2 Crônicas 26
Newar (NEW) vs NAA
1 अले यहूदायापिं फुक्कं मनूतय्सं झिंखुदँ दुम्ह उज्जियाहयात वया अबु अमस्याहया थासय् जुजु दय्कल।
1 Todo o povo de Judá tomou Uzias, que tinha dezesseis anos de idade, e o constituiu rei em lugar de Amazias, seu pai.
2 जुजु अमस्याह सीधुंकाः उज्जियाहं एलात शहरयात हाकनं दय्काः यहूदायात लित बिल।
2 Depois da morte de seu pai, Uzias reconstruiu Elate e a restituiu a Judá.
3 उज्जियाह झिंखुदँ दुबलय् जुजु जूगु खः। वं यरूशलेमय् नेय्निदँ (५२) राज्य यात। वया मांया नां यरूशलेमयाम्ह यकोल्याह खः।
3 Uzias tinha dezesseis anos de idade quando começou a reinar e reinou cinquenta e dois anos em Jerusalém. A mãe dele se chamava Jecolias e era de Jerusalém.
4 वं थः अबुनं याःगु थें परमप्रभुया मिखाय् भिंगु यात।
4 Ele fez o que era reto aos olhos do Senhor , segundo tudo o que Amazias, seu pai, havia feito.
5 वं थःत परमेश्वरयागु भय कायेगु स्यनेकने याइम्ह जकरिया म्वातले परमेश्वरयात मालाजुल। परमप्रभुयात माला च्वंतले परमेश्वरं वयात ताःलाकादिल।
5 Propôs-se buscar a Deus nos dias de Zacarias, que era sábio nas visões de Deus. Enquanto Uzias buscou o Senhor , Deus o fez prosperar.
6 व पलिश्तीतलिसें लडाइँ याः वन। वं गात, यब्ने व अश्दोद शहरया पःखाः थुनाबिल। वं अश्दोदया लिक्क व पलिश्तीतय् दथुइ शहरत दय्कल।
6 Ele foi e guerreou contra os filisteus. Destruiu as muralhas de Gate, de Jabné e de Asdode. Construiu cidades no território de Asdode e entre os filisteus.
7 परमेश्वरं वयात पलिश्तीत, गूर-बालय् च्वंपिं अरबीत व मोनीतय्त बुकेत ग्वाहालि यानादिल।
7 Deus o ajudou contra os filisteus, contra os árabes que moravam em Gur-Baal e contra os meunitas.
8 अम्मोनीतय्सं उज्जियाहयाथाय् दँय्दसं कर पुले हल। व तसकं बल्लात अले मिश्रय् च्वंपिन्सं तकं वयागु नां न्यन।
8 Os amonitas pagavam tributo a Uzias, que chegou a ser tão poderoso que a sua fama se espalhou até a entrada do Egito.
9 उज्जियाहं कुन्चा ध्वाखा, ब्यासि ध्वाखा व पखाःया ध्याकुन्चा दुथाय् धरहरात दय्काः यरूशलेमयात अज्ज बल्लाकल।
9 Uzias construiu torres em Jerusalém, junto ao Portão da Esquina, junto ao Portão do Vale e junto ao Portão do Ângulo e as fortificou.
10 वयाके क्वय् लाःगु इलाकाय् व चक्कंगु ख्यलय् यक्व सा द्वहं दुगुलिं वं मरुभूमिइ नं धरहरात दय्कल, अले लः मुंका तयेगु यक्व गाः म्हुल। वयात बुँज्या यः, अले वं मनूतय्त डाँडा डाँडाय् दाखक्यब दय्केत व यक्वः सइगु बुँइ बुँज्या यायेत हपाः बीगु।
10 Também construiu torres no deserto e cavou muitas cisternas, porque tinha muito gado, tanto na Sefelá como nas campinas. Tinha lavradores e vinhateiros, nos montes e nos campos férteis, porque era amigo da agricultura.
11 वयाके लडाइँ यायेत तयार जुयाच्वंपिं बांलाक तालिम कयातःपिं सिपाइँतय् छगू सेना नं दु। इमित ल्याःकथं पुचः पुचः यानाः छ्यान्जे यहीएल व कप्तान मासेयाहं छम्ह भारदार हनन्याहया अधीनय् तःगु खः।
11 Uzias tinha um exército de homens preparados para a guerra, que saíam para a batalha em tropas, segundo a lista feita pelo escrivão Jeiel e pelo oficial Maaseias, sob a direção de Hananias, um dos oficiais do rei.
12 वंश वंशकथं बहादुर सिपाइँतय् नायःतय्गु मुक्कं ल्याः २,६०० म्ह दु।
12 O número total dos chefes das famílias, homens valentes, era de dois mil e seiscentos.
13 इमिगु अधीनय् जुजुयात ग्वाहालि यायेत शत्रुतलिसें मग्यासे ल्वायेफुपिं ३,०७,५०० म्ह सिपाइँतय्गु छगू बल्लाःगु सेना दु।
13 Debaixo das suas ordens, havia um exército guerreiro de trezentos e sete mil e quinhentos homens, que faziam a guerra com grande poder, para ajudar o rei contra os seus inimigos.
14 फुक्क सेनाया निंतिं उज्जियाहं ढाल, भाला, तपुलि, छातिपाता, धनु व न्यातिइ तइगु ल्वहंचा तयार यात।
14 Uzias preparou para todo o exército escudos, lanças, capacetes, couraças e arcos e até fundas para atirar pedras.
15 वाण व ततःग्वःगु ल्वहं कय्केत वं सःपिं कारीगरतय्सं दय्कूगु मेशिनत यरूशलेमया धरहराय् व पखाःया ध्याकुन्चाय् ध्याकुन्चाय् तल। उकिं वयागु नां तातापाक तक थ्यन। वयाके थज्याःगु अजू चाइपुगु सामान दुगुलिं वयागु नां प्यखेरं न्यनावन। परमेश्वरपाखें ग्वाहालि दुगुलिं व यक्व बल्लात।
15 Em Jerusalém ele fabricou máquinas, inventadas por homens peritos, que foram colocadas nas torres e nos cantos das muralhas, para atirarem flechas e grandes pedras. A fama de Uzias se espalhou até muito longe, porque ele foi maravilhosamente ajudado, até se tornar muito poderoso.
16 तर उज्जियाह बल्लायेधुंकाः वयागु घमण्डं वयात नाश यात। वं गुँगू थनेगु वेदीइ गुँगू थनेत परमप्रभुया देगलय् दुहां वनाः परमप्रभु थः परमेश्वरया विरोधय् अपराध यात।
16 Mas, depois que Uzias se tornou poderoso, o coração dele se exaltou para a sua própria ruína. Ele cometeu uma transgressão contra o Senhor , seu Deus, pois entrou no templo do Senhor para queimar incenso no altar do incenso.
17 तर दकलय् तःधंम्ह पुजाहारी अजर्याह व परमप्रभुया चयम्ह मेपिं मग्याःपिं पुजाहारीत जुजु उज्जियाहया ल्यूल्यू देगलय् दुहां वन।
17 Porém o sacerdote Azarias entrou atrás dele, acompanhado de oitenta sacerdotes do Senhor , homens da maior firmeza.
18 अले इमिसं उज्जियाह जुजुया विरोध यानाः वयात थथे धाल, “हे उज्जियाह जुजु, परमप्रभुया निंतिं गुँगू थनेगु ज्या छिगु मखु। थ्व ज्या ला गुँगू थनेत अर्पण यानातःपिं हारून वंशया पुजाहारीतय्गु खः। पवित्र थासं पिहां झासँ, छाय्धाःसा छिं विश्वासघात यानादीगु दु। छन्त परमप्रभु परमेश्वरपाखें इज्जत दइ मखु।”
18 Eles enfrentaram o rei Uzias e lhe disseram: — Não compete a você, Uzias, queimar incenso diante do
19 अले उज्जियाह तसकं तंचाल। उज्जियाह ल्हातय् छगः गुँगू थनेगु मकः ज्वनाः देगः दुने धुपाँय् च्याकेगु वेदीया लिक्क दनाच्वन। व तंचाया च्वंबलय् हे वयागु कपालय् छेंगूया ल्वय् पिहां वल।
19 Então Uzias se indignou. Ele tinha o incensário na mão para queimar incenso. No momento em que ele se indignou contra os sacerdotes, a lepra lhe saiu na testa, ali mesmo, na presença dos sacerdotes, na Casa do Senhor , junto ao altar do incenso.
20 दकलय् तःधंम्ह पुजाहारी अजर्याह व मेपिं पुजाहारीतय्सं छक्क जुयाः जुजुयाः कपालय् त्वालां स्वयाच्वन, अले वयात देगलं पिहां वनेत करं काकल। व हथाय् चाचां पिहां वन, छाय्धाःसा परमप्रभुं वयात सजाँय बियादीगु दु।
20 Quando o sumo sacerdote Azarias e todos os sacerdotes se voltaram para ele, eis que ele estava leproso na testa. Então apressadamente o tiraram dali, e até ele mesmo se apressou em sair, visto que o Senhor o havia ferido.
21 जुजु उज्जियाह सी न्ह्यः तक हे छेंगूया ल्वय् जुयाच्वन। छेंगूया ल्वचं यानाः व अलग्ग मेगु हे छेँय् च्वन। व परमप्रभुया देगलं पिने हे च्वनेमाल। दरबारया फुक्क जिम्मा वया काय् योतामयात बिल। वं देशया मनूतय्त शासन यात।
21 Assim, o rei Uzias ficou leproso até o dia da sua morte. E, por ser leproso, morou numa casa separada, porque foi excluído da Casa do Senhor . E Jotão, seu filho, tinha a seu encargo o palácio real, governando o povo da terra.
22 उज्जियाह जुजु जुयाच्वंबलय् जूगु फुक्क खँ, आमोजया काय् यशैया अगमवक्तां च्वःगु दु।
22 Quanto aos demais atos de Uzias, tanto os primeiros como os últimos, o profeta Isaías, filho de Amoz, os escreveu.
23 उज्जियाह सित अले जुजुपिं थुनीगु जमिनय् वयात थुन। तर वयागु ल्वचं यानाः वयागु सीम्हयात जुजुपिं थुनीगु चिहानय् मतः। अनंलि वया काय् योताम जुजु जुल।
23 Uzias morreu e foi sepultado no túmulo de seus pais, num cemitério que pertencia aos reis. Porque disseram: “Ele era leproso.” E Jotão, seu filho, reinou em seu lugar.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Crônicas 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.