João 18

Hill Madia (MRR) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 इचोन वळ्ह्‌किसि, येसु तनाङ कग़यवालोरा संगे पेसतोग़, पेसिसि किद्रोन इनदनद लपातुन वेंडिसि, अबर बाजे अतोर. अगा जय्तुन मराङ ओग़्सतद उंद वाळुम मता, अगान ओर नेङतोर.
1 Depois de fazer essa oração, Jesus saiu com os discípulos e foi para o outro lado do riacho de Cedrom. Havia ali um jardim, onde Jesus entrou com eles.
2 येसु ऊक-ऊके तनाङ कग़यवालोरा संगे अद जागाते कलियिंदोग़, अदिह्‌क ओन कोंटेतोरा कयदे पोस एवाल यहुदाह्‌क वने, इद जागा एर्का मता. (येसु अदे जागातगा दोर्कनोग़ बहे इन्जि यहुदाल पुतोग़.)
2 Judas, o traidor, conhecia aquele lugar porque Jesus tinha se reunido muitas vezes ali com os discípulos.
3 अदिह्‌कु पेर्मालोर ओसो परुसिर, वेर लोहतोर पह्‌रातोर, ओसो रोम राजेमतोर सीपय्कना उंदि पल्टन, वेर सबेटोरिन यहुदाल अग़ तोहचोर ततोग़. वेर सोह्‌ळाङ, कंदिस्क ओसो वीस्राङ पोसि अगा वातोर.
3 Então Judas foi ao jardim com um grupo de soldados e alguns guardas do Templo mandados pelos chefes dos sacerdotes e pelos fariseus . Eles estavam armados e levavam lanternas e tochas.
4 नाक बाताल आयनद मन्ह्‌ता इन्जि, येसु कतम पुन्जिये मतोग़. पया ओग़ ओरा मुनेह वासि, “मीट बोन पर्ह्‌किह्‌निर?” इनजोर ओरिन ताल्ह्‌कतोग़.
4 Jesus sabia de tudo o que lhe ia acontecer. Por isso caminhou na direção deles e perguntou:
5 अस्के ओर “नासरेत नाटेनोग़ येसुन पर्ह्‌किह्‌नोम,” इनजोर इतोर. अस्के येसु ओरिन इतोग़, “ओनन ननान आंदन!” (अस्के ओन नाळेह कीस पोस एवाल यहुदाल वने, ओरा संगे अगान निच मतोर.)
5 — Jesus de Nazaré! — responderam. Judas, o traidor, estava com eles.
6 येसु ओरिन ओनन ननान आंदन इनजोर इतस्के, ओर पेग़्के गुचिसि, पेत वेळ्किस अरतोर.
6 Quando Jesus disse: “Sou eu”, eles recuaram e caíram no chão.
7 पया येसु ओसो ओरिन ताल्ह्‌कतोग़, “मीट बोन पर्ह्‌किह्‌निर?” ताल्ह्‌कतस्के “नासरेततोग़ येसुन पर्ह्‌किह्‌नोम,” इन्जि ओर इतोर.
7 Jesus perguntou outra vez: — Jesus de Nazaré! — tornaram a responder.
8 “नना मीक ओनन आंदन इनजोर वेहतन अले! नाक पर्ह्‌किह्‌निर इतेके, वेर नावा संगे मनवालोरिन विळ्साटु,” इन्जि येसु ओरिन इतोग़.
8 Jesus disse:
9 “बोरिन निमा नाक ईतिन, ओरग्डाहि वग़ोग़ वने लेसोग़ आयनोग़,” इद्रम येसु मुने देवुळबाबान वळ्ह्‌किस मतोग़, अद पोल्‍लो करल आयलाहि, वेरिन विळ्साटु इतोग़.
9 Jesus disse isso para que se cumprisse o que ele tinha dito antes: “Pai, de todos aqueles que me deste, nenhum se perdeu.”
10 सिमोन पत्रुनगा उंद दाळो कसेग़ मता, ओग़ अदिन तेंडिसि, मोदुल पेर्माना ओर्युलतोन वग़ोन कोटलाह, अद कसेटे ईतोग़; अद कसेग़ि ओग़ ओर्युलतोना तिनळ केवदुन पोडोह देगनाह दल्गता. (ओग़ ओर्युलतोना पेदिरि माल्कोसि आंदु).
10 Aí Simão Pedro tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou a orelha direita dele. O nome do empregado era Malco.
11 अस्के येसु पत्रुन इतोग़, “नीवा कसेटुन दाळोतगा तोग़्का, रा! बाबाल नयेनाह्‌क तासतद तिपलतुन, नना मुर्तिय एनोन आयकना?” इतोग़.
11 Mas Jesus disse a Pedro:
12 — ausente —
12 Em seguida os soldados, o comandante e os guardas do Templo prenderam Jesus e o amarraram.
13 — ausente —
13 Então o levaram primeiro até a casa de Anás. Anás era o sogro de Caifás, que naquele ano era o Grande Sacerdote .
14 “वग़ोग़ मन्कल लोकुरेनाह्‌क हायना, इवटेन मावा पाय्दा आयग़ा,” इद्रम इन्जि, यहुदिराङ पेदल्किन मुने वेहच मतोग़, ओग़ वेग़े कयपाल इनवाल आंदोग़.
14 Caifás era quem tinha dito aos líderes judeus que era melhor para eles que morresse apenas um homem pelo povo.
15 पया सिमोन पत्रु ओसो दुस्रोग़ कग़यवाल, वेर इर्वुर येसुना पयाह पयाह दायलाह आतोर. दुस्रोग़ कग़यवान मोदुल पेर्माल पुताह्‌कु, येसुना संगे ओर ओनु पेर्माना रेसातगा नेङलाह ईतोर.
15 Simão Pedro foi seguindo Jesus, junto com outro discípulo. Esse discípulo era conhecido do Grande Sacerdote e por isso conseguiu entrar no pátio da casa dele junto com Jesus.
16 मति पत्रु इसि, पलत अग़दगा निच मतोग़. अदिह्‌कु पत्रुना संगतोग़ मोदुल पेर्माना पुतोग़ मताह्‌कु, मल्स पलत वासि अग़दगा राका मनदनद पिलातुन वेहतोग़, अद पया ओर पत्रुह्‌क लोप्पा ओळियलाह ईता.
16 Mas Pedro ficou do lado de fora, perto da porta. O outro discípulo, que era conhecido do Grande Sacerdote, saiu e falou com a empregada que tomava conta da porta. Então ela deixou Pedro entrar
17 अस्के अद राकातद ओर्युल लेया पत्रुन इता, “निमा इंका ओग़ मन्कना कग़यवानिने बहे, एय?” इनजोर ताल्ह्‌कता. अस्के “एंह-एंह, नना आयोन!” इन्जि पत्रु तान इतोग़.
17 e lhe perguntou: — Você não é um dos seguidores daquele homem? — Eu, não! — respondeu ele.
18 अद तूकने इर्ङम मता, अदिह्‌कु ओर्युलतोर ओसो मंदिरता पह्‌रातोर, इर्किना किस नीर्विह कीसि, आग़सोर निच मतोर. अस्के ओरा नडुम पत्रु वने निचि, किस आग़सोर मतोग़.
18 Por causa do frio, os empregados e os guardas tinham feito uma fogueira e estavam se aquecendo de pé, em volta dela. Pedro estava de pé, no meio deles, aquecendo-se também.
19 इद्रम आनेके, मोदुल पेर्माल येसुनु तनाङ कग़यवालोरा लोप्पा, ओसो तना काग़्हमुळता लोप्पा ताल्ह्‌कतोग़.
19 O Grande Sacerdote fez algumas perguntas a Jesus a respeito dos seus seguidores e dos seus ensinamentos.
20 येसु ओन इतोग़, “नना कतमतोरा मुनेह पिङम-पङमे वळ्ह्‌कतन. नना कुस्क्ने बातय वळ्ह्‌कोन, मति बेगा सबेटोर यहुदिर कलियिंदुर अगा, इतेके पार्तनाताङ लोह्‌कने आयि, मंदिरते आयि, इद्रमताङ जागाने नना अमेसा काग़्हन्दन.
20 E Jesus respondeu:
21 अह आसि, नाक बार्किया ताल्ह्‌किह्‌निन? नना बाताङ काग़्हतन, अदिन बोर केंजतोर, ओरिह्‌क एर्काय मन्ह्‌ता. ओरिने ताल्ह्‌किस ऊळा,” इन्जि येसु इतोग़.
21 Então, por que o senhor está me fazendo essas perguntas? Pergunte aos que me ouviram, pois eles sabem muito bem o que eu disse a eles.
22 येसु अह इतस्के, अगा निच मनवाल मंदिरता पह्‌रातोग़ ओर्वोग़, येसुन चेट इनाह चापुळ ईतोग़, ईसि इतोग़, “निमा मोदुल पेर्मान इह बह इह्‌निन?” इतोग़.
22 Quando Jesus disse isso, um dos guardas do Templo que estavam ali deu-lhe uma bofetada e disse: — Isso é maneira de falar com o Grande Sacerdote?
23 “नना बेदाय गल्ति पोल्‍लो वळ्ह्‌कतन इतेके, बाताल गल्ति वळ्ह्‌कतनो, अदिन वेहा. मति करल वळ्ह्‌कतन इतेके, निमा नाक बाराह्‌क नल्हतह्‌निन?” इन्जि येसु इतोग़.
23 — Se eu disse alguma mentira, prove que menti! — respondeu Jesus. — Mas, se eu falei a verdade, por que é que você está me batendo?
24 अस्के अनाल इनवाल पेर्माल तना अने, मोदुल पेर्माल कयपानके, येसुन दोहतदिन लेहवाये, अहे लोहचीतोग़.
24 Depois Anás mandou Jesus, ainda amarrado, para Caifás, o Grande Sacerdote.
25 पया सिमोन पत्रु किस आग़सोर निच मतस्के, ओर ओन ताल्ह्‌कतोर, “बह, निमा वने ओनाङे कग़यवानिना?” इतस्के, “एंह-एंह, नना आयोन,” इनजोर पत्रु कैंगम आतोग़.
25 Pedro ainda estava lá, de pé, aquecendo-se perto do fogo. Então lhe perguntaram: — Você não é um dos seguidores daquele homem? — Não, eu não sou! — respondeu ele.
26 अगा निच मनवालोरगा मोदुल पेर्माना ओर्वोग़ ओर्युलतोग़ मतोग़, पत्रु मुने बोना केवदुन डायिस मतोग़, ओनाय जीवातोग़ वेग़ आंदोग़. पया ओग़ पत्रुन इतोग़, “नीक बह नना ओना संगे जय्तुन मराना जागातगा मतिन अस्के ऊळोन, डा?” इतोग़.
26 Um dos empregados do Grande Sacerdote , parente do homem de quem Pedro tinha cortado a orelha, perguntou: — Será que eu não vi você com ele no jardim?
27 तेला मति पत्रु “एंह-एंह, नना आयोन,” इनजोर पका कैंगम आतोग़. अदे गट्काते तलाकोग़ कूसता.
27 E outra vez Pedro disse que não. E no mesmo instante o galo cantou.
28 पया यहुदिराङ पेदल्क पङवियनामुनेने, येसुनु कयपानग्डाहि रोम सर्करतोग़ गुमसि, पिलाति इनवानगा ओतोर. माकु आवना पंडुमता पोल्वाते, लोह्‌कने कुळ्प तिनदना मन्ह्‌ता, (अगा दुस्रा जाततोनालोन अतेके,) माट कळ्‍वोग़ आयकल इन्जि, ओर गुमसिना लोता लोप्पा नेङोर.
28 Depois levaram Jesus da casa de Caifás para o palácio do Governador romano. Já era de manhã cedo. Os líderes judeus não entraram no palácio porque queriam continuar puros , conforme a religião deles; pois só assim poderiam comer o jantar da Páscoa .
29 अदिह्‌क पिलाति लोता पलत पेसिस ओरिन इतोग़, “मीट वेग़ मन्कना बेद कसुर तासिह्‌निर?”
29 Então o governador Pilatos saiu, foi encontrar-se com eles e perguntou: — Que acusação vocês têm contra este homem?
30 ओर पिलातिन इतोर, “वेग़ कसुरतोग़ आयवेके, माट वेन नियके पोस तवोम आवेरोम, महरज,” इतोर.
30 Eles responderam: — O senhor acha que nós lhe entregaríamos este homem se ele não tivesse cometido algum crime?
31 “अह इतेके मीटे वेन ओसि, मीवाङ अडोङ मतपु, वेना नेयम कीम्ह्‌टु,” इन्जि पिलाति इतोग़. अस्के यहुदिराङ पेदल्क इतोर, “(मावा अडोना उतुरते, ओन हव्कना गावले; मति) मीट रोम सर्करतोरिरे माकु बोनाय हव्कनद नेयम कीयलाह अदिकर एविर!” इतोर.
31 Pilatos disse: — Levem este homem e o julguem vocês mesmos, de acordo com a Então eles responderam: — Nós não temos o direito de matar ninguém.
32 (येसु तना बेद हामुरते हायवाल मतोग़, अदिन वेहतह्‌पा बेव पोल्‍लोङ वळ्ह्‌किस मतोग़, अव करल आयनेनाह्‌क, इह आता.) (बाराह्‌क इतेके सिरप रोम सर्करतोरे हव्कनागुटातगासिक्सा कीस हव्किंदुर.)
32 Isso aconteceu assim para que se cumprisse o que Jesus tinha dito quando falou a respeito de como ia morrer .
33 अस्के पिलाति लोता लोप्पा अन्जि, येसुन तनगा केयिस ताल्ह्‌कतोग़, “बह, निमा यहुदिरा राजानिना?” ताल्ह्‌कतोग़.
33 Pilatos tornou a entrar no palácio, chamou Jesus e perguntou: — Você é o rei dos judeus?
34 “इद पोल्‍लो नीवाय विचरते ताल्ह्‌किह्‌निना, आयवेके यहुदिर नीक वेहताह्‌कु ताल्ह्‌किह्‌निन?” इन्जि येसु इतोग़.
34 Jesus respondeu:
35 “निमा नाक यहुदिरा लोप्पा बाराह्‌क ताल्ह्‌किह्‌निन? नना यहुदि जाततोनना? नीवाय लोकुर, नीवाङे पेर्मालोर कोनि, नीक नयके पोस ततोर. निमा बेद कसुर कीतिन?” इनजोर पिलाति येसुन इतोग़.
35 — Por acaso eu sou judeu? — disse Pilatos. — A sua própria gente e os chefes dos sacerdotes é que o entregaram a mim. O que foi que você fez?
36 येसु इतोग़, “इद दुनियातोर नाक राजाल केवोर. नावा राजेम इद दुनियाता मन्ज मतेके, नना यहुदिराङ पेदल्कना कयदे अरयनायो इनजोर, नावा सेवा केवालोर लळय कीस मनेर. मति नावा राजेम इद बूमता आयो,” इतोग़.
36 Jesus respondeu:
37 अस्के पिलाति ओन इतोग़, “अह इतेक निमा राजानिना?” येसु ओन इतोग़, “निमा इह्‌निन, अहे. सेतेमता लोप्पा वेहतलाहे, नना इद बूमते पुट वातन. बोर सेतेमते ताकिह्‌तोर, ओर नावाङ पोल्‍लोङ केंजिह्‌तोर,” इतोग़.
37 — Então você é rei? — perguntou Pilatos.
38 “सेतेम इतेक बातालि, बोर पुन्ह्‌तोर?” अह इनजोर पिलाति लोताहि ओसो पलत पेसिसि, यहुदिराङ पेदल्किन इतोग़, “नाक वेनगा बातय कसुर दिसो.
38 — O que é a verdade? — perguntou Pilatos. Depois de dizer isso, Pilatos saiu outra vez para falar com a multidão e disse: — Não vejo nenhum motivo para condenar este homem.
39 मति आवना पंडुमता दियाते, जेलते मनवाल वग़ोन नना विळ्सना, इद्रम मीवा रीत मन्ह्‌ता. अदिह्‌क मीट इह्‌निर इतेके, नना मियेनाह्‌कु यहुदिरा राजान विळ्सकन,” इन्जि ओरिन इतोग़.
39 Mas, de acordo com o costume de vocês, eu sempre solto um prisioneiro na ocasião da Páscoa . Vocês querem que eu solte para vocês o rei dos judeus?
40 अस्के ओर पका केयिस-केयिस इतोर, “वेन विळ्समा, मति मयेनाह्‌क बरबसिन विळ्सा!” (बरबसि इनवाल बेरा डाकु आंदोग़, ओग़ जेलते मतोग़.)
40 Todos começaram a gritar: — Não, ele não! Nós queremos que solte Barrabás! Acontece que esse Barrabás era um criminoso.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.