João 9

ncr (NCR) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 No Jiso gɛ̀ doo wu jiɛnyi, wu yɛŋ jwɛŋsɛ wumu le ba gɛ̀ boyi wu wù nyu wa kinfeeŋ.
1 Enquanto Jesus caminhava, viu um homem cego de nascença.
2 Booŋ bɛ ba ŋgoo, biih wu le lɛ, “Labai, gɛ̀ ge yɛɛŋ kimbefɛ fɛ ba boo muh wunɛ nyu wu feeŋ wa? Gɛ̀ ge muh wunɛ, noo bwee bɛ chiji le?”
2 E os seus discípulos perguntaram: — Mestre, quem pecou para que este homem nascesse cego? Ele ou os pais dele?
3 Jiso chvuu bo le lɛ, “Gɛ nyu muh wunɛ gɛ, kɛnɛ bwee bɛ chiji bò gɛ̀ ge kimbefɛ gɛ. Ba gɛ̀ boyi wu noo lɛ lɛme chi Nyo ge chi dunyɛ ye yi ye ye le.
3 Jesus respondeu:
4 Bee kɛme ki bee lɛ̂ne lɛme chi muh wù tuŋ mɛ baaŋ fɛnshɛ. Kintaŋ too lo nyu kife kì taŋlo wu gɛ lɛŋ fiɛɛ gɛ.
4 É necessário que façamos as obras daquele que me enviou enquanto é dia; a noite vem, quando ninguém pode trabalhar.
5 Gɛɛne bude sege la no nle yi woŋ kfunɛ le, le mɛ wù le n'yulɛ wu yi woŋ kfunɛ le.”
5 Enquanto estou no mundo, sou a luz do mundo.
6 No Jiso jɛme njɛmɛ wunɛ, wu mo wu chvuuyɛ nchwene fɛkuu, wu tojɛ nshɛŋ wu mo wu yefɛ ajii a muh wɛɛ yu,
6 Depois de dizer isso, Jesus cuspiu na terra, fez lama com a saliva e com a lama untou os olhos do cego.
7 wu mo wu jɛmɛ wu le lɛ, “Gɛ̂nɛ wo chûgɛ a Kinchvuuŋ ki Siloŋ le.” (Jee chi Siloŋ le lɛ, “Ba tuŋ lo.”) Wu mo wu gɛɛŋ wu chugɛ, wu kaase wu too wu yɛde wa mwɛɛ le.
7 Então disse ao cego: Siloé quer dizer “Enviado”. O cego foi, lavou-se e voltou vendo.
8 Bamii ba gɛ̀ chee mbebe ye le, mo bamii ba gɛ̀ shee bo yɛde wu le njɛ muh kilɛgɛ bo tu bo ghaade lɛ, “Wunɛ le gɛh muh wɛɛ wu chi bee wu shiide wu lɛge kilɛgɛ?”
8 Então os vizinhos e os que antes o conheciam de vista, como mendigo, perguntavam: — Não é este o que ficava sentado pedindo esmolas?
9 Bamu tu bo duu lɛ, “Le wu.” Bamu lɛ, “Aay, wu fiɛɛnɛ lo wu.” Muh wɛɛ jɛmɛ lɛ, “Le mɛ wuyu.”
9 Uns diziam: — É ele. Outros: — Não, mas se parece com ele. O homem dizia: — Sou eu.
10 Noo, bo mo bo biih wu le lɛ, “Ajii a wo ge nɛɛ fɛ a gwenyɛ?”
10 Então lhe perguntaram: — Como foram abertos os seus olhos?
11 Wu chvuu lɛ, “Muh wù ba tɛŋe lɛ Jiso be wu tojɛ nshɛŋ wu yefɛ ajii a waŋ yu, wu jɛmɛ lɛ ŋgɛ̂ɛŋ nchûgɛ Siloŋ. Mɛ mo ŋgɛɛŋ nchugɛ, ajii a waŋ mo a gwenyɛ ye.”
11 Ele respondeu: — O homem chamado Jesus fez lama, passou nos meus olhos e disse: “Vá ao tanque de Siloé e lave-se.” Então fui, lavei-me e estou vendo.
12 Bo biih wu le lɛ, “Wu le faaŋ?” Wu chvuu lɛ, “Gɛ ŋkee gɛ.”
12 Eles perguntaram: — Onde está ele? Respondeu: — Não sei.
13 Bo mo bo ja bo jo muh wɛɛ wu gɛ̀ shee wù nyu wu feeŋ bo gɛɛŋ bɛ wu fɛ Bafalashii le.
13 Levaram aos fariseus aquele que antes era cego.
14 Juu chì Jiso gɛ̀ tojɛ nshɛŋ wu ka wu gwenyɛ ajii a muh wɛɛ yu gɛ̀ bee juu chi yuuŋ.
14 E era sábado o dia em que Jesus fez a lama e lhe abriu os olhos.
15 Bafalashii baa ka bo biih tɛ wu le no wu ge ajii awe kaa wo gwenyɛ. Wu chvuu bo le lɛ, “Wu be wu yefɛ ajii awaŋ bɛ nshɛŋ, ŋgɛɛŋ nchugɛ mɛ mo tu n'yɛde mwɛɛ le.”
15 Então os fariseus lhe perguntaram outra vez como podia ver. Ele respondeu: — Ele pôs lama sobre os meus olhos, lavei-me e estou vendo.
16 Bafalashii mo bo jɛmɛ lɛ, “Gɛ muh wunɛ ja fɛ Nyo le gɛ, nje wu lɛne juu chi yuuŋ.” Bamu jɛmɛ fiboo lɛ, “Taŋlo muh wù gee bimbefɛ jiɛnyɛ nɛɛ fɛ wù gee kfuu chi munɛ mwɛɛ mù duunyi bvukugɛ bvu Nyo?” Kiŋgaye mo ki to a bo ntɛnɛɛ.
16 Por isso, alguns dos fariseus diziam: — Esse homem não é de Deus, porque não guarda o sábado. Mas outros diziam: — Como pode um homem pecador fazer sinais como estes? E houve divisão entre eles.
17 Bo ka bo kaasɛ bo biih muh wɛɛ le lɛ, “Wo jɛme fiuŋ lɛ la kune muh wɛɛ no wu be gwenyɛ ajii awo?” Wu chvuu lɛ, “Muh wɛɛ le muh wu ntuŋ wu Nyo.”
17 De novo perguntaram ao cego: — O que você diz a respeito dele, uma vez que lhe abriu os olhos? Ele respondeu: — É um profeta.
18 Gɛ Bajuu gɛ̀ bɛɛŋ lɛ muh wɛɛ gɛ̀ shee wù nyu wu feeŋ gɛ fɛ ba gwenyɛ ajii awe gɛ. Ba gɛ jiɛnyɛ ba tɛɛŋ bwee bɛ chiji bo to.
18 Os judeus não acreditaram que ele tinha sido cego e que agora podia ver, enquanto não chamaram os pais dele
19 Ba biih bo le lɛ, “Wunɛ le gɛ mwa wene wù bɛŋ duu lɛ ba gɛ̀ boo wu wù nyu wa kinfeeŋ? Wu ge nɛɛ fɛ wu ka wu yɛde mwɛɛ le mɛɛse?”
19 e lhes perguntaram: — É este o filho de vocês, que vocês dizem que nasceu cego? Como é que agora ele está vendo?
20 Bwee bɛ chiji chvuu lɛ, “Bee kee lo lɛ wunɛ le mwa wese wù bee gɛ̀ boyɛ wù nyu wu feeŋ wa.
20 Então os pais responderam: — Sabemos que este é o nosso filho e que nasceu cego,
21 Geenɛ, kɛnɛ fi tu ge nɛɛ fɛ wu tu wu yɛde mwɛɛ le mɛɛse gɛ̀ bee kɛɛ gɛ. Gɛ bee kɛɛ tɛ muh wu gwenyi ajii awe gɛ. Bɛŋ, biih nyu wu le. Wu le wa muh wu a jii yuu wu. Wu taŋlo wu jɛmɛ fɛ kikwɛɛ ke le.”
21 mas não sabemos como agora está vendo. E também não sabemos quem lhe abriu os olhos. Perguntem a ele, pois já tem idade e poderá falar por si mesmo.
22 Bwee bɛ chiji gɛ̀ jɛme noo nje bo gɛ̀ faane Bajuu, fi nyu Bajuu gɛ̀ leesɛ wa lɛ muh moŋ lo wu jɛmɛ bɛ jwe we lɛ Jiso le Mbvusɛ wù Nyo gɛ̀ ka, ba kuŋ lo mwɛdɛ yeh yi buunɛ le.
22 Os pais dele disseram isso porque estavam com medo dos judeus, pois estes já tinham combinado que, se alguém confessasse que Jesus era o Cristo, seria expulso da sinagoga.
23 Le fiɛɛ fì bwee bɛ chiji gɛ̀ jɛmɛ lɛ wu le wa muh wu ajii yuu wu, lɛ bo biih nyu wu le.
23 Foi por isso que os pais dele disseram: “Ele já tem idade e poderá falar por si mesmo.”
24 Yi kiŋgane kinfɛɛ le, bo ka bo tɛɛŋ muh wɛɛ wù gɛ̀ shee wù nyu wu feeŋ wa, bo jɛmɛ wu le lɛ, “Tee fiɛɛ fì nchiɛɛŋ mbɛɛŋsɛ gɛ̂ɛŋ fɛ Nyo le. Bee kee fiesa lɛ muh wunɛ le muh wù gee bimbefɛ.”
24 Então chamaram, pela segunda vez, o homem que tinha sido cego e lhe disseram: — Diga a verdade diante de Deus; nós sabemos que esse homem é pecador.
25 Wu chvuu lɛ, “Kɛnɛ wù gee bimbefɛ, tu gɛ ŋkee gɛ. Fiɛɛ fimimia fì ŋkee le gɛh lɛ nchi mbee nyu nfeeŋ, mɛɛse n'yɛde wa mwɛɛ le.”
25 Ele respondeu: — Se é pecador, não sei. Uma coisa sei: eu era cego e agora vejo.
26 Bo ka bo biih wu le lɛ, “Wu be ge nɛɛ bɛ wo? Wu be ge nɛɛ fɛ wu gwenyɛ ajii awo?”
26 Perguntaram-lhe outra vez: — O que ele fez a você? Como lhe abriu os olhos?
27 Wu chvuu bo le lɛ, “Mbe nsɛɛŋ wa bɛŋ le, bɛŋ baaŋ koŋ gɛ ki bɛŋ yû gɛ. Bɛŋ ka goone ki bɛŋ yû bɛŋ ge la? Bɛŋ tɛ goone ki bɛŋ nyû bamii be ba ŋgoo lɛ?”
27 Ele respondeu: — Já lhes disse, mas vocês não ouviram. Por que querem ouvir outra vez? Por acaso vocês também querem se tornar discípulos dele?
28 Bo naanyɛ lo wu bo jɛmɛ lɛ, “Le wo wu le muh we wu ŋgoo. Bee le fiesa bamii ba ŋgoo ba Musɛ.
28 Então o insultaram e lhe disseram: — Discípulo dele é você! Nós somos discípulos de Moisés.
29 Bee kee lo lɛ Musɛ le wu wù Nyo gɛ̀ shee wu jɛme bɛ wu. Geenɛ muh wunɛ gɛ̀ bee kee a wu bu yo gɛ.”
29 Sabemos que Deus falou a Moisés, mas este nem sabemos de onde é.
30 Muh wɛɛ chvuu lɛ, “Habaay! Finɛ le lo kiŋgha ki fiɛɛ lɛ! Bɛŋ duu lɛ gɛ bɛŋ kee a wu bu yo gɛ? Geenɛ wu le wu gwenyɛ ajii awaŋ.
30 O homem respondeu: — É estranho que vocês não saibam de onde ele é, mas ele me abriu os olhos.
31 Bee kee lo lɛ gɛ Nyo to wu yuge buunɛ chi muh wù gee bimbefɛ gɛ. Geenɛ, muh nɛ ŋgvuune Nyo, wù gee fiɛɛ fì wu goone, tu Nyo lé wu yûge buunɛ che.
31 Sabemos que Deus não atende a pecadores. Pelo contrário, se alguém teme a Deus e pratica a sua vontade, a este atende.
32 Kɛge no woŋ gɛ̀ kɛ bo gɛ̀ baaŋ a yu gɛ lɛ muh le wu gwenyɛ ajii a muh wu ba gɛ̀ boyɛ wu wù nyu wu feeŋ wa gɛ.
32 Desde que o mundo existe, jamais se ouviu que alguém tenha aberto os olhos a um cego de nascença.
33 Nɛ fi be baaŋ nyu gɛ lɛ muh wunɛ ja fɛ Nyo le gɛ, tu gɛ wu bee no wu ge fiɛɛ gɛ.”
33 Se este homem não fosse de Deus, não poderia ter feito nada.
34 Bo jɛmɛ wu le lɛ, “Wo le ba gɛ̀ boyi wo wuchii a bimbefɛ ntɛnɛɛ, wo tu wo goone ki wo yɛ̂yi bee?” No bo jɛmɛ noo, bo mo bo kuŋ wu a bo ntɛnɛɛ.
34 Mas eles disseram: — Você nasceu cheio de pecado e quer nos ensinar? E o expulsaram.
35 No Jiso yu lɛ ba le ba kuŋ wa muh wɛɛ a bo ntɛnɛɛ, wu gooŋ wu wu yɛŋ wu le, wu biih wu le lɛ, “Wo le wo leesɛ fitele yi muh wù jee che le Mwamuh le?”
35 Jesus ouviu que eles tinham expulsado o homem. Ao encontrá-lo, perguntou:
36 Wu biih lɛ, “Muh wɛɛ le yɛɛŋ chii? Gɛh sɛɛŋ mɛ, wu lɛ nlee fitele yi ye ye le.”
36 Ele respondeu: — Quem é, Senhor, para que eu creia nele?
37 Jiso jɛmɛ wu le lɛ, “Wo le wo yɛŋ wa wu le. Le wu wù bena wu jɛme mɛɛse.”
37 E Jesus lhe disse:
38 Muh wɛɛ mo wu jɛmɛ lɛ, “Tada nle nleesɛ.” No wu jɛmɛ noo, wu mo wu tuŋ anyuu a wu fwe wu nya ŋgvunɛ wu le.
38 Então ele afirmou: — Eu creio, Senhor! E o adorou.
39 Jiso jɛmɛ lɛ, “Nto yi woŋ kfunɛ le lɛ ba sa bamii, ba yɛde gɛ mwɛɛ le gɛ bo yɛ̂ne, bo yɛde mwɛɛ le, tu binfeeŋ.”
39 Jesus continuou: —
40 No Jiso jɛmɛ noo, Bafalashii ba gɛ̀ bee mbebe ye le bo yu bo mo bo biih wu le lɛ, “Bee tɛ le binfeeŋ?”
40 Alguns dos fariseus que estavam perto dele perguntaram-lhe: — Por acaso também nós somos cegos?
41 Jiso jɛmɛ bo le lɛ, “Nɛ bɛŋ bee binfeeŋ, tu chiaaŋ yene bee yɛse yi bimbefɛ le. Geenɛ mɛɛse bɛŋ duu lɛ bɛŋ yɛde mwɛɛ le, bimbefɛ biɛna le bi mɛ gɛh yi bikwɛɛ biɛna le.”
41 Jesus respondeu:

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.