1 Reis 2

Newar (NEW) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 थः सीत्‍यय्‌काः दाऊदं थःकाय् सोलोमनयात सःताः थ्‍व जिम्‍मा बिल।
1 Quando se aproximava o momento de sua morte, Davi deu as seguintes instruções a seu filho Salomão:
2 “पृथ्‍वीयागु रीति थें जि सीगु ई जुल। उकिं छं थःत बल्‍लाका मिजंम्‍ह मनू जुयाः क्‍यँ।
2 “Vou para onde todos na terra irão algum dia. Seja corajoso e seja homem.
3 परमप्रभु परमेश्‍वरं बियादीगु ज्‍या या। वय्‌कःया लँपुइ हुँ। मोशाया व्‍यवस्‍थाय् च्‍वयातःगु वय्‌कःया विधि, आज्ञा, नियम व आदेशत मानय् या, अले छ न्‍ह्याथाय् वंसां, छं न्‍ह्याःगु ज्‍याय् ल्‍हाः तःसां छ उकी ताःलाइ।
3 Obedeça às ordens do S enhor , seu Deus, e siga os caminhos dele. Guarde os decretos, mandamentos, estatutos e preceitos escritos na lei de Moisés, para que seja bem-sucedido em tudo que fizer e por onde quer que for.
4 छं थथे यात धाःसा परमप्रभुं थथे धयाः जितः बियादीगु बचं पूवंकादी, ‘छं सन्‍तान पहःचहलय् होश याना जुल धाःसा अले जिगु न्‍ह्यःने दुनुगलंनिसें व फुक्‍क प्राणंनिसें विश्‍वास याये बहःम्‍ह जुयाजुल धाःसा छंगु परिवारय् इस्राएलया सिंहासनय् च्‍वनेत छम्‍ह न्‍ह्याबलें दया हे च्‍वनी।’
4 Desse modo, o S enhor manterá a promessa que me fez: ‘Se seus descendentes viverem como devem e me seguirem fielmente de todo o coração e de toda a alma, sempre haverá um deles no trono de Israel’.
5 “सरूयाहया काय् योआबं इस्राएलया निम्‍ह सेनापतित नेरया काय् अबनेर व येतेरया काय् अमासायात स्‍यानाः जितः छु यात, व खँ छं सी हे स्‍यू। लडाइँया इलय् थें शान्‍तिया इलय् नं वं इपिं निम्‍हय्‌सित स्‍यात। व हे हिं थःगु जनी व तुतिया लाकांयात प्‍याकल।
5 “Além disso, você sabe o mal que Joabe, filho de Zeruia, me fez quando assassinou os dois comandantes do exército de Israel, Abner, filho de Ner, e Amasa, filho de Jéter. Ele os matou como se fossem inimigos de guerra, mas era tempo de paz. Assim, manchou seu cinto e sua sandália com sangue inocente.
6 उकिं छं थःगु बुद्धिं ज्‍या या, वयात बुरा जुइके बी मते अले पातालय् याउँक क्‍वहां वनेबी मते।
6 Faça com ele o que lhe parecer melhor, mas não deixe que envelheça e desça à sepultura em paz.
7 “गिलादया बर्जिल्‍लैया काय्‌पिन्‍त धाःसा दयामाया या, इमित छंगु टेबिलय् थःनापं नकि। छिमि दाजु अब्‍शालोमपाखें जि बिस्‍युं जुयाबलय् इपिं जिनापं हे जुल।
7 “Seja bondoso com os filhos de Barzilai, de Gileade. Faça deles convidados permanentes à sua mesa, pois cuidaram de mim quando eu fugia de seu irmão Absalão.
8 “अले छनापं दुम्‍ह बहूरीमया बेन्‍यामीनी गेराया काय् शिमीयात लुमंका ति। जि महनोमय् वनाबलय् वं जितः तसकं सराः ब्‍यूगु खः। व यर्दन खुसि सिथय् जितः नापलाः वःबलय् जिं ‘छन्‍त तरवारं स्‍याये मखु’ धकाः जिं परमप्रभुया नामय् पाफयागु खः।
8 “E lembre-se de Simei, filho de Gera, de Baurim, da tribo de Benjamim. Ele lançou contra mim uma terrível maldição quando fui a Maanaim. Quando ele desceu ao meu encontro no rio Jordão, jurei pelo S enhor que não o mataria.
9 तर छं वयात सजाँय मब्‍यूसें त्‍वःते मते। छ बुद्धि दुम्‍ह मनू खः, वयात छु यायेमाः व छं बांलाक सी। वयागु तुयुगु सँ पातालय् हिनापं वनेमाः।”
9 Contudo, esse juramento não o torna inocente. Você é um homem sábio e saberá providenciar para ele uma morte sangrenta em sua velhice”.
10 अले दाऊद थः पुर्खात थें सित, वयात दाऊदया शहरय् थुन।
10 Então Davi morreu e foi sepultado na Cidade de Davi com seus antepassados.
11 हेब्रोनय् न्‍हय्‌दँ व यरूशलेमय् स्‍विस्‍वदँ यानाः वं इस्राएलय् पिइदँ तक शासन यात।
11 Reinou por quarenta anos sobre Israel: sete em Hebrom e 33 em Jerusalém.
12 सोलोमन थः अबु दाऊदया सिंहासनय् च्‍वन। वयागु शासन बल्‍लाक पलिस्‍था जुल।
12 Salomão se sentou no trono de seu pai, Davi, e seu reinado foi firmemente estabelecido.
13 हग्‍गीतया काय् अदोनियाह सोलोमनया मां बतशेबायाथाय् वल। बतशेबां वयात न्‍यन, “छु छ बांलाःगु मति तयाः वयागु खः ला?”
13 Certo dia, Adonias, filho de Hagite, foi falar com Bate-Seba, mãe de Salomão. Ela lhe perguntou: “Você vem em paz?”. “Sim, venho em paz”, disse ele.
14 वं अज्‍ज थथे धाल, “जिं छितः छता खँ धायेमाःगु दु।”
14 “Na verdade, tenho um favor a lhe pedir.” “O que é?”, perguntou ela.
15 अदोनियाहं धाल, “थ्‍व राज्‍य जिगु खः धकाः छिं सि हे स्‍यू। इस्राएलयापिं फुक्‍क मनूतय्‌सं जि जुजु जुइ धकाः बिचाः याःगु खः। तर फुक्‍क खँ अःखः जुल। राज्‍य जिमि किजायागु जुल। छाय्‌धाःसा परमप्रभुयागु इच्‍छा थ्‍व हे खः।
15 Ele respondeu: “Como você sabe, o reino era meu por direito; todo o Israel esperava que eu fosse o próximo rei. Mas a situação mudou e o reino foi para meu irmão, pois o S enhor quis assim.
16 आः जिं छितः छगू बिन्‍ति याये, म्‍हां धयादी मते।”
16 Agora, tenho apenas uma coisa a lhe pedir. Por favor, não deixe de me atender”. “O que você quer?”, perguntou ela.
17 वं धाल, “जुजु सोलोमनं छिं धयादीगु खँ म्‍हां धयादी मखु धकाः जिं स्‍यू, जिं शूनम्‍मी अबीशगयात ब्‍याहा याये दयेमा धकाः सोलोमन जुजुयात बिन्‍ति यानाबियादिसँ।”
17 Ele disse: “Fale em meu favor ao rei Salomão, pois sei que ele a atenderá. Peça que ele permita que eu me case com Abisague, a jovem de Suném”.
18 बतशेबां लिसः बिल, “ज्‍यू, छंगु निंतिं जिं जुजुलिसें खँ ल्‍हानाबी।”
18 “Está bem”, respondeu Bate-Seba. “Vou falar com o rei por você.”
19 उकिं अदोनियाहया निंतिं खँ ल्‍हानाबीत बतशेबा जुजुयाथाय् वन। जुजु वयात लसकुस यायेत दन, अले वयात भागियानाः सिंहासनय् च्‍वन। थः मांया निंतिं छगू सिंहासन काय्‌के छ्वल, अले व जुजुया जवपाखे च्‍वन।
19 Então Bate-Seba foi até o rei Salomão para falar com ele sobre o pedido de Adonias. O rei se levantou do trono para recebê-la e se curvou diante dela. Depois que o rei voltou a sentar-se, ordenou que trouxessem um trono para sua mãe, e ela se sentou à sua direita.
20 वं धाल, “जिं छन्‍त छगू चिधंगु बिन्‍ति यायेमाःगु दु। म्‍हां धाये मते।”
20 “Tenho um pequeno pedido a lhe fazer”, disse ela. “Espero que não deixe de me atender.” “O que é, minha mãe?”, perguntou ele. “Eu não recusaria um pedido seu.”
21 वं धाल, “शूनम्‍मी अबीशगया ब्‍याहा छिमि दाजु अदोनियाहलिसें यानाब्‍यु।”
21 Ela respondeu: “Permita que seu irmão Adonias se case com Abisague, a jovem de Suném”.
22 जुजु सोलोमनं थः मांयात लिसः बिल, “अदोनियाहया निंतिं छिं छाय् शूनम्‍मी अबीशगयात हे फ्‍वनादीयागु? छिं वयागु निंतिं राज्‍य हे फ्‍वनादीगु जूसा नं ज्‍यूगु नि! व जिमि दाजु खः, अले अबियाथार पुजाहारी व सरूयाहया काय् योआबं वयागु पंलीगु दु धकाः छिं स्‍यू।”
22 “Como pode me pedir que entregue Abisague a Adonias?”, disse o rei Salomão. “Peça de uma vez que eu dê o reino para ele! Sabe bem que ele é meu irmão mais velho e que conta com o apoio do sacerdote Abiatar e de Joabe, filho de Zeruia.”
23 अले सोलोमन जुजुं परमप्रभुया नामय् पाफयाः धाल, “थ्‍व बिन्‍तिया निंतिं अदोनियाहं थःगु ज्‍यान बी म्‍वाल धाःसा परमेश्‍वरं जिलिसें बांमलाःगु व्‍यवहार यानादीमा!
23 Então o rei Salomão fez um juramento diante do S enhor : “Que Deus me castigue severamente se Adonias não tiver selado seu destino com esse pedido.
24 आः जितः जिमि अबु दाऊदया सिंहासनय् तयादीम्‍ह व थःगु बचंकथं जिगु वंश थापं यानादीम्‍ह म्‍वानाच्‍वनादीम्‍ह परमप्रभुया नामय् जिं धाये, थौं हे अदोनियाहयात स्‍यायेगु जुइ!”
24 O S enhor me confirmou e me colocou no trono de meu pai, Davi, e estabeleceu minha dinastia como prometeu. Portanto, tão certo como vive o S enhor , Adonias morrerá ainda hoje!”.
25 अथे जुयाः जुजु सोलोमनं यहोयादाया काय् बनायाहयात आज्ञा बिल, वं वनाः अदोनियाहयात स्‍यानाबिल।
25 E o rei Salomão ordenou a Benaia, filho de Joiada, que atacasse Adonias, e ele foi morto.
26 अबियाथार पुजाहारीयात जुजुं धाल, “छ अनातोत गामय् थःगु छेँय् हुँ। छ स्‍यायेमाःम्‍ह खः, अय्‌नं जिं आः छन्‍त स्‍याये मखुनि। छाय्‌धाःसा छं जिमि अबु दाऊदया न्‍ह्यःने परमप्रभुया सनू क्‍वबीगु खः, अले वय्‌कःया फुक्‍क दुःखकष्‍टय् छं नं ब्‍वति काःगु खः।”
26 Depois, o rei disse ao sacerdote Abiatar: “Volte para sua casa em Anatote. Você merece morrer, mas não o matarei hoje, pois você carregou a arca do S enhor Soberano para meu pai, Davi, e o acompanhou em todas as dificuldades dele”.
27 उकिं सोलोमनं अबियाथारयात परमप्रभुया पुजाहारीया ज्‍यां लिकाल। थुकथं शीलोय् एलीया घरानाया बारे परमप्रभुं धयादीगु वचन पूवन।
27 Então Salomão depôs Abiatar de seu cargo de sacerdote do S enhor e, desse modo, cumpriu a profecia do S enhor em Siló a respeito dos descendentes de Eli.
28 थ्‍व खँ योआबयाथाय् थ्‍यन। वं अदोनियाहया पंल्यूगु खः, अब्‍शालोमयागु धाःसा मखु। व परमप्रभुया पालय् बिस्‍युं वन अले वेदीया नेकू ज्‍वनाच्‍वन।
28 Essas notícias chegaram até Joabe. Embora não houvesse apoiado a revolta de Absalão, ele tinha dado seu apoio a Adonias. Por isso, fugiu para a tenda sagrada do S enhor e se agarrou às pontas do altar.
29 योआब बिस्‍युं वनाः परमप्रभुया पालय् वेदीया लिक्‍क च्‍वनाच्‍वंगु दु धइगु खँ सोलोमनं न्‍यन। सोलोमन जुजुं योहोयादाका काय् बनायाहयात आज्ञा बिल, “हुँ, वयात कय्‌काः स्‍या!”
29 Salomão soube disso e enviou Benaia, filho de Joiada, para executá-lo.
30 वं परमप्रभुया पालय् दुहां वनाः योआबयात धाल, “जुजुं थथे धयादी, ‘पिहां वा।’”
30 Benaia foi à tenda sagrada do S enhor e disse a Joabe: “O rei ordena que você saia!”. “Não”, respondeu Joabe. “Vou morrer aqui.” Então Benaia voltou ao rei e lhe contou o que Joabe tinha dito.
31 सोलोमनं धाल, “योआबं धाःथें या। व दुथाय् वेदीया न्‍ह्यःने हे वयात स्‍यानाः थुनाब्‍यु। थुकथं छं योआबं दोष मदुपिं मनूतय्‌त स्‍याःगु दोष जि व जिमि बौया परिवारपाखें चीकाबी।
31 “Faça o que ele diz”, respondeu o rei. “Mate-o ali, junto ao altar, e sepulte-o. Assim, removerá de mim e da família de meu pai a culpa pelos crimes injustificados que Joabe cometeu.
32 जिमि बौ दाऊदं मसीकं योआबं निम्‍ह मनू स्‍याःगुलिं परमप्रभुं वयात सजाँय बियादी। योआबं थः स्‍वयाः भिंपिं निम्‍ह स्‍वजापिं मनूत इस्राएलया सेनापति नेरया काय् अबनेर व यहूदाया सेनापति येतेरया काय् अमासायात तरवारं स्‍याःगु खः।
32 O S enhor o punirá por sua culpa no assassinato de dois homens mais justos e melhores que ele. Sem que meu pai soubesse, Joabe matou Abner, filho de Ner, comandante do exército de Israel, e Amasa, filho de Jéter, comandante do exército de Judá.
33 इमिगु हिया दोष योआब व वया सन्‍तानया छेनय् न्‍ह्याबलें दयाच्‍वनेमा। तर दाऊद व वय्‌कःया सन्‍तान, वय्‌कःया परिवार व वय्‌कःया सिंहासनय् परमप्रभु पाखेंया शान्‍ति न्‍ह्याबलें दयाच्‍वनेमा।”
33 Que o sangue deles recaia sobre Joabe e seus descendentes para sempre, e que o S enhor conceda paz a Davi, seus descendentes, sua dinastia e seu trono para sempre!”
34 उकिं यहोयादाया काय् बनायाहं वेदीइ थाहां वनाः योआबयात स्‍यानाबिल, अले मरुभूमिइ वयागु हे जमिनय् वयात थुनाबिल।
34 Benaia, filho de Joiada, voltou à tenda sagrada e matou Joabe, que foi sepultado em sua casa no deserto.
35 जुजुं यहोयादाया काय् बनायाहयात योआबया थासय् सेनापति ल्‍यल, अले अबियाथारया थासय् सादोकयात पुजाहारी ल्‍यल।
35 Então o rei nomeou Benaia, filho de Joiada, comandante do exército em lugar de Joabe, e o sacerdote Zadoque em lugar de Abiatar.
36 अनंलि जुजुं शिमीयात सःताः धाल, “यरूशलेमय् थःगु छेँ दय्‌काः अन हे च्‍वँ। शहर त्‍वःताः छ गनं वने मते।
36 Depois, o rei mandou chamar Simei e lhe disse: “Construa uma casa em Jerusalém e more aqui. Não dê um passo fora da cidade para ir a qualquer outro lugar.
37 गुखुन्‍हु शहर त्‍वःताः किद्रोन खुसिचा छिनावनी उखुन्‍हु छ सी। अथे याःसा छंगु हिया दोष छंगु हे छेनय् लाइ।”
37 No dia em que sair e atravessar o vale de Cedrom, certamente morrerá e será responsável por sua própria morte”.
38 अले शिमीं जुजुयात धाल, “छिं धयादीगु खँ बांलाः। जिमि प्रभु महाराजं थः च्‍यःयात धयादीगु थें जिं याये।” अथे जुयाः शिमी यरूशलेमय् ताःई तक च्‍वन।
38 Simei respondeu: “Sua sentença é justa; farei o que meu senhor, o rei, ordena”. E Simei morou em Jerusalém durante muito tempo.
39 तर स्‍वदँ लिपा वया निम्‍ह दास गातया जुजु माकाया काय् आकीशयाथाय् बिस्‍युं वन। थः दासत गातय् दु धइगु खँ शिमीं न्‍यन।
39 Três anos mais tarde, porém, dois escravos de Simei fugiram para a casa de Aquis, filho de Maaca, rei de Gate. Quando alguém disse a Simei onde eles estavam,
40 अले व गधाया म्‍हय् काठी चिनाः इमित मालेत गातय् आकीशयाथाय् वन। इपिं निम्‍हय्‌सितं लुइकाः शिमीं छेँय् लितहल।
40 ele selou um jumento e foi até Gate procurá-los. Ao encontrá-los, levou-os de volta a Jerusalém.
41 शिमी यरूशलेम त्‍वःताः गातय् वंगु सियाः
41 Salomão soube que Simei tinha saído de Jerusalém, ido a Gate e voltado.
42 सोलोमनं वयात सःताः धाल, “छु जिं छन्‍त परमप्रभुया नामय् पाफय्‌कागु मखु ला? अले छन्‍त जिं ‘गुखुन्‍हु छं मेथाय् वनेत थ्‍व थाय् त्‍वःती उखुन्‍हु छ धात्‍थें सी धकाः ख्‍याच्‍वः बियागु मखु ला?’ अले छिं धयादीगु खँ बांलाः, ‘छिं धाःथें जिं याये धकाः धयागु मखु ला?’
42 O rei mandou chamá-lo e perguntou: “Não o fiz jurar pelo S enhor e não o adverti de que não fosse a lugar algum, pois do contrário certamente morreria? E você respondeu: ‘Sua sentença é justa; farei o que ordena’.
43 परमप्रभुया नामय् थम्‍हं पाफःगु व जिगु आज्ञा छं छाय् मानय् मयानागु?”
43 Então por que não manteve o juramento ao S enhor e não obedeceu à minha ordem?”.
44 अले जुजुं शिमीयात थथे नं धाल, “जिमि अबु दाऊदयात याःगु फुक्‍क मभिंगु ज्‍या छं लुमंकातःगु दु। उकिया निंतिं आः परमप्रभुं छन्‍त सजाँय बियादीत्‍यंगु दु।
44 O rei também disse a Simei: “Certamente você se lembra de todas as maldades que fez a meu pai, Davi. Que o S enhor faça esse mal recair sobre sua cabeça.
45 तर सोलोमन जुजुयात सुवाः दइ अले परमप्रभुया न्‍ह्यःने दाऊदया सिंहासन न्‍ह्याबलें सुरक्षित जुयाच्‍वनी।”
45 Mas que eu, o rei Salomão, receba as bênçãos do S enhor e que sempre haja um descendente de Davi neste trono na presença do S enhor ”.
46 अले जुजुं बनायाहयात आज्ञा बिल। व पिहां वन, अले वं शिमीयात कय्‌काः स्‍यात।
46 Então, por ordem do rei, Benaia, filho de Joiada, levou Simei para fora e o matou. Assim, o reino de Salomão foi firmemente estabelecido.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Reis 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.