1 Samuel 10
Newar (NEW) vs VC
1 शमूएलं छथल चिकं कयाः शाऊलया छेनय् प्वंकाबिल, अले वयात चुप्पा नयाः धाल, “परमप्रभुं छितः थः प्रजा इस्राएलीतय् जुजु अभिषेक यानादीगु दु।
1 Samuel tomou um pequeno frasco de óleo e derramou-o na cabeça de Saul; beijou-o e disse: O Senhor te confere esta unção para que sejas chefe da sua herança.
2 थौं छि थनं जिनापं बिदा जुयाः वनीबलय् बेन्यामीनया सिमानाय् दुगु सेल्सहय् राहेलया चिहान लिक्क निम्ह मनू नापलाइ। इमिसं छितः थथे धाइ, ‘छिं मालाच्वंपिं गधात लुयावल। अले छिकपिनि बौनं वयागु पीर कायेगु त्वःताः छिगु पीर कयाः थथे धयाच्वन, “आः जिमि काय्या निंतिं जिं छु जक यायेगु?”’
2 Quando te apartares hoje de mim, encontrarás dois homens junto do túmulo de Raquel, na terra de Benjamim, em Selsac. Eles te dirão: As jumentas que foste procurar foram encontradas. Teu pai não se inquieta mais por elas, mas tem cuidado por vós, e aflige-se perguntando o que poderá fazer por vós.
3 “अनं तबोरया तःमागु सिमायाथाय् थ्यनेवं बेथेलय् परमेश्वरयात आराधना यायेत वनाच्वंपिं स्वम्ह मनूतय्त छिं नापलाइ। इपिं मध्ये न्हापांम्हं स्वम्ह दुगुचात, अनं लिपाम्हं स्वपा मरि अले दकलय् लिपायाम्हं छेंगूया म्हिचाय् दाखमद्यं जाःगु थल ज्वना वयाच्वंगु नापलाइ।
3 Seguirás o teu caminho até o carvalho de Tabor, onde se apresentarão a ti três homens que sobem a adorar a Deus em Betel, levando um três cabritos, outro três fatias de pão, e o terceiro um odre de vinho.
4 इमिसं छितः ज्वजलपा धयाः निपा मरि बी। अले छिं व काइ।
4 Depois de te saudarem, dar-te-ão dois pães e tu os receberás de suas mãos.
5 “अनंलि छि परमेश्वरया आराधना यायेगुथाय् गिबाय् झायादी। अन पलिश्तीतय्गु छाउनी दु। छि शहरया लिक्क थ्यनेवं छिं आराधना यायेगु थासं क्वहां वयाच्वंपिं अगमवक्तातय्गु छपुचःयात सारंगी कियाः दम्फु ज्वनाः बाँसुरी पुयाः व वीणा थानाः वयाच्वंगु नापलाइ। अले इमिसं अगमवाणी कनाः वयाच्वनी
5 Depois disso, chegarás a Gabaa-Eloim onde se encontra o governador dos filisteus. À entrada da cidade encontrarás um grupo de profetas descendo do lugar alto, precedidos de saltérios, de tímpanos, de flautas e de cítaras, profetizando.
6 अनंलि परमप्रभुया आत्माया शक्ति छिके वइ अले छिं नं इपिं नापनापं अगमवाणी ल्हानादी अले छितः मेम्ह मनूकथं दय्कादी।
6 O Espírito do Senhor virá também sobre ti, profetizarás com eles e tornar-te-ás um outro homem.
7 थुपिं चिंत पूवनिबलय् छु यायेगु बांलाः व हे यानादिसँ छाय्धाःसा परमेश्वर छिनापं दी।
7 Quando vires acontecer todos esses sinais, faze o que a circunstância te ditar, porque Deus estará contigo.
8 “छि जि वये न्ह्यः हे गिलगालय् क्वहां झासँ अले जिं होमबलि व मेलबलि छायेत छिथाय् वये। तर जि छिथाय् मथ्यंतले छिं न्हय्न्हु तक पियाच्वने मालि। अले जि वयाः छिं यायेमाःगु छु खः व धयाबी।”
8 Descerás antes de mim a Gálgala; irei ter contigo ali, para oferecer holocaustos e sacrifícios pacíficos. Esperarás sete dias até que eu chegue; então instruir-te-ei sobre o que deverás fazer.
9 अनंलि शाऊल शमूएलपाखें बिदा जुयाः वन, अले परमेश्वरं वयागु मन न्हूगु यानादिल। उखुन्हु हे शमूएलं धाःगु फुक्क चिं छुं हे मपाक पूवन।
9 Logo que Saul voltou as costas, despedindo-se de Samuel, Deus transformou-lhe o coração. Todos esses sinais se cumpriram no mesmo dia.
10 इपिं गिबाय् थ्यनेवं अन अगमवक्तातय्गु छपुचः क्वहां वयाच्वंगु खः। अले परमेश्वरया आत्मा तुरुन्त हे वयाके वल अनंलि इपिं नापंतुं अगमवाणी ल्हायेगु शुरु यात।
10 Chegando ele a Gabaa, veio-lhe ao encontro um grupo de profetas; o Espírito de Deus apoderou-se de Saul e ele pôs-se a profetizar no meio deles.
11 वयात न्हापा हे म्हस्यूपिं मनूतय्सं व खनाः थःथवय् खँ ल्हात, “कीशया काय्यात थ्व छु जूगु खः? छु शाऊल नं अगमवक्ता जुल ला?”
11 Todos os que o tinham conhecido antes, vendo-o cantar com os profetas, perguntavam uns aos outros: Que aconteceu ao filho de Cis? Porventura também Saul está entre os profetas?
12 अन दुपिं मध्ये छम्हय्सिनं न्यन, “इमि बौ सु खः?” अथे जुयाः थ्व उखान ल्हायेगु यात, “छु शाऊल नं अगमवक्ता जुल ला?”
12 Dentre a multidão, alguém perguntou: Quem é o pai dele? De onde o provérbio: Porventura também Saul está entre os profetas?
13 शाऊल अगमवाणी ल्हाये सिधय्काः आराधना यायेगु थासय् थाहां वन।
13 Acabados esses cânticos proféticos, foi Saul para o lugar alto.
14 शाऊलया ककां व अले वया च्यःयात धाल, “छिपिं गन वनाच्वनागु?” अले शाऊलं लिसः बिल, “गधात माः वनाच्वनागु खः। जिमिसं लुइके मफुगुलिं जिपिं शमूएलयाथाय् वना।”
14 Seu tio disse-lhe então, e ao seu servo: Aonde fostes? Saul respondeu: À procura das jumentas; mas não as encontramos e, por isso, fomos ter com Samuel.
15 वया ककां धाल, “शमूएलं छु धाल, जितः धा।”
15 Conta-me, replicou o tio, o que vos disse Samuel.
16 शाऊलं धाल, “गधात लुयाः वये धुंकल धकाः वं जिमित धाल।” वं थः जुजु जुल धकाः शमूएलं धाःगु खँ धाःसा ककायात मधाः।
16 Saul disse-lhe: Declarou-nos que as jumentas tinham já sido encontradas; mas nada lhe contou do que tinha dito o vidente relativamente ao reino.
17 अनंलि शमूएलं इस्राएलया मनूतय्त मिस्पाय् परमप्रभुयाथाय् मुनेत सःतल।
17 Samuel convocou o povo diante do Senhor, em Masfa:
18 अले इस्राएलया मनूतय्त वं धाल, परमप्रभुं इस्राएलया परमेश्वरं थथे धयादी, “जिं इस्राएलीतय्त मिश्र देशं छुत्कारा यानाः हया। इमित दुःख बीपिं मिश्रीतय्त व फुक्क राज्यपाखें जिं इमित मुक्त यानाबिया।
18 Assim, disse ele aos israelitas, fala o Senhor, Deus de Israel: Eu vos tirei do Egito, livrei-vos das mãos dos egípcios e de todos os reis que vos oprimiam.
19 तर छिमिगु फुक्क दुःखकष्टपाखें बचय् यानादीम्ह थः परमेश्वरयात छिमिसं थौं हेला यात। छिमिसं थथे धाल, अथे मखु, जिमिगु निंतिं छम्ह जुजु ल्ययादिसँ। अथे जुयाः परमप्रभुया न्ह्यःने कुल कुल व वंश-वंश यानाः मुँ।”
19 Vós, porém, rejeitastes hoje o vosso Deus que vos salvou de todos os males e de todas as tribulações, e dissestes: Estabelecei um rei sobre nós. Pois bem: ponde-vos por ordem de tribos e de milhares e apresentai-vos diante do Senhor.
20 अले शमूएलं इस्राएलया फुक्क कुलयात न्ह्यःने वयेत इनाप यात। अले गोला तःबलय् बेन्यामीन कुलयात लात।
20 Samuel mandou que se aproximassem todas as tribos de Israel, e a tribo de Benjamim foi designada {pela sorte}.
21 अले वं बेन्यामीन कुलया वंश-वंश यानाः थःगु न्ह्यःने वयेत इनाप यात। अले मत्रीया वंशयात ल्यल। थुकथं दकलय् लिपा कीशया काय् शाऊलयात ल्यल। अनंलि मनूतय्सं वयात माः जुल अय्नं लुइके मफुत।
21 Mandou vir a tribo de Benjamim por famílias, e a família de Metri foi designada. E a escolha caiu, enfim, sobre Saul, filho de Cis. Procuraram-no, mas não o encontraram.
22 अले हाकनं इमिसं परमप्रभुयात न्यन, “छु व मनू थन वःगु दु ला?” परमप्रभुं लिसः बियादिल, “व अन सामान तया तःथाय् दथुइ सुलाच्वंगु दु।”
22 Consultaram então de novo o Senhor: Haverá ainda alguém que tenha vindo aqui? O Senhor respondeu: Ele escondeu-se no meio das bagagens.
23 इपिं ब्वाँय् वनाः वयात कयाः हल, अले व मनूतय्गु दथुइ दन फुक्क मनूत वयागु ब्वः स्वयाः चिधिकः जुयाच्वन।
23 Correram a buscá-lo e colocaram-no no meio da multidão, a qual ele excedia em altura do ombro para cima.
24 शमूएलं मनूतय्त धाल, “स्वयादिसँ! परमप्रभुं ल्ययादीम्ह मनू थ्व हे खः। व थें ज्याःम्ह झीगु जातिइ मेपिं सुं हे मदु।” अनंलि उपिं सकलें मनूतय्सं ततःसलं थथे धकाः हाल, “जुजुया जय जुइमा!”
24 Samuel disse ao povo: Vedes aquele que o Senhor escolheu? Não há em todo o povo quem lhe seja semelhante. E todos o aclamaram, dizendo: Viva o rei!
25 अले शमूएलं मनूतय्त जुजुं यायेमाःगु अधिकार व ज्याखँया बारे धयाबिल। अले वं व छगू सफुतिइ च्वयाः परमप्रभुया न्ह्यःने तयाबिल। अनंलि वं मनूतय्त थथःगु छेँ हुँ धकाः बिदा बियाः छ्वत।
25 Samuel expôs em seguida ao povo os direitos do rei, consignou-os em um livro que depositou diante do Senhor, e despediu todo o povo, cada um para a sua casa.
26 शाऊल नं गिबाय् थःगु छेँय् वन अले परमप्रभुं नुगलय् थ्यूपिं छुं बल्लाःपिं मनूत नं व नापं तुं वन।
26 Saul voltou também para sua casa, em Gabaa, acompanhado de homens valentes, cujos corações tinham sido tocados por Deus.
27 तर इपिं मध्ये लुच्चात नं दु अले इमिसं धाल, “थ्व मनुखं झीत गथे यानाः बचय् याइ?” इमिसं शाऊलयात हेपय् यात अले छुं कोसेलि नं ज्वनाः मवः। अथेसां शाऊलं इमित छुं नं मधासे सुम्क च्वन।
27 Houve, porém, alguns homens maus que disseram: Que poderá este fazer por nós? Por isso desprezaram-no e não lhe levaram presente algum. Mas Saul não fez caso disso.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.