João 3
Hill Madia (MRR) vs NTLH
1 परुसिरा तुंगाताहि ओर्वोग़ मन्कल निकोदेमि इनवाल मतोग़, ओग़ यहुदिरा ओर्वोग़ बेरोग़ सेह्ना मन्कल आंदोग़.
1 Havia um fariseu chamado Nicodemos, que era líder dos judeus.
2 ओग़ उंद दिया नग़्का येसुन कलियलाह वातोग़, वासि, “गूरु, इव निमा कीयनव सीनाङ, देवुळता तोळलेवा बोग़े कीया पग़वोग़. अदिह्के निमा देवुळताहे वातोनिन गूरुनिन इन्जि, माक एर्का आता,” इनजोर ओग़ येसुन इतोग़.
2 Uma noite ele foi visitar Jesus e disse: — Rabi, nós sabemos que o senhor é um mestre que Deus enviou, pois ninguém pode fazer esses milagres se Deus não estiver com ele.
3 अस्के येसु ओन इतोग़, “इह केंजा, नना सेतेम वेहतह्नन, बोन्काय देवुळताहि पूना पुटमुळ दोर्कवालेवा, देवुळ राजेम कीयनदु ओन्क मुर्तिय दिसो!” इन्जि इतोग़.
3 Jesus respondeu:
4 इतस्के निकोदेमि बयल आसि ओन इतोग़, “बातालि? पूना पुटमुळ इतेके बाताल? मन्कल मुय्तोग़ आतस्के, तना तलिना पोटातग्डाहि ओसो बह पुट पग़यनोग़?” इतोग़.
4 Nicodemos perguntou: — Como é que um homem velho pode nascer de novo? Será que ele pode voltar para a barriga da sua mãe e nascer outra vez?
5 इतस्के “इह केंजा, नना सेतेम वेहतह्नन, बोग़े एताहि ओसो देवुळता जीवाताहि पुटवालेवा, देवुळ राजेम केवालोर लोकुरगा ओन्कु जागा दोर्को आयग़ा.
5 Jesus disse:
6 मेंदुदा जीवा इसि, तलोग़-तपेरा मेंदुस्कनाहि पुटिह्ता, इद पूना जीवा बारा दिसवेकाय, देवुळता जीवाताहे पुटिह्ता.
6 Quem nasce de pais humanos é um ser de natureza humana; quem nasce do Espírito é um ser de natureza espiritual.
7 अदिह्क मीक ओसोवने पुट पोयतग़ा इनजोर वेहताह्कु, निमा बयल आयमा.
7 Por isso não fique admirado porque eu disse que todos vocês precisam nascer de novo.
8 इद केंजा, पूना पुटमुळ इह मन्ह्ता. वळ्यु बेक इतेक अके वास्ता. ताना नेकनदिन निमा केंजिह्निन, मति अद बेनाह वास्ता, बेके दास्ता, अद नीक तेळियो. अद्रमलेह्काने इद पूना पुटमुळि देवुळता जीवाताहि वास्ता इनजोर दिसो मति, पूना पुटमुळ आताह्कु परक दिसिह्ता,” इन्जि येसु निकोदेमिन वेहतोग़.
8 O vento sopra onde quer, e ouve-se o barulho que ele faz, mas não se sabe de onde ele vem, nem para onde vai. A mesma coisa acontece com todos os que nascem do Espírito.
9 “मति इद बेद्रम आया पग़यग़ा, गूरु?” इन्जि निकोदेमि येसुन ताल्ह्कतोग़.
9 — Como pode ser isso? — perguntou Nicodemos.
10 अस्के येसु ओन इतोग़, “निमा इस्रयेलतोरिन काग़्हवानिन बेरोग़ गूरुनिन आस तेला मति, इव गोटिङ नीक तेळियोङा?
10 Jesus respondeu:
11 इह केंजा, नना सेतेम वेहतह्नन, माक एर्का मनदनदु, ओसो माटु कोंडामेंड ऊळतदु, इदिनलोप्पा साक्सि ईय्ह्नोम, मति मीट इतेके मावा साक्सितुन बर्वस केविर आय्ह्निर.
11 Pois eu afirmo ao senhor que isto é verdade: nós falamos daquilo que sabemos e contamos o que temos visto, mas vocês não querem aceitar a nossa mensagem.
12 नना मीकु इद बूमताङ गोटिङ वेहतन, तेला मति मीट बर्वस केविर इतेके, देवुळदीपताङ गोटिङ वेहतेके, अविन बह नमकिर?
12 Se vocês não creem quando falo das coisas deste mundo, como vão crer se eu falar das coisas do céu?
13 माने-मन्कना नडुम पुटटोनन, नना देवुळदीपताहि रेगतन; नाक विळ्सिसि, देवुळदीपतगा अतोग़ु बोग़े इलेग़.(अदिह्के देवुळदीपताङ गोटिङ वेहतलाह अदिकर नयगा मन्ह्ता.)
13 Ninguém subiu ao céu, a não ser o
14 बहलेह्का मोसा मुय्तोग़ पेळ्ह्कल बूमते इतुळता तरसतुनु, लाटगुटातगा पोग़ोन वेळ्हच मतोग़, अद्रमलेह्का माने-मन्कना नडुम पुटटोन्कु, इतेके नाकु, लोकुर गुटातगा पोग़ोन वेळ्ह्तनुर.
14 — Assim como Moisés, no deserto, levantou a cobra de bronze numa estaca, assim também o Filho do Homem tem de ser levantado,
15 बहलेह्का मोसा मुय्तोना कालमते, तरस्क कस्कतोर लोकुर इतुळता तरसतुन ऊळिंदुर अस्के पिसिंदुर, अहलेह्का बोग़ नाकु नमनोग़, ओन्कु अमेसाता पिसमुळ दोर्कग़ा,” इन्जि येसु इतोग़.
15 para que todos os que crerem nele tenham a vida eterna.
16 देवुळि दुनियातोरिन बेद्रम जीवा कीता इतेके, तना वग़ोग़ मग़िन इद दुनियातोरेनाह्क मोक आयलाह ईता. बोर ओन नमनुर, ओर बूळेम आयोर, मति अमेसाता पिसमुळ ओरिह्क दोर्कग़ा. अदिनेनाह्कु देवुळि तना वग़ोग़ मग़िन दुनियाते लोहता.
16 Porque Deus amou o mundo tanto, que deu o seu único Filho, para que todo aquele que nele crer não morra, mas tenha a vida eterna.
17 देवुळि तना मग़िनु इद दुनियातोरिन सिक्सा ईयलाह लोहो, मति दुनियातोर ओना मेटे पिसना इन्जि, देवुळता विचर मता.
17 Pois Deus mandou o seu Filho para salvar o mundo e não para julgá-lo.
18 बोर ओन नमिह्तोर, देवुळि ओरिनु कसुर ओपो. मति ओन नमवोरा पोग़ोन बारा, कसुर ओपतदे मन्ह्ता. देवुळता वग़ोग़ मग़िन ओर नमवाह्कु, ओरा कसुर ओपतदे मन्ह्ता.
18 — Aquele que crê no Filho não é julgado; mas quem não crê já está julgado porque não crê no Filho único de Deus.
19 देवुळता नेयमि इह मन्ह्ता. वेह्चलेह्काडोग़ देवुळदीपताहि इद बूमते वातोग़; मति मन्कलोर तमाङ कबस्क लाग्वाङ मन्ह्ताङ इनजोरे, वेह्चतुह्काय एक्वा, ईकळतेनाह्क गिर्दा आस्तोर.
19 E é assim que o julgamento é feito: Deus mandou a luz ao mundo, mas as pessoas preferiram a escuridão porque fazem o que é mau.
20 लाग्वाङ कबस्क केवालोर सबेटोर, वेह्चतुनु गिर्दा आयवा, ओराङ कबस्क दिसनदायो इनजोरे, वेह्चलेह्काडोना एरे वावोर.
20 Pois todos os que fazem o mal odeiam a luz e fogem dela, para que ninguém veja as coisas más que eles fazem.
21 मति सेतेमते ताकवालोर मन्कलोर वेह्चलेह्काडोना एरे वास्तोर; वानाह्कु, देवुळ वेहतपु ओर ताकनदु, सबेटोरिह्क दिसिह्ता.
21 Mas os que vivem de acordo com a verdade procuram a luz, a fim de que possa ser visto claramente que as suas ações são feitas de acordo com a vontade de Deus.
22 इव गोटिङ मारतस्के, येसु ओसो तनाङ कग़यवालोर येरुसलेम सहरतुन विळ्सिसि, यहुदा पटटा दुस्रा जागाते अतोर. अगा ओना संगे मन्जि, ओर लोकुरिन देवुळता पेदिरते एग़ मीहन्दुर.
22 Depois disso, Jesus e os seus discípulos foram para a região da Judeia. Ele ficou algum tempo com eles ali e batizava as pessoas.
23 सालेम नाटेना कचुल, अय्नोन इनदनद जागातगा, वेल्लाय एग़ मताह्कु, योहन वने अगान लोकुरिन देवुळता पेदिरते मीहन्दोग़. अगा लोकुर वने ओना कयदे मीयलाहि वासोरेन मंदुर.
23 João também estava batizando em Enom, perto de Salim, porque lá havia muita água.
24 (योहनिन जेलतगा वाटनामुनेने, इव गोटिङ आताङ.)
24 (João ainda não tinha sido preso.)
25 अस्के यहुदिरा बोग़ो पेदा मन्कना संगे, योहननाङ कग़यवालोर बार, एडनद रिवजता लोप्पा, रेंड-रेंड पोल्लोङ आतोर.
25 Alguns discípulos de João tiveram uma discussão com um judeu sobre a cerimônia de purificação .
26 ओर कग़यवालोर योहननगा वासि इतोर, “गूरु, योर्दन बेरेटा अबरि नीवा संग मतोग़ु, ओग़े देवुळ लोहतोग़ पिसिह केवाल इन्जि निमा साक्सि वेहतिन, ओग़ मन्कल इंजेके लोकुरिन देवुळता पेदिरते एग़ मीहतह्तोग़. सबेटोर (मयके वावा), ओनक्केन दायलाह आतोर,” इन्जि इतोर.
26 Eles foram dizer a João: — Mestre, aquele homem que estava com o senhor no outro lado do rio Jordão está batizando as pessoas. O senhor falou sobre ele, lembra? E todos estão indo atrás dele.
27 योहन ओरिन इतोग़, “देवुळि देय्वा एवालेवा, बोन्काय बातय दोर्को.(अदिह्के सबेटोर ओनक्केन दास्तोर इन्जि, मीवा जीवा कर्वतप आयमाकि.)
27 João respondeu: — Ninguém pode ter alguma coisa se ela não for dada por Deus.
28 नना देवुळ लोहतोग़ पिसिह केवानन आयोन मति, लोकुराङ जीवानगा ओना अग़ि तयर कीयलाह, देवुळि नाक लोहता, इह इनजोर नना वेहतन, इदिन मीट केंजतिरे!
28 Vocês são testemunhas de que eu disse: “Eu não sou o Messias , mas fui enviado adiante dele.”
29 बेद्रम मर्मपिला मर्मपेकानकेन दास्ता, अद्रमे लोकुर ओनक्केन दास्तोर. नना इतेके मर्मपेकाना कचुल निच मनवाल, ओना गोततोनन. ओना वळ्ह्कनदिन नना केंजिह्नन, केंजिसि गिर्दाते मह्नन. लोकुर ओनक्केन दास्तोर, इदिन ऊळिसि नावा गिर्दा पूरा निंदता.
29 Num casamento, o noivo é aquele a quem a noiva pertence. O amigo do noivo está ali, e o escuta, e se alegra quando ouve a voz dele. Assim também o que está acontecendo com Jesus me faz ficar completamente alegre.
30 ओना कदर बार वीळना, नावा कदर बार इळ्न अरयना, इह आयनाय गावले,” इन्जि योहन इतोग़.
30 Ele tem de ficar cada vez mais importante, e eu, menos importante.
31 देवुळ लोहतोग़ राजाल पोग़ोटाह वास्तोग़ इतेके, ओग़ु सबेटोरिह्काय बेरोग़. बोर नेदाह वास्तोर, ओरु इद बूमतोरे मन्जि, इद बूमताङे गोटिङ वळ्ह्किह्तोर. बोग़ बार देवुळदीपताहि वास्तोग़, ओग़ सबेटोरिह्काय बेरोग़.
31 Aquele que vem de cima é o mais importante de todos, e quem vem da terra é da terra e fala das coisas terrenas. Quem vem do céu é o mais importante de todos.
32 ओग़ु बेद-बेद गोटटुन देवुळताहि केंजतोग़, ऊळतोग़, अदिने वेहतह्तोग़. मति ओग़ वेहतदिन, वेल्लाटोर सेतेम पोस नमिह्तोरा?
32 Ele fala daquilo que viu e ouviu, mas ninguém aceita a sua mensagem.
33 बोर ओन नमिह्तोर, देवुळबाबाल सेतेमतोग़ मन्ह्तोग़ इनजोर, ओरु कबुल कीस्तोर.
33 Quem aceita a sua mensagem dá prova de que o que Deus diz é verdade.
34 बोनु देवुळि लोहता, ओग़ु देवुळताङे पोल्लोङ वेहतह्तोग़. बाराह्क इतेके देवुळि तना जीवाते ओन पूरा निहता इनजोरे.
34 Aquele que Deus enviou diz as palavras de Deus porque Deus dá do seu Espírito sem medida.
35 देवुळबाबाल तनमग़िन जीवा कीसि, ओना कयदे कतमे ईतोग़.
35 O Pai ama o Filho e pôs tudo nas mãos dele.
36 बोरु मग़िन नमिह्तोर, ओरिह्क अमेसाता पिसमुळ दोर्किह्ता. बोर बारा मग़ना पोल्लोतुन केंजोर, ओरु अमेसाता पिसमुळतुन ऊळोर आयनुर, मति देवुळता ओङ ओरा पोग़ोन मन्ह्ता.
36 Por isso quem crê no Filho tem a vida eterna; porém quem desobedece ao Filho nunca terá a vida eterna, mas sofrerá para sempre o castigo de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.