Atos 5
Ja øgyajpxy ja ømyadya̱ʼa̱ky midi xukpa̱a̱jtɨmp ja nɨtsoʼokʼajtɨn (MXPNT) vs ARA
1 Jamts ɨdøꞌøn wyɨnaty jaduꞌuk ja ja̱a̱ꞌy pøn txøøwꞌa̱jtp Ananías, jøts ja ñɨdøꞌøxy Safira txøøwɨ, jaꞌats ɨdøꞌøn ttoꞌktøø ja ña̱a̱jx tuka̱m.
1 Entretanto, certo homem, chamado Ananias, com sua mulher Safira, vendeu uma propriedade,
2 Xjats ja kujkwaꞌkxy tmɨda̱nɨdøø na̱xtsow, jøts ja ojts kujkwaꞌkxy ttanɨnijkxy ja kudanaabyɨtøjktɨ, jadeꞌen ja ttanɨkajpxy jøts ku ja jam kaꞌpxy, kaꞌap ja jadeꞌen ttukmadøy, wa̱ꞌa̱ts ñɨdøꞌøxy ja møøt tnɨja̱wɨ ku ja jadeꞌen yꞌadøꞌøtstɨ.
2 mas, em acordo com sua mulher, reteve parte do preço e, levando o restante, depositou-o aos pés dos apóstolos.
3 Xjats ja Pedro tnɨma̱a̱y ja ya̱a̱ꞌy:
3 Então, disse Pedro: Ananias, por que encheu Satanás teu coração, para que mentisses ao Espírito Santo, reservando parte do valor do campo?
4 ¿Ti kidi ja ka̱m xkøꞌømna̱a̱jxɨ? Jøts ku tø xøøky, ¿ti kidi ja meeñ xkøꞌømjaꞌajɨ jøts xkøya̱kt pønɨ wɨnøꞌøn køꞌøm xkøya̱kwa̱ꞌa̱ñ? Dios tø xawɨnꞌɨɨñ, kidi øødsɨp.
4 Conservando-o, porventura, não seria teu? E, vendido, não estaria em teu poder? Como, pois, assentaste no coração este desígnio? Não mentiste aos homens, mas a Deus.
5 Jaꞌayɨ Ananías jadeꞌen tmadøøy, wɨnets ja jatyɨ øøky ña̱xkɨda̱a̱jky. Ku ja ja̱a̱ꞌy ja jadeꞌen nɨdukɨꞌɨyɨ tnɨmadoodøø jøts ja yjanchøꞌjkɨdøø.
5 Ouvindo estas palavras, Ananias caiu e expirou, sobrevindo grande temor a todos os ouvintes.
6 Xjats ja una̱ꞌjk ja̱a̱ꞌy myendøø, jøts ja tꞌabejtøø ja ooꞌkpɨ jøts ja tꞌatsyikna̱xøjkɨdøø.
6 Levantando-se os moços, cobriram-lhe o corpo e, levando-o, o sepultaram.
7 Tɨgøøk oorɨnɨn ɨdøꞌøn ja wyɨnaty jadeꞌen tø yjaty, ku tyøjkɨyɨɨꞌñ ja Ananías ñɨdøꞌøxy nay jam, kaꞌap ja tnɨja̱wɨ pønɨ tidam ɨdøꞌøn wyɨnaty tø tyuñɨ.
7 Quase três horas depois, entrou a mulher de Ananias, não sabendo o que ocorrera.
8 Xjats ja Pedro ja tyɨɨbyøjkøø, jøts ja ojts ñɨɨꞌmxyɨ:
8 Então, Pedro, dirigindo-se a ela, perguntou-lhe: Dize-me, vendestes por tanto aquela terra? Ela respondeu: Sim, por tanto.
9 Xjats Pedro ja tnɨma̱a̱y:
9 Tornou-lhe Pedro: Por que entrastes em acordo para tentar o Espírito do Senhor? Eis aí à porta os pés dos que sepultaram o teu marido, e eles também te levarão.
10 Wɨnets ja tøꞌøxy jatyɨ øøky ña̱xkɨda̱a̱jky jam Pedro tyekyjøꞌøm. Xjats ku ja una̱ꞌjk ja̱a̱ꞌy tyøjkɨdøø, øøky ja jap tpa̱ttøø ja tøꞌøxyøjk, wɨnets ja ojts jatyɨ tyikpɨdsømdɨ, jøts ja ojts tꞌatsnɨda̱jɨdɨ nay jam ñɨya̱a̱ꞌy pyukøꞌøm ma̱ ja jam wyɨnaty tø yiknɨda̱jɨ.
10 No mesmo instante, caiu ela aos pés de Pedro e expirou. Entrando os moços, acharam-na morta e, levando-a, sepultaram-na junto do marido.
11 Wɨnets ja Jesús yjaꞌ nɨdukɨꞌɨyɨ yjanchøꞌjkɨdøø, jøts nayɨdeꞌen pøn jaty ja ojts jadeꞌen tnɨmadowdɨ.
11 E sobreveio grande temor a toda a igreja e a todos quantos ouviram a notícia destes acontecimentos.
12 Møk ɨdøꞌøn ja Jesús kyudanaabyɨ ja mɨla̱grɨ ttundɨ jam mayja̱a̱ꞌy agujkp; jøts nɨdukɨꞌɨyɨ døꞌøn ja Jesús yjaꞌ jam yøꞌømyuktɨ møj tsa̱ptøjk agøꞌøm midi yiktejp Salomón Tyøjkweenk.
12 Muitos sinais e prodígios eram feitos entre o povo pelas mãos dos apóstolos. E costumavam todos reunir-se, de comum acordo, no Pórtico de Salomão.
13 Janch chøkyꞌa̱jttɨp ɨdøꞌøn ja ka̱jp ja̱a̱ꞌy jaꞌ, kaꞌapts ja nɨdukɨꞌɨyɨ ja jotmøkwɨnma̱a̱ꞌñ tjagyaptɨ, jøts jap ñøjkxtɨt ma̱ ja Jesús yjaꞌ jap ñamyukyɨdɨ.
13 Mas, dos restantes, ninguém ousava ajuntar-se a eles; porém o povo lhes tributava grande admiração.
14 Namay ɨdøꞌøn ja Jesús yꞌayuujk yikmɨbɨjky, jadeꞌen ja ya̱a̱ꞌdyøjk jøts nayɨdeꞌen ja tøꞌøxyøjk.
14 E crescia mais e mais a multidão de crentes, tanto homens como mulheres, agregados ao Senhor,
15 Jaꞌagøjxpts ja pama̱a̱ꞌy jap yikɨɨdya̱ktøø jap ma̱ tuuꞌ ñaxy, nay jap ja yikpɨkta̱ꞌa̱ktɨ mya̱a̱bajtkijxpy jøts tøꞌøkyøjxp, jøts ja choꞌoktɨt ku ja Pedro jap wyɨnaty ñaxy, øy ja yꞌagaꞌax jaꞌayɨ tyapa̱a̱dɨyɨdɨt.
15 a ponto de levarem os enfermos até pelas ruas e os colocarem sobre leitos e macas, para que, ao passar Pedro, ao menos a sua sombra se projetasse nalguns deles.
16 Jøts nayɨdeꞌen ja wenk ka̱jp midi ja Jerusalén myɨwɨngonꞌajtpy, jaꞌats tyikmendøø ja pyama̱a̱ꞌy jøts nayɨdeꞌen pøn jaty wyɨnaty tø møkꞌampy myachɨyɨ ja mɨkuꞌ; xjats jadeꞌen nɨdukɨꞌɨyɨ choktøø.
16 Afluía também muita gente das cidades vizinhas a Jerusalém, levando doentes e atormentados de espíritos imundos, e todos eram curados.
17 Wɨnets ja teetywɨndsøn møøt ja saduceɨt ja̱a̱ꞌy ojts nawyɨna̱xɨ tja̱wɨdɨ,
17 Levantando-se, porém, o sumo sacerdote e todos os que estavam com ele, isto é, a seita dos saduceus, tomaram-se de inveja,
18 wɨnets tma̱tstøø ja Jesús kyudanaabyɨdɨ, jøts jap tsumdøø ma̱ ja ka̱jp ja̱a̱ꞌy pyuxøjk jap.
18 prenderam os apóstolos e os recolheram à prisão pública.
19 Xjats nwɨndsønꞌa̱jtɨm ja puxøjk aga̱j ojts tyikꞌawa̱ꞌa̱ch jøts tyikpɨdsɨɨmy, jøts ojts tnøjmɨ:
19 Mas, de noite, um anjo do Senhor abriu as portas do cárcere e, conduzindo-os para fora, lhes disse:
20 ―Nøjkxtɨ jam møj tsa̱ptøjkjøtpy, tukmadowdɨ jam ja ja̱a̱ꞌy ja øyꞌayuujk midi ndajujkyꞌa̱jtɨndɨp.
20 Ide e, apresentando-vos no templo, dizei ao povo todas as palavras desta Vida.
21 Xjats ku døꞌøn jadeꞌen yiknɨmaydɨ, wɨnets jøpyɨ ñøjkxtøø jam møj tsa̱ptøjkjøtpy, jøts ja ja̱a̱ꞌy ja jam tyikꞌɨxpøjktøjkɨdøø.
21 Tendo ouvido isto, logo ao romper do dia, entraram no templo e ensinavam. Chegando, porém, o sumo sacerdote e os que com ele estavam, convocaram o Sinédrio e todo o senado dos filhos de Israel e mandaram buscá-los no cárcere.
22 Xjats tkejxy ja teetywɨndsøn ja tyumbɨ, jøts ku jam yjaja̱ꞌttøø jam puxøjk agøꞌøm, nɨtuꞌuk ja ojts tkapa̱a̱ttɨ pøn ɨdøꞌøn jayiktanɨgaxtɨp; wɨnets ja jadiꞌiñɨ wyɨmbejtnɨdøø
22 Mas os guardas, indo, não os acharam no cárcere; e, tendo voltado, relataram,
23 jøts ttukmadoodøø ja teetywɨndsøn, jøts yɨdeꞌen tnɨmaadyøø:
23 dizendo: Achamos o cárcere fechado com toda a segurança e as sentinelas nos seus postos junto às portas; mas, abrindo-as, a ninguém encontramos dentro.
24 Xjats ku døꞌøn jadeꞌen tmadoodøø ja ayuujk ja møj teetywɨndsøndɨ, jøts møøt ja tsa̱ptøjk adsɨnaabyɨ, wɨnets ñawya̱ꞌa̱ñɨdɨ: “¿Sudsoꞌampy nmɨda̱bya̱a̱jtɨndɨt, sudsoꞌampy yjøpkøxt yø jadeꞌembɨ wɨnma̱a̱ꞌñ?”
24 Quando o capitão do templo e os principais sacerdotes ouviram estas informações, ficaram perplexos a respeito deles e do que viria a ser isto.
25 Jøts wɨnet jatyɨ tuꞌuk yja̱ꞌjty ja ja̱a̱ꞌy, jøts ja wya̱a̱ñ:
25 Nesse ínterim, alguém chegou e lhes comunicou: Eis que os homens que recolhestes no cárcere, estão no templo ensinando o povo.
26 Wɨnets ja tsa̱ptøjk adsɨnaabyɨ tmøødɨyɨɨꞌñ ja ta̱jktɨ, jøts ojts twa̱a̱wɨdɨ ja Jesús kyudanaabyɨ, nɨsa̱ døꞌøn ja tkatundɨ, tsøꞌjkɨdɨp ku ja ka̱jp ja̱a̱ꞌy myɨꞌa̱mbøkɨyɨdɨt jøts ku jotmøñ cha̱a̱ga̱ꞌa̱dsɨyɨdɨt.
26 Nisto, indo o capitão e os guardas, os trouxeram sem violência, porque temiam ser apedrejados pelo povo.
27 Ku døꞌøn tyikja̱ꞌttøø, wɨnets ttawɨngugajxɨdøø ma̱ ja israelɨt ja̱a̱ꞌy kyutujk adsɨnaabyɨdɨ, wɨnets ja teetywɨndsøn tnɨma̱a̱y ja Jesús kyudanaabyɨdɨ:
27 Trouxeram-nos, apresentando-os ao Sinédrio. E o sumo sacerdote interrogou-os,
28 ―Tø øøts nnɨgajpxy jøts ku øøts ojts nyikutuky, jøts ku meets ja Jesús yjaꞌ ya̱ nɨwɨneꞌenɨn xkana̱nkyꞌɨxpøkɨyɨdɨt. ¿Ti døꞌøn ɨxya̱m jadeꞌen tø xundɨ? Meets ɨxya̱m jɨnaxy tø xuknɨja̱ꞌwɨguixy ja mꞌɨxpøjkɨn ya̱ Jerusalén, jøts øøts xukpøkyꞌa̱twa̱ꞌa̱ñ nayɨdeꞌen ja Jesús yꞌoꞌjkɨn.
28 dizendo: Expressamente vos ordenamos que não ensinásseis nesse nome; contudo, enchestes Jerusalém de vossa doutrina; e quereis lançar sobre nós o sangue desse homem.
29 Wɨnets ja Pedro tꞌadsojɨmbettøø møøt ja myɨguꞌuk:
29 Então, Pedro e os demais apóstolos afirmaram: Antes, importa obedecer a Deus do que aos homens.
30 Ja Dios Teety pøn adøm nꞌa̱pteetyꞌamøj Diosꞌa̱jttøø, nay jaꞌ køꞌøm tø tyikjujkpyiky ja Jesús, pøn meets kruskøjxp mmɨwopajt kyøjøꞌøm tyekyjøꞌøm, jøts jadeꞌen xyikꞌooktøø.
30 O Deus de nossos pais ressuscitou a Jesus, a quem vós matastes, pendurando-o num madeiro.
31 Tø ja Dios ja køꞌøm tpɨkta̱ꞌa̱ky møj wɨndsøn yꞌaga̱ꞌngyøꞌampy jøts yikutukt, jøts nayɨdeꞌen ya̱ tyiknɨtsoꞌokꞌa̱tt ja na̱xwiiꞌñɨt ja̱a̱ꞌy, paty Dios jadeꞌen tꞌayoꞌixy ja Israelɨt ja̱a̱ꞌdyɨ, jøts jadeꞌen yikpojkpɨmaaꞌkxtɨt ku tmajtstuꞌuttɨt ja pyøktyuꞌunɨn.
31 Deus, porém, com a sua destra, o exaltou a Príncipe e Salvador, a fim de conceder a Israel o arrependimento e a remissão de pecados.
32 Wa̱ꞌa̱ts øøts ɨdøꞌøn ja nnɨja̱wɨ ku ja Dios Teety ɨdøꞌøn jadeꞌen ttuuñ, jøts yꞌijxpy nayɨdeꞌen ja Espíritu Santo midi ja Dios Teety tyuktatøjkɨp ja yja̱a̱ꞌy, pøn jaty ja kyajpxy paduujnɨyɨp.
32 Ora, nós somos testemunhas destes fatos, e bem assim o Espírito Santo, que Deus outorgou aos que lhe obedecem.
33 Xjats ku døꞌøn ja Israelɨt ja̱a̱ꞌy jadeꞌen ja kyutujk adsɨnaabyɨ tmadoodøø, jøts ja Jesús kyudanaabyɨ yikmɨꞌa̱mbøktøø jøts yikꞌookwa̱jnɨdøø.
33 Eles, porém, ouvindo, se enfureceram e queriam matá-los.
34 Jamts wyɨnaty nɨduꞌuktɨ ja kutujk adsɨnaabyɨdɨ pøn yiktejtɨp fariseɨt ja̱a̱ꞌy, jaꞌ xyøøw Gamaliel midi tna̱nkyꞌɨxpøjkɨyɨp ja Moisés kyutujk, jøts janch tsojkɨyɨp ɨdøꞌøn ja ka̱jp ja̱a̱ꞌy jaꞌ. Jaꞌats ttanaagyukɨyɨɨꞌñ, wɨnets tkajxpɨdsɨmgɨjxy ja Jesús kyudanaabyɨ, jøts ja jap mɨmøj tꞌatsyikꞌawixy abiky tsoo.
34 Mas, levantando-se no Sinédrio um fariseu, chamado Gamaliel, mestre da lei, acatado por todo o povo, mandou retirar os homens, por um pouco,
35 Xjats yiknɨmaadyɨ ja kutujk adsɨnaabyɨdɨ:
35 e lhes disse: Israelitas, atentai bem no que ides fazer a estes homens.
36 Ja̱ꞌmyatstɨ ku ojts tuꞌuk ja ja̱a̱ꞌy ñamyøjpɨkta̱ꞌa̱gyɨ wɨndsøn pøn txøøwꞌa̱jtp Teudas, jøts ja kyutujk ojts ttawɨnꞌɨɨñ ja ja̱a̱ꞌy nɨmakta̱xk magøꞌpxy. Wɨnets ja solda̱dɨ ojts yikꞌøøgyɨ ja kyaꞌøwyɨnma̱a̱ꞌngyøjxp, xjats ja jadiꞌiñɨ wyɨndɨgøøgyøjxtɨ pøn jaty wyɨnaty tø tpabøktɨ.
36 Porque, antes destes dias, se levantou Teudas, insinuando ser ele alguma coisa, ao qual se agregaram cerca de quatrocentos homens; mas ele foi morto, e todos quantos lhe prestavam obediência se dispersaram e deram em nada.
37 Xjats jadɨgojk yja̱jtkojmɨ nayɨdeꞌen ku ja gobiernɨ tmachomujky ja yja̱a̱ꞌy, wɨnets nay jaꞌabɨ tiempɨ tuꞌuk ja Galileɨt ja̱a̱ꞌy ojts køꞌøm ñamyøjwɨndsønbɨkta̱ꞌa̱gɨyɨ jøts namay ja ja̱a̱ꞌy nayɨdeꞌen ttukmɨbɨjky; wɨnets ja solda̱dɨ nayɨdeꞌen yikꞌoꞌjkɨyøø, xjats ja jadeꞌen kyutɨgøøy ja kyutujk.
37 Depois desse, levantou-se Judas, o galileu, nos dias do recenseamento, e levou muitos consigo; também este pereceu, e todos quantos lhe obedeciam foram dispersos.
38 Paty ø nwa̱ꞌa̱ñ jøts xmajtstuꞌuttɨt yøꞌøbɨ ja̱a̱ꞌdyɨ, kaꞌap nugo xatøjkɨyɨdɨt ja wyɨnma̱a̱ꞌñ. Pønɨ kyøꞌømwɨnma̱a̱ꞌñ yøꞌødɨ, kudɨgøꞌøpyts yø tsojk;
38 Agora, vos digo: dai de mão a estes homens, deixai-os; porque, se este conselho ou esta obra vem de homens, perecerá;
39 pønɨ Dios yjaꞌ yøꞌ, nɨjuunɨts meets yø xkayikudɨgøꞌøty. Øyɨm mnayꞌejxꞌetɨyɨdɨt; kidim Dios møøt nugo mdseptundɨ.
39 mas, se é de Deus, não podereis destruí-los, para que não sejais, porventura, achados lutando contra Deus. E concordaram com ele.
40 Xjats ku døꞌøn ja Gamaliel jadeꞌen kyajpxyꞌaba̱jtɨyɨɨꞌñ, jøts ja kutujk adsɨnaabyɨtøjk udya̱ꞌa̱ky tmɨbøjkøjxtøø. Wɨnets twa̱a̱dsoodøø ja Jesús kyudanaabyɨtøjk jøts tyikꞌayoꞌomba̱a̱ttøø, xjats tnɨmaadyɨ jøts kaꞌ nugo tja̱a̱ka̱jpxwa̱ꞌkxꞌadøꞌøtstɨt ja Jesús yꞌɨxpøjkɨn; wɨnets jadiꞌiñɨ tmajtstuꞌttøø.
40 Chamando os apóstolos, açoitaram-nos e, ordenando-lhes que não falassem em o nome de Jesus, os soltaram.
41 Xjats ja Jesús kyudanaabyɨ jap pyɨdsømdøø ma̱ ja israelɨt ja̱a̱ꞌy kyutujk adsɨnaabyɨ japtɨ, jotkujk ɨdøꞌøn ja ñayja̱wɨyɨdɨ kumɨ tø ja Dios ja wyɨnaty tyanɨbɨkta̱a̱gɨyɨdɨ, jøts ja jadeꞌen yꞌayoꞌodɨt Jesús køjxp.
41 E eles se retiraram do Sinédrio regozijando-se por terem sido considerados dignos de sofrer afrontas por esse Nome.
42 Ejtp ɨdøꞌøn ja jabom jabom tnɨga̱jpxtɨ tka̱jpxwa̱ꞌkxɨdɨ ja Jesús yjaꞌ, jøts ja ja̱a̱ꞌy jadeꞌen ttukꞌɨxpøktɨ jap møj tsa̱ptøjkjøtpy jøts nayɨdeꞌen awɨngujky tøjkjøøjty, nɨjuunɨ døꞌøn ja tkamajtstuꞌttøø.
42 E todos os dias, no templo e de casa em casa, não cessavam de ensinar e de pregar Jesus, o Cristo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.