1 Crônicas 21
Newar (NEW) vs NTLH
1 शैतान इस्राएलया विरोधी जुल। उकिं वं इस्राएलया मनूत ल्याः खायेगु ज्या यायेत दाऊदयात ग्वाकल।
1 Satanás quis criar problemas para o povo de Israel e por isso levou Davi a fazer uma contagem do povo.
2 दाऊदं योआब व थः सेनाया कप्तानतय्त थथे धाल, “फुक्क इस्राएल देशय् दच्छिनय् च्वंगु बेर्शेबा शहरंनिसें उत्तरय् दान तक हुँ, मनूत ल्याः खानाः जितः धा। अले इपिं ग्वःम्ह दु धकाः जिं सीके फइ।”
2 Davi deu a Joabe e aos outros oficiais a seguinte ordem: — Vão por toda a terra de Israel, desde o Norte até o Sul, e façam a contagem do povo. Eu quero saber quantos somos.
3 योआबं लिसः बिल, “परमप्रभुं इस्राएलयापिं मनूतय्त सछिदुगं अप्वः दय्काबीमा। महाराज, उपिं सकलें छसपोलया प्रजा, मखु ला? छिं छाय् थथे यानादीगु? छिं इस्राएलय् छाय् दोष हयादीगु?”
3 Mas Joabe respondeu: — Que o
4 अय्नं जुजु दाऊदं थःगु बिचाः महीकू। जुजुं धाःथें हे योआबं यायेमाल। अले योआब वनाः इस्राएल न्यंक चाःहिलाः मनूत ल्याः खानाः यरूशलेमय् लिहां वल।
4 Mas o rei fez com que Joabe obedecesse à sua ordem. Então Joabe saiu, viajou por toda a terra de Israel e depois voltou para Jerusalém.
5 अले योआबं सेनाय् ज्या यायेफुपिं ग्वःम्ह मनू दु धकाः जुजुयात कन। सिपाइँ जुयाः ज्या यायेफुपिं मिजंत इस्राएलय् झिंछगू लाख व यहूदाय् प्यंगू लाख व न्हयेद्वः मनूत दु।
5 Ele informou ao rei Davi que o total de homens capazes para o serviço militar era o seguinte: um milhão e cem mil em Israel e quatrocentos e setenta mil em Judá.
6 तर योआबं लेवी व बेन्यामीनीतय्त ल्याः मखाः। छाय्धाःसा वयात जुजु दाऊदया थ्व आज्ञा तसकं मयः।
6 Mas Joabe desaprovava a ordem do rei e por isso não fez a contagem nas tribos de Levi e Benjamim.
7 परमेश्वरयाःगु मिखाय् नं दाऊदं मभिंगु ज्या याःगु दु, उकिं परमेश्वरं इस्राएलयात सजाँय बियादिल।
7 O que foi feito desagradou a Deus, e por isso ele castigou o povo de Israel.
8 अले दाऊदं परमेश्वरयात धाल, “जिं थथे यानाः तःधंगु पाप यानागु दु। आः जितः क्षमा यानादिसँ धकाः बिन्ति याये। जिं मूर्ख ज्या यानागु दु।”
8 Então Davi disse: — Ó Deus, eu cometi um pecado terrível quando mandei contar o povo. Por favor, perdoa-me! O que fiz foi uma loucura.
9 अले परमप्रभुं दाऊदया अगमवक्ता गादयात थथे धयादिल,
9 Então o Senhor Deus disse a Gade, o profeta de Davi:
10 “वनाः दाऊदयात धा, ‘परमप्रभुं थथे धयादी, छंगु न्ह्यःने स्वंगू खँ तये, जिं छंगु विरोधय् ज्या यायेत छं उकी मध्ये छगू ल्य!’”
10 — Vá e diga a Davi que eu dou a ele o direito de escolher uma de três coisas; aquilo que ele escolher eu farei. — Você pode escolher uma destas três coisas: três anos de fome, três meses fugindo dos exércitos dos seus inimigos ou três dias nos quais o
11 अले गादं दाऊदयात वनाः धाल, “परमप्रभुं थथे धयादी, छन्त छु यः व ल्यः,
11 — ausente —
12 स्वंगू दँया अनिकाल, वा स्वला तक शत्रुतपाखें बिस्युं जुयेगु, वा स्वन्हु तक देशय् परमप्रभुया तरवार, अर्थात इस्राएलय् महामारी जुइगु अले परमप्रभुया दूतं इस्राएल देशया फुक्क थासय् नाश यानाच्वनीगु। आः जिं थःत छ्वयाहयादीम्हय्सित छु लिसः बीगु खः व छिं क्वःछिनादिसँ।”
12 — ausente —
13 दाऊदं गादयात धाल, “जि तसकं आपतय् लाःगु दु। जितः परमप्रभुया ल्हातय् हे लाके ब्यु। छाय्धाःसा वय्कः तसकं दयादुम्ह खः। तर जि मनूतय्गु ल्हातय् लाये म्वाःलेमा।”
13 Davi respondeu: — Estou desesperado; porém não quero ser castigado por homens. Que o próprio
14 उकिं परमप्रभुं इस्राएल न्यंकं छगू महामारी छ्वयाहयादिल। अले इस्राएलयापिं न्हयेद्वः (७०,०००) मनूत सित।
14 Então Deus mandou que uma peste caísse sobre o povo de Israel, e morreram setenta mil israelitas.
15 अले परमेश्वरं यरूशलेम नाश यायेत छम्ह स्वर्गदूत छ्वयाहयादिल। तर वं व नाश यायेत्यंबलय् परमप्रभुं व खनाः उगु नाशपाखें थःगु मन हिकाः उपिं नाश याःवःपिं स्वर्गदूतय्त धयादिल, “आः गात! छंगु ल्हाः दीकि अबलय् उपिं स्वर्गदूत यबूसी अरौनाया खलाया लिक्क दनाच्वंगु खः।”
15 Depois mandou um anjo para destruir a cidade de Jerusalém, mas mudou de ideia e disse ao anjo: — Pare! Já chega! O anjo do
16 च्वय् स्वःबलय् दाऊदं परमप्रभुया स्वर्गदूतयात स्वर्ग व पृथ्वीया दथुइ थःगु नांगा तरवार ज्वनाः यरूशलेमयात नाश यायेत तयार जुयाच्वंगु खन। अले दाऊद व थकालित भांग्रा फिनाः बँय् भ्वसुल।
16 Davi olhou e viu o anjo no ar, segurando a sua espada, pronto para destruir Jerusalém. Então Davi e os líderes do povo, todos eles vestindo roupas feitas de pano grosseiro, ajoelharam-se e encostaram o rosto no chão.
17 अले दाऊदं परमेश्वरयात धाल, “मनूतय्त ल्याः खायेगु लागि आज्ञा बियाम्ह जि खः। पाप यानाम्ह जि खः। द्वंकाम्ह जि खः। बिचरा फैतय्सं छु याःगु दु धकाः? हे परमप्रभु जिमि परमेश्वर, जि व जिमि परिवारयात सजाँय बियादिसँ अय्नं थ्व विपत्ति छिकपिनि मनूतय्के मलायेमा।”
17 Aí Davi orou assim: — Ó Deus, fui eu que errei. Fui eu quem mandou fazer o recenseamento. O que foi que essa pobre gente fez? Ó
18 अले परमप्रभुया दूतं गादयात दाऊदयात यबूसी अरौनाया खलाय् वनाः परमप्रभुया निंतिं छगू वेदी दय्केत आज्ञा ब्यू धकाः धाल।
18 Então o anjo do Senhor disse a Gade que mandasse Davi construir um altar para Deus no terreiro de malhar cereais que pertencia a Araúna.
19 दाऊदं परमप्रभुया उजं मानय् यात अले गादं धाःथें थाहां वन।
19 Davi obedeceu à ordem do Senhor e foi, como Gade lhe tinha dito.
20 उबलय् अरौना व वया प्यम्ह काय्पिं थःगु खलाय् छ्व दायाच्वंगु खः। इमिसं स्वर्गदूतयात खंबलय् प्यम्ह काय्पिं सुलेत बिस्युं वन।
20 Ali, no terreiro, Araúna e os seus quatro filhos estavam malhando trigo. Quando viram o anjo, os filhos fugiram e se esconderam.
21 भचा लिपा अन दाऊद थ्यंकः वल, अरौनां जुजुयात खनेवं खला त्वःता वल अले बँय् छ्यं भ्वसुलाः दाऊदयात भागि यात।
21 Ao ver Davi chegando, Araúna saiu do terreiro, ajoelhou-se e encostou o rosto no chão.
22 दाऊदं वयात धाल, “छं जितः छंगु खला म्यु, थ्व महामारी पनेत अन परमप्रभुया निंतिं छगू वेदी दय्के। जिं छन्त उकियागु पूरा मू बी।”
22 Então Davi lhe disse: — Quero que você me venda o seu terreiro de malhar cereais a fim de que eu construa nele um altar para Deus, o
23 अरौनं दाऊदयात धाल, “महाराज, कयादिसँ! छितः छु याये मास्ति वः, व यानादिसँ। जिं छितः होमबलिया लागि द्वहंत, छ्वय्केगु लागि थुपिं छ्व दायेगु सिँपौत व अन्नबलिया निंतिं छ्व बी। जिं थ्व फुक्क छितः बी।”
23 Araúna disse: — Fique com o terreiro e faça com ele o que quiser. Aqui estão estes bois para serem queimados em
24 तर जुजुं वयात लिसः बिल, “मखु, जिं छन्त पूरा मू बी। छंगु सामान कयाः सितिकं लाःगु सामानं परमप्रभुयात होमबलि छायेगु मखु।”
24 Mas Davi respondeu: — Isso não! Eu pagarei o preço justo. Não vou dar como oferta ao
25 अले वं अरौनायात व खलाया लागि खुसः लुँया धिबा बिल।
25 E pagou a Araúna quase sete quilos de ouro pelo terreiro.
26 अन वं परमप्रभुया निंतिं छगू वेदी दय्काः होमबलि व मेलबलि छायाः तसलं परमप्रभुया नां कयाः प्रार्थना यात। अले परमप्रभुं स्वर्गं होमबलिया वेदीइ मि छ्वयाहयाः लिसः बियादिल।
26 Então construiu ali um altar para Deus e ofereceu sacrifícios que foram completamente queimados e ofertas de paz. Ele orou, e Deus respondeu, mandando fogo do céu para queimar os sacrifícios que estavam no altar.
27 परमप्रभुं स्वर्गदूतयात थःगु ल्हातय् दुगु तरवार दापय् तयेत आज्ञा बियादिल, अले स्वर्गदूतं अथे हे यात।
27 O Senhor Deus mandou que o anjo colocasse a sua espada na bainha, e ele obedeceu.
28 उबलय् परमप्रभुं थःत यबूसी अरौनाया खलाय् लिसः बियादीगु दाऊदं खन, उकिं दाऊदं अन पशुत बां बिल।
28 Naquele instante Davi entendeu que Deus havia respondido à sua oração e por isso ofereceu sacrifícios no altar do terreiro de malhar cereais.
29 मरुभूमिइ मोशां दय्कूगु नापलायेगु पाल व होमबलिया वेदी उबलय् तक गिबोनया आराधना यायेगु थासय् हे दुगु जुयाच्वन।
29 Naquele tempo a Tenda da Presença de Deus , que Moisés havia feito no deserto, e o altar onde os sacrifícios eram queimados ainda estavam no lugar de adoração que ficava em Gibeão.
30 तर दाऊद परमेश्वरयात आराधना यायेत अन वनेमफु, छाय्धाःसा परमप्रभुया स्वर्गदूतया तरवार खनाः व तसकं ग्याः।
30 Mas Davi não podia ir até lá para adorar a Deus porque estava com medo da espada do anjo do Senhor .
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Crônicas 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.