Lucas 9
ncr (NCR) vs NTLH
1 Jiso gɛ̀ ja wu tɛɛŋ booŋ be ba ŋgoo ba yuufe ncho bafɛɛ, bo taashɛ bo to. Wu nya bo bvuŋga bɛ je yì bo bvuuse banchɛndaa ba debele ye yi bamii le bo ka fɛde binchɛŋ,
1 Jesus chamou os doze discípulos e lhes deu poder e autoridade para expulsar todos os demônios e curar doenças.
2 wu mo wu tuŋ bo lɛ bo gɛ̂ɛŋ bo fêeji bamii kune bvunfoŋ bvu Nyo bo ka fɛde bamii ba binchɛŋ.
2 Então os enviou para anunciarem o Reino de Deus e curarem os doentes.
3 Wu ka wu jɛmɛ bo le lɛ, “Bɛŋ doo bɛŋ gɛɛne, keefɛ muh jô fiɛɛ gɛ. Keefɛ muh jô kimbaŋ gɛ, mo nyume kikɛɛ gɛ, mo nyume fiɛɛ fijile gɛ, mo nyu bige gɛ. Keefɛ muh jô bikuŋ bifɛɛ gɛ.
3 Ele disse:
4 Bɛŋ doo bɛŋ gɛɛne bɛŋ lee ntɛ le, yeh yì ba gɛɛ bɛŋ yu, bɛŋ mo bɛŋ chêe gɛh nyu yu gɛɛŋ bu sege bɛŋ lé bɛŋ jâ ntɛ wɛɛ le.
4 Quando vocês entrarem numa cidade, fiquem na casa em que forem recebidos até irem embora daquele lugar.
5 Nɛ ntɛ wumu le wu faŋ ki wu fî bɛŋ, bɛŋ ja yo, sege bɛŋ bude bɛŋ kaajɛ bibvunɛ bi yi bikaa biɛna le, fi ge fi nyume njiŋɛ yi fiɛɛ fì bo moŋ le.”
5 Mas, se forem mal recebidos, saiam logo daquela cidade. E na saída sacudam o pó das suas sandálias, como sinal de protesto contra aquela gente.
6 Bo mo bo ja bo gɛɛne, bo gɛɛŋ bo tu bo jiɛnyi bantɛ le bantɛ le, bo feeji saaka wù joŋe wu kune bvunfoŋ bvu Nyo, bo mo bo fɛde bamii ba binchɛŋ bachii.
6 Os discípulos então saíram de viagem e andaram por todos os povoados, anunciando o evangelho e curando doentes por toda parte.
7 Hɛlod wù gɛ̀ sage kimbe ki woŋ kì Galalee yu mwɛɛ munchii mù gɛ̀ kooshi, mu fuuŋsɛ wu nje bamii bamu gɛ̀ jade bo duu lɛ Jiso wunɛ le Joŋ Nlesɛajoo wu kaase wu bu.
7 Herodes, o governador da Galileia, ouviu falar de tudo o que estava acontecendo e ficou sem saber o que pensar. Pois alguns diziam que João Batista tinha sido ressuscitado,
8 Bamu duu lɛ le Alaja wu kaase wu to. Bamu duu fiboo lɛ le muh wu ntuŋ wu Nyo wu fweele wumu wu kaase wu bu yi kwe le.
8 outros diziam que Elias tinha aparecido, e outros ainda que um dos antigos profetas havia ressuscitado.
9 Hɛlod mo wu ghaa lɛ, “Joŋ le nche mbvusɛ wa kikwɛɛ ke. Wunɛ muh ka nyume yɛɛŋ mɛɛse wù mɛ n'yuge kfuu chi munɛ mwɛɛ kune wu?” Wu mo wu goone lɛ wu bee wu yɛŋ Jiso wɛɛ le.
9 Mas Herodes disse: — Eu mesmo mandei cortar a cabeça de João. Quem será então esse homem de quem ouço falar essas coisas? E Herodes procurava ver Jesus.
10 Booŋ ba ntuŋ ba Jiso gɛ̀ jiɛnyɛ bo kaasɛ bo tu jiŋ, bo sɛɛŋ mwɛɛ munchii mù bo ge fɛ wu le. Wu mo wu ja wu jo bo bɛ bo kɛŋsɛ yo, bo bu bo gɛɛne je yi a kinlaantɛŋ kì Bɛsada le.
10 Os apóstolos voltaram e contaram a Jesus tudo o que haviam feito. Então ele os levou consigo, e foram sozinhos para o povoado de Betsaida.
11 Geenɛ, kinchvu ki bamii kɛɛ ki kuŋe ki bii wu le, wu fi bo wu mo wu kɛ wu feeji kune bvunfoŋ bvu Nyo wu ka fɛde bamii ba chɛne.
11 Mas as multidões souberam disso e o seguiram. E Jesus os recebeu, falou a respeito do Reino de Deus e curou os que precisavam ser curados.
12 Lɛ juu doo chi gɛɛne ki chi selɛ, booŋ ba Jiso ba ŋgoo ba yuufe ncho bafɛɛ bo kɛŋsɛ bo to bo jɛmɛ wu le lɛ, “Dû lɛ bamii banɛ le lɛ bo gɛ̂ɛŋ bantɛ bɛ ala a mbebe le, bo gû mwɛɛ muboo munjile bɛ fɛ bo lé bo chê fo, nje fɛnɛ le nchvuuŋ.”
12 Estava anoitecendo, e por isso os doze apóstolos foram e disseram a Jesus: — Mande esta gente embora. Eles podem ir aos povoados e sítios que ficam por perto daqui e lá encontrarão o que comer e onde ficar, pois este lugar é deserto.
13 Jiso chvuu fie lɛ, “Le bɛŋ, bɛŋ lé bɛŋ nyâ bo fiɛɛ fì bo lé bo jî.” Bo jɛmɛ lɛ, “Fiɛɛ fì bee kɛme le gɛh chefe yi blɛd yishɛŋ bɛ bíɛŋ yifiɛɛ. Fuge noo sɛŋ tu wo goone lɛ bee gɛɛŋ be gu lo mwɛɛ munjile ŋguu le fɛ bee to be nya bamii banɛ le bachii.”
13 Mas Jesus respondeu: Os discípulos disseram: — Só temos cinco pães e dois peixes. O senhor quer que a gente vá comprar comida para toda esta multidão?
14 Bo gɛ̀ duu noo nje bamii gɛ̀ bee fo wesee, bilɛŋsɛ maa gɛ̀ bee njɛ banchvuge batɛŋ. Jiso mo wu jɛmɛ booŋ be ba ŋgoo le lɛ, “Bɛŋ du bamii baa shiiyɛ fɛkuu manjuu le manjuu le, njɛ mbaanshɛŋ, mbaanshɛŋ.”
14 Estavam ali mais ou menos cinco mil homens. Jesus ordenou aos seus discípulos:
15 Bo jɛmɛ, bo mo bo shiiyɛ bo bachii.
15 Os discípulos obedeceram e mandaram que todos se sentassem.
16 Jiso jo chefe yi blɛd yi yishɛŋ chiɛɛ bɛ bíɛŋ yi yifiɛɛ chiɛɛ, wu bijɛ we, wu nya kiyone Nyo le, wu mo wu bwɛɛyɛ wu nya booŋ be ba ŋgoo le lɛ bo gâ binchvu bi bamii baa le.
16 Aí Jesus pegou os cinco pães e os dois peixes, olhou para o céu e deu graças a Deus por eles. Depois partiu os pães e os peixes e os entregou aos discípulos para que eles distribuíssem ao povo.
17 Bo gajɛ, bamii bachii ji bo fuu, booŋ ba Jiso ba ŋgoo baanyɛ bimbɛge bì gɛ̀ gweeyɛ, bi yisɛ ŋkaa yuufe ncho yifiɛɛ.
17 Todos comeram e ficaram satisfeitos, e os discípulos ainda encheram doze cestos com os pedaços que sobraram.
18 Lɛ nyu juu chimi, Jiso buune wu maa, booŋ be ba ŋgoo nyu mbebe ye le. Wu ja wu biih bo le lɛ, “Bamii duu lɛ nle yɛɛŋ?”
18 Certa vez Jesus estava sozinho, orando, e os discípulos chegaram perto dele. Então ele perguntou:
19 Bo chvuu lɛ, “Bamii bamu duu lɛ wo le Joŋ Nlesɛajoo, bamu lɛ Alaja, bamu duu lɛ wo le muh wu ntuŋ wu Nyo wu fweele wumu wu kaase wu bu yi kwe le.”
19 Eles responderam: — Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros, que é um dos
20 Wu mo wu biih bo le lɛ, “Bɛŋ duu finɛ lɛ nle yɛɛŋ?” Bita chvuu lɛ, “Wo le Mbvusɛ wù Nyo gɛ̀ ka.”
20 — E vocês? Quem vocês dizem que eu sou? — perguntou Jesus. Pedro respondeu: — O
21 Jiso mo wu chiisɛ bo le lɛ keefɛ bo ka bo môŋ lo bo sɛ̂ɛŋ finɛ muh le gɛ.
21 Então Jesus proibiu os discípulos de contarem isso a qualquer pessoa.
22 Wu mo wu jɛmɛ bo le lɛ, “Muh wù jee che le Mwamuh kɛme ki wu gê wu yɛŋ baŋgɛ ba duude, bamii ba sage woŋ bɛ bachiji kintanyɛ ba baaŋ baaŋ mo bamii ba duunyi banchi ba Nyo faŋ wu. Bo mo bo yuuyɛ wu, aju fe atade, wu kaasɛ wu bu yi kwe le.”
22 E continuou:
23 Jiso mo wu jɛmɛ bamii le bachii lɛ, “Muh nɛ goone ki wù nyu muh waŋ, tu wù kɛme ki wu fâŋ kikwɛɛ ke, wu tûude kintaaŋ ke aju achii wu bii mɛne.
23 Depois disse a todos:
24 Bɛŋ kêe lɛ muh wù baji kinche ke, tu wu lé wu gê wu lɛsɛ gɛh lo ki. Geenɛ, muh wù lɛsɛ kinche ke nje mɛ, tu wu baji lo kinche ke.
24 Pois quem põe os seus próprios interesses em primeiro lugar nunca terá a vida verdadeira; mas quem esquece a si mesmo por minha causa terá a vida verdadeira.
25 Ba banyi woŋ kfunɛ wuchii ba nya muh le, wu ji, ki wu lɛ̂sɛ kɛnɛ ki wu jîŋ kinche ke, mbe we nyu la?
25 O que adianta alguém ganhar o mundo inteiro, mas perder a vida verdadeira e ser destruído?
26 Bɛŋ kêe lɛ muh kɛme bvuya ki wu bîi mɛne mo jɛ yaŋ le, wu mo wu kee lɛ muh wù jee che le Mwamuh lé wu gê wu kɛ̂me tɛ bvuya fɛ mwɛdɛ le sege wu kaasɛ wu to antɛnɛɛ a bvukugɛ bwe, bvù ka nyume tɛ bvu Nyo wù le chiji banchɛndaa be ba yuude.
26 Pois, se alguém tiver vergonha de mim e do meu ensinamento, então o Filho do Homem também terá vergonha dessa pessoa, quando ele vier na sua
27 Nsɛŋe bɛŋ nchiɛɛŋ lɛ, bamii bamu lɛme fɛnɛ bo nyu gɛ bo to bo yu wuŋ wu kwe gɛ fɛ bo yɛŋ mo fɛ Nyo sage bvunfoŋ bwe fo gɛ.”
27 Eu afirmo a vocês que estão aqui algumas pessoas que não morrerão antes de ver o
28 Gɛ̀ bee gɛh njɛ aju nyaaŋ, no Jiso jɛme mwɛɛ munɛ, wu jo Bita bɛ Joŋ mo Jɛm bɛ bo bɛɛŋ yi mbegɛ wumu le lɛ wu gɛɛŋ wu buunɛ.
28 Mais ou menos uma semana depois de ter dito essas coisas, Jesus levou Pedro, João e Tiago e subiu o monte para orar.
29 Wu gɛɛŋ wu doo wu buune, nfiɛɛnɛ ye ja yi kusɛ, nju ye tɛ kusɛ yi tu yi baaŋ yi lale nɛ mwawmwawmwaw.
29 Enquanto orava, o seu rosto mudou de aparência, e a sua roupa ficou muito branca e brilhante.
30 Fi kooshɛ lɛ bamii bafɛɛ, nyu Musɛ bɛ Alaja gɛ̀ bee bo ja bo bunɛ bo tu bo jɛme bɛ Jiso.
30 De repente, dois homens apareceram ali e começaram a falar com ele. Eram Moisés e Elias,
31 N'yulɛ wù Nyo baaŋ yi bo le. Bɛ bo jɛme kune kwe yi Jiso gɛ̀ kɛme ki wu gɛ̂ɛŋ wu kwe Yɛlusalɛm ki fi gê fi to fi kojɛ no Nyo gɛ̀ gɛlɛ.
31 que estavam cercados por um brilho celestial. Eles falavam com Jesus a respeito da morte que, de acordo com a vontade de Deus, ele ia sofrer em Jerusalém.
32 Bo gɛ̀ jɛme noo, Bita bɛ Joŋ mo Jɛm lefɛ goge lo bo. Bo doo bo kaŋsɛ, bo yɛŋ no n'yulɛ wù Nyo baaŋ ye yi Jiso le, bo ka bo yɛŋ bamii bafɛɛ baa le bo lɛme bɛ wu.
32 Pedro e os seus companheiros estavam dormindo profundamente, mas acordaram e viram a glória de Jesus e os dois homens que estavam com ele.
33 Bamii ba bafɛɛ bayu doo bo baa bikaa, Bita ja wu bunɛ wu jɛmɛ Jiso le lɛ, “Chiji Kikwɛɛ, fi joŋe no bee le fɛnɛ. Chinɛ bee jooŋ chúŋ yishɛde, yimi nyu yo, yimi nyu yi Musɛ, yimi nyu yi Alaja.” Wu gɛ̀ jɛme noo, wu kee gɛ mo fiɛɛ fì wu jɛme gɛ.
33 Quando esses dois homens estavam se afastando de Jesus, Pedro disse: — Mestre, como é bom estarmos aqui! Vamos armar três barracas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias. Pedro não sabia o que estava dizendo.
34 Gɛh no wu baaŋ wu jɛme noo, kimbɛ ja ki to a bo we ki baŋɛ bo. Bo tu bo kɛmɛ nfaaŋ no bo gɛ̀ bee a kimbɛ ntɛnɛɛ.
34 Ele ainda estava falando, quando apareceu uma nuvem e os cobriu. Os discípulos ficaram com medo quando a nuvem desceu sobre eles.
35 Jɛ bu a kimbɛ kiyu le yi jɛmɛ lɛ, “Wunɛ le Mwa yaŋ wu nle ncha. Bɛŋ yûge wu le.”
35 E da nuvem veio uma voz, que disse: — Este é o meu Filho, o meu escolhido. Escutem o que ele diz!
36 No jɛ yɛɛ jɛme noo yi mɛsɛ, bo ja bo yɛŋ Jiso lɛme fo wumaa. Bo gɛ ka bo sɛɛŋ muh fiɛɛ fì bo yɛŋ yi mbegɛ wɛɛ le kife kiyu le gɛ.
36 Quando a voz parou, eles viram que Jesus estava sozinho. Os discípulos ficaram calados e naquela ocasião não disseram nada a ninguém sobre o que tinham visto.
37 Akfuuŋ gɛ̀ bu a yuu, bɛ ba Jiso ja yi mbegɛ le bo tu bo bohge. Bo doo bo bohge, bo tasɛ bɛ kinchvu ki bamii kì duude.
37 No dia seguinte eles desceram do monte, e uma grande multidão veio se encontrar com Jesus.
38 Lɛ bo bijɛ bo yɛŋ muh mu wu ja wu tu wu wanɛ a kinchvu kɛɛ ntɛnɛɛ lɛ, “Muh wu N'yɛyɛ, kii wo bijɛ gɛh fɛ mwa yaŋ le. Kagɛ mwa yaŋ wunɛ nɛ.
38 Aí um homem que estava no meio do povo começou a gritar: — Mestre, peço ao senhor pelo meu filho, o meu único filho!
39 Kiyo kimi jade kichufɛ wu ki noŋ, wu tage, wu funɛ, bifuu bude a wu mu. Ki gɛɛne lo bɛ wu, gɛ ki bɛme lɛ wu yɛnɛ gɛ.
39 Um espírito mau o agarra, e, de repente, o menino dá um grito e começa a ter convulsões e a espumar pela boca. O espírito o maltrata e não o solta de jeito nenhum.
40 Mbe nlɛgɛ wa booŋ buŋ ba ŋgoo lɛ bo bvusɛ kiyo kiyu bo moŋ sɛŋ.”
40 Já pedi aos discípulos do senhor que expulsassem o espírito mau, mas eles não conseguiram.
41 Jiso yu noo, wu jɛmɛ lɛ, “O oo! Kiŋgogɛ kì achiji kì baaŋ lee gɛ fitele yi Nyo le gɛ. Nlé nyû bɛ bɛŋ ŋgɛ̂ɛŋ mbû nɛɛ, nlé ŋkâaŋ shɛ́ŋ bɛ bɛŋ ŋgɛ̂ɛŋ mbû nɛɛ?” Wu mo wu jɛmɛ chiji mwa wɛɛ le lɛ, “Tô bɛ mwa yo fɛnɛ!”
41 Jesus respondeu: Então disse ao homem: — Traga o seu filho aqui.
42 Wu jo wu doo wu too bɛ wu, nchɛndaa debele wɛɛ ka wu chiaasɛ mwa wɛɛ wu noŋ fɛkuu, wu tage. Jiso waŋ kiyo kì yiide kiyu ki bu yi mwa wɛɛ le, wu mo wu tɛmɛ. Jiso mo wu nya wu chiji le.
42 Quando o menino estava chegando, teve um ataque, e o demônio o jogou no chão. Então Jesus deu uma ordem ao espírito mau, curou o menino e o entregou ao pai.
43 Bamii bachii yɛŋ bvuŋga bvù le bvu Nyo le, jwe yuŋ bo.
43 E todos ficaram admirados com o grande poder de Deus. Todos estavam admirados com o que Jesus fazia, e ele disse aos discípulos:
44 “Bɛŋ yêgɛ chuule fiɛɛ fì nle njɛme bɛŋ le. Muh wù jee che le Mwamuh lé ba nyû ba gê ba nyâ wu chiaaŋ yi bamii le.”
44 — Não esqueçam o que vou dizer a vocês: o
45 Lɛ wu jɛmɛ noo, bo gɛ kɛɛ fiɛɛ fì wu jɛme gɛ, nje fiɛɛ fimi gɛ̀ baŋe lɛ keefɛ bo kɛ̂ɛ gɛ, geenɛ bo gɛ̀ faŋ ki bo biih kune njɛmɛ wuyu.
45 Mas eles não entenderam isso, pois o que essas palavras queriam dizer tinha sido escondido deles para que não as entendessem. E eles estavam com medo de fazer perguntas a Jesus sobre o assunto.
46 Bo gɛ̀ ja bo kɛ kintɛɛnyɛ lɛbolɛbo laa bo le nɛ muh wù baaŋ a bo ntɛnɛɛ le yɛɛŋ la.
46 Os discípulos começaram a conversar sobre qual deles era o mais importante.
47 Jiso kɛɛ fiɛɛ fì bo gɛ̀ kwaji fɛ muntele muboo le, wu mo wu jo mwa wù shige wu gɛɛ mbebe ye le,
47 Mas Jesus sabia o que eles estavam pensando. Então pegou uma criança e a pôs ao seu lado.
48 wu jɛmɛ bo le lɛ, “Muh nɛ fii mwa njɛ wunɛ a jee chaŋ le, tu wu fii nyu mɛ. Muh fii mɛ, tu wu fii nyume muh wù tuŋ mɛ. Fi mo fi nyu lɛ, muh wù jode kikwɛɛ ke njɛ mwa wù shige a bɛŋ ntɛnɛɛ le wu, wu le muh wù baaŋ.”
48 Aí disse:
49 Joŋ biih wu le lɛ, “Chiji kikwɛɛ, bee le be yɛŋ muh mu le wu tɛŋe jee chuŋ fɛ wu bvuuse banchɛndaa ba debele yi bamii le, be faŋ, nje gɛ wu nyu muh ŋgoo yese le gɛ.”
49 João disse: — Mestre, vimos um homem que expulsa demônios pelo poder do nome do senhor, mas nós o proibimos de fazer isso porque ele não é do nosso grupo.
50 Jiso chvuu fie lɛ, “Keefɛ bɛŋ chîde kfuu chi wɛɛ muh gɛ, nje muh wù baaŋ baa gɛ jiŋ bɛŋ le gɛ, tu wu toone lo bɛŋ.”
50 Então Jesus disse a João e aos outros discípulos:
51 Kife kì Nyo gɛ̀ bee ki wu jô Jiso wu bɛɛŋ bɛ wu we lɛ ki to ki kojɛ, Jiso soge gɛh ki wu gɛ̂ɛŋ Yɛlusalɛm, wu mo wu ja wu gɛɛne.
51 Como estava chegando o tempo de Jesus ir para o céu, ele resolveu ir para Jerusalém.
52 Wu doo wu ja, wu tuŋ bamii bamu fwe. Bo gɛɛŋ bo lee ntɛ wumu wu Samaliya le lɛ bo seesɛ kijusɛ yo wu le.
52 Então mandou que alguns mensageiros fossem na frente. No caminho eles entraram em um povoado da região de Samaria a fim de prepararem um lugar para ele.
53 Bamii ba yo kuŋ wu bɛ kijusɛ bo faŋ ki bo fi wu, nje bo gɛ̀ kee lo lɛ wu fede wu gɛɛne nyu Yɛlusalɛm.
53 Mas os moradores dali não quiseram receber Jesus porque viram que ele estava indo para Jerusalém.
54 Jɛm bɛ Joŋ ba le booŋ ba Jiso ba ŋgoo gɛ̀ yu fiɛɛ fiyu, bo biih lɛ, “Tada, bee tɛɛŋ ŋgu we wu shii wu to wu lɛɛshɛ bamii bayu?”
54 Quando os seus discípulos Tiago e João viram isso, disseram: — O senhor quer que a gente mande descer fogo do céu para acabar com estas pessoas?
55 Jiso kaasɛ ye wu waŋ bo,
55 Porém Jesus, virando-se para eles, os repreendeu.
56 wu mo wu ja bɛ booŋ be ba ŋgoo bo mo bo tu bo gɛɛne wa je yi ntɛ wumu le yeye.
56 Então ele e os seus discípulos foram para outro povoado.
57 Bɛ bo doo bo gɛɛne, muh mu jɛmɛ Jiso le lɛ, “Nlé mbîi wo le manjuu manchii ma wo gɛɛne fo.”
57 Quando Jesus e os discípulos iam pelo caminho, um homem disse a Jesus: — Eu estou pronto a seguir o senhor para qualquer lugar onde o senhor for.
58 Jiso chvuu wu le lɛ, “Binchombiaŋ kɛme bintuge biboo, munyii mù fuune we kɛme yéh yiboo, geenɛ gɛ̀ muh wù jee che le Mwamuh kɛme lo fɛ wu giŋsɛ kikwɛɛ ke fo gɛ.”
58 Então Jesus disse:
59 Jiso ja wu jɛmɛ muh mu le lɛ, “Wo bîi mɛne!” Muh wɛɛ chvuu lɛ, “Tada, chinɛ mɛne n'ya ŋgɛɛŋ jiiyɛ chijaŋ fɛ mbii wo le.”
59 Aí ele disse para outro homem: Mas ele respondeu: — Senhor, primeiro deixe que eu volte e sepulte o meu pai.
60 Geenɛ Jiso chvuu wu le lɛ, “Chînɛ bamii ba kweeyɛ wa jîiyi biŋkwe biboo, wo gɛ̂ɛŋ fiuŋ wo fêeji kune bvunfoŋ bvu Nyo.”
60 Jesus disse:
61 Muh mu ka wu jɛmɛ lɛ, “Tada, nlé mbîi wo le, geenɛ ya chinɛ ŋgɛɛŋ n'yɛsɛ kfuu chaŋ le fɛ mbii wo le.”
61 Outro homem disse: — Eu seguirei o senhor, mas primeiro deixe que eu vá me despedir da minha família.
62 Jiso chvuu muh wɛɛ le lɛ, “Muh ŋgvuumɛ bɛ ji ki wu lɛ̂ŋ lɛme, wu ka lɛne wu jiiŋe jiŋ, tu mwɛdɛ baaŋ kojɛ gɛ ki wù nyu antɛnɛɛ a bvunfoŋ bvu Nyo le gɛ.”
62 Jesus respondeu:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.