Mateus 16
ncr (NCR) vs NTLH
1 Bafalashii bɛ Basadushii ja bo to fɛ Jiso le ki bo moŋ wu, bo mo bo jɛmɛ lɛ wu ge fiɛɛ fì duunyi bvuŋga bvù ja fɛwe.
1 Alguns fariseus e alguns saduceus foram falar com Jesus. Eles queriam alguma prova contra ele e por isso pediram que ele fizesse um milagre para mostrar que o seu poder vinha mesmo de Deus.
2 Jiso chvuu bo le lɛ, “Ge doo nyume sege juu seele kibvulɛ yɛɛde lo, bɛŋ du lɛ, ‘Akfuuŋ bude wo joŋ’, nje bɛŋ le bɛŋ yɛŋ lɛ kibvulɛ yɛɛde lo.
2 Mas Jesus respondeu:
3 Ge doo nyume sege juu saane, kibvulɛ yɛɛde, kimbɛ shugɛ, bɛŋ du lɛ, ‘Nfuŋ lé wu fê abɛŋ’, nje bɛŋ le bɛŋ yɛŋ kibvulɛ yɛɛde kimbɛ shugɛ. Bɛŋ kee ki bɛŋ jîŋɛ kibvulɛ bɛŋ mo bɛŋ kɛɛ no akfuuŋ lé a nyûme, geenɛ bɛŋ ya kee gɛ banjiŋɛ ba mwɛɛ mù kooshi yi kife kinɛ le duunyi gɛ nje la?
3 E, de manhã, cedo, dizem: “Vai chover porque o céu está vermelho-escuro.” Olhando o céu, vocês sabem como vai ser o tempo. E como é que não sabem explicar o que querem dizer os sinais desta época?
4 Kiŋgogɛ kì befe kinɛ kì le ki chinɛ wa Nyo le ki tu njɛ kwɛse wu kinjikuu, ki goone fiɛɛ fì duunyi bvuŋga bvu jade fɛwe. Gɛ taŋlo ndunyɛ fiɛɛ ki le, fede fi muh wu ntuŋ wu Nyo wù Jona gɛ.” No wu jɛmɛ noo wu mo wu chinɛ bo le wu ja wu gɛɛne.
4 Como o povo de hoje é mau e sem fé! Vocês estão me pedindo um milagre, mas o milagre de Jonas é o único sinal que lhes será dado. Então ele saiu e foi embora.
5 Booŋ ba Jiso ba ŋgoo doo bo fɛsɛ wuŋ kwege bo yɛŋ lɛ bo le bo daayɛ ki bo jo blɛd.
5 Quando os discípulos atravessaram para o lado leste do lago, esqueceram de levar pão.
6 Jiso jɛmɛ bo le lɛ, “Bɛŋ yɛ̂ne, bɛŋ ka jode kife yi kinshilɛ ki Bafalashii mo ki Basadushii le.”
6 Jesus disse:
7 Booŋ be ba ŋgoo mo bo kɛ bo jɛme lɛbolɛbo kune fiɛɛ fiyu, bo duu lɛ, “Wu jɛme kinshilɛ kinɛ nɛ nje besabɛŋ baaŋ to gɛ bɛ blɛd gɛ.”
7 Aí os discípulos começaram a dizer uns aos outros: — Ele está dizendo isso porque não trouxemos pão.
8 Jiso kɛɛ fiɛɛ fì bo jɛme kune fi wu mo wu jɛmɛ lɛ, “O oo bamii ba mbɛmɛ wù shige banɛ! Bɛŋ jɛme lɛbɛŋlɛbɛŋ kune blɛd wù bɛŋ baaŋ kɛme gɛ nje la?
8 Jesus ouviu o que eles estavam dizendo e perguntou:
9 Bɛŋ baaŋ mwɛɛ le a yɛŋ gɛ? Gɛ bɛŋ kwaji chefe yi blɛd yishɛŋ yì bamii chi ji banchvuge batɛŋ gɛ? Bimbɛge bì bɛŋ chi baanyɛ chi bee ŋkáa yimiɛɛ?
9 Ainda não entenderam? Não lembram dos cinco pães que eu parti para cinco mil homens? Quantos cestos vocês encheram?
10 Gɛ bɛŋ ka kwaji tɛ chefe yi blɛd yì bvusooshwi yì bamii chi ji banchvuge banɛh gɛ? Bɛŋ chi bɛŋ baanyɛ bimbɛge bu ŋkáa yimiɛɛ?
10 E aqueles sete pães para quatro mil homens? Quantos cestos vocês encheram?
11 Ge la lɛ bɛŋ baaŋ kɛɛ gɛ lɛ njɛme nyu kune blɛd gɛ? Ŋka njɛme gɛh lɛ bɛŋ jôde kife kune kinshilɛ ki Bafalashii bɛ Basadushii.”
11 Vocês não entendem que eu não estou falando a respeito de pães? Tenham cuidado com o fermento dos fariseus e dos saduceus!
12 No wu jɛme noo bo mo bo kɛɛ lɛ gɛ wu jɛme lɛ bo jode kife nyu kune kinshilɛ kì ba toji blɛd yu gɛ, lɛ wu jɛme nyu kune n'yɛyɛ wu Bafalashii bɛ Basadushii.
12 Então os discípulos entenderam que ele não estava dizendo que tivessem cuidado com o fermento usado no pão, mas com os ensinamentos dos fariseus e dos saduceus.
13 Jiso gɛ̀ gɛɛŋ wu bu kimbe ki woŋ wù Kasalia wu Filibi le, wu ja wu biih booŋ be ba ŋgoo le lɛ, “Bamii duu lɛ muh wù jee che le Mwamuh le yɛɛŋ?”
13 Jesus foi para a região que fica perto da cidade de Cesareia de Filipe. Ali perguntou aos discípulos:
14 Bo chvuu wu le lɛ, “Bamii bamu duu lɛ wo le Joŋ Nlesɛajoo, bamu lɛ le Alaja, bamu duu lɛ wo le Yɛlimia kɛnɛ muh wu ntuŋ wu Nyo wumu.”
14 Eles responderam: — Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros, que é Jeremias ou algum outro
15 Wu biih bo le lɛ, “Bɛŋ duu fiena lɛ nle yɛɛŋ?”
15 — E vocês? Quem vocês dizem que eu sou? — perguntou Jesus.
16 Samoŋ Bita chvuu lɛ, “Wo le Mbvusɛ wù Nyo gɛ̀ ka wu le Mwa Nyo, Nyo wù kɛme kinche.”
16 Simão Pedro respondeu: — O senhor é o
17 Jiso chvuu wu le lɛ, “Samoŋ mwa Jona, Nyo le wu buu wo, nje gɛ finɛ sɛŋe muh wu wuŋ wo le gɛ, sɛŋe chii wù le fɛwe wo le.
17 Jesus afirmou:
18 Ntu jɛme wo le lɛ wo le Bita,le yi kimbaaŋ kinɛ le kì nlé ŋgê njooŋ kintaashɛ kaŋ ki bamii ba mbɛmɛ yu. Gɛ bvuŋga bvu woŋ wu baŋkfu taŋlo bvu yu bvu ya kintaashɛ kiyu gɛ.
18 Portanto, eu lhe digo: você é Pedro, e sobre esta pedra construirei a minha Igreja, e nem a morte poderá vencê-la.
19 Nlé nnyâ biŋgwenyɛ bi bvunfoŋ bvù fɛwe wo le. Fiɛɛ fì wo le wo kaaŋ fɛkuu fɛnɛ, tu ba le ba kaaŋ wa fɛwe. Fiɛɛ fì wo le wo faanyɛ fɛkuu fɛnɛ, tu ba le ba faanyɛ wa fɛwe.”
19 Eu lhe darei as chaves do
20 No Jiso jɛmɛ noo, wu mo wu chiisɛ lo booŋ be ba ŋgoo le lɛ keefɛ bo môŋ bo sɛ̂ɛŋ muh le lɛ wu le Mbvusɛ wù Nyo gɛ̀ ka gɛ.
20 Então Jesus ordenou que os discípulos não contassem a ninguém que ele era o Messias.
21 Kɛge yi kife kɛɛ le, Jiso mo wu kɛ wu duunyi booŋ be ba ŋgoo le lɛ wu kɛme ki wu gɛ̂ɛŋ gɛh Yɛlusalɛm. Wu gɛɛŋ wu yɛŋ baŋgɛ ba duude chiaaŋ yi bamii ba sage woŋ bɛ bachiji kintanyɛ ba baaŋ baaŋ mo bamii ba duunyi banchi ba Nyo. Bo mo bo yuuyɛ wu, aju atade wu kaasɛ wu bu yi kwe le.
21 Daí em diante, Jesus começou a dizer claramente aos discípulos: — Eu preciso ir para Jerusalém, e ali os líderes judeus, os chefes dos sacerdotes e os
22 Bita mo wu jo wu bɛ wu kɛŋsɛ. Wu mo wu kɛ wu wame wu yi fiɛɛ fiyu le, wu duu lɛ, “Tada, Nyo ŋgaŋsɛ. Gɛ finɛ fiɛɛ nyu fi yu fi kooshɛ bɛ wo gɛ.”
22 Então Pedro o levou para um lado e começou a repreendê-lo, dizendo: — Que Deus não permita! Isso nunca vai acontecer com o senhor!
23 Jiso kaasɛ ye wu jɛmɛ Bita le lɛ, “Ja a mɛ jiŋ Sataŋ! Wo jeese lo mɛ nje gɛ wo lɛme yi kimbe ki Nyo le gɛ. Wo lɛme nyu yi ki muh wu wuŋ le.”
23 Jesus virou-se e disse a Pedro:
24 No Jiso jɛme noo, wu mo wu jɛmɛ booŋ be ba ŋgoo le lɛ, “Muh nɛ goone ki wù nyu muh waŋ wu ŋgoo, tu wù kɛme ki wu fâŋ kikwɛɛ ke, wu tuu kintaaŋ ke wu bii mɛne.
24 E Jesus disse aos discípulos:
25 Bɛŋ kêe lɛ muh wu baji kinche ke lé wu lɛ̂sɛ lo ki. Geenɛ muh wu le wu lɛsɛ kinche ke nje mɛ, lé wu gê wù kɛme kinche.
25 Pois quem põe os seus próprios interesses em primeiro lugar nunca terá a vida verdadeira; mas quem esquece a si mesmo por minha causa terá a vida verdadeira.
26 Nɛ ba banyi woŋ kfunɛ wuchii, ba nya muh le lɛ wu ji, wu to wu lɛsɛ kinche ke, mbe we nyume la? Noo, fiɛɛ le yu fì taŋlo muh suuŋ kiyo ke yu le?
26 O que adianta alguém ganhar o mundo inteiro, mas perder a vida verdadeira? Pois não há nada que poderá pagar para ter de volta essa vida.
27 Bɛŋ kêe lɛ muh wù jee che le Mwamuh lé wu gê wu tô bɛ banchɛndaa be a bvukugɛ bvu chiji le, wu mo wu laŋɛ muh wuchii yi fiɛɛ fì muh le wu ge le.
27 Pois o
28 Nsɛŋe bɛŋ nchiɛɛŋ lɛ bamii bamu lɛme fɛnɛ gɛ bo nyu bo to bo yu wuŋ wu kwe gɛ, fuge njɛ bo yɛŋ muh wu jee che le Mwamuh too bɛ bvunfoŋ bwe gɛ.”
28 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: estão aqui algumas pessoas que não morrerão antes de verem o Filho do Homem vir como Rei.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.