Lucas 24

Tnúhu ní cáháⁿ yǎ ndiǒxí xito cùu uú (MILNT) vs ARC

Sair da comparação
ARC Almeida Revista e Corrigida 2009
1 Te ndumìngú nehé víhí‑ní cuǎháⁿ tucu ñáyiu dɨ̀hɨ́ núú nchìí yaú ní chihi‑güedé yɨquɨ cùñú Jèsús, te nèhé‑yu nchaa sá sàháⁿ tnámí nǐ quide túha‑yu‑áⁿ cuǎháⁿ, te tnàhá tucu ɨɨⁿ ǔú‑gá tnàha dɨhɨ́‑yu nchìcúⁿ ñáhá xìí‑yu cuáháⁿ.
1 E, no primeiro dia da semana, muito de madrugada, foram elas ao sepulcro, levando as especiarias que tinham preparado.
2 Te òré ní quexìó‑yu yuhu yàú‑áⁿ te ní xiní‑yu sá yǔú ndèdɨ́ ɨɨⁿ xio‑ná ndécú,
2 E acharam a pedra do sepulcro removida.
3 te ní quɨ́hu‑yu xɨtɨ́ yaú‑áⁿ, dico ñá túú‑gǎ yɨquɨ cùñú Jèsús yɨ́hɨ́.
3 E, entrando, não acharam o corpo do Senhor Jesus.
4 Te ñá ní cùtnuní tnàhí iní‑yu ndèé ichi cuáháⁿ yɨquɨ cùñú‑gá, te ní xiní‑yu úú espíritú xínú cuèchi núú Yǎ Ndiǒxí xǐnutnɨ́ɨ‑xi dɨ̀ñɨ́‑yu te xǐxíhnu‑xi dóó chàhnchí.
4 E aconteceu que, estando elas perplexas a esse respeito, eis que pararam junto delas dois varões com vestes resplandecentes.
5 Te ní yùhú‑yu te ñá túú ní cùyɨɨ́‑yu cundèhé‑yu cue espíritú‑áⁿ, te cue espíritú‑áⁿ nǐ xáhaⁿ‑xi xìí‑yu:
5 E, estando elas muito atemorizadas e abaixando o rosto para o chão, eles lhe disseram: Por que buscais o vivente entre os mortos?
6 Te ñá túú‑gǎ yɨquɨ cùñú‑gá ndécú ìha chi sa ní ndoto‑gá, te chí dándàcu iní nàcuáa ní cáháⁿ‑gá cútnàhá ní xíndecu‑ndo ndɨ̀hɨ‑gá distrìtú Galìleá,
6 Não está aqui, mas ressuscitou. Lembrai-vos como vos falou, estando ainda na Galileia,
7 chi ní cachí‑gá sá méé‑gǎ cúú‑gǎ ñaní tnáhá‑ndó nchàa‑ndo, te dacuɨtɨ́í cuǎha cuèndá ñáhá‑güedě xii‑gá núú cuè tée ndècu ichi cuehé ichi duha, te cata caa ñaha‑güedě xii‑gá núú cùrúxí, te núú cùrúxí‑áⁿ cuú‑gá dico nduu úní sá cùú‑gá te ndoto‑gá, duha ní cachí‑gá xii‑ndo.
7 dizendo: Convém que o Filho do Homem seja entregue nas mãos de homens pecadores, e seja crucificado, e, ao terceiro dia, ressuscite.
8 Te òré‑áⁿ nǐ ndacu iní‑yu tnúhu ní cáháⁿ Jèsús.
8 E lembraram-se das suas palavras.
9 Te sátá dúcáⁿ te ní naquehéⁿ‑yu ichi cuánuhú‑yu, te ní caní‑yu cuèndú núú ndɨ̀ úxí ɨɨⁿ cue tée ní táúchíúⁿ Jèsús cáháⁿ tnúhu‑gá, ndɨhɨ núú dàva‑gá ñáyiu.
9 E, voltando do sepulcro, anunciaram todas essas coisas aos onze e a todos os demais.
10 Te ñáyiu ducaⁿ nàha tnúhu cuánuhú núú‑güedě‑áⁿ cúú tǎ Màriá Magdalèná, ndɨhɨ tá Juǎná, ndɨhɨ tá Màriá nǎná tě Jàcobó, ndɨhɨ dava‑gá ñáyiu dɨ̀hɨ́.
10 E eram Maria Madalena, e Joana, e Maria, mãe de Tiago, e as outras que com elas estavam as que diziam estas coisas aos apóstolos.
11 Dico cue tée‑áⁿ nǐ sani iní‑güedé sá dìcó cáhú ìní‑yu tnúhu xǎhǎⁿ‑yu xii‑güedé nǔu ñá túú ní sàndáá iní‑güedé nàcuáa ní xáhǎⁿ‑yu.
11 E as suas palavras lhes pareciam como desvario, e não as creram.
12 Dico té Pèlú ní quee‑dé xínú‑dě cuáháⁿ cuándéhé‑dě yaú núú nǐ chihi‑güedé yɨquɨ cùñú Jèsús, te ní sáá‑dé te ní ngáundeyɨ‑dé xító nìhni‑dé xɨtɨ́ yaú‑áⁿ te ní xiní‑dé sá méé‑nǎ dóó nǐ xɨ́ducúⁿ nuu‑gá yúcú ɨ̀ɨⁿ xio, te ío ní cuñúhu‑dé sá dúcáⁿ nǐ cuu, te ní natnɨɨ‑dé ichi cuánuhú‑dé vehe núú xǐndecu‑güedé.
12 Pedro, porém, levantando-se, correu ao sepulcro e, abaixando-se, viu só os lenços ali postos; e retirou-se, admirando consigo aquele caso.
13 Te dɨu‑ni nduu‑ǎⁿ ñúhú ǔú cue tée ní xica cuu ndɨhɨ Jèsús ichi cuáháⁿ‑güedé ɨɨⁿ ñuú nání Emàús, te sàcúhuⁿ‑güedé dàtná úú òré ichi ndéé ñuú Jerusàlén, te ndéé ñuú Emàús.
13 E eis que, no mesmo dia, iam dois deles para uma aldeia que distava de Jerusalém sessenta estádios, cujo nome era Emaús.
14 Te ta ndàtnúhu‑güedé cuáháⁿ nchaa nàcuáa ní cuu,
14 E iam falando entre si de tudo aquilo que havia sucedido.
15 te nɨni dùcaⁿ xícáháⁿ‑güedé, te Jèsús ní natnahá ñáhá‑gǎ xii‑güedé te ndèca tnaha‑gá ndɨhɨ‑güedé cuáháⁿ.
15 E aconteceu que, indo eles falando entre si e fazendo perguntas um ao outro, o mesmo Jesus se aproximou e ia com eles.
16 Te cuěi ndèhe ñaha‑güedé xii‑gá dico dàtná ɨɨⁿ sá ndèdɨ́ núú‑güedě, chi ñá ná quìní ñáhá‑güedě xii‑gá ní cùu.
16 Mas os olhos deles estavam como que fechados, para que o não conhecessem.
17 Te Jèsús ní xícáⁿ tnúhú‑gǎ núú‑güedě, te xáhaⁿ‑gǎ:
17 E ele lhes disse: Que palavras
18 Te ɨɨⁿ tée nàni Cleofás ní xáhaⁿ‑dě xii‑gá:
18 E, respondendo um, cujo nome era Cleopas, disse-lhe: És tu só peregrino em Jerusalém e não sabes as coisas que nela têm sucedido nestes dias?
19 Te ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé:
19 E ele lhes perguntou: Quais? E eles lhe disseram: As que dizem respeito a Jesus, o Nazareno, que foi um profeta poderoso em obras e palavras diante de Deus e de todo o povo;
20 Te cue tée cùu dútú cúnùu, ndɨhɨ cue tée cùnuu taxi tnuní ñáhá xìi‑ndɨ́ ní sáha cuèndá ñáhá‑güedě xii‑dé núú tě Pìlatú te ní sata caa ñaha‑güedě te núú cùrúxí‑áⁿ nǐ xíhí‑dé.
20 e como os principais dos sacerdotes e os nossos príncipes o entregaram à condenação de morte e o crucificaram.
21 Dico vitna sa ní cuu úní nduu sá nǐ xíhí‑dé, te nchúhú ní sani iní‑ndɨ́ sá těe‑áⁿ dàcácu nihnu ñaha‑dě xii nchúhú ñáyiu isràél núú nchàa tnúndòho tnúhu ndàhú ndécú‑ndɨ̌.
21 E nós esperávamos que fosse ele o que remisse Israel; mas, agora, com tudo isso, é já hoje o terceiro dia desde que essas coisas aconteceram.
22 Dico ío cùñúhu‑ndɨ́ cúú, chi ɨɨⁿ ǔú ñáyiu dɨ̀hɨ́ ní tuha ñaha xìi‑dé ndécú ndɨ̀hɨ‑ndɨ́ ní sáháⁿ ngotó‑yu ndéxuehe tàcuíhndá‑gá yaú núú nǐ chihi‑güedé yɨquɨ cùñú‑dé,
22 É verdade que também algumas mulheres dentre nós nos maravilharam, as quais de madrugada foram ao sepulcro;
23 te ní nasáá‑yu càchí‑yu xii‑ndɨ́ sá ñà túú‑gǎ yɨquɨ cùñú‑dé yɨ́hɨ́ xɨ̀tɨ́ yaú‑áⁿ. Te ní xiní‑yu espíritú xínú cuèchi núú Yǎ Ndiǒxí, te ní xáhaⁿ‑xi xìí‑yu sá ndécú vǐvú‑dě.
23 e, não achando o seu corpo, voltaram, dizendo que também tinham visto uma visão de anjos, que dizem que ele vive.
24 Te sátá dúcáⁿ te ɨɨⁿ ǔú cue tée cùndɨhɨ‑ndɨ́ ní sáháⁿ ndéhé‑güedě yaú‑áⁿ, te ní xiní‑güedé sá ndàá cúú‑xí nchàa tnúhu ní cáháⁿ ñáyiu dɨ̀hɨ́‑áⁿ, dico ñá túú ní xìní‑güedé tée‑áⁿ —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑gá.
24 E alguns dos que estavam conosco foram ao sepulcro e acharam ser assim como as mulheres haviam dito, porém, não o viram.
25 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé:
25 E ele lhes disse: Ó néscios e tardos de coração para crer tudo o que os profetas disseram!
26 ¿Te náa ñá túú tàú‑xi sá ndóhó Crìstú òré cúmǎní‑gǎ sáá nduu ndàa‑gá andɨu nǔú ndécú Dǔtú Ndiǒxí cundecu‑gá‑ǎⁿ? —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
26 Porventura, não convinha que o Cristo padecesse essas
27 Te ní ngüíta‑gá xáhaⁿ‑gǎ nàcuáa quèe‑xi nchaa tnúhu càháⁿ‑xi núú tùtú Yǎ Ndiǒxí cuèndá‑gá, te díhna‑gá ní cáháⁿ‑gá nàcuáa ndùu nchaa tnúhu yòdo tnuní núú tùtú ndíi Moìsés, te dǎtnùní ní cáháⁿ‑gá nàcuáa ndùu nchaa tnúhu yòdo tnuní núú tùtú nchaa cue tée ní xóo cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí ndéé sanaha.
27 E, começando por Moisés e por todos os profetas, explicava-lhes o que dele se achava em todas as Escrituras.
28 Te òré ní quexìo‑güedé yuhu ñùú núú cuàháⁿ‑güedé‑áⁿ, te Jèsús ní quide‑ni‑gá sá yǎha‑gá quɨ́hɨ́ⁿ‑gá ɨngá xichi ni cùu.
28 E chegaram à aldeia para onde iam, e ele fez como quem ia para mais longe.
29 Dico ní cáháⁿ ndàhú‑güedé núú‑gǎ sá quéndǒo‑gá xíáⁿ ndetatú‑gá ndɨhɨ‑güedé, te xǎhaⁿ‑güedě xii‑gá:
29 E eles o constrangeram, dizendo: Fica conosco, porque já é tarde, e já declinou o dia. E entrou para ficar com eles.
30 Te òré sa yɨ̀hɨ‑güedé mèsá ndɨhɨ‑gá cùdini ndɨhɨ ñaha‑güedé, te ní queheⁿ‑gá pàá te ní ndacáⁿ táhú‑gǎ núú Yǎ Ndiǒxí, te ní táhú cuèchi‑gá te dǎtnùní ní dácǎhñu ñaha‑gǎ xii‑güedé.
30 E aconteceu que, estando com eles à mesa, tomando o pão, o abençoou e partiu-o e lho deu.
31 Te òré‑áⁿ nǐ naquiní ñáhá‑güedě xii‑gá ní cùu, dico uuⁿni ní ndóñúhú‑gǎ.
31 Abriram-se-lhes, então, os olhos, e o conheceram, e ele desapareceu-lhes.
32 Te ní xítnàha‑güedé:
32 E disseram um para o outro: Porventura, não ardia em nós o nosso coração quando, pelo caminho, nos falava e quando nos abria as Escrituras?
33 Te ñá túú‑gǎ ní xǐndetu‑güedé chi ndɨ̌hɨ‑ni ní natnɨɨ‑güedé ichi cuánuhú‑güedé ñuú Jerusàlén, te ní nasáá‑güedé núú xǐndecu ndɨ ùxí ɨɨⁿ cue tée ní táúchíúⁿ Jèsús cáháⁿ tnúhu‑gá, ndɨhɨ dava‑gá ñáyiu.
33 E, na mesma hora, levantando-se, voltaram para Jerusalém e acharam congregados os onze e os que estavam com eles,
34 Te cue tée xǐndecu‑áⁿ xǎhaⁿ‑güedě:
34 os quais diziam: Ressuscitou, verdadeiramente, o Senhor e já apareceu a Simão.
35 Te cue tée ní nasáá‑áⁿ nǐ cani‑güedé cuèndú nàcuáa ní cuu ichi, ndɨhɨ nàcuáa ní cuu ní naquiní‑güedé Jèsús òré ní táhú‑gǎ pàá ní dácǎhñu ñaha‑gǎ xii‑güedé.
35 E eles lhes contaram o que lhes acontecera no caminho, e como deles foi conhecido no partir do pão.
36 Te càháⁿ dúcáⁿ‑ní‑güedě nàcuáa ní cuu ní quexìo Jesús ní ngúnutnɨ́ɨ‑gá ndéé tnuú‑güedé, te xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé:
36 E, falando ele dessas coisas, o mesmo Jesus se apresentou no meio deles e disse-lhes: Paz
37 Te da ní yùhú‑güedé, te ní sani iní‑güedé sá dìcó ɨɨⁿ espíritú cúú sǎ ndéhé‑güedě ní cùu.
37 E eles, espantados e atemorizados, pensavam que viam algum espírito.
38 Dico Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé:
38 E ele lhes disse: Por que estais perturbados, e por que sobem
39 Chí cúndèhe ndaha‑í ndɨhɨ sáhà‑í te quiní‑ndó nǎ dɨu‑ni‑í. Te chí téndàha ñaha xii‑í te cundehe‑ndo, te núu ɨɨⁿ espíritú ndécú yɨ̀quɨ cuñú‑xi dàtná ndécú ndɨ̀hɨ yúhú —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
39 Vede as minhas mãos e os meus pés, que sou eu mesmo; tocai-me e vede, pois um espírito não tem carne nem ossos, como vedes que eu tenho.
40 Te sátá dúcáⁿ nǐ xáhaⁿ‑gǎ te ní dánèhé ñáhá‑gǎ xii‑güedé ndaha‑gá ndɨhɨ sáhá‑gǎ.
40 E, dizendo isso, mostrou-lhes as mãos e os pés.
41 Te ío ní cuñúhu‑güedé, te ní cudɨ́ɨ́ ìní‑güedé sá ndécú‑gǎ tnuú‑güedé dico sàni ɨɨⁿ sani úú iní‑güedé, te ní xáhaⁿ Jèsús xii‑güedé:
41 E, não o crendo eles ainda por causa da alegria e estando maravilhados, disse-lhes: Tendes aqui alguma coisa que comer?
42 Te ní sáñaha‑güedě xii‑gá luha chácá nǐ chíhó, ndɨhɨ dítá ñǔñú ñúhú ndùdí,
42 Então, eles apresentaram-lhe parte de um peixe assado e um favo de mel,
43 te ní queheⁿ‑gá te ndèhe‑güedé ní xexi‑gá.
43 o que ele tomou e comeu diante deles.
44 Te dǎtnùní ní xáhaⁿ‑gǎ:
44 E disse-lhes:
45 Te òré‑áⁿ nǐ sáñaha‑gǎ sá xìní tnùní‑güedé, te ní tecú tnùní‑güedé nchaa tnúhu càháⁿ‑xi núú tùtú Yǎ Ndiǒxí.
45 Então, abriu-lhes o entendimento para compreenderem as Escrituras.
46 Te ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé:
46 E disse-lhes: Assim está escrito, e assim convinha que o Cristo padecesse e, ao terceiro dia, ressuscitasse dos mortos;
47 Te nɨhìí ñuyíú cùténuu tnúhu ní cáháⁿ‑í, dico díhna nuu‑gǎ ñuú Jerusàlén ngüíta‑yu cacunehe ñàhá‑yu xii‑í, te cáháⁿ‑yu nàcuáa ní dánèhé‑í‑yu, te cúñàhá‑yu xii cue ñáyiu sá ná dàndixi túu‑yu iní‑yu sá ñà túú quìde váha‑yu, te dàñá‑yu nchaa ichi cuèhé ichi duha ndècú‑yu, te natnɨɨ́‑yu ichi Yá Ndiǒxí, te ducaⁿ te cada càhnu iní‑gá nchaa yícá cuěchi‑yu.
47 e, em seu nome, se pregasse o arrependimento e a remissão dos pecados, em todas as nações, começando por Jerusalém.
48 Te vitna nchòhó cuu‑ndo cuè tée cáháⁿ ndáá nchaa nàcuáa ní cuu chi ní xiní núú‑ndó.
48 E dessas sois vós testemunhas.
49 Te yúhú tendaha‑ǐ Espíritú Yǎ Ndiǒxí quixi cundecu ndɨhɨ‑ndo, chi ducaⁿ nǐ cachí‑gá. Dico chí cúndècu‑ni ñuú Jerusàlén‑áⁿ ndèé ná quèxio Espíritú Yǎ Ndiǒxí ngúndecu ndɨhɨ‑ndo cuèndá chindee ñàha‑xi xii‑ndo cada‑ndo nchaa nacuáa ní cáháⁿ‑í —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
49 E eis que sobre vós envio a promessa de meu Pai; ficai, porém, na cidade de Jerusalém, até que do alto sejais revestidos de poder.
50 Te Jèsús ní queñuhu ñaha‑gǎ xii‑güedé ñuú Jerusàlén ndécá ñàha‑gá cuáháⁿ ñuú Bètaniá, te xíáⁿ nǐ ndonehe‑gá ndaha‑gá núú nǐnu, te ní xícáⁿ táhú ñàha‑gá xii‑güedé núú Yǎ Ndiǒxí.
50 E levou-os fora, até Betânia; e, levantando as mãos, os abençoou.
51 Te sátá nǐ xícáⁿ táhú ñàha‑gá xii‑güedé núú Yǎ Ndiǒxí, te ní quee‑gá tnuú‑güedé cuándaa‑gá andɨu.
51 E aconteceu que, abençoando-os ele, se apartou deles e foi elevado ao céu.
52 Te ní ngüíta‑güedé ní cachí‑güedé sá ǐo càhnu cuu Jesús, te ní natnɨɨ‑güedé ichi cuánuhú‑güedé ñuú Jerusàlén, te súúní cùdɨ́ɨ́ ìní‑güedé ñúhú‑güedě ichi.
52 E, adorando-o eles, tornaram com grande júbilo para Jerusalém.
53 Te nchaa nduu ní xíndecu‑güedé veñúhu càhnu sá ǐo cùnuu ní ndacáⁿ táhú‑güedě núú Yǎ Ndiǒxí, te ní cachí‑güedé sá ǐo càhnu cuu‑gá. Duha ní cuu dàvá‑áⁿ.
53 E estavam sempre no templo, louvando e bendizendo a Deus. Amém!

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.