Lucas 18
Juquila Mixe NT (MXQ_TBL) vs NAA
1 Jesús tpʉjtáky tuꞌugʉ ijxpajtʉn es ttukꞌíxʉt ko ja̱ꞌa̱y dʉꞌʉñʉm kya̱jxta̱ꞌa̱ktʉt es kyaj jyotmayꞌooktʉt.
1 Jesus lhes contou uma parábola para mostrar que deviam orar sempre e nunca desanimar:
2 Dʉꞌʉn jyʉnáñ: —Ma̱ tuꞌugʉ ka̱jpn jaa ijty tuꞌugʉ fwez diꞌibʉ kyaj twindsʉꞌʉgʉ Dios es ni pʉ́n tkatuñʉ kwentʉ.
2 — Em certa cidade havia um juiz que não temia a Deus, nem respeitava ninguém.
3 Es ma̱ tadʉ ka̱jpn nan jam tuꞌugʉ kuꞌekytyoꞌoxy diꞌibʉ tyimmʉyeꞌebyʉ tadʉ fwez es tꞌamdooy es ja myʉdsip yajpayoꞌoyʉt mʉt ja tʉyꞌa̱jtʉn.
3 Havia também, naquela mesma cidade, uma viúva que sempre o procurava, dizendo: “Julgue a minha causa contra o meu adversário.”
4 Es jeky dyaꞌijtyʉ tadʉ fwez, kyaj tkuydyúñ. Per óknʉm ja wyinma̱ꞌa̱ñ dyajꞌyoꞌoy: “Oyʉts ngawindsʉꞌʉgʉ ja Dios es ni pʉ́nʉts ngamʉjꞌíxy,
4 Por algum tempo, ele não a quis atender, mas depois pensou assim: “É bem verdade que eu não temo a Deus, nem respeito ninguém.
5 perʉ tya̱dʉ kuꞌekytyoꞌoxy nʉgoots xyꞌoknaꞌamnʉ, pa̱a̱ty tyámʉdsʉ tʉyꞌa̱jtʉn nduunʉt es kʉdiibʉ ñakymyínʉt es xyñakyñaꞌamʉdʉts.”
5 Porém, como esta viúva fica me incomodando, vou julgar a sua causa, para não acontecer que, por fim, venha a molestar-me.”
6 Es ja Jesús jyʉnáñ: —Jaygyukʉ diꞌibʉ kya̱jx ja fwez axʉk ja̱ꞌa̱y.
6 Então o Senhor disse:
7 ¿Ti kyaj ttuunʉt ja Diosʉ tʉyꞌa̱jtʉn pʉ́nʉty wyinꞌijxʉdʉ es tmʉnuꞌxta̱ꞌa̱gʉdʉ xʉʉñ koots es yajpudʉ́kʉdʉt?
7 Será que Deus não fará justiça aos seus escolhidos, que a ele clamam dia e noite, embora pareça demorado em defendê-los?
8 Dʉꞌʉnʉts miits nꞌanʉʉmʉdʉ es kyaj jyákʉt esʉ Dios pyudʉ́kʉdʉ. Per kots ʉj, ja Naxwíñʉdʉ Ja̱ꞌa̱yʉdyʉ Kyudʉnaabyʉ, nmínʉt jatʉgok ya̱ naxwiiñ, ¿tii nba̱a̱dʉpts ja ja̱ꞌa̱y pʉ́n myʉbʉjktʉp ja Dios?
8 Digo a vocês que, depressa, lhes fará justiça. Contudo, quando o Filho do Homem vier, será que ainda encontrará fé sobre a terra?
9 Es ja Jesús tpʉjtáky jatuꞌugʉ ijxpajtʉn mʉt ja ja̱ꞌa̱yʉty diꞌibʉ nayjya̱ꞌa̱dʉp jyikyꞌaty tʉyꞌa̱jtʉn mʉʉt es tꞌaxʉkꞌixy oytyim pʉ́nʉty. Dʉꞌʉn jyʉnáñ:
9 Jesus também contou esta parábola para alguns que confiavam em si mesmos, por se considerarem justos, e desprezavam os outros:
10 —Majtsk ja yedyʉjk tʉ ꞌyotsy ma̱ ja mʉj tsa̱jptʉjk ka̱jxtákpʉ. Tuꞌuk yʉꞌʉ fariseeʉ, es jatuꞌuk yajkugʉbajtpʉ.
10 — Dois homens foram ao templo para orar: um era fariseu e o outro era publicano.
11 Es ja fariseeʉ tanʉ, dʉꞌʉn kya̱jxtaꞌaky: “Dios, nja̱ꞌa̱ygyʉdákypyʉts mij, jaꞌa ko ʉj kyajts ndʉꞌʉnʉty éxtʉm ja wiinkpʉ ja̱ꞌa̱y diꞌibʉ maꞌtsp, diꞌibʉ pekytyuump, diꞌibʉ yajtʉgeepy ja pʉjk úkʉnʉ wyindsʉꞌkʉn es ni ngadʉꞌʉnʉdyʉts éxtʉmʉ tya̱dʉ yajkugʉbajtpʉ.
11 O fariseu ficou em pé e orava de si para si mesmo, desta forma: “Ó Deus, graças te dou porque não sou como os demais homens, roubadores, injustos e adúlteros, nem ainda como este publicano.
12 Ʉj nꞌayuꞌátyʉts majtsk ok ja sʉma̱a̱n es nyákyʉts tuk peky ko wyaꞌxy ma̱jk peky tʉgekyʉ diꞌibʉts ʉj nbatypy.”
12 Jejuo duas vezes por semana e dou o dízimo de tudo o que ganho.”
13 ’Per ja yajkugʉbajtpʉ wyeꞌemy jagam, es ni jeꞌeyʉ kyakoojeꞌeky es pyatꞌíxʉt tsa̱jwínm, jeꞌeyʉ kyaatsy tkoxy es dʉꞌʉn ñuꞌxtaꞌaky: “¡Dios, paꞌꞌayoogʉts ʉj, kots ʉj nbekyjyaꞌayʉty!”
13 O publicano, estando em pé, longe, nem mesmo ousava levantar os olhos para o céu, mas batia no peito, dizendo: “Ó Deus, tem pena de mim, que sou pecador!”
14 Net ja Jesús jyʉnáñ: —Nꞌanʉʉmʉ ko yʉ tya̱dʉ yajkugʉbajtpʉ ñʉjxnʉ ma̱ tyʉjk es oj wyeꞌemy oy mʉdʉ Dios, es ja fariseeʉ kyaj. Jaꞌa ko pʉ́n naymyʉjpʉjtákʉp, Dios puwijtsʉp, es diꞌibʉ naybyʉjtákʉp ayoobʉ es mutsk, Dios yʉꞌʉ yaꞌijtʉp mʉj.
14 Digo a vocês que este desceu justificado para a sua casa, e não aquele. Porque todo o que se exalta será humilhado; mas o que se humilha será exaltado.
15 Ta ja ja̱ꞌa̱yʉty dyajmiindʉ ꞌyʉna̱ꞌkuꞌungʉty ma̱ ja Jesús es yajkunuꞌxʉt. Es ko ja Jesusʉ ꞌyʉxpʉjkpʉty tꞌijxtʉ taadʉ, net tꞌoodʉ ja diꞌibʉ yajmiindʉp ja ꞌyʉna̱ꞌkuꞌunk.
15 Traziam também as crianças a Jesus para que ele as abençoasse, mas os discípulos, ao verem isso, os repreendiam.
16 Es ja Jesús dyaxʉ es tꞌanma̱a̱y: —Mastuꞌuttʉ, waꞌandsʉ ʉna̱ꞌkuꞌungʉty xyñimíndʉts, es katʉ xyajjʉmbíty, mʉt ko ja Diosʉ kyutujkʉn yʉꞌʉ jyaꞌaꞌa̱jtypy diꞌibʉ dʉꞌʉn éxtʉm yʉꞌʉjʉty.
16 Jesus, porém, chamando as crianças para junto de si, disse:
17 Es tʉyꞌa̱jtʉn nꞌanʉʉmʉ, pʉ́n kyaj tꞌaxa̱jʉ ja Diosʉ kyutujkʉn éxtʉm tuꞌugʉ ʉna̱ꞌkuꞌunk, ni na̱ꞌa̱ kyatʉ́kʉt jam.
17 Em verdade lhes digo: Quem não receber o Reino de Deus como uma criança de maneira nenhuma entrará nele.
18 Es tuꞌugʉ anaꞌambʉ dyajtʉʉy ja Jesús: —Oy windsʉ́n, ¿tits mba̱a̱t nduñ esʉts nba̱a̱dʉt yʉ njikyꞌa̱jtʉnʉts winʉ xʉʉ winʉ tiempʉ?
18 Certo homem de destaque perguntou a Jesus: — Bom Mestre, que farei para herdar a vida eterna?
19 Ta ja Jesús ꞌyanma̱a̱yʉ: —¿Ti ko mjʉna̱ꞌa̱ñ kots ʉj nꞌóyʉty? ¿Ti mjʉna̱a̱mp xytyijy kots ʉj nDiósʉty? Yʉꞌʉyʉ Dios naydyiꞌigyʉ oy.
19 Jesus respondeu:
20 Mij mnija̱ꞌa̱p diꞌibʉ Dios ꞌyanaꞌamʉnꞌa̱jtypy: “Katʉ xyajtʉgóy ja pʉjk úkʉnʉ wyindsʉꞌkʉn; katʉ myajja̱ꞌa̱yꞌeeky; katʉ mdoñ mmeetsy; katʉ pʉ́n xywyinga̱jxpéty; mwindsʉꞌʉgʉp ja mda̱a̱k mdeety.”
20 Você conhece os mandamentos: “Não cometa adultério”, “não mate”, “não furte”, “não dê falso testemunho”, “honre o seu pai e a sua mãe”.
21 Ja anaꞌambʉ jyʉnáñ: —Tʉgekyʉ tya̱a̱dʉ tʉts nguydyuunda̱ꞌa̱y extʉ kots nmutskꞌa̱jty.
21 Então o homem disse: — Tudo isso tenho observado desde a minha juventude.
22 Es ko taadʉ tmʉdooy ja Jesús, net tꞌanma̱a̱y: —Mdʉgoyꞌa̱jtxʉp tuꞌuk. Toꞌkta̱ꞌa̱y tʉgekyʉ mjikyꞌa̱jtʉn es xymyoꞌoyʉt yʉ ayoobʉ ja̱ꞌa̱ydyʉjk es dʉꞌʉn xypya̱a̱dʉt ja oyꞌa̱jtʉn tsa̱jpótm. Es óknʉm mmínʉt es xypyanʉjxʉdʉts.
22 Ouvindo isso, Jesus lhe disse:
23 Es ko tya̱a̱dʉ tmʉdooy ja anaꞌambʉ, net mʉk jyotmayꞌeꞌky, jaꞌa ko jyantsymyʉkja̱ꞌa̱yʉty.
23 Mas, ouvindo ele estas palavras, ficou muito triste, porque era riquíssimo.
24 Ko ja Jesús tꞌijxy ko tadʉ mʉkja̱ꞌa̱y jyotmayꞌeꞌky, net jyʉnáñ: —¡Tsip nimʉja̱a̱ esʉ mʉkja̱ꞌa̱y tyʉ́kʉdʉt ma̱ Diosʉ kyutujkʉn!
24 Jesus, vendo-o assim triste, disse:
25 Tʉyꞌa̱jtʉn nꞌanʉʉmʉ ko waanʉ pojʉn es tuꞌugʉ kameyʉ ñáxʉt xuꞌuñjyutóty es ñimʉja̱a̱ty es tuꞌugʉ mʉkja̱ꞌa̱y tyʉ́kʉt ma̱ Diosʉ kyutujkʉn.
25 Porque é mais fácil um camelo passar pelo fundo de uma agulha do que um rico entrar no Reino de Deus.
26 Es ja tya̱dʉ ja̱ꞌa̱yʉty diꞌibʉ myʉdoodʉ jyʉnandʉ: —¿Es pʉnʉ dʉꞌʉn, pʉ́n mba̱a̱t ñitseꞌeky?
26 Os que ouviram isto perguntaram: — Sendo assim, quem pode ser salvo?
27 Es ja Jesús jyʉnáñ: —Diꞌibʉ ja̱ꞌa̱yʉty kyaj mba̱a̱t ttundʉ, yʉ Dios mba̱a̱t ttuñ.
27 Mas Jesus respondeu:
28 Es ja Peedrʉ ꞌyanma̱a̱yʉ: —Windsʉ́n, ʉʉdsʉty tʉts nmastuꞌuttʉ diꞌibʉts nmʉda̱jttʉp es mij mbanejxy.
28 Então Pedro disse: — Eis que nós deixamos nossa casa e seguimos o senhor.
29 Es ja Jesús ꞌyadsooy: —Tʉyꞌa̱jtʉn, oytyim pʉ́nʉty diꞌibʉ myastutypy ja tyʉjk, ja tya̱a̱k tyeety, o ja myʉguꞌugʉty, o ja ñʉdoꞌoxy, o ja ꞌyuꞌunk, es xypyanʉjxʉdʉts ʉj,
29 Jesus lhes respondeu:
30 Dios moꞌoyʉdʉp waanʉ niꞌigʉ ma̱ tya̱dʉ naxwíñʉdʉ, es ma̱ ja naxwíñʉdʉ diꞌibʉ miimp, ꞌyaxá̱jʉp ja jikyꞌa̱jtʉn winʉ xʉʉ winʉ tiempʉ.
30 que não receba, no presente, muitas vezes mais e, no mundo por vir, receberá a vida eterna.
31 Net ja Jesús dyajnejxy wiink tsoo ja nima̱jmajtskpʉ ꞌyʉxpʉjkpʉ, es tꞌanma̱a̱y: —Tyam njoꞌomʉm Jerusalén ma̱ yajkuydyuna̱ꞌa̱ñ tʉgekyʉ diꞌibʉ ja Diosʉ kyuga̱jxpʉ kyʉxja̱a̱ydyʉ, wiꞌix ʉj, ja Naxwíñʉdʉ Ja̱ꞌa̱yʉdyʉ Kyudʉnaabyʉ, njata̱ꞌa̱ñʉts.
31 Chamando os doze para um lado, Jesus lhes disse:
32 Pes xykyʉyaka̱ꞌa̱ndʉts ma̱ ja romanʉ ja̱ꞌa̱y, es xytyukxiꞌiga̱ꞌa̱ndʉts, axʉʉk xytyuna̱ꞌa̱ndʉts es xywyindsujʉꞌʉga̱ꞌa̱ndʉts.
32 Ele será entregue aos gentios, que vão zombar dele, insultá-lo e cuspir nele.
33 Xywyopa̱ꞌa̱ñʉts es óknʉm xyaꞌooga̱ꞌa̱ñʉts; per kyumdʉgʉk xʉʉ njikypyʉka̱ꞌa̱ñʉts.
33 Depois de açoitá-lo, eles o matarão, mas, ao terceiro dia, ressuscitará.
34 Es ja ꞌyʉxpʉjkpʉtʉjk kyaj tjaygyujkʉdʉ éxtʉm jyʉnáñ ja Jesús es kyaj tnijáwʉdʉ ti kyajxypy.
34 Eles, porém, não entenderam nada disso. O significado dessas palavras lhes era encoberto, e eles não sabiam do que Jesus estava falando.
35 Ko ja Jesús jya̱ꞌtáñ ma̱ ja Jerikoo ka̱jpn, tuꞌugʉ wiints ꞌyuꞌuñʉ tuꞌa̱a̱y tꞌamdoy ja limosnʉ.
35 Aconteceu que, quando Jesus se aproximava de Jericó, um cego estava sentado à beira do caminho, pedindo esmolas.
36 Es ko tmʉdooy ko ñaxy ja mayjyaꞌay, net ja wiints dyajtʉʉy ti tʉ jyátyʉty.
36 E, ouvindo o barulho da multidão que passava, perguntou o que era aquilo.
37 Es jyʉnandʉ ja mayjyaꞌay: —Yʉ Jesús nazarenʉ na̱jxp ya̱dsoo.
37 Anunciaram-lhe que Jesus, o Nazareno, estava passando.
38 Net ja wiints yaxkeky: —Jesús, Davitʉ tyʉʉmp ꞌya̱a̱ts, ¡paꞌꞌayoogʉts ʉj!
38 Então ele gritou: — Jesus, Filho de Davi, tenha compaixão de mim!
39 Es ja diꞌibʉ nʉjxtʉp jawyiin ꞌyoojʉ es ꞌyamónʉt. Per ja wiints niꞌigʉ jyantsyyaꞌaxy: —Davitʉ tyʉʉmp ꞌya̱a̱ts, ¡paꞌꞌayoogʉts!
39 E os que iam na frente o repreendiam para que se calasse. Mas ele gritava cada vez mais: — Filho de Davi, tenha compaixão de mim!
40 Net ja Jesús wya̱ꞌkꞌa̱ꞌa̱jʉ es tnigajxʉ es myínʉt. Es ko ja wiints myiñ wingón, net ja Jesús dyajtʉʉy:
40 Jesus parou e mandou que trouxessem o cego. E, tendo ele chegado, Jesus perguntou:
41 —¿Ti mdsejpy es mij ndukmʉdúnʉt? Es ja wiints ꞌyadsooy: —Windsʉ́n, yʉꞌʉts ndsejpy esʉts nꞌijxpʉ́kʉt.
41 — O que você quer que eu lhe faça? Ele respondeu: — Senhor, que eu possa ver de novo.
42 Jesús jyʉnáñ: —Axa̱jʉ ja mꞌijxʉn, tʉ mꞌagʉdaky jaꞌa ko tʉ xymyʉbeky.
42 Jesus lhe disse:
43 Es netyʉ ja wiints oj ꞌyijxwaꞌxy, es tpanejxy ja Jesús es tꞌawdaty ja Dios. Es nidʉgekyʉ ja̱ꞌa̱yʉty diꞌibʉ ꞌyijxtʉ tya̱a̱dʉ, nandʉꞌʉn tꞌawda̱jty ja Dios.
43 Imediatamente ele passou a ver de novo e seguia Jesus, glorificando a Deus. Também todo o povo, vendo isto, dava louvores a Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.