Tiago 3
Hill Madia (MRR) vs VC
1 मावोर विस्वसिरिर! मियग्डाहि वेल्लाटोरिर मात्रम, विस्वसिरिन काग़्हतनद कबळ कीकोम इनजोर, विचर केमाटु! बाराह्क इतेके, माट काग़्हवालोरिन देवुळि पका कळकते नेयम कीयग़ा, इदिन मीट इतेक पुतिरे.
1 Meus irmãos, não haja muitos entre vós a se arvorar em mestres; sabeis que seremos julgados mais severamente,
2 माट सबेटोरल ऊक-ऊके तपिह्नले.
2 porque todos nós caímos em muitos pontos. Se alguém não cair por palavra, este é um homem perfeito, capaz de refrear todo o seu corpo.
3 माटु कोंदातुन आव्रे कीयलाह, ताना मुकतुह्क कय-कास्रा दोहतह्नल; दोहचि ताना पूरा मेंदुदुन बेक इतेक अके तिर्हता पग़यह्नल.
3 Quando pomos o freio na boca dos cavalos, para que nos obedeçam, governamos também todo o seu corpo.
4 अद्रमे ओसो ऊळाट, सम्दुरते ताकनव ओडाङ वने पका बेराङ मन्ह्ताङ, बेरा वळ्यते दास्ताङ. मति ओडाङ वग़्हवालोरु, तमा विचरते बेक इतेक अके, उड्ला उकुळते अविस्किन मल्हता पग़यह्तोर.उकुस्कने वग़्हतनद बेरा ओडा|alt="Ship at sea with rudder" src="HK00216B.JPG" size="col" loc="ap" ref="3:4"
4 Vede também os navios: por grandes que sejam e embora agitados por ventos impetuosos, são governados com um pequeno leme à vontade do piloto.
5 इद्रमलेह्काने, मावा मेंदुदगा वने उड्ला उंद वेंजेग़ मन्ह्ता, अदु बेराङ-बेराङ पोल्लोङ पोग़यिह्ता. ओसो अद्रमे ऊळाट, इचुटा किसतळ्मते पूरा गेळा कर्विह्ता!
5 Assim também a língua é um pequeno membro, mas pode gloriar-se de grandes coisas. Considerai como uma pequena chama pode incendiar uma grande floresta!
6 मावा वेंजेग़ वने किसतळ्मता लेह्कान मन्ह्ता. तानगा कतम लाग्वाङ पोल्लोङे निंदिस मन्ह्ताङ. अद मावा मेंदुदगा मन्जि, मावा पूरा मेंदुदुन करब कीस्ता. ओसो मावा पूरा मनमुळतुन बोळ्सिसि, (अमेसा कट्ला पुटिह कीस्ता). अद्रमता किसु देयमदीपताहे पेसिह्ता.
6 Também a língua é um fogo, um mundo de iniqüidade. A língua está entre os nossos membros e contamina todo o corpo; e sendo inflamada pelo inferno, incendeia o curso da nossa vida.
7 ऊळाट, सबे जातिनाङ गेळा जन्वर्किनु, पिटेनु, सबे मीन्किनु, मन्कल आव्रे कीया पग़यह्तोग़, अद्रम आव्रेम आताङ वने.
7 Todas as espécies de feras selvagens, de aves, de répteis e de peixes do mar se domam e têm sido domadas pela espécie humana.
8 मति आपुना वेंजेटुन मात्रम, बोग़े आव्रे कीस तास पग़वोग़. अद बेस्केन रोमवदु लाग्वद आंदु, तानगा हामुर ईयनद वीसम निंदिस मन्ह्ता.
8 A língua, porém, nenhum homem a pode domar. É um mal irrequieto, cheia de veneno mortífero.
9 माटु इदे वेंजेटे, मावा सामि देवुळबाबान जोहर कीय्ह्नल; ओसो इदे वेंजेटे, देवुळि तना लेह्का पंडटोर मन्कलोरिन सरप ईय्ह्नल.
9 Com ela bendizemos o Senhor, nosso Pai, e com ela amaldiçoamos os homens, feitos à semelhança de Deus.
10 इद्रम उंदिय तोडटे जोहर कीयनदु ओसो सरप ईयनदु पेसिह्ता. मावोर विस्वसिरिर! माट इद्रम कीयनद बेस आयो.
10 De uma mesma boca procede a bênção e a maldição. Não convém, meus irmãos, que seja assim.
11 उंदिय कनिरतग्डाहि बेस मिङतद एग़ु, ओसो मिङवद एग़ु, पेस पग़यह्ताया?
11 Porventura lança uma fonte por uma mesma bica água doce e água amargosa?
12 बहु तोया मरातगा लिमा कायाङ आदिह्ताङा? इलवेके अंगुर तोंडातगा रेंगाबेद्रिङ आदिह्ताङा? (आदोङ, इद्रम बेस्केन आद पग़वोङ.) अद्रमलेह्काने ओवुर एता कनिरतग्डाह वने, बेस मिङतद एग़ बेस्केन पेस पग़वो.
12 Acaso, meus irmãos, pode a figueira dar azeitonas ou a videira dar figos? Do mesmo modo a fonte de água salobra não pode dar água doce.
13 ओसो बोग़ मीवा नडुम बुदतोग़ु, तेल्वतोग़ मतेके, ओग़ उड्ला बुदते ताकसोरे, तना बुदताङ कबस्क कीस तोहेग़.
13 Quem dentre vós é sábio e inteligente? Mostre com um bom proceder as suas obras repassadas de doçura e de sabedoria.
14 मति मीवा जीवातगा, मियेनाह्के कदर पर्ह्कनव, ओसो जीवा कर्वनव, विचर्क निंदिस मताङ इतेके, बुदतोरोम इनजोर, पोग़यसोर तिरियमाटु. सेतेमतुन मकिह कीसि, जोल वळ्ह्कमाटु.
14 Mas, se tendes no coração um ciúme amargo e gosto pelas contendas, não vos glorieis, nem mintais contra a verdade.
15 इद्रमता बुदि देवुळतग्डाहि वावो, मति मन्कना बुदतग्डा, इद दुनियातग्डा, देयमदीपतग्डा आंदु.
15 Esta não é a sabedoria que vem do alto, mas é uma sabedoria terrena, humana, diabólica.
16 बेगा कुदतेनाह्क कदर पर्ह्कनदु, जीवा कर्वनदु मन्ह्ता, अगा कट्ला मन्ह्ता, ओसो सबे रीतिनाङ लाग्वाङ कबस्क वने मन्ह्ताङ.
16 Onde houver ciúme e contenda, ali há também perturbação e toda espécie de vícios.
17 मति देवुळतग्डा बुद मनवाल, देवुळतगान पूरा सीता तासिह्तोग़, दुस्रोरा संगे गूनमते मन्ह्तोग़, कुलुल बुदते ताकिह्तोग़, दुस्रोरा पोल्लो केंजिह्तोग़, जीवा लोपिह्तोग़, अमेसा बेसताङ कबस्क कीस्तोग़, उड्लोग़-बेरोग़ इद्रम इनोग़, ओसो सोङ केवाल आयोग़.
17 A sabedoria, porém, que vem de cima, é primeiramente pura, depois pacífica, condescendente, conciliadora, cheia de misericórdia e de bons frutos, sem parcialidade, nem fingimento.
18 ओसो ओर्विह्क-ओर्विन गूनमते काल्ह्पवालोर मन्कलोरु, गूनमता विजा वीतिह्तोर, पया सेतेमताङ कबस्कना पंटा ओरिह्क दिसिह्ता.
18 O fruto da justiça semeia-se na paz para aqueles que praticam a paz.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Tiago 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.