Mateus 11

Tnúhu ní cáháⁿ yǎ ndiǒxí xito cùu uú (MILNT) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Te sátá nǐ yáha ducaⁿ nǐ xáhaⁿ Jèsús xii ndɨ ùxúú cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá, te ní xica‑gá cuáháⁿ‑gá nchaa ñuú cáá yàtni xíáⁿ dánèhé‑gá ñáyiu tnúhu‑gá.
1 Depois que terminou de instruir seus doze discípulos, Jesus saiu para ensinar e pregar nas cidades da Galiléia.
2 Te té Juàá yɨ̀hɨ‑dé vecaá te ní níhí‑dě tnúhu nchaa nàcuáa quìde Xítohó Jesucrìstú. Te sátá dúcáⁿ te ní tendaha‑dě ɨɨⁿ ǔú cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑dé cuáháⁿ‑güedé núú ndécú Jèsús.
2 João, ao ouvir na prisão o que Cristo estava fazendo, enviou seus discípulos para lhe perguntarem:
3 Te òré ní quexìo‑güedé núú ndécú‑gǎ, te xìcáⁿ tnúhú‑güedě núú‑gǎ nàcuáa ní xáhaⁿ tě Juàá xii‑güedé, te xǎhaⁿ‑güedě xii‑gá:
3 "És tu aquele que haveria de vir ou devemos esperar algum outro? "
4 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé:
4 Jesus respondeu: "Voltem e anunciem a João o que vocês estão ouvindo e vendo:
5 Te cúñaha‑ndo xìi‑dé sá quídé tǎtna‑í núú cuè ñáyiu cuàá, te quìde tátna‑í cue ñáyiu yacua, ndɨhɨ cue ñáyiu tnàhá cuéhé sǎ dátèhyú nihnu‑xi yɨquɨ cùñú‑yu, ndɨhɨ cue ñáyiu doho, nchaa ñáyiu‑áⁿ quídé tǎtna‑í, te ndǔha‑yu, te ndéé tnàhá cue ñáyiu sa ní xíhí dándòto‑í cúñaha‑ndo. Te cúñaha tùcu‑ndo xii‑dé sá nděcuu‑í dánèhé‑í nchaa ñáyiu ndàhú, tnúhu sá sánú ìchi ñaha xií‑yu nàcuáa naníhí tàhú‑yu.
5 os cegos vêem, os mancos andam, os leprosos são purificados, os surdos ouvem, os mortos são ressuscitados, e as boas novas são pregadas aos pobres;
6 Te cúñaha tùcu‑ndo xii‑dé sá ǐo váha táhú nchaa ñáyiu ñá túú quìde sáá iní‑xi nchaa tnúhu càháⁿ‑í, duha cúñaha‑ndo xìi‑dé —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
6 e feliz é aquele que não se escandaliza por minha causa".
7 Te sátá nǐ yáha‑güedé cuánuhú‑güedé te ní ngüíta Jèsús ní cáháⁿ‑gá núú ñǎyiu cuèndá té Juàá, te xǎhaⁿ‑gǎ xií‑yu:
7 Enquanto saíam os discípulos de João, Jesus começou a falar à multidão a respeito de João: "O que vocês foram ver no deserto? Um caniço agitado pelo vento?
8 Te ni ñà túú ní sǎháⁿ ndéhé‑ndó ɨ̀ɨⁿ tée nìhnu dóó vǎha dóó vii càa. Te nchòhó xìní‑ndó sǎ ncháá ñǎyiu nìhnu dóó vǎha dóó vii càa xíndecú‑yu vehe cue tée cùnuu yɨndaha ñáyiu.
8 Ou, o que foram ver? Um homem vestido de roupas finas? Ora, os que usam roupas finas estão nos palácios reais.
9 Dico nchòhó chi ní sándéhé‑ndó ɨ̀ɨⁿ tée càháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí, te ndáá sá dɨ́ú ɨ̀ɨⁿ tée càháⁿ tnúhu‑gá cúú‑dě, te cùnuu‑gá‑dé dàcúúxí dàva‑gá cue tée càháⁿ tnúhu‑gá.
9 Afinal, o que foram ver? Um profeta? Sim, eu lhes digo, e mais que profeta.
10 Te dɨu cuèndá té Juàá‑áⁿ càháⁿ‑xi núú tùtú Yǎ Ndiǒxí nàcuáa ní xáhaⁿ‑gǎ xii Crìstú, te duha ní xáhaⁿ‑gǎ:
10 Este é aquele a respeito de quem está escrito: ‘Enviarei o meu mensageiro à tua frente; ele preparará o teu caminho diante de ti’.
11 Te na càchí tnúhu ndáá‑í xii‑ndo sǎ nì ɨɨⁿ cue tée ñuyíú‑a ñá túú cùnuu‑güedé dàtná cúnùu té Juàá tée dàcuandute ñaha xii ñáyiu. Te nchaa ñáyiu sa ta ndɨ̌hu ndaha ñàha Yá Ndiǒxí vitna cuáháⁿ cúnùu‑gá‑ni tucú‑yu dàcúúxí tě Juàá cuěi cùú‑yu ñáyiu ñá túú cùnuu dacúúxí dàva‑gá ñáyiu yɨ̀ndaha‑gá.
11 Digo-lhes a verdade: Entre os nascidos de mulher não surgiu ninguém maior do que João Batista; todavia, o menor no Reino dos céus é maior do que ele.
12 ’Te ndéé cútnàhá ní ngüíta té Juàá tée dàcuandute ñaha xii ñáyiu càháⁿ‑dé tnúhu Yá Ndiǒxí ñuyíú‑a, ndéé dàvá‑áⁿ nǐ ngüíta ñáyiu cuìní‑yu sá ndɨ̌hu ndaha ñàha Yá Ndiǒxí xií‑yu te ndùcu ndeé‑yu quìdé‑yu nàcuáa ndɨ́hu ndaha ñàha‑gá xií‑yu.
12 Desde os dias de João Batista até agora, o Reino dos céus é tomado à força, e os que usam de força se apoderam dele.
13 Te nchaa cue tée ní xóo cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí ndéé sanaha nǐ cáháⁿ‑güedé sá dɨ́ú‑gǎ ndɨ́hu ndaha‑gǎ cue ñáyiu, te dɨu‑ni ducaⁿ nǐ cáháⁿ tucu ndíi Moìsés ní ngódó tnùní núú tùtú ndíi. Te dɨu‑ni ducaⁿ cùnuu nchaa tnúhu‑áⁿ càháⁿ‑xi nàcuáa ndɨ́hu ndaha Yǎ Ndiǒxí ñáyiu ndéé ní sáá nduu nǐ ngüíta té Juàá càháⁿ‑dé tnúhu‑gá ñuyíú‑a.
13 Pois todos os Profetas e a Lei profetizaram até João.
14 Te na càchí tnúhu‑í xii‑ndo sǎ cádá cuèndá‑ndó, chi núú tùtú Yǎ Ndiǒxí càchí‑xi sá ndíxí tě Èliás, te dɨu núú tě Èliás‑áⁿ nǐ quide té Juàá.
14 E se vocês quiserem aceitar, este é o Elias que havia de vir.
15 Te nchaa nchòhó ñáyiu ndèdóho nchaa tnúhu càháⁿ‑í‑a te ío váha chí cuǎha cuèndá.
15 Aquele que tem ouvidos, ouça!
16 ’Te na càchí tnúhu tucu‑í xii‑ndo nàcuáa sǎtnahá‑xi cùu ñáyiu ndècu vitna. Chi ñáyiu‑áⁿ cúǔ‑yu dàtná cue landú sácǒo núú yǎhu dàdɨquɨ‑güexi te níhi càháⁿ‑güexi, te xǐtnàha‑güexi ndɨ mee landú‑güexi:
16 "A que posso comparar esta geração? São como crianças que ficam sentadas nas praças e gritam umas às outras:
17 “Ní tɨú‑ndɨ́ yaá ndɨhɨ vǐlu te ñá túú ní cuìní‑ndó càta‑ndo. Te ío yica ìní ní xita yuhu‑ndɨ̌ te ñá túú ní ndǎhyú‑ndó”, càchí‑güexi xǐtnàha‑güexi. Te ducaⁿ sǎtnahá‑xi cùu ñáyiu ndècu vitna,
17 ‘Nós lhes tocamos flauta, mas vocês não dançaram; cantamos um lamento, mas vocês não se entristeceram’.
18 chi té Juàá ío ndàhú ní xóo caxi‑dé, te ni ñà túú ní xǒo coho‑dé ndudí ndéhé yoho yàha stilé sá sà ní nduu‑xi ndidí, te sá dúcáⁿ nǐ xóo cada‑dé te ní cachí‑yu sá nǐ xíndecu ndɨhɨ‑dé espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha.
18 Pois veio João, que jejua e não bebe vinho, e dizem: ‘Ele tem demônio’.
19 Te sátá nǐ quexìo yúhú Tée cùu ñaní tnáhá‑ndó nchàa‑ndo, te xèxi‑í xìhi‑í quídè‑í, te càchí‑yu sá yǔhú cúù‑í ɨɨⁿ tée xèxi vihi te xìhi vihi, te càchí tucú‑yu sá cúù‑í tée xìca cuu ndɨhɨ cue tée cuihna ìní‑xi quìde cobrá ñáhá xìí‑yu cuèndá impuèstú ndɨhɨ nchaa dava‑gá cue tée ndècu ichi cuehé ichi duha, duha càchí‑yu. Te ñáyiu ní tnahá tnúhu ndɨhɨ Yá Ndiǒxí, ñáyiu‑áⁿ quídě‑yu sá vǎha nàcuáa cutnùní sá méé‑gǎ ío ndècu ndɨhɨ‑gá sá xìní tnùní‑gá —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xií‑yu.
19 Veio o Filho do homem comendo e bebendo, e dizem: ‘Aí está um comilão e beberrão, amigo de publicanos e "pecadores" ’. Mas a sabedoria é comprovada pelas obras que a acompanham".
20 Te Jèsús ní ngüíta‑gá càháⁿ‑gá dóho nchaa ñáyiu ñuú núú ǐo‑gá vài núú sǎ vǎ yǒo tnàhí ndàcu cada ní quide‑gá, chi nchaa ñáyiu ñuú‑áⁿ ñà túú cuìní‑yu ndixi túu iní‑yu sá ñà túú quìde váha‑yu ndècú‑yu, te xǎhaⁿ‑gǎ xií‑yu:
20 Então Jesus começou a denunciar as cidades em que havia sido realizada a maioria dos seus milagres, porque não se arrependeram.
21 —¡Ndàhú nchòhó cue ñáyiu ñuú Coràzín! ¡Te ndàhú nchòhó cue ñáyiu ñuú Bètsaidá! Chi núu dìcó ñuú Tìrú ndɨhɨ ñuú Sìdón ní quìde‑í nchaa sá vǎ yǒo tnàhí ndàcu cada datná ní quide‑í ñuú‑ndó‑á nǐ xiní‑ndó ñá, te sá ndéé ama‑gá cuihnú‑yu dóó ndàhú te cunu cóo‑yu núú yàá cuèndá sá ndíxí cuěchi iní‑yu sá ñà túú quìde váha‑yu ni cùu.
21 "Ai de você, Corazim! Ai de você, Betsaida! Porque se os milagres que foram realizados entre vocês tivessem sido realizados em Tiro e Sidom, há muito tempo elas se teriam arrependido, vestindo roupas de saco e cobrindo-se de cinzas.
22 Dico sáá nduu te ío‑gá dandòho ñaha Yá Ndiǒxí xii‑ndo dàcúúxí ñǎyiu ñuú Tìrú ndɨhɨ ñáyiu ñuú Sìdón.
22 Mas eu lhes afirmo que no dia do juízo haverá menor rigor para Tiro e Sidom do que para vocês.
23 Te nchòhó cue ñáyiu ñuú Capèrnaúm ío quìde cahnu‑ndo mee‑ndo, te quìde iní‑ndó sǎ sà cuándaa‑ná‑ndó àndɨu, dico ñáhá chi núú ùhú núú ndàhú nduu táhú‑ndó cùndecu‑ndo. Te núu dìcó ñuú Sòdomá ní quìde‑í nchaa sá vǎ yǒo tnàhí ndàcu cada datná ní quide‑í ñuú‑ndó nǐ xiní‑ndó ñá, te ñáyiu‑áⁿ vǎ náǎ‑yu chi cundecu‑ní‑yu ndéé vitna ni cùu.
23 E você, Cafarnaum: será elevada até o céu? Não, você descerá até ao Hades! Se os milagres que em você foram realizados tivessem sido realizados em Sodoma, ela teria permanecido até hoje.
24 Te na càchí tnúhu‑í xii‑ndo sǎ sàá nduu te ío‑gá dandòho ñaha Yá Ndiǒxí xii‑ndo dàcúúxí ñǎyiu ñuú Sòdomá —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii nchaa ñáyiu ñuú‑áⁿ.
24 Mas eu lhes afirmo que no dia do juízo haverá menor rigor para Sodoma do que para você".
25 Te sátá xǐǎⁿ te Jèsús ní ngüíta‑gá càháⁿ ndɨhɨ‑gá Tǎtá‑gǎ Dútú Ndiǒxí, te xǎhaⁿ‑gǎ:
25 Naquela ocasião Jesus disse: "Eu te louvo, Pai, Senhor dos céus e da terra, porque escondeste estas coisas dos sábios e cultos, e as revelaste aos pequeninos.
26 Chi ducaⁿ cuìní‑n cùnduu —cachí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii Tǎtá‑gǎ.
26 Sim, Pai, pois assim foi do teu agrado.
27 Te xǎhaⁿ‑gǎ xii nchaa ñáyiu xǐndecu‑áⁿ:
27 "Todas as coisas me foram entregues por meu Pai. Ninguém conhece o Filho a não ser o Pai, e ninguém conhece o Pai a não ser o Filho e aqueles a quem o Filho o quiser revelar.
28 Te nchaa nchòhó ñáyiu ñá túú ndècu váha, ñáyiu ñá túú nìhí nàcuáa cada cundecu váha iní‑xi quixi‑ndo tùha ñaha‑ndo xii‑í nàcuáa ducaⁿ cùndecu váha iní‑ndó.
28 "Venham a mim, todos os que estão cansados e sobrecarregados, e eu lhes darei descanso.
29 Te cuu vii cuu váha iní‑ndó tnɨ̀ɨ‑ndo nchaa tnúhu càháⁿ‑í, te ío dacuàha‑ndo, te ducaⁿ càda‑ndo chi yúhú ío càhnu iní‑í, te ío ndàhú iní‑í. Te núu ducaⁿ na càda‑ndo te ío váha cuu iní‑ndó cùndecu‑ndo.
29 Tomem sobre vocês o meu jugo e aprendam de mim, pois sou manso e humilde de coração, e vocês encontrarão descanso para as suas almas.
30 Te tnɨɨ‑ndo nchàa tnúhu càháⁿ‑í chi ñá túú cùu‑xi ɨɨⁿ sá věe, chi cada iní‑ndó sǎ cúú‑xí dàtná ɨɨⁿ chìuⁿ ñamá —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xií‑yu.
30 Pois o meu jugo é suave e o meu fardo é leve".

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.