João 19

Hill Madia (MRR) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 पया पिलाति येसुन जूताते नल्हता वेहतोग़.
1 Por isso, Pilatos tomou Jesus e mandou açoitá-lo.
2 पया सीपय्कु कोयेना गीळ पंडिसि, ओना तलातगा गळ्म कीतोर, कीसि डुंगा पंड रंगता जगा (राजाल केग़तपु) ओन केग़्‍पिह कीतोर.
2 Os soldados teceram uma coroa de espinhos e a puseram na cabeça de Jesus. Também o vestiram com um manto de púrpura.
3 अह कीसि ओर पास्कलाह आतोर, “जोहर यहुदिरा राजानिन!” इन्जि, ओन चापुळ वने ईंदुर.
3 Chegavam-se a ele e diziam: — Salve, rei dos judeus! E davam-lhe bofetadas.
4 पया पिलाति ओसो पलत पेसिसि लोकुरिन इतोग़, “ऊळाट, ओनगा नाक बातय कसुर दोर्को, इद मीक तेळियना इन्जि, नना ओन मियके पलत पेहच ततह्‌नन.”
4 Pilatos saiu outra vez e disse aos judeus: — Eis que eu o apresento a vocês, para que saibam que não encontro nele crime algum.
5 अस्के येसु कोयेना गीळ ओसो डुंगा पंडलेह्‌काडा जगा केग़्सि, पलत पेसतोग़. अस्के “इंजेके वेग़ मन्कन ऊळाट!” इन्जि, पिलाति ओरिन इतोग़. गुमसि यहुदिरा मुनेह येसुन निल्पिह कीस्तोग़|alt="The governor presents Jesus to the Jews" src="Pilate presents Jesus.jpg.crdownload" size="col" loc="aw" ref="19:5"
5 Então Jesus saiu, trazendo a coroa de espinhos e o manto de púrpura. E Pilatos lhes disse: — Eis o homem!
6 ओन ऊळिस पेर्मालोर ओसो मंदिरताङ पह्‌रातोर “ओन हव्कनागुटातगा वेळ्हा, हव्कनागुटातगा वेळ्हा!” इनजोर केयतोर. अस्के पिलाति ओरिन इतोग़, “आयो, मीटे ओसि ओन वेळ्हाटु! नाक इतेके, ओनगा बेदे कसुर दोर्को,” इतोग़.
6 Quando viram Jesus, os principais sacerdotes e os seus guardas gritaram: — Crucifique! Crucifique! Pilatos repetiu: — Levem-no daqui vocês mesmos e o crucifiquem, porque eu não encontro nele crime algum.
7 अस्के (माक ओन हव्कलाह अदिकर इले इनजोर पुन्जि) यहुदिर ओन इतोर, “मावा सास्त्रमताङ अडोङ मन्ह्‌ताङ, अव अडोङ वेहतपु, वेग़ु नना देवुळता मग़नन इनजोर इताह्‌कु, वेग़ हायनाय गावले.”
7 Os judeus responderam: — Temos uma lei e, segundo essa lei, ele deve morrer, porque se fez Filho de Deus.
8 इद पोल्‍लोतुन केंजिसि, पिलाति पकाय रेयतोग़.
8 Pilatos, ouvindo tal declaração, ficou ainda mais atemorizado
9 अस्के पिलाति ओसो तना लोता लोप्पा, येसुन ओसि ओन इतोग़, “निमा बेग्डाहि रेगतिन, बह पुटटिन, डा?” इन्जि ताल्ह्‌कतोग़. मति येसु इतेक बातय वळ्ह्‌कोग़.
9 e, entrando outra vez no Pretório, perguntou a Jesus: — De onde você é? Mas Jesus não lhe deu resposta.
10 “निमा नावा संगे वळ्ह्‌कविना? नीक विळ्सनद अदिकर नाके मन्ह्‌ता, ओसो हव्कनागुटातगा वेळ्हतनद अदिकर नाके मन्ह्‌ता इनजोर, बह निमा पुनविना?” इन्जि पिलाति येसुन इतोग़.
10 Então Pilatos o advertiu: — Você não me responde? Não sabe que tenho autoridade tanto para soltar você como para crucificá-lo?
11 येसु ओन इतोग़, “नीकु देवुळताहि ईतद अदिकर लेवेके, नावा पोग़ोन नीवा बेदे अदिकर इले आस मनालि. अदिनेनाह्‌कु बोग़ (पेर्माल पुन्जि-वेन्जि) नाक नीवा कयदे ईतोग़, ओग़े नीकाय वीळिसि वेल्‍ला पापम कीतोग़.”
11 Jesus respondeu:
12 इदिन केंजिसि, पिलाति येसुनु विळ्सलाह ऊळसोरेन मतोग़. मति यहुदिर इतेके, कियोग़-मुयोग़ केय बोटटोर, “निमा वेन विळ्सतिन इतेके, रोम राजेमता कय्सर राजाना अडम आतिन; (ओनगा माट नीवा रिपोट कीकोम). बोग़ नना राजानन इन्ह्‌तोग़, ओग़ कय्सरना अडमतोग़ु,” इनजोर इतोर.
12 A partir desse momento, Pilatos queria soltá-lo, mas os judeus gritavam: — Se você soltar este homem, não é amigo de César! Todo aquele que se faz rei é contra César!
13 इव पोल्‍लोन केंजिसि, पिलाति येसुन पलत पेहच ततोग़, तचि नेयम कीयनद कुर्सते ओग़ उदतोग़. इद कुर्स गोळा इनदनद जागातगा मता (तान इब्रि पोल्‍लोते “गब्‍बता” इन्ह्‌तोर).
13 Quando Pilatos ouviu essas palavras, trouxe Jesus para fora e sentou-se no tribunal, no lugar chamado Pavimento, em hebraico Gabatá.
14 अद दिया आवना पंडुमतेनाह्‌क तयर आयनद दिया मता, जोक-जोक नेक निच मता. अस्के पिलाति यहुदिरिन पास्कतप इतोग़, “ऊळाट, वेग़ मीवा राजाल!”
14 E era a preparação da Páscoa, por volta do meio-dia. E Pilatos disse aos judeus: — Eis aqui o rei de vocês.
15 अस्के ओर केयतोर, “वेन ओम! वेन ओम! हव्कनागुटातगा वेळ्हा!” इनजोर इतोर. अस्के पिलाति ओरिन इतोग़, “नना मीवा राजानु हव्कनागुटातगा वेळ्हतलाह उकुम ईकना?” अस्के पेर्मालोर इतोर, “कय्सर राजान विळ्सिसि, माक बोग़े राजाल इलेग़!”
15 Eles, porém, clamavam: — Fora! Fora! Crucifique-o! Então Pilatos perguntou: — Devo crucificar o rei de vocês? Os principais sacerdotes responderam: — Não temos rei, senão César!
16 (ओरा पोल्‍लो केंज पग़वाह्‌कु,) आक्रिते पिलाति येसुन हव्कनागुटातगा वेळ्हतलाह, ओरा कयदे विळ्सिसीतोग़.
16 Então Pilatos entregou Jesus para ser crucificado, e eles o levaram.
17 येसु तना हव्कनागुटातुन कांजिसि, तला-टाप्रा इनदनद जागातगा एवतोग़ (इब्रि पोल्‍लोते अद जागातुन “गुल्गुता” इन्ह्‌तोर).
17 Jesus, carregando ele mesmo a sua cruz, saiu para o lugar chamado Calvário, Gólgota em hebraico.
18 अगा (ओर ओनाङ केग़ताङ गेंदेङ कुळ्हचि,) ओन हव्कनागुटातगा दोहचि, मोल्‍लाङ कोह्‌किसि वेळ्हतोर. ओसो येसुन वेळ्हतस्के, इर्वुर कसुरतोरिनु, येसुन नडुम कीसि, इके ओर्विन, अके ओर्विन, हव्कनागुटानगा वेळ्हतोर.
18 Ali o crucificaram e com ele outros dois, um de cada lado, e Jesus no meio.
19 पया पिलाति, “वेग़ नासरेततोग़ येसु यहुदिरा राजाल” इन्जि, इद्रमता कसुर तोहतनद बलाते रासिसि, येसुन वेळ्हतद गुटातगा कोटलाह वेहतोग़.
19 Pilatos escreveu também um título e o colocou no alto da cruz. E o que estava escrito era: “ Jesus Nazareno, o Rei dos Judeus ”.
20 येसुन वेळ्हतद जागा सहरता एरे मताह्‌कु, पंडुमतुह्‌क वातोरु वेल्‍लाटोर यहुदिर अद बलातुन अर्विंदुर. अदु इब्रि, युनानि ओसो रोमि, इव मूंड बासाने रासतद मता.
20 Muitos judeus leram este título, porque o lugar em que Jesus havia sido crucificado era perto da cidade; e estava escrito em hebraico, latim e grego.
21 अदिह्‌के यहुदिराङ पेर्मालोर पिलातिन इतोर, “‘यहुदिरा राजाल,’ इनजोर रासमा, मति ‘नना यहुदिरा राजानन, इद्रम इतोग़,’ इनजोर रासा,” इन्जि पेर्मालोर कट्ला कीतोर.
21 Os principais sacerdotes dos judeus disseram a Pilatos: — Não escreva: “Rei dos judeus”, e sim: “Ele disse: Sou o rei dos judeus.”
22 अस्के पिलाति इतोग़, “इंजेके नना रासतने, रासतन. अहे मनि!”
22 Pilatos respondeu: — O que escrevi escrevi.
23 सीपय्क येसुनु हव्कनागुटातगा वेळ्हतोर अस्के, ओनाङ गेंदेङ पोयतोर, अह कीसि वग़ोह्‌क-वग़ोह्‌क उंद-उंदि, इद्रम नालुङ बाटाङ कीतोर. ओर ओना लोप्पाडा आङतुन वने पोयतोर. अद आङि कोटटद इले, मति पोग़ोटाहि काल्कनगा एवनाहि, पूरा अर्हतद मता.
23 Os soldados, pois, quando crucificaram Jesus, pegaram as roupas dele e dividiram em quatro partes, uma parte para cada soldado; e pegaram também a túnica. A túnica, porém, era sem costura, toda tecida de alto a baixo.
24 अदिह्‌क ओर सीपय्क तमतमाय इतोर, “तेन माटु अग़्हवल, मति इद आङि बोना नसिबते मन्ह्‌तायो, तेन माट सीटिङ वाटिस ऊळकल, रा!” इतोर. इन्जि ओर अहे कीतोर. ओर अह कीतस्के, सास्त्रमते मुने रासतद पोल्‍लो करल आता, अद सास्त्रम इह मन्ह्‌ता:
24 Por isso, os soldados disseram uns aos outros: — Não a rasguemos, mas vamos tirar a sorte para ver quem ficará com ela. Isso aconteceu para que se cumprisse a Escritura, que diz: “Repartiram entre si as minhas roupas e sobre a minha túnica lançaram sortes.” E foi isso que os soldados fizeram.
25 हव्कनागुटाता एरे येसुना तलोग़ि, ओसो तमकूचि, ओसो कोल्पाना मुते मरियालि, ओसो मग्डला नाटेनद मरियालि, इव अगान निच मताङ.
25 E junto à cruz estavam a mãe de Jesus, a irmã dela, Maria, mulher de Clopas, e Maria Madalena.
26 अस्के बोन येसु पका जीवा कीतोग़ कग़यवाल इन्ह्‌तोर, ओग़ु येसुना तलिना बाजे निच मतोग़. ओर इर्विरिन ऊळिसि, येसु तना तलिन इतोग़, “वेग़ ऊळा बायि, इंजेटाह नीवा मग़ि!”
26 Vendo Jesus a sua mãe e junto dela o discípulo amado, disse:
27 पया ओग़ कग़यवान इतोग़, “ऊळा, इंजेटाहि इद नीवा यायाल आंदु.” अस्केडाह पया येसुना तलिनु, ओग़ु तना लोन ओसि अय कीतोग़.
27 Depois, disse ao discípulo: Dessa hora em diante, o discípulo a tomou para casa.
28 अस्के पया, नावा कबळतुन नना कतम मारिह कीतन इन्जि, येसु पुतोग़. अस्के, सास्त्रमते रासतद पोल्‍लो करल आयना इन्जि, “नाक एग़ उनडा वसता,” इनजोर इतोग़.
28 Depois, vendo Jesus que tudo já estava consumado, para que se cumprisse a Escritura, disse:
29 अगा ओयतद अंगुर जोमाते निहच मतद उंदि अळ्का मता. इनजोर ओरु अद अळ्कातगा बूबिलतुन मुळ्हचि, बळ्गातगा तासिसि, येसुना तोड एरे ओसि, ओन ओयतद अंगुर जोमा ऊहतोर.
29 Estava ali um vaso cheio de vinagre. Embeberam de vinagre uma esponja e, fixando-a num caniço de hissopo, aproximaram a esponja da boca de Jesus.
30 अस्के येसु तानु ऊतिसि, “नना नावा कबळतुन कतम मारिह कीतन!” इनजोर इतोग़. अह इतस्के, इळ्न तला वग़्हचि, ओग़ हातोग़.
30 Quando Jesus tomou o vinagre, disse: E, inclinando a cabeça, entregou o espírito.
31 इमा दिया वारमता पोल्वादिया मता (अद पोल्वादिया इतेके, आवना पंडुमता बेह्‌रा पोल्वादिया आंदु). (यहुदिराङ अडोङ वेहतपु,) पोल्वादियाते हव्कनागुटानगा सेत्ताङ मनदलाह पोलोङ, अदिनेनाह्‌कु ओराङ पेदल्कु पिलाति गुमसिनगा वासि, “(ओर मुवुरा जीवा चट्पिट अनि इनजोरे,) ओराङ काल्किन ओग़्हचि, सेत्तान रेहता वेहा,” इन्जि ताल्ह्‌कतोर.
31 Então, para que os corpos não ficassem na cruz durante o sábado, visto que era o dia da preparação e era grande o dia daquele sábado, os judeus pediram a Pilatos que fossem quebradas as pernas dos crucificados e fossem tirados das cruzes.
32 अस्के गुमसि वेहताह्‌कु, सीपय्क वासि, येसुना संगे वेळ्हच मतोर इर्वुराङ आसि काल्किन ओग़्हतोर.
32 Os soldados quebraram as pernas dos homens que tinham sido crucificados com Jesus, primeiro de um, depois do outro.
33 मति येसुनगा एवतोर अस्के, वेग़ हातदिन ऊळिसि, वेनाङ काल्किन ओग़्होर.
33 Quando, porém, chegaram a Jesus, vendo que já estava morto, não lhe quebraram as pernas.
34 मति येसु निटम हातोग़ इनदलाहि, ओर्वोग़ सीपय येसुना सेंकातुह्‌कु गोग़्काते कोटटोग़, अस्के चट्‌ने नेतुरि ओसो एग़ वाङता.
34 Mas um dos soldados lhe abriu o lado com uma lança, e logo saiu sangue e água.
35 इद पुस्तकतुन रासवाल कुदि अदिन ऊळतोग़, ऊळिसि मीट येसुन नमना इन्जि वेहतह्‌तोग़.(देवुळ लोहतोग़ राजाल येसुना लोप्पा) इद ओना साक्सि करलताये आंदु इन्जि, ओन्क एर्काये.
35 Aquele que viu isso dá testemunho, e o testemunho dele é verdadeiro. E ele sabe que diz a verdade, para que também vocês creiam.
36 — ausente —
36 E isso aconteceu para que se cumprisse a Escritura: “Nenhum dos seus ossos será quebrado.”
37 — ausente —
37 E outra vez diz a Escritura: “Olharão para aquele a quem traspassaram.”
38 इव गोटिङ आतापया, अरिमतेया नाटेनोग़ ओर्वोग़, योसेपि इनवाल, पिलातिनगा अन्जि, “येसुना सेत्तातुन पोहतलाह ओयकन,” इनजोर ताल्ह्‌कतोग़. (वेग़ योसेपि इतेके यहुदिराङ पेदल्किन रेयिसि, येसुनु कुस्क्ने नमिंदोग़.) अस्के गुमसि पिलाति ओम्ह्‌ट इनजोर इताह्‌कु, ओर पया येसुना सेत्तातुन रेहचि ओतोर. येसुना सेत्तातुन गुमयातके ओस्तोर|alt="Taking Jesus’ body to the tomb" src="cn01847B.jpg" size="col" copy="Cook's illustrations" ref="19:38"
38 Depois disso, José de Arimateia, que era discípulo de Jesus — ainda que em segredo, porque tinha medo dos judeus —, pediu a Pilatos permissão para tirar o corpo de Jesus. E Pilatos deu permissão. Então José de Arimateia foi e retirou o corpo de Jesus.
39 योसेपना संगे निकोदेमि इनवाल वने, येसुन पोहतलाह वातोग़. (वेग़े कोनि मुने उंद दिया नग़्का, येसुन कलियलाह वास मतोग़.) वेग़ु सेत्तातुन ओकलाह डेडा वीसा मूंडु (33) किलोङ, गब एग़्स्कनद मराता पिंडि ओसो अतर्नेय, काल्वा कीसि तच मतोग़.
39 E Nicodemos, aquele que anteriormente tinha ido falar com Jesus à noite, também foi, levando cerca de trinta e cinco quilos de um composto de mirra e aloés.
40 यहुदिरा पोहतना उतुरते, हामुर-गेंदेनगा इद काल्वा कीतद अतर्नेयदुनु सलिसि, येसुना सेत्तातुन ऊर्हतोर.
40 Tomaram, pois, o corpo de Jesus e o envolveram em lençóis com os óleos aromáticos, como é costume entre os judeus na preparação para o sepultamento.
41 येसुन वेळ्हच मतद जागातगा, मराना पेंदाता उंद वाळुम मता. अगाने उंदि बेरा आदतगा, मन्कन पोहतलाह पूना पांजा तर्वतद मता. अद गुमयाते मुने बोने पोहवाय मतोर.
41 No lugar onde Jesus foi crucificado havia um jardim; neste jardim havia um túmulo novo, no qual ninguém ainda tinha sido colocado.
42 अद गुमया एरे मताह्‌कु, येसुन अगान पोहतोर, बाराह्‌क इतेके यहुदिरा पोल्वादिया गय्क इतेके सुरु आयना मता, (दुस्रा जागा पर्ह्‌कलाह मोका इले आसि).
42 Ali, por causa da preparação dos judeus e porque o túmulo ficava perto, colocaram o corpo de Jesus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.