Atos 26
Ja øgyajpxy ja ømyadya̱ʼa̱ky midi xukpa̱a̱jtɨmp ja nɨtsoʼokʼajtɨn (MXPNT) vs ACF
1 Wɨnets ja rey Agripa tnɨma̱a̱y ja Pablo:
1 Depois Agripa disse a Paulo: É permitido que te defendas. Então Paulo, estendendo a mão em sua defesa, respondeu:
2 ―Njanchtaxondakpy øts ku øts xyika̱jpxwa̱ꞌa̱ñ ya̱ mets mwɨndujy, jøts øts køꞌøm nwɨndanɨt tukɨꞌɨyɨ pønɨ sa̱ jaty øts ja israelɨt ja̱a̱ꞌy xkaꞌødyejtɨ.
2 Tenho-me por feliz, ó rei Agripa, de que perante ti me haja hoje de defender de todas as coisas de que sou acusado pelos judeus;
3 Øyꞌa̱jtp nayɨdeꞌen kumɨ mets mnɨja̱ꞌwɨp tukɨꞌɨyɨ øøts ndsɨna̱a̱ꞌyɨn sa̱ øø nꞌisraelɨtja̱a̱ꞌyꞌaty, jøts ti jaty øøts ejtp nnadyamɨga̱jpxɨyɨp. Paty mets nꞌamɨdøy jøts waanɨ xꞌukmadoꞌot øts ngajpxy.
3 Mormente sabendo eu que tens conhecimento de todos os costumes e questões que há entre os judeus; por isso te rogo que me ouças com paciência.
4 ’Ñɨja̱ꞌwɨdɨp nmɨguꞌuk israelɨt ja̱a̱ꞌy nɨdukɨꞌɨyɨ sa̱ øts nja̱a̱ꞌyꞌa̱jty jam ndɨga̱m ku nmutskꞌa̱jty, jøts nayɨdeꞌen sa̱ øts nja̱a̱ꞌyꞌaty jam Jerusalén ɨxya̱mba̱a̱dyɨm.
4 Quanto à minha vida, desde a mocidade, como decorreu desde o princípio entre os da minha nação, em Jerusalém, todos os judeus a conhecem,
5 Pønɨ ñɨga̱jpxwa̱ndɨp wan tnɨga̱jpxtɨ, kumɨ ñɨja̱ꞌwɨdɨp yøꞌ nayɨdeꞌen ku øts mutskyɨ ja fariseɨt ɨxpøjkɨn nbadøjkɨyɨɨꞌñ midi kaꞌpxy tpadundɨp ja Moisés kyutujk.
5 Sabendo de mim desde o princípio (se o quiserem testificar), que, conforme a mais severa seita da nossa religião, vivi fariseu.
6 Jaꞌagøjxp øts nyiknɨꞌøønɨ ku øts njøpꞌixy ku ja Dios Teety ja ooꞌkpɨ jadɨgojk tyikjujkpyiky jap ooꞌkpɨ jutjøtpy, kumɨ jadeꞌen ja Dios Teety køꞌøm ja wya̱nda̱a̱jkɨn tmøꞌøy øøts nꞌa̱pteetyꞌamøj jøts jadeꞌen ttuꞌunt.
6 E agora pela esperança da promessa que por Deus foi feita a nossos pais estou aqui e sou julgado.
7 Jøts nɨdukɨꞌɨyɨ makmajtsk ka̱jp ja israelɨt ja̱a̱ꞌy tjøpꞌejxtɨt jøts ku ja Dios ja wya̱nda̱a̱jkɨn tyikjøpkøxt, paty ejtp tꞌajotꞌa̱ttɨt ja Dios jøts tja̱ꞌmyatstɨ jøpy ux. Mets rey Agripa, nay yøꞌøbɨ wɨnma̱a̱ꞌñ øts ɨdøꞌøn yø nmɨguꞌuk israelɨt ja̱a̱ꞌy xkadaꞌøyja̱ꞌwɨdɨp, jøts øts xanɨꞌøønɨdɨ.
7 À qual as nossas doze tribos esperam chegar, servindo a Deus continuamente, noite e dia. Por esta esperança, ó rei Agripa, eu sou acusado pelos judeus.
8 ¿Kaꞌ mee nayɨdeꞌen xjanchja̱wɨ jøts ku ja Dios ja ooꞌkpɨ tyikjujkpyiky jadɨgojk?
8 Pois quê? julga-se coisa incrível entre vós que Deus ressuscite os mortos?
9 ’Øts køꞌøm ojts nwɨnma̱a̱ꞌmbya̱a̱ty jøts øts ja Jesús Nazaretɨt yjanchja̱ꞌwɨbɨdɨ ojts o sa̱ nduujnɨyɨ, jøts ø møk nyikꞌayoꞌomba̱a̱ttøø.
9 Bem tinha eu imaginado que contra o nome de Jesus Nazareno devia eu praticar muitos atos;
10 Jadeꞌents øts ɨdøꞌøn jam nꞌadɨɨjch Jerusalén ku øts ja teetywɨndsøn xmoꞌodɨ ja tɨyꞌa̱jtɨn jøts øts ja Jesús yja̱a̱ꞌy namay ndsujmɨyɨt; jøts nayɨ wa̱a̱n øts ɨdøꞌøn jøts yꞌooktɨt.
10 O que também fiz em Jerusalém. E, havendo recebido autorização dos principais dos sacerdotes, encerrei muitos dos santos nas prisões; e quando os matavam eu dava o meu voto contra eles.
11 Kawɨna̱a̱k ojk øts ɨdøꞌøn køꞌøm ja møk nyikꞌayoꞌomba̱a̱ttøø, jøts kuwa̱nɨ ndukmajtstuꞌuttɨ ja yjanchja̱ꞌwɨn. Jadeꞌen øts ɨdøꞌøn nꞌadɨɨjch ma̱ jaty ja cha̱ptøjk, janch awa̱ꞌa̱nꞌampy øts ɨdøꞌøn nbawɨdijty jagamga̱jp pa̱a̱t.
11 E, castigando-os muitas vezes por todas as sinagogas, os obriguei a blasfemar. E, enfurecido demasiadamente contra eles, até nas cidades estranhas os persegui.
12 ’Nay yøꞌøbɨ wɨnma̱a̱ꞌñ øts wyɨnaty nmɨnijkxpy jam Damasco sa̱ øts ja teetywɨndsøn wyɨnaty ja kutujk tø xmøꞌøy.
12 Sobre o que, indo então a Damasco, com poder e comissão dos principais dos sacerdotes,
13 Wɨnets ø kujkxøøw et jam tuuꞌa̱m ojts nꞌejxpa̱a̱ty tuꞌuk ja ja̱j midi tsa̱jpjøtpy kyɨda̱a̱jky, janch møk ɨdøꞌøn ja yja̱jy nɨkaꞌap ja xøøw jadeꞌen yja̱jy, jøts øøts ja ja̱j ojts tukɨꞌɨyɨ xnawɨdity pøn jaty øts jam wyɨnaty nmøøt.
13 Ao meio-dia, ó rei, vi no caminho uma luz do céu, que excedia o esplendor do sol, cuja claridade me envolveu a mim e aos que iam comigo.
14 Wɨnets øøts nɨdukɨꞌɨyɨ nna̱xkɨda̱a̱jky, jøts øts nmadøøy tuꞌuk ja hebreɨt ayuujk ku ø xnɨma̱a̱y: “Saulo, Saulo, ¿tiku ø xjemdunwa̱ꞌa̱ñ xedunwa̱ꞌa̱ñ? Køꞌøm mnayꞌayoꞌondunɨyɨ jadeꞌen kidi tsaka̱a̱ ku ja ti tnepy jøts ja køꞌøm kujp ñadyukyøꞌødyɨyɨ.”
14 E, caindo nós todos por terra, ouvi uma voz que me falava, e em língua hebraica dizia: Saulo, Saulo, por que me persegues? Dura coisa te é recalcitrar contra os aguilhões.
15 Wɨnets nnɨma̱a̱y: “¿Wɨndsøn, pøn mets?” Wɨnets øts jatyɨ nwɨndsønꞌa̱jtɨm xnɨma̱a̱y: “Øts Jesús Nazaretɨt ja̱a̱ꞌy, nay jaꞌ pøn mjemdumpy mdedumpy.
15 E disse eu: Quem és, Senhor? E ele respondeu: Eu sou Jesus, a quem tu persegues;
16 Pɨdøꞌøk wa̱ꞌkukɨ, jaꞌagøjxp øts ɨxya̱m køꞌøm nna̱nkyꞌijxyɨ jøts øts xmɨduꞌunt, jøts mgugajpxyꞌa̱tt pønɨ ti jaty ɨxya̱m ndukꞌijxpy, jøts pønɨ ti jaty me nja̱a̱ktukꞌexp.
16 Mas levanta-te e põe-te sobre teus pés, porque te apareci por isto, para te pôr por ministro e testemunha tanto das coisas que tens visto como daquelas pelas quais te aparecerei ainda;
17 Øts mets nnøøꞌmoꞌop nduuꞌmoꞌop jam israelɨt ja̱a̱ꞌy etjotp, jøts nayɨdeꞌen ma̱ ja ja̱a̱ꞌy kyaꞌisraelɨtja̱a̱ꞌyɨdɨ ma̱ mets ɨxya̱m ngajxwa̱ꞌa̱ñ.
17 Livrando-te deste povo, e dos gentios, a quem agora te envio,
18 Yɨdeꞌen ɨdøꞌøn jam nøjkx mduñ, jøts ja ja̱a̱ꞌy xka̱jpxwejt jøts ja kaꞌøy wɨnma̱a̱ꞌñ tmajtstuꞌuttɨt, jøts ja tsuj wɨnma̱a̱ꞌñ tpabøktɨt. Kidi ja mɨkuꞌ yꞌanaꞌamɨn tꞌukupøjkɨnɨyɨdɨ, ja Dios yjaꞌ tuꞌugyɨ pyaduujnɨdɨp; jadeꞌen xukmadoꞌot jøts ku øts njaꞌ xjanchja̱ꞌwɨdɨt, jadeꞌenꞌampy yikpojkpɨmaaꞌkxtɨt, jøts nayɨdeꞌen yikmoꞌodɨt ja øyꞌa̱jtɨn ja tsujꞌa̱jtɨn møøt jaꞌadɨ nɨdukɨꞌɨyɨ pøn jaty ja Dios tø wyɨnaty tyikpøkwya̱ꞌa̱ch.”
18 Para lhes abrires os olhos, e das trevas os converteres à luz, e do poder de Satanás a Deus; a fim de que recebam a remissão de pecados, e herança entre os que são santificados pela fé em mim.
19 ’Mets rey Agripa, nbaduujnɨ øts ɨdøꞌøn tukɨꞌɨyɨ sa̱ jaty øts ja Jesús xnɨma̱a̱y ku øts ja yꞌayuujk nmadoojøø midi jap tsooꞌmp tsa̱jpjøtpy.
19 Por isso, ó rei Agripa, não fui desobediente à visão celestial.
20 Wɨnets øts jam nꞌuktukmadowdɨ jawyeen pøn jaty jam wyɨnaty Damasco jøts nayɨdeꞌen Jerusalén, jøts jam nayɨdeꞌen tukɨꞌɨyɨ pøn jaty Judea etjotp, wɨnets øts nꞌuktukmadowdɨ pøn kaꞌisraelɨt ja̱a̱ꞌdyɨ, jadeꞌen øts jam nꞌuktukmadøøy jøts ja pyøktyuꞌunɨn tmajtstuꞌuttɨt jøts ja Dios yjaꞌ tuꞌugyɨ tpaduujnɨyɨdɨt, nayɨdeꞌen tsuj yja̱a̱ꞌyꞌa̱ttɨt jøts jadeꞌen tna̱nkyꞌejxɨdɨt ku ja chɨna̱a̱ꞌyɨn tø tyiktɨga̱tstɨ.
20 Antes anunciei primeiramente aos que estão em Damasco e em Jerusalém, e por toda a terra da Judéia, e aos gentios, que se emendassem e se convertessem a Deus, fazendo obras dignas de arrependimento.
21 Ku øts ja ja̱a̱ꞌy jadeꞌen nga̱jpxwejttɨ jaꞌagøjxp øts ja israelɨt ja̱a̱ꞌy jap xma̱jtstøø tsa̱ptøjkjøtpy jøts øts jaꞌ xukuꞌoogɨwya̱ꞌa̱ndɨ.
21 Por causa disto os judeus lançaram mão de mim no templo, e procuraram matar-me.
22 Møj øts ja Dios ja pudøjkɨn xmøꞌøy ku øts ɨxya̱mba̱a̱t ja kyajpxy yꞌayuujk nga̱jpxwa̱ꞌkxɨyɨ, jøts ø ndukmadøy nɨdukɨꞌɨyɨ pøn jaty ɨxpiky pøn jaty kaꞌɨxpiky. Nɨjuunɨ øts ja ja̱a̱ꞌy ja wenkpɨ ayuujk ngadukmadøy, yøꞌøyɨ ngajpxy nayɨdeꞌen sa̱ ja Dios kyugajpxy jøts sa̱ ja Moisés ojts wya̱ꞌa̱ndɨ,
22 Mas, alcançando socorro de Deus, ainda até ao dia de hoje permaneço dando testemunho tanto a pequenos como a grandes, não dizendo nada mais do que o que os profetas e Moisés disseram que devia acontecer,
23 ku ja yiknɨtsokpɨ kuwa̱nɨ yꞌayoꞌomba̱a̱tt jøts ku ja wyɨnaty tø yꞌøøky, jaꞌats myɨjawyeen tunjøpɨp ku ja yjujkpyøkt jadɨgojk jap ooꞌkpɨ jutjøtpy, jøts jadeꞌen øøts nja̱a̱ꞌy ttuknɨja̱wɨt ja wa̱ꞌa̱tsꞌa̱jtɨn møøt tukɨꞌɨyɨ ja na̱xwiiꞌñɨt ja̱a̱ꞌy.
23 Isto é, que o Cristo devia padecer, e sendo o primeiro da ressurreição dentre os mortos, devia anunciar a luz a este povo e aos gentios.
24 Xjats ku døꞌøn ja Pablo jadeꞌen ñagyuga̱jpxɨyɨ, wɨnets ja møj yikutujkpɨ Festo møkꞌampy yjanchkajpxy, jøts ja Pablo yiknɨma̱a̱y:
24 E, dizendo ele isto em sua defesa, disse Festo em alta voz: Estás louco, Paulo; as muitas letras te fazem delirar.
25 Xjats ja Pablo tꞌadsojɨmbijty jøts tnɨma̱a̱y:
25 Mas ele disse: Não deliro, ó potentíssimo Festo; antes digo palavras de verdade e de um são juízo.
26 Ɨxya̱ døꞌøn ja rey Agripa pøn yøꞌøbɨ wɨnma̱a̱ꞌñ wa̱ꞌa̱ts tnɨja̱ꞌwɨp, paty øts ya̱ jotmøk ngajpxy yøꞌ wyɨndujy; wa̱mp øts ɨdøꞌøn ku yøꞌ tnɨja̱wɨ tukɨꞌɨyɨ, kumɨ kaꞌap ja jam ayuꞌuch yja̱jty midi øts ɨdøꞌøn nnɨgajpxpy.
26 Porque o rei, diante de quem também falo com ousadia, sabe estas coisas, pois não creio que nada disto lhe é oculto; porque isto não se fez em qualquer canto.
27 ¿Mjanchja̱ꞌwɨp mets rey ɨdøꞌøn sa̱ ja Dios kyugajpxy wya̱ꞌa̱ndɨ? Nꞌijxpy øts ku yja̱wɨ xjanchja̱wɨ.
27 Crês tu nos profetas, ó rei Agripa? Bem sei que crês.
28 Xjats ja rey wya̱a̱ñ:
28 E disse Agripa a Paulo: Por pouco me queres persuadir a que me faça cristão!
29 Xjats ja Pablo yꞌadsøøy:
29 E disse Paulo: Prouvera a Deus que, ou por pouco ou por muito, não somente tu, mas também todos quantos hoje me estão ouvindo, se tornassem tais qual eu sou, exceto estas cadeias.
30 Ku døꞌøn ja Pablo jadeꞌen kya̱jpxkɨjxy, wɨnets ja rey nɨdukɨꞌɨyɨ wya̱ꞌkukɨdøø møøt ja møj yikutujkpɨ, jøts møøt ja ñɨdøꞌøxy jøts pøn jaty jap wyɨnatyɨ,
30 E, dizendo ele isto, levantou-se o rei, o presidente, e Berenice, e os que com eles estavam assentados.
31 wɨnets abiky ñøjkxtɨ jøts jap tka̱jpxꞌøyɨdɨ ja Pablo pyøky, jøts yɨdeꞌen ñawya̱jnɨdøø:
31 E, apartando-se dali falavam uns com os outros, dizendo: Este homem nada fez digno de morte ou de prisões.
32 Wɨnets ja rey Agripa tnɨma̱a̱y ja møj yikutujkpɨ Festo:
32 E Agripa disse a Festo: Bem podia soltar-se este homem, se não houvera apelado para César.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.