1 Reis 2

Newar (NEW) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 थः सीत्‍यय्‌काः दाऊदं थःकाय् सोलोमनयात सःताः थ्‍व जिम्‍मा बिल।
1 Aproximando-se o fim de Davi, deu ele ao seu filho Salomão as suas {últimas} instruções:
2 “पृथ्‍वीयागु रीति थें जि सीगु ई जुल। उकिं छं थःत बल्‍लाका मिजंम्‍ह मनू जुयाः क्‍यँ।
2 Eu me vou, disse ele, pelo caminho que segue toda a terra. Sê corajoso: porta-te como homem.
3 परमप्रभु परमेश्‍वरं बियादीगु ज्‍या या। वय्‌कःया लँपुइ हुँ। मोशाया व्‍यवस्‍थाय् च्‍वयातःगु वय्‌कःया विधि, आज्ञा, नियम व आदेशत मानय् या, अले छ न्‍ह्याथाय् वंसां, छं न्‍ह्याःगु ज्‍याय् ल्‍हाः तःसां छ उकी ताःलाइ।
3 Guarda os preceitos do Senhor, teu Deus; anda em seus caminhos, observa suas leis, seus mandamentos, seus preceitos e seus ensinamentos, tais como estão escritos na lei de Moisés. Desse modo serás bem-sucedido em tudo o que fizeres e em tudo o que empreenderes,
4 छं थथे यात धाःसा परमप्रभुं थथे धयाः जितः बियादीगु बचं पूवंकादी, ‘छं सन्‍तान पहःचहलय् होश याना जुल धाःसा अले जिगु न्‍ह्यःने दुनुगलंनिसें व फुक्‍क प्राणंनिसें विश्‍वास याये बहःम्‍ह जुयाजुल धाःसा छंगु परिवारय् इस्राएलया सिंहासनय् च्‍वनेत छम्‍ह न्‍ह्याबलें दया हे च्‍वनी।’
4 e o Senhor cumprirá a promessa que me fez, isto é, que eu terei sempre um de meus descendentes no trono de Israel, se meus filhos guardarem seus caminhos e andarem diante dele com fidelidade, de todo o seu coração e de toda a sua alma.
5 “सरूयाहया काय् योआबं इस्राएलया निम्‍ह सेनापतित नेरया काय् अबनेर व येतेरया काय् अमासायात स्‍यानाः जितः छु यात, व खँ छं सी हे स्‍यू। लडाइँया इलय् थें शान्‍तिया इलय् नं वं इपिं निम्‍हय्‌सित स्‍यात। व हे हिं थःगु जनी व तुतिया लाकांयात प्‍याकल।
5 Tu sabes tão bem como eu o que me fez Joab, filho de Sarvia, como ele assassinou os dois chefes do exército de Israel, Abner, filho de Ner, e Amasa, filho de Jeter, derramando assim em pleno tempo de paz o sangue da guerra, e manchando com o sangue da guerra o cinto de seus rins e o calçado de seus pés.
6 उकिं छं थःगु बुद्धिं ज्‍या या, वयात बुरा जुइके बी मते अले पातालय् याउँक क्‍वहां वनेबी मते।
6 Farás como julgares prudente, e não deixarás que as suas cãs desçam em paz à habitação dos mortos.
7 “गिलादया बर्जिल्‍लैया काय्‌पिन्‍त धाःसा दयामाया या, इमित छंगु टेबिलय् थःनापं नकि। छिमि दाजु अब्‍शालोमपाखें जि बिस्‍युं जुयाबलय् इपिं जिनापं हे जुल।
7 Por outro lado, tratarás com benevolência os filhos de Berzelai, o galaadita; faze-os comer à tua mesa, porque foi esse o gesto que tiveram para comigo quando eu fugia diante de teu irmão Absalão.
8 “अले छनापं दुम्‍ह बहूरीमया बेन्‍यामीनी गेराया काय् शिमीयात लुमंका ति। जि महनोमय् वनाबलय् वं जितः तसकं सराः ब्‍यूगु खः। व यर्दन खुसि सिथय् जितः नापलाः वःबलय् जिं ‘छन्‍त तरवारं स्‍याये मखु’ धकाः जिं परमप्रभुया नामय् पाफयागु खः।
8 Tens também perto de ti Semei, filho de Gera, o benjaminita de Baurim, que me insultou tão violentamente no dia em que eu ia para Maanaim. Mas como ele veio ao meu encontro até o Jordão, jurei-lhe por Deus que o não mataria pela espada.
9 तर छं वयात सजाँय मब्‍यूसें त्‍वःते मते। छ बुद्धि दुम्‍ह मनू खः, वयात छु यायेमाः व छं बांलाक सी। वयागु तुयुगु सँ पातालय् हिनापं वनेमाः।”
9 Tu, porém, não o deixarás impune; és bastante sensato para saber como o terás de tratar; farás descer, com sangue, as suas cãs à habitação dos mortos.
10 अले दाऊद थः पुर्खात थें सित, वयात दाऊदया शहरय् थुन।
10 Davi adormeceu com seus pais e foi sepultado na cidade de Davi.
11 हेब्रोनय् न्‍हय्‌दँ व यरूशलेमय् स्‍विस्‍वदँ यानाः वं इस्राएलय् पिइदँ तक शासन यात।
11 Reinou quarenta anos sobre Israel: sete anos em Hebron e trinta e três em Jerusalém.
12 सोलोमन थः अबु दाऊदया सिंहासनय् च्‍वन। वयागु शासन बल्‍लाक पलिस्‍था जुल।
12 Salomão sentou-se no trono de Davi, seu pai, e seu reino foi solidamente estabelecido.
13 हग्‍गीतया काय् अदोनियाह सोलोमनया मां बतशेबायाथाय् वल। बतशेबां वयात न्‍यन, “छु छ बांलाःगु मति तयाः वयागु खः ला?”
13 Adonias, filho de Hagit, foi ter com Betsabé, mãe de Salomão. Ela disse-lhe: Vens como amigo?
14 वं अज्‍ज थथे धाल, “जिं छितः छता खँ धायेमाःगु दु।”
14 Sim, disse ele, preciso falar-te. Fala.
15 अदोनियाहं धाल, “थ्‍व राज्‍य जिगु खः धकाः छिं सि हे स्‍यू। इस्राएलयापिं फुक्‍क मनूतय्‌सं जि जुजु जुइ धकाः बिचाः याःगु खः। तर फुक्‍क खँ अःखः जुल। राज्‍य जिमि किजायागु जुल। छाय्‌धाःसा परमप्रभुयागु इच्‍छा थ्‍व हे खः।
15 Ele continuou: Sabes que o reino era meu, e que todo o Israel me considerava como o seu futuro rei. Mas o trono foi transferido a outro, passando para o meu irmão, porque o Senhor lho deu.
16 आः जिं छितः छगू बिन्‍ति याये, म्‍हां धयादी मते।”
16 Tenho a esse respeito um pedido a fazer-te; não mo recuses. Fala.
17 वं धाल, “जुजु सोलोमनं छिं धयादीगु खँ म्‍हां धयादी मखु धकाः जिं स्‍यू, जिं शूनम्‍मी अबीशगयात ब्‍याहा याये दयेमा धकाः सोलोमन जुजुयात बिन्‍ति यानाबियादिसँ।”
17 Pede ao rei Salomão, que nada te recusa, que me dê Abisag, a sunamita, por mulher.
18 बतशेबां लिसः बिल, “ज्‍यू, छंगु निंतिं जिं जुजुलिसें खँ ल्‍हानाबी।”
18 Está bem, respondeu Betsabé, falarei por ti ao rei.
19 उकिं अदोनियाहया निंतिं खँ ल्‍हानाबीत बतशेबा जुजुयाथाय् वन। जुजु वयात लसकुस यायेत दन, अले वयात भागियानाः सिंहासनय् च्‍वन। थः मांया निंतिं छगू सिंहासन काय्‌के छ्वल, अले व जुजुया जवपाखे च्‍वन।
19 Betsabé foi, pois, ter com o rei para falar-lhe em favor de Adonias. O rei levantou-se para ir-lhe ao encontro, fez-lhe uma profunda reverência e sentou-se no trono. Mandou colocar um trono para a sua mãe, e ela sentou-se à sua direita:
20 वं धाल, “जिं छन्‍त छगू चिधंगु बिन्‍ति यायेमाःगु दु। म्‍हां धाये मते।”
20 Tenho um pequeno pedido a fazer-te, disse ela; não mo recuses. Pede, minha mãe, respondeu o rei, porque nada te recusarei.
21 वं धाल, “शूनम्‍मी अबीशगया ब्‍याहा छिमि दाजु अदोनियाहलिसें यानाब्‍यु।”
21 Disse Betsabé: Peço-te que Abisag, a sunamita, seja dada por mulher ao teu irmão Adonias.
22 जुजु सोलोमनं थः मांयात लिसः बिल, “अदोनियाहया निंतिं छिं छाय् शूनम्‍मी अबीशगयात हे फ्‍वनादीयागु? छिं वयागु निंतिं राज्‍य हे फ्‍वनादीगु जूसा नं ज्‍यूगु नि! व जिमि दाजु खः, अले अबियाथार पुजाहारी व सरूयाहया काय् योआबं वयागु पंलीगु दु धकाः छिं स्‍यू।”
22 E o rei Salomão disse à sua mãe: Por que queres que Abisag, a sunamita, seja dada a Adonias? Pede também para ele o reino, que é meu irmão primogênito, assim como para o sacerdote Abiatar e para Joab, filho de Sarvia...
23 अले सोलोमन जुजुं परमप्रभुया नामय् पाफयाः धाल, “थ्‍व बिन्‍तिया निंतिं अदोनियाहं थःगु ज्‍यान बी म्‍वाल धाःसा परमेश्‍वरं जिलिसें बांमलाःगु व्‍यवहार यानादीमा!
23 Jurou então o rei Salomão em nome de Deus, dizendo: Deus me trate com o último rigor, se Adonias não pagar esta palavra com a sua própria vida!
24 आः जितः जिमि अबु दाऊदया सिंहासनय् तयादीम्‍ह व थःगु बचंकथं जिगु वंश थापं यानादीम्‍ह म्‍वानाच्‍वनादीम्‍ह परमप्रभुया नामय् जिं धाये, थौं हे अदोनियाहयात स्‍यायेगु जुइ!”
24 Pela vida de Deus que me estabeleceu solidamente no trono de Davi, meu pai, e que fundou a minha casa como tinha prometido, Adonias será morto hoje mesmo.
25 अथे जुयाः जुजु सोलोमनं यहोयादाया काय् बनायाहयात आज्ञा बिल, वं वनाः अदोनियाहयात स्‍यानाबिल।
25 O rei Salomão enviou Banaías, filho de Jojada, para o matar; e Adonias morreu.
26 अबियाथार पुजाहारीयात जुजुं धाल, “छ अनातोत गामय् थःगु छेँय् हुँ। छ स्‍यायेमाःम्‍ह खः, अय्‌नं जिं आः छन्‍त स्‍याये मखुनि। छाय्‌धाःसा छं जिमि अबु दाऊदया न्‍ह्यःने परमप्रभुया सनू क्‍वबीगु खः, अले वय्‌कःया फुक्‍क दुःखकष्‍टय् छं नं ब्‍वति काःगु खः।”
26 Disse também o rei ao sacerdote Abiatar: Vai para as tuas terras, em Anatot, porque és digno de morte. Entretanto, não te matarei agora, porque levaste a arca do Senhor Javé diante de Davi, meu pai, e compartilhaste todas as suas provações.
27 उकिं सोलोमनं अबियाथारयात परमप्रभुया पुजाहारीया ज्‍यां लिकाल। थुकथं शीलोय् एलीया घरानाया बारे परमप्रभुं धयादीगु वचन पूवन।
27 Salomão destituiu Abiatar de suas funções sacerdotais, cumprindo-se assim a palavra pronunciada por Deus em Silo contra a casa de Heli.
28 थ्‍व खँ योआबयाथाय् थ्‍यन। वं अदोनियाहया पंल्यूगु खः, अब्‍शालोमयागु धाःसा मखु। व परमप्रभुया पालय् बिस्‍युं वन अले वेदीया नेकू ज्‍वनाच्‍वन।
28 Quando chegou esta notícia a Joab, que tinha seguido o partido de Adonias, embora não tivesse seguido o de Absalão, ele fugiu e refugiou-se no tabernáculo do Senhor, agarrando-se aos cornos do altar.
29 योआब बिस्‍युं वनाः परमप्रभुया पालय् वेदीया लिक्‍क च्‍वनाच्‍वंगु दु धइगु खँ सोलोमनं न्‍यन। सोलोमन जुजुं योहोयादाका काय् बनायाहयात आज्ञा बिल, “हुँ, वयात कय्‌काः स्‍या!”
29 Foram dizer ao rei Salomão: Joab refugiou-se no tabernáculo do Senhor, e está junto do altar. Salomão mandou Banaías, filho de Jojada dizendo-lhe: Vai e mata-o.
30 वं परमप्रभुया पालय् दुहां वनाः योआबयात धाल, “जुजुं थथे धयादी, ‘पिहां वा।’”
30 Banaías, chegando ao tabernáculo do Senhor, disse a Joab: O rei ordena que saias daqui. Não saio, respondeu Joab; quero morrer aqui. Banaías foi ao rei e disse-lhe: Eis o que me disse Joab, e o que me respondeu.
31 सोलोमनं धाल, “योआबं धाःथें या। व दुथाय् वेदीया न्‍ह्यःने हे वयात स्‍यानाः थुनाब्‍यु। थुकथं छं योआबं दोष मदुपिं मनूतय्‌त स्‍याःगु दोष जि व जिमि बौया परिवारपाखें चीकाबी।
31 O rei disse-lhe: Faze como ele disse. Mata-o e enterra-o, para que assim se afaste de mim e da casa de meu pai o sangue que ele derramou sem motivo.
32 जिमि बौ दाऊदं मसीकं योआबं निम्‍ह मनू स्‍याःगुलिं परमप्रभुं वयात सजाँय बियादी। योआबं थः स्‍वयाः भिंपिं निम्‍ह स्‍वजापिं मनूत इस्राएलया सेनापति नेरया काय् अबनेर व यहूदाया सेनापति येतेरया काय् अमासायात तरवारं स्‍याःगु खः।
32 O Senhor fará cair esse sangue sobre a sua própria cabeça, porque ele matou, feriu à espada, sem que o soubesse Davi, meu pai, dois homens mais justos e melhores do que ele: Abner, filho de Ner, general do exército de Israel, e Amasa, filho de Jeter, general do exército de Judá.
33 इमिगु हिया दोष योआब व वया सन्‍तानया छेनय् न्‍ह्याबलें दयाच्‍वनेमा। तर दाऊद व वय्‌कःया सन्‍तान, वय्‌कःया परिवार व वय्‌कःया सिंहासनय् परमप्रभु पाखेंया शान्‍ति न्‍ह्याबलें दयाच्‍वनेमा।”
33 O sangue deles recairá para sempre sobre a cabeça de Joab e de sua posteridade; mas a Davi, à sua raça e ao seu trono, dará o Senhor paz para sempre.
34 उकिं यहोयादाया काय् बनायाहं वेदीइ थाहां वनाः योआबयात स्‍यानाबिल, अले मरुभूमिइ वयागु हे जमिनय् वयात थुनाबिल।
34 Banaías, filho de Jojada, voltou ao tabernáculo e feriu de morte a Joab. Sepultaram-no em sua casa, no deserto.
35 जुजुं यहोयादाया काय् बनायाहयात योआबया थासय् सेनापति ल्‍यल, अले अबियाथारया थासय् सादोकयात पुजाहारी ल्‍यल।
35 Em seu lugar pôs o rei à frente do exército Banaías, filho de Jojada, e em lugar de Abiatar, estabeleceu Sadoc como sacerdote.
36 अनंलि जुजुं शिमीयात सःताः धाल, “यरूशलेमय् थःगु छेँ दय्‌काः अन हे च्‍वँ। शहर त्‍वःताः छ गनं वने मते।
36 Depois mandou o rei chamar Semei e disse-lhe: Faze para ti uma casa em Jerusalém e habita aí; dela não sairás para ir aonde quer que seja.
37 गुखुन्‍हु शहर त्‍वःताः किद्रोन खुसिचा छिनावनी उखुन्‍हु छ सी। अथे याःसा छंगु हिया दोष छंगु हे छेनय् लाइ।”
37 No dia em que o fizeres e passares a torrente do Cedron, sabes que serás morto: serás responsável pelo que acontecer.
38 अले शिमीं जुजुयात धाल, “छिं धयादीगु खँ बांलाः। जिमि प्रभु महाराजं थः च्‍यःयात धयादीगु थें जिं याये।” अथे जुयाः शिमी यरूशलेमय् ताःई तक च्‍वन।
38 Semei respondeu ao rei: Está bem; teu servo fará como ordenou o rei, meu senhor. E Semei habitou longo tempo em Jerusalém.
39 तर स्‍वदँ लिपा वया निम्‍ह दास गातया जुजु माकाया काय् आकीशयाथाय् बिस्‍युं वन। थः दासत गातय् दु धइगु खँ शिमीं न्‍यन।
39 Três anos depois, aconteceu que dois escravos de Semei fugiram para junto de Aquis, filho de Maaca, rei de Get. Vieram avisar a Semei, dizendo: Teus escravos estão em Get.
40 अले व गधाया म्‍हय् काठी चिनाः इमित मालेत गातय् आकीशयाथाय् वन। इपिं निम्‍हय्‌सितं लुइकाः शिमीं छेँय् लितहल।
40 Semei levantou-se, selou o jumento e foi ter com Aquis a Get, em busca de seus escravos.
41 शिमी यरूशलेम त्‍वःताः गातय् वंगु सियाः
41 Disseram a Salomão que Semei fora de Jerusalém a Get e estava de volta.
42 सोलोमनं वयात सःताः धाल, “छु जिं छन्‍त परमप्रभुया नामय् पाफय्‌कागु मखु ला? अले छन्‍त जिं ‘गुखुन्‍हु छं मेथाय् वनेत थ्‍व थाय् त्‍वःती उखुन्‍हु छ धात्‍थें सी धकाः ख्‍याच्‍वः बियागु मखु ला?’ अले छिं धयादीगु खँ बांलाः, ‘छिं धाःथें जिं याये धकाः धयागु मखु ला?’
42 O rei chamou-o e disse-lhe: Não te fiz eu jurar em nome de Deus, não te avisei formalmente, dizendo-te que em qualquer dia que saísses para onde quer que fosse, haverias de morrer? E não me respondeste: Está bem; eu compreendi?
43 परमप्रभुया नामय् थम्‍हं पाफःगु व जिगु आज्ञा छं छाय् मानय् मयानागु?”
43 Por que não guardaste tu o juramento do Senhor e a ordem que eu te havia dado?
44 अले जुजुं शिमीयात थथे नं धाल, “जिमि अबु दाऊदयात याःगु फुक्‍क मभिंगु ज्‍या छं लुमंकातःगु दु। उकिया निंतिं आः परमप्रभुं छन्‍त सजाँय बियादीत्‍यंगु दु।
44 Tu sabes, ajuntou o rei, todo o mal que fizeste a Davi, meu pai; tens consciência disso. Por isso o Senhor faz recair a tua malícia sobre a tua cabeça.
45 तर सोलोमन जुजुयात सुवाः दइ अले परमप्रभुया न्‍ह्यःने दाऊदया सिंहासन न्‍ह्याबलें सुरक्षित जुयाच्‍वनी।”
45 O rei Salomão será abençoado e o trono de Davi será consolidado para sempre diante do Senhor.
46 अले जुजुं बनायाहयात आज्ञा बिल। व पिहां वन, अले वं शिमीयात कय्‌काः स्‍यात।
46 Ordenou o rei a Banaías, filho de Jojada, o qual saiu e feriu Semei, e este morreu. E o reino foi consolidado nas mãos de Salomão.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Reis 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.