Mateus 18
Hill Madia (MRR) vs ARA
1 अद तूकने येसुनाङ कग़यवालोर ओनगा वास ताल्ह्कतोर, “देवुळ राजेम कीयना लोकुरगा, मयग्डाहि सबेट्क बेरोग़ बोग़ मन्ह्तोग़, गूरु?” इन्जि ताल्ह्कतोर.
1 Naquela hora, aproximaram-se de Jesus os discípulos, perguntando: Quem é, porventura, o maior no reino dos céus?
2 अस्के ओग़ु ओर्विन उड्लोग़ पेकान केयिसि, ओरा नडुम निल्पिह कीतोग़.
2 E Jesus, chamando uma criança, colocou-a no meio deles.
3 अह कीस इतोग़, “इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्नन, मीटु बुदते मिळ्न्दिसि, उड्लोरा लेह्का जीवाते कुलुल आयवालेवा, मीकु देवुळ राजेम कीयना लोकुरगा जागा दोर्को आयग़ा.
3 E disse: Em verdade vos digo que, se não vos converterdes e não vos tornardes como crianças, de modo algum entrareis no reino dos céus.
4 अदिह्के बोग़ु वेग़ उड्लोग़ पेकाना लेह्का बुदते उड्ला आस्तोग़, ओग़े देवुळ राजेम कीयना लोकुरगा सबेट्क बेरोग़ आंदोग़.
4 Portanto, aquele que se humilhar como esta criança, esse é o maior no reino dos céus.
5 इद्रम उड्लोग़ पेकाना लेह्काडोनु, ओग़ नाक नमवाल इन्जि, बोर एरे कीस्तोर, ओरु नाक वने एरे कीतप आस्तोर.
5 E quem receber uma criança, tal como esta, em meu nome, a mim me recebe.
6 उड्लोर पेकोरा लेह्का नाक नमवालोरग्डाहि बोनाय वग़ोनु, ओना नयगा मतद विस्वसतुन विळ्सलाहि, बोग़ कटळ वाटटप आस्तोग़, (वेग़ कटळ वाटवाल देवुळता बेरा सिक्सातुह्कु ओजनोग़). वेना वेळेटगा पका पूहतद जेता बंडातुन दोहचि, वेन सम्दुरते वेल्लाह आता कसातगा मुळ्हतना, (इद बेरा सिक्सा आंदु; मति) तान्काय वीळिस बेरा सिक्सा, देवुळि अद्रम कटळ वाटवाह्क ईयग़ा.
6 Qualquer, porém, que fizer tropeçar a um destes pequeninos que creem em mim, melhor lhe fora que se lhe pendurasse ao pescoço uma grande pedra de moinho, e fosse afogado na profundeza do mar.
7 विस्वसतुन विळ्सलाह एग़्कुळ कीयनव पोल्लोनेनाह्कु, दुनियातोरिह्कु पका गोसा आयग़ा. इद्रमताङ पोल्लोङ कोनि आयनुङे, निटमे! मति बोर दुस्रोरिन नाक विळ्सनाह एग़्कुळ आस्तोर, ओरिह्क देवुळ पका सिक्सा ईयग़ा.
7 Ai do mundo, por causa dos escândalos; porque é inevitável que venham escândalos, mas ai do homem pelo qual vem o escândalo!
8 “केंजाटु, नीवा कय आयि, काल आयि, नीवा विस्वसतुन विळ्सनाह कीतप कीता बार इतेके, कयदुन-कादुन बोग़ाय डायिस पोहचीतेक बेस आवालि, (इद्रम निमा येसुनगा तासतद विस्वसतुन विळ्सोन इन्जि जिद कीमु). बाराह्क इतेके नीवा बोतिगा मेंदुलि पिववद किसबटटा सिक्सातगा दायना वाटो, कोलाल आसि, कूटाल आसि, अमेसाता पिसमुळते दायना, इदे नीक पाय्दाता.
8 Portanto, se a tua mão ou o teu pé te faz tropeçar, corta-o e lança-o fora de ti; melhor é entrares na vida manco ou aleijado do que, tendo duas mãos ou dois pés, seres lançado no fogo eterno.
9 अहे नीवा कोंडा नीवा विस्वसतुन विळ्सनाह कीतप कीता बार इतेके, कोंडातुन बोग़ाय पेग़्हचीतेक बेस आवालि, (इद्रम निमा येसुनगा विस्वसतुन विळ्सोन इन्जि जिद कीमु). बाराह्क इतेके नीवाङ रेंड कोंडाङ मन्जि निमा पिववद किसबटटा सिक्सातगा दायना वाटो, उंदिय कोंडा मन्जि अमेसाता पिसमुळते दायना, इदे नीक पाय्दाता!
9 Se um dos teus olhos te faz tropeçar, arranca-o e lança-o fora de ti; melhor é entrares na vida com um só dos teus olhos do que, tendo dois, seres lançado no inferno de fogo.
10 “उसरते मन्ह्ट, नाक नमवालोर उड्लोरिनु बोने बार मीट पोहचीतप ऊळमाटु. बाराह्क इतेके वेरिन ऊळनव देवतुल्कु देवुळदीपते मन्ह्ताङ, अविस्किह्क अमेसा नावा बाबाना मुनेह अन्जि वेहतलाह अदिकर मन्ह्ता, इदिन मीट सीताते तासाटु.
10 Vede, não desprezeis a qualquer destes pequeninos; porque eu vos afirmo que os seus anjos nos céus veem incessantemente a face de meu Pai celeste.
11 “[लेसतोरिनु पिसिह कीयलाहे, माने-मन्कना नडुम पुटटोनन, नना वातन.]
11 [Porque o Filho do Homem veio salvar o que estava perdido.]
12 मीट बह इह्निर, रा? बोग़ो ओर्विनगा नूर गोरेङ मताङ. पया अग्डाहि उंद गोरे वेलियनेक-वेलियनेक लेसता. पया अव पिसतवु उंद कमि नूर (99) गोरेनु, मेटातगा विळ्सिसि, अद उंद लेसतद गोरेतुन पर्ह्कलाहि ओग़ दायनोग़ा, अनोग़ा?
12 Que vos parece? Se um homem tiver cem ovelhas, e uma delas se extraviar, não deixará ele nos montes as noventa e nove, indo procurar a que se extraviou?
13 इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्नन, ओकावेला अद लेसतद गोरे ओन्क दोर्कतेके, लेसववु उंद कमि नूर गोरेह्काय एक्वा, इद दोर्कतद गोरेतेनाह्कु, पका गिर्दा कीयनोग़.
13 E, se porventura a encontra, em verdade vos digo que maior prazer sentirá por causa desta do que pelas noventa e nove que não se extraviaram.
14 अद्रमलेह्काने, वेर उड्लोर विस्वसिर, ओर्वोग़ तेला अमेसातुह्कु लेसनदायो, इद्रम देवुळदीपतोग़ मीवा बाबाना विचर मन्ह्ता.
14 Assim, pois, não é da vontade de vosso Pai celeste que pereça um só destes pequeninos.
15 “नीवा ऐंगेटोग़ विस्वसि नीवा विरुद पापम कीतेके, ओनगा निमा अन. अन्जि मीट इर्विर नाटेनोरगा अनवाये, ओना तपतुन ओन्क तोहा. ओग़ नीवाङ केंजतोग़ इतेके, मीट इर्विर गूनम आतिर, कलियतिर इतप आयग़ा.
15 Se teu irmão pecar [contra ti], vai argui-lo entre ti e ele só. Se ele te ouvir, ganhaste a teu irmão.
16 मति ओकावेला ओग़ नीवाङ केंजवेके, निमा नीवा तोळ इर्वुर-मुवुर विस्वसिरिन पोसि, ओसो उंद मल्का ओनगा अन्ज ऊळा. बाराह्क इतेके कमसेकम इर्वुर-मुवुर मन्कलोरा साक्सिते, नीवा पोल्लो करल आयि.सास्त्रम वने इहे वेहतह्ता.
16 Se, porém, não te ouvir, toma ainda contigo uma ou duas pessoas, para que, pelo depoimento de duas ou três testemunhas, toda palavra se estabeleça.
17 ओसो ओकावेला ओग़ कैंगम आसि ओराङ वन केंजवेके, विस्वसिरा मुडगा इद पोल्लोतुन वेहा. मुडा गोटटुन वन ओग़ केंजवेके, देवुळतुन पुनवोर पर्गेर, सिद्वा एनवालोर वेरिन ऊळतपु, ओन तपतोन वने वेग़ मावोग़ आयोग़ इन्जि, अहे ऊळा.
17 E, se ele não os atender, dize-o à igreja; e, se recusar ouvir também a igreja, considera-o como gentio e publicano.
18 “इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्नन, इद्रमतोरगा मीट नेयम कीनेके, मीटु इद पोलिह्ता, अद पोलो, इह वेहतेके, मीवा नेयमतगा देवुळता अदिकर वने मनदग़ा.
18 Em verdade vos digo que tudo o que ligardes na terra terá sido ligado nos céus, e tudo o que desligardes na terra terá sido desligado nos céus.
19 नना ओसो उंद पोल्लो मीक सेतेम वेहतह्नन. मियग्डोर कमसेकम बोराय इर्वुर विस्वसिर, बेदाय पोल्लोतेनाह्कु इद बूमतगा उंद पट आसि, देवुळतुन ताल्ह्कनुर अस्के, अद पोल्लोतुन नावा देवुळदीपतोग़ बाबाल कीयनोग़.
19 Em verdade também vos digo que, se dois dentre vós, sobre a terra, concordarem a respeito de qualquer coisa que, porventura, pedirem, ser-lhes-á concedida por meu Pai, que está nos céus.
20 बाराह्क इतेके बेगा इर्वुर-मुवुर नावा पेदिरते जमा आस्तोर, अगा नना दिसवालेवा ओरा नडुम मह्नन,” इन्जि येसु इतोग़.
20 Porque, onde estiverem dois ou três reunidos em meu nome, ali estou no meio deles.
21 पया पत्रु येसुनगा वास इतोग़, “सामि, नावा ऐंगेटोग़ विस्वसि तपिसि नाक नारज कीसोर मतेके, नाक बेचोक मल्काङ ओन मापि कीया पोयतग़ा? एळुङ मल्काङ मापि कीकना?” इतोग़.
21 Então, Pedro, aproximando-se, lhe perguntou: Senhor, até quantas vezes meu irmão pecará contra mim, que eu lhe perdoe? Até sete vezes?
22 येसु ओन इतोग़, “आयो, सिरप एळुङे मल्काङ आयो, मति ओसो एळुङ मल्काङ, ओसो एळुङ मल्काङ, इद्रम लेकालेवा बेचोको मल्काङ मापि कीसोरेन मन.
22 Respondeu-lhe Jesus: Não te digo que até sete vezes, mas até setenta vezes sete.
23 “नना नीकु बाराह्क इद्रम इह्नन इतेके, देवुळ राजेम कीयनस्के, (ताना बुद बेद्रम मनदग़ा, इदिन काग़्हतलाह नना मीक उंद पीटो वेहतह्नन.) वग़ोग़ राजाल मतोग़. ओग़ तनाङ सेवकिराहि करा ईतव कोताङ ताल्ह्कना इन्जि विचर कीतोग़.
23 Por isso, o reino dos céus é semelhante a um rei que resolveu ajustar contas com os seus servos.
24 अह कीस ओग़ु इसब एतलाह आतोग़, अस्के बेचोको कोटिङ कल्दर रुप्याना करा एतोनु, राजानके पोस ततोर.
24 E, passando a fazê-lo, trouxeram-lhe um que lhe devia dez mil talentos.
25 मति वेग़ करा एनवानगा करा देहतलाह बातय लेवाह्कु, ‘वेनु, वेना मुतेनु, वेनाङ पिलाङ-पेकोरिनु, ओर्युल आयलाह वमिसि, ओसो वेना मतद-लेवद सम्सरमतुनु कतमे वमिसि, वेग़ नावा करा देहेग़,’ इन्जि राजाल उकुम ईतोग़.
25 Não tendo ele, porém, com que pagar, ordenou o senhor que fosse vendido ele, a mulher, os filhos e tudo quanto possuía e que a dívida fosse paga.
26 “अस्के वेग़ सेवकि राजानाङ काल्क अर्सि, ‘ओसो उचुक दियाङ रोमिस मनु, महरज! नना पया नीवा कतमे करा देहतकन,’ इन्जि कालगडेम अरतोग़.
26 Então, o servo, prostrando-se reverente, rogou: Sê paciente comigo, e tudo te pagarei.
27 इदिन ऊळिसि, वेग़ सेवकिना राजाह्कु मान वसता. वेनु विळ्सिसीसि, वेना कतम करातुन मापि कीतोग़.
27 E o senhor daquele servo, compadecendo-se, mandou-o embora e perdoou-lhe a dívida.
28 “मति वेग़ सेवक पया बार कीतोग़? अग्डाह पेसिस वानेके, वेन्क तना ऐंगेटोग़ सेवक कलियतोग़. वेनाङ ओग़ सिरपि नूर दियाना कूलि, अचोके कोताङ वेन्क करा देहतना मता. अस्के वेग़ु ओना तोसातुन पोसि, दोबेङ-नूकेङ कीसोर इतोग़, ‘निमा नाक ईयना मन्ह्ता, नावा करातुन चट्पिट देहचीम,’ इन्जि पळ्मिङ ईतोग़.
28 Saindo, porém, aquele servo, encontrou um dos seus conservos que lhe devia cem denários; e, agarrando-o, o sufocava, dizendo: Paga-me o que me deves.
29 ईतस्के वेना ऐंगेटोग़ सेवक वेनाङ काल्कनगा गप अर्स इतोग़, ‘निमा उचुक दियाङ रोमिस मनु, पया नना नीवा करातुन देहतकन,’ इनजोर इतोग़.
29 Então, o seu conservo, caindo-lhe aos pés, lhe implorava: Sê paciente comigo, e te pagarei.
30 तेला मति वेग़ ओनाङ केंजवालेवा, ओन ओसि तना पूरा करातुन देहनाह्जोमु, जेलते ओळ्हचीतोग़.
30 Ele, entretanto, não quis; antes, indo-se, o lançou na prisão, até que saldasse a dívida.
31 “इदिन ऊळिसि वेना ऐंगेटोर सेवकिर पकाय नारज आतोर, नारज आसि इव कतम गोटिङ राजानगा अन्जि वेहचीतोर.
31 Vendo os seus companheiros o que se havia passado, entristeceram-se muito e foram relatar ao seu senhor tudo que acontecera.
32 अस्के ओग़ राजाल, वेन सेवकिन तनगा केयिसि इतोग़, ‘ए जीवा लोपवोनिन, निमा ऊळा, नावाङ काल्क मोळ्कताह्कु, नाक ईयनद नीवा बेह्रा करातुन, नना विळ्सिसि मापि कीसीतन.
32 Então, o seu senhor, chamando-o, lhe disse: Servo malvado, perdoei-te aquela dívida toda porque me suplicaste;
33 नना नीकु बेद्रम जीवा लोपिसि विळ्सिसीतन, अद्रम निमा वने नीवा तोळतोनु जीवा लोपिस विळ्सनद आयोया?’
33 não devias tu, igualmente, compadecer-te do teu conservo, como também eu me compadeci de ti?
34 पया राजाल वेना पोग़ोन पका ओङ आसि, वेग़ कतम करा देहनाह्जोमु, वेनु सिक्सा केवालोर दरोगालोरा कयदे ईसीतोग़.
34 E, indignando-se, o seu senhor o entregou aos verdugos, até que lhe pagasse toda a dívida.
35 “अदिनेनाह्क मीट सबेटोरिर मीवा ऐंगेटोर विस्वसिरिन, मीवा जीवाताहि मापि केविर इतेके, नावा देवुळदीपतोग़ बाबाल मीक वने इहे सिक्सा कीयनोग़,” इन्जि येसु तनाङ कग़यवालोरिन इतोग़.
35 Assim também meu Pai celeste vos fará, se do íntimo não perdoardes cada um a seu irmão.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.