados, prontos para irem à batalha, divididos em tropas. Esse exército havia sido convocado e organizado pelo secretário Jeiel e pelo oficial Maaseias. Estavam sob o comando de Hananias, um dos oficiais do rei.
12 वंश वंशकथं बहादुर सिपाइँतय् नायःतय्गु मुक्कं ल्याः २,६०० म्ह दु।
12 As tropas de guerreiros valentes eram comandadas por 2.600 chefes de famílias.
13 इमिगु अधीनय् जुजुयात ग्वाहालि यायेत शत्रुतलिसें मग्यासे ल्वायेफुपिं ३,०७,५०० म्ह सिपाइँतय्गु छगू बल्लाःगु सेना दु।
13 O exército era formado por uma elite de 307.500 homens, preparados para ajudar o rei contra qualquer inimigo.
14 फुक्क सेनाया निंतिं उज्जियाहं ढाल, भाला, तपुलि, छातिपाता, धनु व न्यातिइ तइगु ल्वहंचा तयार यात।
14 Uzias providenciou para todo o exército escudos, lanças, capacetes, couraças, arcos e fundas de atirar pedras.
15 वाण व ततःग्वःगु ल्वहं कय्केत वं सःपिं कारीगरतय्सं दय्कूगु मेशिनत यरूशलेमया धरहराय् व पखाःया ध्याकुन्चाय् ध्याकुन्चाय् तल। उकिं वयागु नां तातापाक तक थ्यन। वयाके थज्याःगु अजू चाइपुगु सामान दुगुलिं वयागु नां प्यखेरं न्यनावन। परमेश्वरपाखें ग्वाहालि दुगुलिं व यक्व बल्लात।
15 Construiu sobre os muros de Jerusalém máquinas de guerra criadas por peritos; elas atiravam flechas e lançavam grandes pedras das torres e dos cantos dos muros. Sua fama se espalhou até lugares distantes, pois o S enhor o ajudou extraordinariamente e ele se tornou muito poderoso.
16 तर उज्जियाह बल्लायेधुंकाः वयागु घमण्डं वयात नाश यात। वं गुँगू थनेगु वेदीइ गुँगू थनेत परमप्रभुया देगलय् दुहां वनाः परमप्रभु थः परमेश्वरया विरोधय् अपराध यात।
16 Quando Uzias se tornou poderoso, também se encheu de orgulho, o que o levou à ruína. Pecou contra o S enhor , seu Deus, ao entrar no santuário do templo do S enhor para queimar incenso no altar de incenso.
17 तर दकलय् तःधंम्ह पुजाहारी अजर्याह व परमप्रभुया चयम्ह मेपिं मग्याःपिं पुजाहारीत जुजु उज्जियाहया ल्यूल्यू देगलय् दुहां वन।
17 O sacerdote Azarias foi atrás dele com outros oitenta sacerdotes do S enhor , todos homens corajosos.
18 अले इमिसं उज्जियाह जुजुया विरोध यानाः वयात थथे धाल, “हे उज्जियाह जुजु, परमप्रभुया निंतिं गुँगू थनेगु ज्या छिगु मखु। थ्व ज्या ला गुँगू थनेत अर्पण यानातःपिं हारून वंशया पुजाहारीतय्गु खः। पवित्र थासं पिहां झासँ, छाय्धाःसा छिं विश्वासघात यानादीगु दु। छन्त परमप्रभु परमेश्वरपाखें इज्जत दइ मखु।”
18 Confrontaram o rei Uzias e disseram: “Não cabe a você, Uzias, queimar incenso ao S enhor . Isso é tarefa somente dos sacerdotes, os descendentes de Arão, consagrados para esse trabalho. Saia do santuário, pois você pecou. O S enhor Deus não o honrará”.
19 अले उज्जियाह तसकं तंचाल। उज्जियाह ल्हातय् छगः गुँगू थनेगु मकः ज्वनाः देगः दुने धुपाँय् च्याकेगु वेदीया लिक्क दनाच्वन। व तंचाया च्वंबलय् हे वयागु कपालय् छेंगूया ल्वय् पिहां वल।
19 Uzias, que segurava um incensário, ficou indignado. Enquanto ele demonstrava sua raiva contra os sacerdotes diante do altar de incenso no templo do S enhor , apareceu lepra em sua testa.
20 दकलय् तःधंम्ह पुजाहारी अजर्याह व मेपिं पुजाहारीतय्सं छक्क जुयाः जुजुयाः कपालय् त्वालां स्वयाच्वन, अले वयात देगलं पिहां वनेत करं काकल। व हथाय् चाचां पिहां वन, छाय्धाःसा परमप्रभुं वयात सजाँय बियादीगु दु।
20 Quando viram a lepra, o sumo sacerdote Azarias e todos os outros sacerdotes o expulsaram imediatamente do templo. O próprio rei se apressou em sair dali, pois o S enhor o havia ferido.
21 जुजु उज्जियाह सी न्ह्यः तक हे छेंगूया ल्वय् जुयाच्वन। छेंगूया ल्वचं यानाः व अलग्ग मेगु हे छेँय् च्वन। व परमप्रभुया देगलं पिने हे च्वनेमाल। दरबारया फुक्क जिम्मा वया काय् योतामयात बिल। वं देशया मनूतय्त शासन यात।
21 O rei Uzias ficou leproso até o dia de sua morte. Vivia isolado, numa casa separada, e havia sido excluído do templo do S enhor . Seu filho Jotão tomava conta do palácio e governava o povo.
22 उज्जियाह जुजु जुयाच्वंबलय् जूगु फुक्क खँ, आमोजया काय् यशैया अगमवक्तां च्वःगु दु।
22 Os demais acontecimentos do reinado de Uzias, do início ao fim, foram registrados pelo profeta Isaías, filho de Amoz.
23 उज्जियाह सित अले जुजुपिं थुनीगु जमिनय् वयात थुन। तर वयागु ल्वचं यानाः वयागु सीम्हयात जुजुपिं थुनीगु चिहानय् मतः। अनंलि वया काय् योताम जुजु जुल।
23 Quando Uzias morreu, foi sepultado com seus antepassados. Seu túmulo ficava num campo próximo que pertencia aos reis, pois o povo disse: “Era leproso”. Seu filho Jotão foi seu sucessor.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Crônicas 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.