Romanos 2
Hill Madia (MRR) vs NVI
1 दुस्रोर मन्कलोर इद्रमताङ लाग्वाङ कबस्क कीस्तोर इनजोर, बोर-बोरु दुस्रोराङ कसुर्क तोहतह्तोर. ओरग्डाह ओर्वोग़-ओर्वोग़ मन्कन, इंजेक वेहतलाह आतन: निमा वने अवे लाग्वाङ कबस्क केविना? बेद्रम निमा ओराङ कसुर्क तोहतलाह आतिन, अद्रमलेह्काने निमा नीवाङ वने कसुर्किन तोहतलाह आतिन. अदिनेनाह्क देवुळता मुनेह, नना कसुरलेवोनन इनदा पग़विन.
1 Portanto, você, que julga, os outros é indesculpável; pois está condenando a si mesmo naquilo em que julga, visto que você, que julga, pratica as mesmas coisas.
2 ऊळा, बोर लोकुर इद्रमताङ लाग्वाङ कबस्क कीस्तोर, ओरिन देवुळि सेतेमते नेयम कीसि सिक्सा ईस्ता इनजोर, माट पुतल.
2 Sabemos que o juízo de Deus contra os que praticam tais coisas é conforme a verdade.
3 निमा लाग्वाङ कबस्क केवालोराङ कसुर्किन तोहतलाह आतिन, मति अवे कबस्क निमा वने कीयलाह आतिन. इतेके देवुळि नेयम कीयह्पा, नना पिह्ट अरयकन इनजोर, बेद्रम इह्निन?
3 Assim, quando você, um simples homem, os julga, mas pratica as mesmas coisas, pensa que escapará do juízo de Deus?
4 देवुळि नीक बेचोन गूनम तोहतह्ता, उंदिय देबा नीक सिक्सा एवो, मति निमा तानेके मिळ्न्दलाहि, अद नीक केपिह्ता. इव पोल्लोना निमा सीता केविना? केंजा, देवुळता गूनमतुन ऊळिसि, नीवा पापमतुन विळ्सिसि, नीक देवुळतेके वाया पोयह्ता.
4 Ou será que você despreza as riquezas da sua bondade, tolerância e paciência, não reconhecendo que a bondade de Deus o leva ao arrependimento?
5 मति निमा इतेके कैंगम आसि, पापमता अग़दाहि मलवोन इह्निन. देवुळि तना ओङतुन उंद दिया तोहतग़ा. अस्के ताना सेतेमता नेयमतुन, सबेटोर ऊळनुर. नेंड निमा ताना पोल्लोतुन केंजविन इतेके, अद दिया नीवा सिक्सातुन बेर्सिह कीयना लेह्कान आतिन.
5 Contudo, por causa da sua teimosia e do seu coração obstinado, você está acumulando ira contra si mesmo, para o dia da ira de Deus, quando se revelará o seu justo julgamento.
6 बह इतेके, ओर्वोग़-ओर्वोग़ मन्कनाङ कबस्किन ऊळिसि, देवुळि ओना नेयम कीयग़ा.
6 Deus "retribuirá a cada um conforme o seu procedimento".
7 बोर मन्कलोर आरेम आयवा, बेसताङ कबस्क कीसि, देवुळतग्डाहे मान, कदर,अमेसाता पिसमुळ दोर्किह कीयलाह ऊळिह्तोर, ओरिह्क देवुळि अमेसाता पिसमुळ ईयग़ा.
7 Ele dará vida eterna aos que, persistindo em fazer o bem, buscam glória, honra e imortalidade.
8 बोर बार तमेनाह्के कदर पर्ह्किह्तोर, सेतेमतुन केंजोर, मति लाग्वाङ पोल्लोङ केंजिह्तोर, ओरा पोग़ोन देवुळ ओङ आसि, पका सिक्सा ईयग़ा.
8 Mas haverá ira e indignação para os que são egoístas, que rejeitam a verdade e seguem a injustiça.
9 लाग्वाङ कबस्क कीसोर अनवालोरिह्क, देवुळि पका सिक्सा ईयग़ा. मुने यहुदिरिह्क ईयग़ा, ओरा संगे यहुदि आयवोरिह्क वने.
9 Haverá tribulação e angústia para todo ser humano que pratica o mal: primeiro para o judeu, depois para o grego;
10 मति बेसताङ कबस्क कीसोर अनवालोरिह्क बार मान, कदर, सुकम ईयग़ा; मुने यहुदिरिह्क ईयग़ा, ओरा संगे यहुदि आयवोरिह्क वने.
10 mas glória, honra e paz para todo o que pratica o bem: primeiro para o judeu, depois para o grego.
11 बह इतेके, देवुळि बोने मोकम ऊळिस नेयम केवो.
11 Pois em Deus não há parcialidade.
12 — ausente —
12 Todo aquele que pecar sem a lei, sem a lei também perecerá, e todo aquele que pecar sob a lei, pela lei será julgado.
13 — ausente —
13 Porque não são os que ouvem a Lei que são justos aos olhos de Deus; mas os que obedecem à lei, estes serão declarados justos.
14 — ausente —
14 ( De fato, quando os gentios, que não têm a lei, praticam naturalmente o que ela ordena, tornam-se lei para si mesmos, embora não possuam a lei;
15 — ausente —
15 pois mostram que as exigências da lei estão gravadas em seus corações. Disso dão testemunho também a consciência e os pensamentos deles, ora acusando-os, ora defendendo-os. )
16 इव सबे पोल्लोङ बेस्के आयनुङ इतेके, नना पोकुर कीयनद बेसता कबुरता इसबते, देवुळता अदिकरते येसु किर्स्तु उंद दिया लोकुरा नेयम कीयनोग़ अस्के. ओरा जीवातगा मकतव पोल्लोन पुन्जि, ओरा नेयम कीयनोग़.
16 Isso acontecerá no dia em que Deus julgar os segredos dos homens, mediante Jesus Cristo, conforme o declara o meu evangelho.
17 इंजेके मियग्डाहि उय्तुर यहुदिरोम इह्निर. ओसो मयगा मोसानाङ अडोङ मन्ह्ताङ, माटे देवुळता लोकुरोम, (अदिह्क माक देवुळताहि सिक्सा दोर्को) इनजोर, मीट पोग़यिह्निर.
17 Ora, você que leva o nome de judeu, apóia-se na lei e orgulha-se em Deus;
18 मोसानाङ अडोङ कग़यताह्कु, देवुळता विचर मतपु बेद्रम ताकना, ओसो बेसतल अग़ि बेदु इनजोर, मीट पुतिर.
18 se você conhece a vontade de Deus e aprova o que é superior, porque é instruído pela lei;
19 निटमे तोववोरिन देवुळता अग़ तोहवालोरोम, ईकळते ताकवालोरिह्क वेह्च एवालोरोम इनजोर, मीट इह्निर.
19 se está convencido de que é guia de cegos, luz para os que estão em trevas,
20 मोसानाङ अडोङ माकु पूरा तेल्व ईस्ताङ, सेतेम तोहतह्ताङ इनजोरे, माटु तेळियवोरिन काग़्हवालोरोम, देवुळतुन पुनवोरा गूरुरोम इनजोर, मीट इह्निर.
20 instrutor de insensatos, mestre de crianças, porque tem na lei a expressão do conhecimento e da verdade;
21 मति बेद मीट दुस्रोरिन काग़्हतह्निर, अद मीट कुद बाराह्क कग़यविर? कलनद आयो इनजोर दुस्रोरिन वेहतह्निर, मति मीट कुद बाराह्क कलिह्निर?
21 então você, que ensina os outros, não ensina a si mesmo? Você, que prega contra o furto, furta?
22 साट्याल कबळ केमाट इनजोर दुस्रोरिन काग़्हतह्निर, मति मीट कुद बाराह्क साट्याल कबळ कीय्ह्निर? पेन-बोमान लागोङ इनजोर इह्निर, मति अविस्कनाङ रावुळ्कनगा मनदनद सामनतुन बाराह्क कलिस ओय्ह्निर?
22 Você, que diz que não se deve adulterar, adultera? Você, que detesta ídolos, rouba-lhes os templos?
23 मयगा देवुळताङ अडोङ मन्ह्ताङ इनजोर, मीट पोग़यिह्निर. मति अवे अडोन माळवा, बाराह्क देवुळता बद्नम कीय्ह्निर?
23 Você, que se orgulha na lei, desonra a Deus, desobedecendo à lei?
24 देवुळता सास्त्रम मीवा लोप्पा करल वेहतह्ता: यहुदि आयवोरमन्कलोर मीक ऊळिसि देवुळतुन पास्किह्तोर.
24 Como está escrito: "O nome de Deus é blasfemado entre os gentios por causa de vocês".
25 मीट मोसानाङ अडोङ वेहतप ताकतिर इतेके, मीट निटम देवुळता मन्कलोरिर आतिर, मीवा डायना रिवज कीतदिना पाय्दा मन्ह्ता. मति मीट अव अडोङ माळवेके, डायना रिवजता बाताल पाय्दा?
25 A circuncisão tem valor se você obedece à lei; mas, se você desobedece à lei, a sua circuncisão já se tornou incircuncisão.
26 अद्रमे डायना रिवज केवोर यहुदि आयवोरु, अडोङ वेहतप ताकतेके, ओर वने देवुळता लोकुरगा कलियनुर, कलियिसि डायना रिवज कीतपे आयनुर.
26 Se aqueles que não são circuncidados obedecem aos preceitos da lei, não serão eles considerados circuncidados?
27 अद्रमतोरे मीवा पोग़ोन कसुर वाटनुर. बह इतेके मीट डायना रिवज कीतिर, ओसो मोसाल रासतव अडोङ मियगा मन्ह्ताङ, मति अव अडोन मीट माळविर.
27 Aquele que não é circuncidado fisicamente, mas obedece à lei, condenará você que, tendo a lei escrita e a circuncisão, é transgressor da lei.
28 नना इद्रम बाराह्क इह्नन इतेके, सिरप यहुदि जातते पुटटोरु, पोग़-पोग़ोन मेंदुलते डायना रिवज कीतोरु, निटम यहुदि मन्कलोर (इतेके देवुळता मन्कलोर) आयोर.
28 Não é judeu quem o é apenas exteriormente, nem é circuncisão a que é meramente exterior e física.
29 निटम यहुदि मन्कल आयना इतेके, जीवाता पोल्लो आंदु. निटमता डायना रिवज कीयनद इतेके, रासतव अडोन नोमनद आयो. मति देवुळतुह्क विचर वायनद डायना रिवज इद आंदु: इतेके देवुळता जीवा मन्कना जीवाता पाळ्ना बुदतुन डायिस पोहचीस्ता. अद्रमतोग़ मन्कल लोकुराहि आयो मति, देवुळताहि कदर पर्ह्किह्तोग़.
29 Não! Judeu é quem o é interiormente, e circuncisão é a operada no coração, pelo Espírito, e não pela lei escrita. Para estes o louvor não provém dos homens, mas de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.