1 Samuel 14
Newar (NEW) vs ARIB
1 छन्हु शाऊलया काय् जोनाथनं थःगु ल्वाभः ज्वनीम्ह ल्याय्म्हम्ह मनूयात धाल, “वा, झीपिं उखेपाखेया डाँडाय् च्वंगु पलिश्तीतय्गु छाउनी वनेनु।” तर थ्व खँ वं थः बौयात मधाः।
1 Sucedeu, pois, um dia, que Jônatas, filho de Saul, disse ao seu escudeiro: Vem, passemos à guarnição dos filisteus, que está do outro lado. Mas não o fez saber a seu pai.
2 उबलय् शाऊलं गिबाया लिक्कसं च्वंगु मिग्रोनय् धालेमाया तःलय् थःगु पाल ग्वयाः च्वनाच्वंगु खः। व नापं खुसः मनूत दु।
2 Ora Saul estava na extremidade de Gibeá, debaixo da romeira que havia em Migrom; e o povo que estava com ele era cerca de seiscentos homens;
3 उपिं मध्ये ईकाबोदया किजा अहीतूबया काय् अहियाह पुजाहारीया भिंगु सूती कापःया वसः फिनातःम्ह खः। अहीतूब पीनहासया काय् अले शीलोय् च्वंम्ह परमप्रभुया पुजाहारी एलीया छय् खः। अले जोनाथन वंगु मनूतय्सं मसिल।
3 e Aíja, filho de Aitube, irmão de Icabô, filho de Finéias, filho de Eli, sacerdote do Senhor em Siló, trazia o éfode. E o povo não sabia que Jônatas tinha ido.
4 पहाडया दथुइ, गुगु लँपु जुयाः जोनाथन पलिश्तीतय्गु छाउनी वनेमाःगु खः, अन बोसेस व सेनेह नांयागु निगू च्वामुगु पहाड दु।
4 Ora, entre os desfiladeiros pelos quais Jônatas procurava chegar à guarnição dos filisteus, havia um penhasco de um e de outro lado; o nome de um era Bozez, e o nome do outro Sené.
5 उपिं छगू मिकमाशया उत्तरपाखे व मेगु गेबाया दच्छिनपाखे दु।
5 Um deles estava para o norte defronte de Micmás, e o outro para o sul defronte de Gibeá.
6 जोनाथनं ल्वाभः ज्वनीम्हय्सित धाल, “वा, झीपिं परमेश्वरयात मानय् मयाइपिं उपिं म्हय् चिं मतःपिनिगु छाउनी स्वःवनेनु। परमप्रभुं झीत ग्वाहालि यानादी। झीपिं यक्व दयेमा वा म्हो जुइमा झीत बचय् यायेगुपाखें वय्कःयात सुनानं पने फइ मखु।”
6 Disse, pois, Jônatas ao seu escudeiro: Vem, passemos à guarnição destes incircuncisos; porventura operará o Senhor por nós, porque para o Senhor nenhum impedimento há de livrar com muitos ou com poucos.
7 वं धाल, “छितः छु यायेगु पाय्छि जू व हे यानादिसँ। छिं यानादीगु फुक्क खँय् जिं छितः दुनुगलंनिसें ग्वाहालि याये।”
7 Ao que o seu escudeiro lhe respondeu: Faze tudo o que te aprouver; segue, eis-me aqui, a tua disposição será a minha.
8 जोनाथनं लिसः बिल, “ठीक जू! झीपिं उखेपाखे वनेनु अले इमिसं झीत खनेमा।
8 Disse Jônatas: Eis que passaremos àqueles homens, e nos descobriremos a eles.
9 छुं जुयाः इमिसं ‘जिपिं मवतले छिपिं अन हे च्वनाच्वँ’ धकाः धाल धाःसा झीपिं अन च्वनाच्वनागु हे थासय् च्वने, इमिथाय् वने मखु।
9 Se nos disserem: Parai até que cheguemos a vós; então ficaremos no nosso lugar, e não subiremos a eles.
10 तर इमिसं ‘जिमिथाय् थाहां वा’ धकाः धाल धाःसा झीपिं थाहां वने छाय्धाःसा परमप्रभुं इमित झीगु ल्हातय् लःल्हानादीगु दु धयागु व झीगु निंतिं छगू चिं जुइ।”
10 Se, porém, disserem: Subi a nós; então subiremos, pois o Senhor os entregou em nossas mãos; isso nos será por sinal.
11 अथे जुयाः इपिं पलिश्तीतय्गु छाउनीइ खनेदय्क वन। अले पलिश्तीतय्सं धाल, “स्वसा, हिब्रूत थः सुचुला च्वंगु प्वालं पिहां वयाच्वंगु दु।”
11 Então ambos se descobriram à guarnição dos filisteus, e os filisteus disseram: Eis que já os hebreus estão saindo das cavernas em que se tinham escondido.
12 अले इमिसं जोनाथन व वया ल्वाभः ज्वनीम्ह मनूयात तःसलं हालाः थथे धाल, “छिपिं थन याकनं थाहां वा। जिमिसं छिमित छुं खँ स्यने माःगु दु।”
12 E os homens da guarnição disseram a Jônatas e ao seu escudeiro: Subi a nós, e vos ensinaremos uma coisa. Disse, pois, Jônatas ao seu escudeiro: Sobe atrás de mim, porque o Senhor os entregou na mão de Israel.
13 जोनाथन ल्हाः तुतिं चुयाः च्वय् थाहां वन, अले वया ल्वाभः ज्वनीम्ह मनू नं वया ल्यूल्यू वन। जोनाथनं पलिश्तीतय्त हमला यात अले वया ल्यूल्यू वयाच्वंम्ह ल्वाभः ज्वनीम्ह मनुखं इमित स्यात।
13 Então trepou Jônatas de gatinhas, e o seu escudeiro atrás dele; e os filisteus caíam diante de Jônatas, e o seu escudeiro os matava atrás dele.
14 जोनाथन व वया ल्वाभः ज्वनीम्हं पेपी जग्गाय् न्हापां याःगु हमलाय् इमि निइम्ह मनूतय्त स्यात।
14 Esta primeira derrota, em que Jônatas e o seu escudeiro mataram uns vinte homens, deu-se dentro de meia jeira de terra.
15 अनंलि छाउनी व लडाइँ जूगु थासय् च्वंपिं फुक्क सेनात तसकं ग्यात। छाउनीइ दुपिं सिपाइँत व आकाझाकां हमला याइपिं सिपाइँत तसकं ग्यानाः खात। पृथ्वी सन अले इपिं परमेश्वर खनाः तसकं ग्यात।
15 Pelo que houve tremor no arraial, no campo e em todo o povo; também a própria guarnição e os saqueadores tremeram; e até a terra estremeceu; de modo que houve grande pânico.
16 बेन्यामीनया लागाया गिबाय् पिवाः च्वनाच्वंपिं शाऊलया मनूतय्सं पलिश्तीत ग्यानाः उखेंथुखें बिस्युं वनाच्वंगु खन।
16 Olharam, pois, as sentinelas de Saul e Gibeá de Benjamim, e eis que a multidão se derretia, fugindo para cá e para lá.
17 अले शाऊलं सु सु सिपाइँ मदु धकाः सीकेत थः मनूतय्त सिपाइँत ल्याःखाय्त धाल, अले जोनाथन व वया ल्वाभः ज्वनीम्ह अन मदुगु सीकल।
17 Disse então Saul ao povo que estava com ele: Ora, contai e vede quem é que saiu dentre nós: E contaram, e eis que nem Jônatas nem o seu escudeiro estava ali.
18 शाऊलं अहियाहयात धाल, “परमेश्वरया सनू थन हजि।” (उबलय् सनू इस्राएलीतनापं हे यंकाच्वंगु खः।)
18 Então Saul disse a Aíja: Traze aqui a arca de Deus. Pois naquele dia estava a arca de Deus com os filhos de Israel.
19 शाऊल पुजाहारी नापं खँ ल्हाना च्वंबलय् पलिश्तीतय्गु छाउनीइ झन ततःसलं खलबल जुल। अथे जुयाः शाऊलं पुजाहारीयात धाल, “परमप्रभुलिसे सल्लाह कयाच्वनीगु ई मदु!”
19 E sucedeu que, estando Saul ainda falando com o sacerdote, o alvoroço que havia no arraial dos filisteus ia crescendo muito; pelo que disse Saul ao sacerdote: Retira a tua mão.
20 अनंलि शाऊल व वया फुक्क सिपाइँत पलिश्तीतलिसें ल्वायेत वन। पलिश्तीत धाःसा अलमलय् जुयाः तरवारं पाला थःथवय् हे ल्वानाच्वन।
20 Então Saul e todo o povo que estava com ele se reuniram e foram à peleja; e eis que dentre os filisteus a espada de um era contra o outro, e houve mui grande derrota.
21 गुलिखय् हिब्रूत, गुम्ह पलिश्तीतय्सं इमिगु छाउनी यंकूगु खः। इपिं हाकनं पलिश्तीतय्त त्वःताः शाऊल व जोनाथननापं दुपिं इस्राएलीतनापं मिलय् जूवल।
21 Os hebreus que estavam dantes com os filisteus, e tinham subido com eles ao arraial, também se ajuntaram aos israelitas que estavam com Saul e Jônatas.
22 एफ्राइमया पहाडी देशय् सुलाच्वंपिं इस्राएलीतय्सं पलिश्तीत बिस्युं वंगु खबर सिल, इपिं नं मिलय् जुयाः पलिश्तीतय्त लित्तुलिनाः यंकल।
22 E todos os homens de Israel que se haviam escondido na região montanhosa de Efraim, ouvindo que os filisteus fugiam, também os perseguiram de perto na peleja.
23 उखुन्हु परमप्रभुं इस्राएलयात बचय् यानादिल अले लडाइँ बेथ-आवनया पारि तक न्यनावन।
23 Assim o Senhor livrou a Israel naquele dia, e a batalha passou além de Bete-Aven.
24 उखुन्हु इस्राएलीत तसकं त्यानु चाल, छाय्धाःसा शाऊलं मनूतय्त थथे धकाः पाफय्कातःगु खः, “जिं जिमि शत्रुतय्त ब्वलामकातले सुनां सन्ध्या ई जुइ न्ह्यः छुं नसा नइ व मनुखं सराः फयेमा।” अथे जुयाः सुनानं नसाया सवाः तक नं मकाः।
24 Ora, os homens de Israel estavam já exaustos naquele dia, porquanto Saul conjurara o povo, dizendo: Maldito o homem que comer pão antes da tarde, antes que eu me vingue de meus inimigos. Pelo que todo o povo se absteve de comer.
25 इपिं फुक्क मनूत छगू जंगल दुगु थासय् वल अन न्ह्याथासं हे कस्ति दुगु जुयाच्वन।
25 Mas todo o povo chegou a um bosque, onde havia mel à flor da terra.
26 मनूत जंगलय् दुने दुहां वनेवं इमिसं हाप्वलं पिहां वयाच्वंगु खंकल, अथेसां शाऊलनापं पाफःगु खं लुमंकाः ग्यानाः सुनानं कस्ति कयाः मनः।
26 Chegando, pois, o povo ao bosque, viu correr o mel; todavia ninguém chegou a mão à boca, porque o povo temia a conjuração.
27 तर थः बौनं मनूतय्त पाफय्कूगु खँ जोनाथनं ताःगु हे मदु। वयाके दुगु कथि च्वकां हा प्वलय् सुयाबिल। अले वं थःगु ल्हाः ल्ह्वनाः म्हुतुइ यंकाः नल। अनंलि वया म्हय् बल वःगु वं सीकल।
27 Jônatas, porém, não tinha ouvido quando seu pai conjurara o povo; pelo que estendeu a ponta da vara que tinha na mão, e a molhou no favo de mel; e, ao chegar a mão à boca, aclararam-se-lhe os olhos.
28 अले छम्ह सिपाइँ वयाः वयात धाल, “छिमि बौनं सिपाइँतय्त पाफय्काः थथे धयादीगु दु, ‘थौं खुन्हु नसा नःम्ह मनूयात सराः लायेमाः।’ अथे जुयाः मनूत तसकं नयेपित्याकाः कमजोर जुयाच्वंगु दु।”
28 Então disse um do povo: Teu pai solenemente conjurou o povo, dizendo: Maldito o homem que comer pão hoje. E o povo ainda desfalecia.
29 जोनाथनं धाल, “जिमि बौनं देय्या निंतिं हानि यानादीगु दु। स्व, जि थ्व कस्ति नये धुंकाः बल वःगु दु।
29 Pelo que disse Jônatas: Meu pai tem turbado a terra; ora vede como se me aclararam os olhos por ter provado um pouco deste mel.
30 शत्रुतपाखें थौं लुतय् याना हयागु नसा नये दःसा गुलि बांलाइगु खः। अले गुलि अप्वः पलिश्तीतय्त स्याये फइगु खः छकः बिचाः यानादिसँ।”
30 Quanto maior não teria sido a derrota dos filisteus se o povo hoje tivesse comido livremente do despojo, que achou de seus inimigos?
31 उखुन्हु इमिसं पलिश्तीतय्त मिकमाशंनिसें अय्यालोन तक हे हमला यात। अले इपिं नयेपित्यानाः तसकं कमजोर जुल।
31 Feriram, contudo, naquele dia aos filisteus, desde Micmás até Aijalom. E o povo desfaleceu em extremo;
32 इमिसं हथासं सामानत लुतय् यात अले फै, सा द्वहं कयाः ख्यलय् हे स्यानाः हि नापं नल।
32 então o povo se lançou ao despojo, e tomou ovelhas, bois e bezerros e, degolando-os no chão, comeu-os com o sangue.
33 “मनूतय्सं ला हिनापं नयाः परमप्रभुया विरोधय् पापयात” धकाः सुं वयाः शाऊलयात धाःवल।
33 E o anunciaram a Saul, dizendo: Eis que o povo está pecando contra o Senhor, comendo carne com o sangue. Respondeu Saul: Procedestes deslealmente. Trazei-me aqui já uma grande pedra.
34 अले शाऊलं धाल, “मनूतय्गु दथुइ वनाः धा, ‘छिपिं सकसिनं थथःगु फै व सा द्वहं थन जिथाय् हजि अले उपिं स्यानाः न। थथे ला नयेबलय् छिमिसं हिनापं नयाः परमप्रभुया विरोधय् पाप याये मते।’”
34 Disse mais Saul: Dispersai-vos entre e povo, e dizei-lhes: Trazei-me aqui cada um o seu boi, e cada um a sua ovelha e degolai-os aqui, e comei; e não pequeis contra e Senhor, comendo com sangue. Então todo o povo trouxe de noite, cada um o seu boi, e os degolaram ali.
35 अनंलि शाऊलं परमप्रभुया निंतिं थःगु वेदी दय्कल। शाऊलं थ्व वेदी परमप्रभुया निंतिं दय्कूगु दकलय् न्हापांगु वेदी खः।
35 Então edificou Saul um altar ao Senhor; este foi o primeiro altar que ele edificou ao Senhor.
36 शाऊलं धाल, “झीपिं थौं चान्हय् क्वहां वनाः पलिश्तीतय्त हमला याः वनेनु। सुथया खिउँ खिउँ धाःबलय् तक हे इमित लुतय् यायेनु। इमि छम्ह नं मनूतय्त ल्यंकातये मखु।”
36 Depois disse Saul: Desçamos de noite atrás dos filisteus, e despojemo-los, até e amanhecer, e não deixemos deles um só homem. E o povo disse: Faze tudo o que parecer bem aos teus olhos. Disse, porém, o sacerdote: Cheguemo-nos aqui a Deus.
37 अथे जुयाः शाऊलं परमप्रभुयाके न्यन, “छु जिं पलिश्तीतय्त हमला यायेत वने ला? छु छिसं इमित इस्राएलीतय्गु ल्हातय् लःल्हानादियागु मखु ला?” तर उखुन्हु परमेश्वरं वयात छुं हे लिसः बियामदी।
37 Então consultou Saul a Deus, dizendo: Descerei atrás dos filisteus? entregá-los-ás na mão de Israel? Deus, porém, não lhe respondeu naquele dia.
38 अथे जुयाः वं धाल, “फुक्क मनूतय् नायःत न्ह्यःने वा अले थौं छु पाप जूगु दु सिइकेनु।
38 Disse, pois, Saul: Chegai-vos para cá, todos os chefes do povo; informai-vos, e vede em que se cometeu hoje este pecado;
39 धात्थें इस्राएलयात उद्धार यानादीम्ह परमप्रभु म्वाःम्ह खः थें, जिमि काय् जोनाथनं हे पाप याःगु दुसा वयात स्यायेगु जुइ।” तर सुनानं छसः नं नमवा।
39 porque, como vive o Senhor que salva a Israel, ainda que seja em meu filha Jônatas, ele será morto. Mas de todo o povo ninguém lhe respondeu.
40 अनंलि शाऊलं फुक्क इस्राएलीतय्त धाल, “छपिं सकलें छथाय् च्वँ, अले जि व जिमि काय् जोनाथन छथाय् च्वने।”
40 Disse mais a todo o Israel: Vós estareis dum lado, e eu e meu filho Jônatas estaremos do outro. Então disse o povo a Saul: Faze o que parecer bem aos teus olhos.
41 अथे जुयाः शाऊलं परमप्रभु इस्राएलया परमेश्वरयात थुकथं प्रार्थना यात, “थौं छिसं थः दासयात छाय् लिसः बियामदियागु? परमप्रभु, इस्राएलया परमेश्वर, सु दोषी खः सु दोषी मखु व जिमित क्यनादिसँ। छु जुयाः थ्व दोपं जि व जिमि काय् जोनाथनयागु हे खः धयागु जूसा, हे परमप्रभु इस्राएलया परमेश्वर चिट्ठा तयेबलय् इमिगु भागय् ‘ऊरीम’ लायेमा। छु जुयाः थ्व दोष इस्राएलतय्गु खः धयागु जूसा इमित ‘तुम्मीम’ लायेमाः।” मनूतपाखें जोनाथन व शाऊलयात चिठ्ठां अलग तयाबिल।
41 Falou, pois, Saul ao Senhor Deus de Israel: Mostra o que é justo. E Jônatas e Saul foram tomados por sorte, e o povo saiu livre.
42 अनंलि शाऊलं धाल, “जि व जिमि काय् जोनाथनया दथुइ चिट्ठा ति। अले चिट्ठा जोनाथनया नामय् लात।”
42 Então disse Saul: Lançai a sorte entre mim e Jônatas, meu filho. E foi tomado Jônatas.
43 शाऊलं जोनाथनयाके न्यन, “छं छु पाप यानागु दु? जितः धा।”
43 Disse então Saul a Jônatas: Declara-me o que fizeste. E Jônatas lho declarou, dizendo: Provei, na verdade, um pouco de mel com a ponta da vara que tinha na mão; eis-me pronto a morrer.
44 शाऊलं धाल, “जोनाथन, छ मसित धाःसा परमेश्वरं जितः पक्का कडा सजाँय बियादीमा।”
44 Ao que disse Saul: Assim me faça Deus, e outro tanto, se tu, certamente, não morreres, Jônatas.
45 तर मनूतय्सं शाऊलयात धाल, “छु जोनाथनयात स्यायेगु ला? थथे ला जुइ हे फइ मखु! व हे जोनाथन गुम्हय्सिनं फुक्क इस्राएलीतय्गु निंतिं थुलि तःधंगु विजय यानादिल, व सीगु ला? धात्थें परमप्रभु म्वाःम्ह खः थें, वयागु छपु नं सँ बँय् कुतुं वनी मखु, छाय्धाःसा थौं वं हे परमेश्वरया ग्वाहालिं ज्या याःगु दु।” थुकथं मनूतय्सं जोनाथनयात सीगुपाखें बचय् यात।
45 Mas o povo disse a Saul: Morrerá, porventura, Jônatas, que operou esta grande salvação em Israel? Tal não suceda! como vive o Senhor, não lhe há de cair no chão um só cabelo da sua cabeça! pois com Deus fez isso hoje. Assim o povo livrou Jônatas, para que não morresse.
46 अनंलि शाऊलं पलिश्तीतय्त ल्यू वनीगु त्वःतल अले पलिश्तीत थथःगु देशय् लिहां वन।
46 Então Saul deixou de perseguir os filisteus, e estes foram para o seu lugar.
47 शाऊलं इस्राएलय् शासन यानाच्वंबलय् वं प्यखेरं च्वंपिं शत्रुतनापं लडाइँ यात। वं मोआबीत, अम्मोनीत, एदोमीत, सोबाया जुजुपिं व पलिश्तीतनापं लडाइँ यात। गन गन वं लडाइँ यात अन अन वं इमित बुकल।
47 Tendo Saul tomado o reino sobre Israel, pelejou contra todos os seus inimigos em redor: contra Moabe, contra os filhos de Amom, contra Edom, contra os reis de Zobá e contra os filisteus; e, para onde quer que se voltava, saía vitorioso.
48 वं अमालेकीतय्त नं त्याकल। थथे आकाझाकां हमला याइपिं सिपाइँतपाखें इस्राएलीतय्त बचय् यानाः वं तःधंगु साहस दुगु ज्या यात।
48 Houve-se valorosamente, derrotando os amalequitas, e libertando Israel da mão dos que o saqueavam.
49 शाऊलया काय्पिं – जोनाथन, यिश्वी व मल्कीशूअ खः। वया तःधिकःम्ह म्ह्याय्या नां मेराब व कान्छिम्ह म्ह्याय्या नां मीकल खः।
49 Ora, os filhos de Saul eram Jônatas, Isvi e Malquisua; os nomes de suas duas filhas eram estes: o da mais velha Merabe, e o da mais nova Mical.
50 वया कलाः धाःसा अहीमासया म्ह्याय् अहीनोम खः। अले वया सेनापति वया कका नेरया काय् अबनेर खः।
50 O nome da mulher de Saul era Ainoã, filha de Aimaaz; e o nome do chefe do seu exército, Abner, filho de Ner, tio de Saul.
51 शाऊलया बौ कीश व अबनेरया बौ नेर अबीएलया काय्पिं खः।
51 Quis, pai de Saul, e Ner, pai de Abner, eram filhos de Abiel.
52 शाऊलं थःगु जिवंकाछि पलिश्तीतनापं लडाइँ याये माल। अथे जुयाः सु सु बल्लाः अले साहस यायेफु इमित हे थःगु ज्याया निंतिं सेनापति ल्ययादिल।
52 E houve forte guerra contra os filisteus, por todos os dias de Saul; e sempre que Saul via algum homem poderoso e valente, o agregava a si.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.