1 Samuel 10
Newar (NEW) vs NVI
1 शमूएलं छथल चिकं कयाः शाऊलया छेनय् प्वंकाबिल, अले वयात चुप्पा नयाः धाल, “परमप्रभुं छितः थः प्रजा इस्राएलीतय् जुजु अभिषेक यानादीगु दु।
1 Então Samuel apanhou um jarro de óleo, derramou-o sobre a cabeça de Saul e o beijou, dizendo: "O Senhor o tem ungido como líder da herança dele.
2 थौं छि थनं जिनापं बिदा जुयाः वनीबलय् बेन्यामीनया सिमानाय् दुगु सेल्सहय् राहेलया चिहान लिक्क निम्ह मनू नापलाइ। इमिसं छितः थथे धाइ, ‘छिं मालाच्वंपिं गधात लुयावल। अले छिकपिनि बौनं वयागु पीर कायेगु त्वःताः छिगु पीर कयाः थथे धयाच्वन, “आः जिमि काय्या निंतिं जिं छु जक यायेगु?”’
2 Hoje, quando você partir, encontrará dois homens perto do túmulo de Raquel, em Zelza, na fronteira de Benjamim. Eles lhe dirão: ‘As jumentas que você foi procurar já foram encontradas. Agora seu pai deixou de se importar com elas e está preocupado com vocês. Ele está perguntando: "Como encontrarei meu filho? "
3 “अनं तबोरया तःमागु सिमायाथाय् थ्यनेवं बेथेलय् परमेश्वरयात आराधना यायेत वनाच्वंपिं स्वम्ह मनूतय्त छिं नापलाइ। इपिं मध्ये न्हापांम्हं स्वम्ह दुगुचात, अनं लिपाम्हं स्वपा मरि अले दकलय् लिपायाम्हं छेंगूया म्हिचाय् दाखमद्यं जाःगु थल ज्वना वयाच्वंगु नापलाइ।
3 Então, dali, você prosseguirá para o carvalho de Tabor. Três homens virão subindo ao santuário de Deus em Betel, e encontrarão você ali. Um estará levando três cabritos, outro três pães, e outro uma vasilha de couro cheia de vinho.
4 इमिसं छितः ज्वजलपा धयाः निपा मरि बी। अले छिं व काइ।
4 Eles o cumprimentarão e lhe oferecerão dois pães, que você deve aceitar.
5 “अनंलि छि परमेश्वरया आराधना यायेगुथाय् गिबाय् झायादी। अन पलिश्तीतय्गु छाउनी दु। छि शहरया लिक्क थ्यनेवं छिं आराधना यायेगु थासं क्वहां वयाच्वंपिं अगमवक्तातय्गु छपुचःयात सारंगी कियाः दम्फु ज्वनाः बाँसुरी पुयाः व वीणा थानाः वयाच्वंगु नापलाइ। अले इमिसं अगमवाणी कनाः वयाच्वनी
5 Depois você irá a Gibeá de Deus, onde há um destacamento filisteu. Ao chegar à cidade, você encontrará um grupo de profetas descendo do altar no monte tocando liras, tamborins, flautas e harpas; e eles estarão profetizando.
6 अनंलि परमप्रभुया आत्माया शक्ति छिके वइ अले छिं नं इपिं नापनापं अगमवाणी ल्हानादी अले छितः मेम्ह मनूकथं दय्कादी।
6 O Espírito do Senhor se apossará de você, e com eles você profetizará em transe, e será um novo homem.
7 थुपिं चिंत पूवनिबलय् छु यायेगु बांलाः व हे यानादिसँ छाय्धाःसा परमेश्वर छिनापं दी।
7 Assim que esses sinais tiverem se cumprido, faça o que achar melhor, pois Deus está com você.
8 “छि जि वये न्ह्यः हे गिलगालय् क्वहां झासँ अले जिं होमबलि व मेलबलि छायेत छिथाय् वये। तर जि छिथाय् मथ्यंतले छिं न्हय्न्हु तक पियाच्वने मालि। अले जि वयाः छिं यायेमाःगु छु खः व धयाबी।”
8 Vá na minha frente até Gilgal. Depois eu irei também, para oferecer holocaustos e sacrifícios de comunhão, mas você deve esperar sete dias, até que eu chegue e lhe diga o que fazer".
9 अनंलि शाऊल शमूएलपाखें बिदा जुयाः वन, अले परमेश्वरं वयागु मन न्हूगु यानादिल। उखुन्हु हे शमूएलं धाःगु फुक्क चिं छुं हे मपाक पूवन।
9 Quando se virou para afastar-se de Samuel, Deus mudou o coração de Saul, e todos esses sinais se cumpriram naquele dia.
10 इपिं गिबाय् थ्यनेवं अन अगमवक्तातय्गु छपुचः क्वहां वयाच्वंगु खः। अले परमेश्वरया आत्मा तुरुन्त हे वयाके वल अनंलि इपिं नापंतुं अगमवाणी ल्हायेगु शुरु यात।
10 Chegando em Gibeá, um grupo de profetas o encontrou; o Espírito de Deus se apossou dele, e ele profetizou em transe no meio deles.
11 वयात न्हापा हे म्हस्यूपिं मनूतय्सं व खनाः थःथवय् खँ ल्हात, “कीशया काय्यात थ्व छु जूगु खः? छु शाऊल नं अगमवक्ता जुल ला?”
11 Quando os que já o conheciam viram-no profetizando com os profetas, perguntaram uns aos outros: "O que aconteceu ao filho de Quis? Saul também está entre os profetas? "
12 अन दुपिं मध्ये छम्हय्सिनं न्यन, “इमि बौ सु खः?” अथे जुयाः थ्व उखान ल्हायेगु यात, “छु शाऊल नं अगमवक्ता जुल ला?”
12 Um homem daquele lugar respondeu: "E quem é o pai deles? " De modo que isto se tornou um ditado: "Saul também está entre os profetas? "
13 शाऊल अगमवाणी ल्हाये सिधय्काः आराधना यायेगु थासय् थाहां वन।
13 Depois que Saul parou de profetizar, foi para o altar no monte.
14 शाऊलया ककां व अले वया च्यःयात धाल, “छिपिं गन वनाच्वनागु?” अले शाऊलं लिसः बिल, “गधात माः वनाच्वनागु खः। जिमिसं लुइके मफुगुलिं जिपिं शमूएलयाथाय् वना।”
14 Então o tio de Saul perguntou a ele e ao seu servo: "Aonde vocês foram? " Ele respondeu: "Procurar as jumentas. Quando, porém, vimos que não seriam encontradas, fomos falar com Samuel".
15 वया ककां धाल, “शमूएलं छु धाल, जितः धा।”
15 "O que Samuel lhe disse? ", perguntou o tio.
16 शाऊलं धाल, “गधात लुयाः वये धुंकल धकाः वं जिमित धाल।” वं थः जुजु जुल धकाः शमूएलं धाःगु खँ धाःसा ककायात मधाः।
16 Saul respondeu: "Ele nos garantiu que as jumentas tinham sido encontradas". Todavia, Saul não contou ao tio o que Samuel tinha dito sobre o reino.
17 अनंलि शमूएलं इस्राएलया मनूतय्त मिस्पाय् परमप्रभुयाथाय् मुनेत सःतल।
17 Samuel convocou o povo de Israel ao Senhor, em Mispá,
18 अले इस्राएलया मनूतय्त वं धाल, परमप्रभुं इस्राएलया परमेश्वरं थथे धयादी, “जिं इस्राएलीतय्त मिश्र देशं छुत्कारा यानाः हया। इमित दुःख बीपिं मिश्रीतय्त व फुक्क राज्यपाखें जिं इमित मुक्त यानाबिया।
18 e lhes disse: "Assim diz o Senhor, o Deus de Israel: ‘Eu tirei Israel do Egito, e libertei vocês do poder do Egito e de todos os reinos que os oprimiam’.
19 तर छिमिगु फुक्क दुःखकष्टपाखें बचय् यानादीम्ह थः परमेश्वरयात छिमिसं थौं हेला यात। छिमिसं थथे धाल, अथे मखु, जिमिगु निंतिं छम्ह जुजु ल्ययादिसँ। अथे जुयाः परमप्रभुया न्ह्यःने कुल कुल व वंश-वंश यानाः मुँ।”
19 Mas vocês agora rejeitaram o Deus que os salva de todas as suas desgraças e angústias. E disseram: ‘Não! Escolhe um rei para nós’. Por isso, agora, apresentem-se perante o Senhor, de acordo com as suas tribos e clãs".
20 अले शमूएलं इस्राएलया फुक्क कुलयात न्ह्यःने वयेत इनाप यात। अले गोला तःबलय् बेन्यामीन कुलयात लात।
20 Tendo Samuel feito todas as tribos de Israel se aproximarem, a de Benjamim foi escolhida.
21 अले वं बेन्यामीन कुलया वंश-वंश यानाः थःगु न्ह्यःने वयेत इनाप यात। अले मत्रीया वंशयात ल्यल। थुकथं दकलय् लिपा कीशया काय् शाऊलयात ल्यल। अनंलि मनूतय्सं वयात माः जुल अय्नं लुइके मफुत।
21 Então fez ir à frente a tribo de Benjamim, clã por clã, e o clã de Matri foi escolhido. Finalmente foi escolhido Saul, filho de Quis. Quando, porém, o procuraram, ele não foi encontrado.
22 अले हाकनं इमिसं परमप्रभुयात न्यन, “छु व मनू थन वःगु दु ला?” परमप्रभुं लिसः बियादिल, “व अन सामान तया तःथाय् दथुइ सुलाच्वंगु दु।”
22 Então consultaram novamente o Senhor: "Ele já chegou? " E o Senhor disse: "Sim, ele está escondido no meio da bagagem".
23 इपिं ब्वाँय् वनाः वयात कयाः हल, अले व मनूतय्गु दथुइ दन फुक्क मनूत वयागु ब्वः स्वयाः चिधिकः जुयाच्वन।
23 Então correram e o tiraram de lá. Quando ficou de pé no meio do povo; os mais altos do povo batiam-lhe nos ombros.
24 शमूएलं मनूतय्त धाल, “स्वयादिसँ! परमप्रभुं ल्ययादीम्ह मनू थ्व हे खः। व थें ज्याःम्ह झीगु जातिइ मेपिं सुं हे मदु।” अनंलि उपिं सकलें मनूतय्सं ततःसलं थथे धकाः हाल, “जुजुया जय जुइमा!”
24 E Samuel disse a todos: "Vocês vêem o homem que o Senhor escolheu? Não há ninguém como ele entre todo o povo". Então todos gritaram: "Viva o rei! "
25 अले शमूएलं मनूतय्त जुजुं यायेमाःगु अधिकार व ज्याखँया बारे धयाबिल। अले वं व छगू सफुतिइ च्वयाः परमप्रभुया न्ह्यःने तयाबिल। अनंलि वं मनूतय्त थथःगु छेँ हुँ धकाः बिदा बियाः छ्वत।
25 Samuel expôs ao povo as leis do reino. Ele as escreveu num livro e o pôs perante o Senhor. Então Samuel mandou o povo de volta para suas casas.
26 शाऊल नं गिबाय् थःगु छेँय् वन अले परमप्रभुं नुगलय् थ्यूपिं छुं बल्लाःपिं मनूत नं व नापं तुं वन।
26 Saul também foi para sua casa em Gibeá, acompanhado por guerreiros, cujos corações Deus tinha tocado.
27 तर इपिं मध्ये लुच्चात नं दु अले इमिसं धाल, “थ्व मनुखं झीत गथे यानाः बचय् याइ?” इमिसं शाऊलयात हेपय् यात अले छुं कोसेलि नं ज्वनाः मवः। अथेसां शाऊलं इमित छुं नं मधासे सुम्क च्वन।
27 Alguns vadios, porém, disseram: "Como este homem pode nos salvar? " Desprezaram-no e não lhe trouxeram presente algum. Mas Saul ficou calado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.