Mateus 18
Hill Madia (MRR) vs NTLH
1 अद तूकने येसुनाङ कग़यवालोर ओनगा वास ताल्ह्कतोर, “देवुळ राजेम कीयना लोकुरगा, मयग्डाहि सबेट्क बेरोग़ बोग़ मन्ह्तोग़, गूरु?” इन्जि ताल्ह्कतोर.
1 Naquele momento os discípulos chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Quem é o mais importante no
2 अस्के ओग़ु ओर्विन उड्लोग़ पेकान केयिसि, ओरा नडुम निल्पिह कीतोग़.
2 Jesus chamou uma criança, colocou-a na frente deles
3 अह कीस इतोग़, “इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्नन, मीटु बुदते मिळ्न्दिसि, उड्लोरा लेह्का जीवाते कुलुल आयवालेवा, मीकु देवुळ राजेम कीयना लोकुरगा जागा दोर्को आयग़ा.
3 e disse:
4 अदिह्के बोग़ु वेग़ उड्लोग़ पेकाना लेह्का बुदते उड्ला आस्तोग़, ओग़े देवुळ राजेम कीयना लोकुरगा सबेट्क बेरोग़ आंदोग़.
4 A pessoa mais importante no Reino do Céu é aquela que se humilha e fica igual a esta criança.
5 इद्रम उड्लोग़ पेकाना लेह्काडोनु, ओग़ नाक नमवाल इन्जि, बोर एरे कीस्तोर, ओरु नाक वने एरे कीतप आस्तोर.
5 E aquele que, por ser meu seguidor, receber uma criança como esta estará recebendo a mim.
6 उड्लोर पेकोरा लेह्का नाक नमवालोरग्डाहि बोनाय वग़ोनु, ओना नयगा मतद विस्वसतुन विळ्सलाहि, बोग़ कटळ वाटटप आस्तोग़, (वेग़ कटळ वाटवाल देवुळता बेरा सिक्सातुह्कु ओजनोग़). वेना वेळेटगा पका पूहतद जेता बंडातुन दोहचि, वेन सम्दुरते वेल्लाह आता कसातगा मुळ्हतना, (इद बेरा सिक्सा आंदु; मति) तान्काय वीळिस बेरा सिक्सा, देवुळि अद्रम कटळ वाटवाह्क ईयग़ा.
6 — Quanto a estes pequeninos que creem em mim , se alguém for culpado de um deles me abandonar, seria melhor para essa pessoa que ela fosse jogada no lugar mais fundo do mar, com uma pedra grande amarrada no pescoço.
7 विस्वसतुन विळ्सलाह एग़्कुळ कीयनव पोल्लोनेनाह्कु, दुनियातोरिह्कु पका गोसा आयग़ा. इद्रमताङ पोल्लोङ कोनि आयनुङे, निटमे! मति बोर दुस्रोरिन नाक विळ्सनाह एग़्कुळ आस्तोर, ओरिह्क देवुळ पका सिक्सा ईयग़ा.
7 Ai do mundo por causa das coisas que fazem com que as pessoas me abandonem! Essas coisas têm de acontecer, mas ai do culpado!
8 “केंजाटु, नीवा कय आयि, काल आयि, नीवा विस्वसतुन विळ्सनाह कीतप कीता बार इतेके, कयदुन-कादुन बोग़ाय डायिस पोहचीतेक बेस आवालि, (इद्रम निमा येसुनगा तासतद विस्वसतुन विळ्सोन इन्जि जिद कीमु). बाराह्क इतेके नीवा बोतिगा मेंदुलि पिववद किसबटटा सिक्सातगा दायना वाटो, कोलाल आसि, कूटाल आसि, अमेसाता पिसमुळते दायना, इदे नीक पाय्दाता.
8 — Se uma das suas mãos ou um dos seus pés faz com que você peque, corte-o e jogue fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna sem uma das mãos ou sem um dos pés do que ter as duas mãos e os dois pés e ser jogado no fogo eterno.
9 अहे नीवा कोंडा नीवा विस्वसतुन विळ्सनाह कीतप कीता बार इतेके, कोंडातुन बोग़ाय पेग़्हचीतेक बेस आवालि, (इद्रम निमा येसुनगा विस्वसतुन विळ्सोन इन्जि जिद कीमु). बाराह्क इतेके नीवाङ रेंड कोंडाङ मन्जि निमा पिववद किसबटटा सिक्सातगा दायना वाटो, उंदिय कोंडा मन्जि अमेसाता पिसमुळते दायना, इदे नीक पाय्दाता!
9 Se um dos seus olhos faz com que você peque, arranque-o e jogue fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna com um olho só do que ter os dois e ser jogado no fogo do inferno.
10 “उसरते मन्ह्ट, नाक नमवालोर उड्लोरिनु बोने बार मीट पोहचीतप ऊळमाटु. बाराह्क इतेके वेरिन ऊळनव देवतुल्कु देवुळदीपते मन्ह्ताङ, अविस्किह्क अमेसा नावा बाबाना मुनेह अन्जि वेहतलाह अदिकर मन्ह्ता, इदिन मीट सीताते तासाटु.
10 — Cuidado, não desprezem nenhum destes pequeninos! Eu afirmo a vocês que os anjos deles estão sempre na presença do meu Pai, que está no céu.
11 “[लेसतोरिनु पिसिह कीयलाहे, माने-मन्कना नडुम पुटटोनन, नना वातन.]
11 [Porque o
12 मीट बह इह्निर, रा? बोग़ो ओर्विनगा नूर गोरेङ मताङ. पया अग्डाहि उंद गोरे वेलियनेक-वेलियनेक लेसता. पया अव पिसतवु उंद कमि नूर (99) गोरेनु, मेटातगा विळ्सिसि, अद उंद लेसतद गोरेतुन पर्ह्कलाहि ओग़ दायनोग़ा, अनोग़ा?
12 — O que é que vocês acham que faz um homem que tem cem ovelhas, e uma delas se perde? Será que não deixa as noventa e nove pastando no monte e vai procurar a ovelha perdida?
13 इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्नन, ओकावेला अद लेसतद गोरे ओन्क दोर्कतेके, लेसववु उंद कमि नूर गोरेह्काय एक्वा, इद दोर्कतद गोरेतेनाह्कु, पका गिर्दा कीयनोग़.
13 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quando ele a encontrar, ficará muito mais contente por causa dessa ovelha do que pelas noventa e nove que não se perderam.
14 अद्रमलेह्काने, वेर उड्लोर विस्वसिर, ओर्वोग़ तेला अमेसातुह्कु लेसनदायो, इद्रम देवुळदीपतोग़ मीवा बाबाना विचर मन्ह्ता.
14 Assim também o Pai de vocês, que está no céu, não quer que nenhum destes pequeninos se perca.
15 “नीवा ऐंगेटोग़ विस्वसि नीवा विरुद पापम कीतेके, ओनगा निमा अन. अन्जि मीट इर्विर नाटेनोरगा अनवाये, ओना तपतुन ओन्क तोहा. ओग़ नीवाङ केंजतोग़ इतेके, मीट इर्विर गूनम आतिर, कलियतिर इतप आयग़ा.
15 — Se o seu irmão pecar contra você, vá e mostre-lhe o seu erro. Mas faça isso em particular, só entre vocês dois. Se essa pessoa ouvir o seu conselho, então você ganhou de volta o seu irmão.
16 मति ओकावेला ओग़ नीवाङ केंजवेके, निमा नीवा तोळ इर्वुर-मुवुर विस्वसिरिन पोसि, ओसो उंद मल्का ओनगा अन्ज ऊळा. बाराह्क इतेके कमसेकम इर्वुर-मुवुर मन्कलोरा साक्सिते, नीवा पोल्लो करल आयि.सास्त्रम वने इहे वेहतह्ता.
16 Mas, se não ouvir, leve com você uma ou duas pessoas, para fazer o que mandam as
17 ओसो ओकावेला ओग़ कैंगम आसि ओराङ वन केंजवेके, विस्वसिरा मुडगा इद पोल्लोतुन वेहा. मुडा गोटटुन वन ओग़ केंजवेके, देवुळतुन पुनवोर पर्गेर, सिद्वा एनवालोर वेरिन ऊळतपु, ओन तपतोन वने वेग़ मावोग़ आयोग़ इन्जि, अहे ऊळा.
17 Mas, se a pessoa que pecou não ouvir essas pessoas, então conte tudo à igreja. E, se ela não ouvir a igreja, trate-a como um pagão ou como um cobrador de impostos.
18 “इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्नन, इद्रमतोरगा मीट नेयम कीनेके, मीटु इद पोलिह्ता, अद पोलो, इह वेहतेके, मीवा नेयमतगा देवुळता अदिकर वने मनदग़ा.
18 — Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o que vocês proibirem na terra será proibido no céu, e o que permitirem na terra será permitido no céu.
19 नना ओसो उंद पोल्लो मीक सेतेम वेहतह्नन. मियग्डोर कमसेकम बोराय इर्वुर विस्वसिर, बेदाय पोल्लोतेनाह्कु इद बूमतगा उंद पट आसि, देवुळतुन ताल्ह्कनुर अस्के, अद पोल्लोतुन नावा देवुळदीपतोग़ बाबाल कीयनोग़.
19 — E afirmo a vocês que isto também é verdade: todas as vezes que dois de vocês que estão na terra pedirem a mesma coisa em oração, isso será feito pelo meu Pai, que está no céu.
20 बाराह्क इतेके बेगा इर्वुर-मुवुर नावा पेदिरते जमा आस्तोर, अगा नना दिसवालेवा ओरा नडुम मह्नन,” इन्जि येसु इतोग़.
20 Porque, onde dois ou três estão juntos em meu nome, eu estou ali com eles.
21 पया पत्रु येसुनगा वास इतोग़, “सामि, नावा ऐंगेटोग़ विस्वसि तपिसि नाक नारज कीसोर मतेके, नाक बेचोक मल्काङ ओन मापि कीया पोयतग़ा? एळुङ मल्काङ मापि कीकना?” इतोग़.
21 Então Pedro chegou perto de Jesus e perguntou: — Senhor, quantas vezes devo perdoar o meu irmão que peca contra mim? Sete vezes?
22 येसु ओन इतोग़, “आयो, सिरप एळुङे मल्काङ आयो, मति ओसो एळुङ मल्काङ, ओसो एळुङ मल्काङ, इद्रम लेकालेवा बेचोको मल्काङ मापि कीसोरेन मन.
22 — Não! — respondeu Jesus. — Você não deve perdoar sete vezes, mas setenta e sete vezes.
23 “नना नीकु बाराह्क इद्रम इह्नन इतेके, देवुळ राजेम कीयनस्के, (ताना बुद बेद्रम मनदग़ा, इदिन काग़्हतलाह नना मीक उंद पीटो वेहतह्नन.) वग़ोग़ राजाल मतोग़. ओग़ तनाङ सेवकिराहि करा ईतव कोताङ ताल्ह्कना इन्जि विचर कीतोग़.
23 Porque o
24 अह कीस ओग़ु इसब एतलाह आतोग़, अस्के बेचोको कोटिङ कल्दर रुप्याना करा एतोनु, राजानके पोस ततोर.
24 Logo no começo trouxeram um que lhe devia milhões de moedas de prata.
25 मति वेग़ करा एनवानगा करा देहतलाह बातय लेवाह्कु, ‘वेनु, वेना मुतेनु, वेनाङ पिलाङ-पेकोरिनु, ओर्युल आयलाह वमिसि, ओसो वेना मतद-लेवद सम्सरमतुनु कतमे वमिसि, वेग़ नावा करा देहेग़,’ इन्जि राजाल उकुम ईतोग़.
25 Mas o empregado não tinha dinheiro para pagar. Então, para pagar a dívida, o seu patrão, o rei, ordenou que fossem vendidos como escravos o empregado, a sua esposa e os seus filhos e que fosse vendido também tudo o que ele possuía.
26 “अस्के वेग़ सेवकि राजानाङ काल्क अर्सि, ‘ओसो उचुक दियाङ रोमिस मनु, महरज! नना पया नीवा कतमे करा देहतकन,’ इन्जि कालगडेम अरतोग़.
26 Mas o empregado se ajoelhou diante do patrão e pediu: “Tenha paciência comigo, e eu pagarei tudo ao senhor.”
27 इदिन ऊळिसि, वेग़ सेवकिना राजाह्कु मान वसता. वेनु विळ्सिसीसि, वेना कतम करातुन मापि कीतोग़.
27 — O patrão teve pena dele, perdoou a dívida e deixou que ele fosse embora.
28 “मति वेग़ सेवक पया बार कीतोग़? अग्डाह पेसिस वानेके, वेन्क तना ऐंगेटोग़ सेवक कलियतोग़. वेनाङ ओग़ सिरपि नूर दियाना कूलि, अचोके कोताङ वेन्क करा देहतना मता. अस्के वेग़ु ओना तोसातुन पोसि, दोबेङ-नूकेङ कीसोर इतोग़, ‘निमा नाक ईयना मन्ह्ता, नावा करातुन चट्पिट देहचीम,’ इन्जि पळ्मिङ ईतोग़.
28 O empregado saiu e encontrou um dos seus companheiros de trabalho que lhe devia cem moedas de prata. Ele pegou esse companheiro pelo pescoço e começou a sacudi-lo, dizendo: “Pague o que me deve!”
29 ईतस्के वेना ऐंगेटोग़ सेवक वेनाङ काल्कनगा गप अर्स इतोग़, ‘निमा उचुक दियाङ रोमिस मनु, पया नना नीवा करातुन देहतकन,’ इनजोर इतोग़.
29 — Então o seu companheiro se ajoelhou e pediu: “Tenha paciência comigo, e eu lhe pagarei tudo.”
30 तेला मति वेग़ ओनाङ केंजवालेवा, ओन ओसि तना पूरा करातुन देहनाह्जोमु, जेलते ओळ्हचीतोग़.
30 — Mas ele não concordou. Pelo contrário, mandou pôr o outro na cadeia até que pagasse a dívida.
31 “इदिन ऊळिसि वेना ऐंगेटोर सेवकिर पकाय नारज आतोर, नारज आसि इव कतम गोटिङ राजानगा अन्जि वेहचीतोर.
31 Quando os outros empregados viram o que havia acontecido, ficaram revoltados e foram contar tudo ao patrão.
32 अस्के ओग़ राजाल, वेन सेवकिन तनगा केयिसि इतोग़, ‘ए जीवा लोपवोनिन, निमा ऊळा, नावाङ काल्क मोळ्कताह्कु, नाक ईयनद नीवा बेह्रा करातुन, नना विळ्सिसि मापि कीसीतन.
32 Aí o patrão chamou aquele empregado e disse: “Empregado miserável! Você me pediu, e por isso eu perdoei tudo o que você me devia.
33 नना नीकु बेद्रम जीवा लोपिसि विळ्सिसीतन, अद्रम निमा वने नीवा तोळतोनु जीवा लोपिस विळ्सनद आयोया?’
33 Portanto, você deveria ter pena do seu companheiro, como eu tive pena de você.”
34 पया राजाल वेना पोग़ोन पका ओङ आसि, वेग़ कतम करा देहनाह्जोमु, वेनु सिक्सा केवालोर दरोगालोरा कयदे ईसीतोग़.
34 — O patrão ficou com muita raiva e mandou o empregado para a cadeia a fim de ser castigado até que pagasse toda a dívida.
35 “अदिनेनाह्क मीट सबेटोरिर मीवा ऐंगेटोर विस्वसिरिन, मीवा जीवाताहि मापि केविर इतेके, नावा देवुळदीपतोग़ बाबाल मीक वने इहे सिक्सा कीयनोग़,” इन्जि येसु तनाङ कग़यवालोरिन इतोग़.
35 E Jesus terminou, dizendo:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.