Lucas 11
Tnúhu ní cáháⁿ yǎ ndiǒxí xito cùu uú (MILNT) vs NTLH
1 Te ɨɨⁿ nduu càháⁿ ndɨhɨ Jèsús Yǎ Ndiǒxí ɨɨⁿ xichi, te sátá nǐ yáha ní cáháⁿ ndɨhɨ‑gá Yǎ Ndiǒxí, te ní xáhaⁿ ɨ̀ɨⁿ tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá xii‑gá:
1 Um dia Jesus estava orando num certo lugar. Quando acabou de orar, um dos seus discípulos pediu: — Senhor, nos ensine a orar, como João ensinou os discípulos dele.
2 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ:
2 Jesus respondeu:
3 Te xìcáⁿ táhú‑ndɨ̌ núú‑n sǎ táxí‑n sǎ cándèca iní‑ndɨ́ ɨɨⁿ nduu ɨɨⁿ nduu.
3 Dá-nos cada dia o alimento
4 Te cada càhnu iní‑n nchàa yícá cuěchi‑ndɨ́, chi tnàhá nchúhú quídé càhnu iní‑ndɨ́ nchaa sá quídé ñàha tnaha ñáyiu‑ndɨ́.
4 Perdoa os nossos pecados,
5 Te Jèsús ní xáhaⁿ tùcu‑gá:
5 Então Jesus disse aos seus discípulos:
6 chi ɨɨⁿ tée xìní tnáhá ndɨ̀hɨ‑í ñúhú‑dě ichi ní quexìo‑dé vehe‑í, te ñá túú tnàhí ná cuáñaha‑ǐ caxi‑dé”, quesaha‑ndo cǔñaha‑ndo.
6 É que um amigo meu acaba de chegar de viagem, e eu não tenho nada para lhe oferecer.”
7 Te tée‑áⁿ cǎháⁿ‑dé ndéé xɨtɨ́ vehe‑dé, te cúñaha‑dě xii‑ndo: “Vá dásàtú nihá‑n chi ndèdɨ́ yuyèhe‑í, te càa‑í ndɨhɨ cue landú‑í, te vá cúú ndàcóo‑í taxi‑í sá cuìní‑n”, quesaha‑dě cúñaha‑dě xii‑ndo.
7 — E imaginem que o amigo responda lá de dentro: “Não me amole! A porta já está trancada, e eu e os meus filhos estamos deitados. Não posso me levantar para lhe dar os pães.”
8 Te na càchí tnúhu‑í xii‑ndo sǎ cuěi cùu‑dé tée tnàha tnúhu ndɨhɨ‑ndo, dico ducaⁿ cǔñaha‑dě xii‑ndo, dico dacuɨtɨ́í sǎ ndácǒo‑dé taxi‑dé sá cuìní‑ndó cuèndá sá vǎ dásàtú‑gá‑ndó ìní‑dé.
8 Jesus disse:
9 Te yúhú càchí‑í xii‑ndo sǎ cǎcáⁿ‑ndó nǔu ná cuìní‑ndó nǔú Yǎ Ndiǒxí te taxi‑gá. Te vá dáñá ndèé‑ndó cǎcáⁿ‑ndó nǔú‑gǎ nǔu ná cuìní‑ndó, te ducaⁿ te níhí‑ndó. Te cada iní‑ndó sǎ nǐ quexìo‑ndo vehe ɨɨⁿ tnaha ñáyiu‑ndo te ní cáháⁿ‑ndó, te ñáyiu‑áⁿ nǐ tedóho ñàhá‑yu xii‑ndo te ní nacaáⁿ‑yu yuyèhe. Te ducaⁿ càda iní‑ndó chi Yá Ndiǒxí tedóho ñaha‑gǎ xii‑ndo, te taxi‑gá sá ná càcáⁿ‑ndó nǔú‑gǎ.
9 Por isso eu digo: peçam e vocês receberão; procurem e vocês acharão; batam, e a porta será aberta para vocês.
10 Chi nchaa ñáyiu ducaⁿ xǐquide te Yá Ndiǒxí tédǒho ñaha‑gǎ xií‑yu nìhí‑yu sá cuìní‑yu. Te dɨu‑ni ducaⁿ tùcu nchaa ñáyiu na càcáⁿ núú‑gǎ ɨɨⁿ sá cuìní‑yu, chi sǎñaha‑gǎ sá xìcáⁿ‑yu núú‑gǎ. Te dɨu‑ni ducaⁿ tùcu níhí nchaa ñáyiu ñá túú dàña ndeé xìcáⁿ núú Yǎ Ndiǒxí sá cuìní‑yu, chi nìhí‑yu.
10 Porque todos aqueles que pedem recebem; aqueles que procuram acham; e a porta será aberta para quem bate.
11 ’Te nchòhó cue tée cùu tátá ñá túú cùndee iní‑ndó cuǎha‑ndo cuè déhe‑ndo ɨ̀ɨⁿ yúú caxi‑güexi òré xìcáⁿ‑güexi ɨɨⁿ pàá núú‑ndó càxi‑güexi, te ni ñà túú cùndee iní‑ndó cuǎñaha‑ndo ɨ̀ɨⁿ cóó caxi‑güexi òré xìcáⁿ‑güexi ɨɨⁿ chácá nǔú‑ndó càxi‑güexi.
11 Por acaso algum de vocês será capaz de dar uma cobra ao seu filho, quando ele pede um peixe?
12 Te ni ñà túú cùndee iní‑ndó cuǎñaha‑ndo ɨ̀ɨⁿ nchacua caxi‑güexi oré xìcáⁿ‑güexi ɨɨⁿ ndɨ́ú nǔú‑ndó càxi‑güexi.
12 Ou, se o filho pedir um ovo, vai lhe dar um escorpião?
13 Te nchòhó cuěi ndèé dau sàá iní‑ndó, dico sǎha‑ndo cuè déhe‑ndo sǎ vǎha xèxi‑güexi oré xìcáⁿ‑güexi núú‑ndó. Te núu nchòhó ducaⁿ quìde‑ndo, ¡te uuⁿ‑gá ducaⁿ quìde Tátá‑ndó Dǔtú Ndiǒxí Yaá ndécú àndɨu, chi taxi‑gá Espíritú‑gá cundecu ndɨhɨ‑ndo te núu na càcáⁿ‑ndó nǔú‑gǎ! —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
13 Vocês, mesmo sendo maus, sabem dar coisas boas aos seus filhos. Quanto mais o Pai, que está no céu, dará o Espírito Santo aos que lhe pedirem!
14 Te Jèsús ndéñùhu‑gá espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha yɨ̀hɨ ñaha xii ɨɨⁿ tée ní quide ñɨ̀hɨ́‑xi, te òré ní ndee ñaha espíritú‑áⁿ xii tée‑áⁿ, te ní nacáháⁿ‑dé. Te ío ní cuñúhu ñáyiu sá dúcáⁿ nǐ quide‑gá.
14 Jesus estava expulsando de certo homem um demônio que não o deixava falar. Quando o demônio saiu, o homem começou a falar. A multidão ficou admirada,
15 Te davá‑yu ní xítnàhá‑yu:
15 mas alguns disseram: — É
16 Te davá‑yu xìto ndeé ñáhǎ‑yu xii‑gá, te xǎhǎⁿ‑yu sá ná cádá‑gǎ ɨɨⁿ sá vǎ yǒo tnàhí ndàcu cada ñuyíú‑a cundèhé‑yu nàcuáa cutnùní iní‑yu núu ndáá sá Yǎ Ndiǒxí ní tendaha ñàha‑gá xii‑gá véxi‑gá ñuyíú‑a.
16 Outros, querendo conseguir alguma prova contra Jesus, pediam que ele fizesse um milagre para mostrar que o seu poder vinha de Deus.
17 Dico mee‑gǎ sa ní cutnùní iní‑gá nchaa nàcuáa sàni iní‑yu, núu ní xáhaⁿ‑gǎ xií‑yu:
17 Mas Jesus, conhecendo os pensamentos deles, disse:
18 Te ducaⁿ sǎtnahá‑xi cùu sácuíhná, chi núu vá cúú ɨ̀ɨⁿnuu‑xi ndɨhɨ nchaa espíritú cúndɨ̀hɨ‑xi te vá cúdǐi‑xi cundecu‑xi taxi tnùní‑xi. Te duha càháⁿ‑í chi nchòhó càchí‑ndó sǎ sàcuíhná chíndèe ñaha‑xi xii‑í quéñùhu‑í nchaa espíritú cúndɨ̀hɨ‑xi yɨhɨ ñaha xii ñáyiu.
18 Se o reino de Satanás tem grupos que lutam entre si, como continuará a existir? Vocês dizem que é Belzebu que me dá poder para expulsar demônios.
19 Te núu yúhú quídé cuèndá‑ndó sǎ sàcuíhná chíndèe ñaha‑xi xii‑í, te xìni ñuhu‑xi cada cuendá‑ndó yòo chindee ñaha xii cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑ndo queñuhu‑güedé nchaa espíritú cúndɨ̀hɨ‑xi yɨhɨ ñaha xii ñáyiu. Te mee‑güedě càchí‑güedé sá nchòhó ñá túú càháⁿ ndáá‑ndó sǎ dúcáⁿ càháⁿ‑ndó.
19 Mas, se é assim, quem dá aos seguidores de vocês o poder para expulsar demônios? Assim, os seus próprios seguidores provam que vocês estão completamente enganados.
20 Te ndáá sá Yǎ Ndiǒxí chíndèe ñaha‑gá xii‑í quéñùhu‑í nchaa espíritú cúndɨ̀hɨ sácuíhná yɨ́hɨ́ ñàha xii ñáyiu, te xíǎⁿ cutnùní iní‑ndó sǎ sà ní sáá nduu ndɨ́hu ndaha ñàha Yá Ndiǒxí xii‑ndo.
20 Na verdade é pelo poder de Deus que eu expulso demônios, e isso prova que o
21 ’Te núu ɨɨⁿ tée ío ndee, te súúní ñɨ̀ɨ́ cáá‑dě, te ndèé‑dé vehe‑dé cuèndá sá vǎ cuǐta, te ní quide túha‑dé tɨtnɨ́ sá děéⁿ, te ío váha nèhe váha‑dé nchaa ndachìuⁿ‑dé.
21 — Quando um homem forte e bem-armado guarda a sua própria casa, tudo o que ele tem está seguro.
22 Dico núu quexìo ɨngá tée ío‑gá ñɨɨ́ cáá te ndee‑gǎ‑dé, te ngüíta‑dé nàá‑dé ndɨhɨ tée ndèé vehe‑xi‑áⁿ, te cada cànárí ñáhá těe‑áⁿ xii tée ndèé vehe‑xi‑áⁿ, te quendeé‑dé nchaa sá děéⁿ cúndèe iní‑dé, te taxi tnùní‑na‑dé nchaa xíǎⁿ, ndɨhɨ nchaa sá ndécú ndɨ̀hɨ‑dé, te dàcáhñu‑dé nchaa cue tée cùndɨhɨ‑dé nchaa sá ná nìhí‑dé.
22 Mas, quando um homem mais forte o ataca e vence, leva todas as armas em que o outro confiava e reparte tudo o que tomou dele.
23 ’Te nchaa ñáyiu ñá túú cùndɨhɨ ñaha xii‑í, te cùu úhú iní ñáhǎ‑yu, te nchaa ñáyiu ñá túú chìndee ñaha xii‑í, te dàquee tɨ́hǔ‑yu chìuⁿ quide‑í.
23 — Quem não é a meu favor é contra mim; e quem não me ajuda a ajuntar está espalhando.
24 ’Te òré ná quèe ñaha ɨɨⁿ espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha xii ɨɨⁿ ñáyiu, te cuáháⁿ‑xi ndùcu‑xi ɨɨⁿ xichi núú cúndècu‑xi te ñá nìhí‑xi, te ní sani iní‑xi: “Váha‑gá núhú tucu‑í núú nǐ xíndecu‑í”, duha ní sani iní‑xi.
24 Jesus continuou:
25 Te cuánuhú‑xi, te òré ní nasáá‑xi, te ní xiní‑xi sá cáá ìní ñáyiu‑áⁿ dàtná cáá‑nǎ ɨɨⁿ vehe ní natɨ́hú, chi ní nduu vii‑ná, vá yǒo‑gá ndécú.
25 Aí volta e encontra a casa varrida e arrumada.
26 Te sátá dúcáⁿ te ní xica‑xi cuáháⁿ‑xi cuándúcú‑xí ǔsá tnàhá espíritú cúndɨ̀hɨ‑xi sá nèhé víhí‑gǎ xǐquide, te òré ní níhí‑xi cue espíritú‑áⁿ te ndèca ñaha‑xi cuáháⁿ cuèndá ngúndecu ndɨhɨ‑xi ñáyiu‑áⁿ, te ñáyiu‑áⁿ uuⁿ‑gá nándɨ yáha‑yu dàcúúxí ndèé díhna —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xií‑yu.
26 Depois sai e vai buscar outros sete espíritos piores ainda, e todos ficam morando ali. Assim a situação daquela pessoa fica pior do que antes.
27 Te nɨni càháⁿ Jèsús tnúhu‑áⁿ nǔú ñǎyiu ní cáháⁿ níhi ɨɨⁿ ñadɨ̀hɨ́ tnuú‑yu, te xǎhaⁿ‑aⁿ xìi Jesús:
27 Quando Jesus acabou de dizer isso, uma mulher que estava no meio da multidão gritou para ele: — Como é feliz a mulher que pôs o senhor no mundo e o amamentou!
28 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ:
28 Mas Jesus respondeu:
29 Te ta tàcá vài ñáyiu te dàdehnde tnaha‑ná‑yu, te ní ngüíta Jèsús xáhaⁿ‑gǎ xií‑yu:
29 Quando a multidão se ajuntou em volta de Jesus, ele começou a falar e disse o seguinte:
30 Chi nchaa ñáyiu ñuú Nǐnivé ní cutnùní iní‑yu sá Yǎ Ndiǒxí ní tendaha ñàha‑gá xii ndíi Jònás ní sáháⁿ ndíi ñuú‑yu. Te ducaⁿ sǎtnahá‑xi cùu yúhú Tée cùu ñaní tnáhá‑ndó nchàa‑ndo, chi sáá nduu te cutnùní iní‑ndó sǎ Yǎ Ndiǒxí ní tendaha ñàha‑gá xii‑í véxi‑í ñuyíú‑a.
30 Assim como o
31 Te na sàá nduu càda ndáá Yǎ Ndiǒxí cuéchi nchaa nchòhó ñáyiu ndècu ñuyíú‑a, te dàvá‑áⁿ quiní‑ndó ɨ̀ɨⁿ ñadɨhɨ́ ñaha ní xɨ́ndaha ɨ̀ɨⁿ nacióⁿ cáá ndàa xio cuha núú quéné nchǐcanchii. Te ñaha‑áⁿ ǐo xica nǐ xíndecu‑aⁿ, te ní sáháⁿ‑aⁿ ní xíndedóho‑aⁿ nchaa tnúhu ní cáháⁿ ndíi Salòmón, chi ndíi‑áⁿ ǐo ní sáá sá xìní tnùní ndíi. Te ñaha‑áⁿ cǎháⁿ‑aⁿ dàvá‑áⁿ sǎ nchòhó ñáyiu ndècu vitna ñá túú ní quìde ndáá‑ndó. Dico vitna iha ndècu ndɨhɨ ñaha‑ndo xii yúhú, te dɨu‑í ío‑gá cúnùu‑í dàcúúxí ndǐi Salòmón.
31 No Dia do Juízo a rainha de Sabá vai se levantar e acusar vocês, pois ela veio de muito longe para ouvir os sábios ensinamentos de Salomão. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Salomão.
32 Te dɨu‑ni nduu càda ndáá Yǎ Ndiǒxí cuéchi nchaa nchòhó ñáyiu ndècu ñuyíú‑a vitna, dàvá‑áⁿ tnàhá cue ñáyiu ní xíndecu ñuú Nǐnivé cundecú‑yu núú Yǎ Ndiǒxí, te tnàhá‑yu cachí‑yu sá ñà túú ní quìde ndáá‑ndó. Chi ñáyiu ñuú Nǐnivé‑áⁿ nǐ ndixi túu iní‑yu sá ñà túú quìde váha‑yu ndècú‑yu te ní natuhá‑yu ichi Yá Ndiǒxí cútnàhá ní cáháⁿ ndɨhɨ ñaha ndíi Jònás tnúhu‑gá xií‑yu. Dico vitna iha ndècu ndɨhɨ ñaha‑ndo xii yúhú tée càháⁿ tucu tnúhu Yá Ndiǒxí, te dɨu‑í ío‑gá cúnùu‑í dàcúúxí ndǐi Jònás.
32 No Dia do Juízo o povo de Nínive vai se levantar e acusar vocês porque, quando ouviram a mensagem de Jonas, eles se arrependeram dos seus pecados. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Jonas.
33 ’Te ñá túú nì ɨɨⁿ ñáyiu tèñuhú ɨɨⁿ lìntérná, te taxi ndecú‑yu ɨɨⁿ núú yɨ́dǎhu, àdi chiváha‑yu xɨtɨ́ ɨɨⁿ tɨ́dihi, chi tàxi ndecú‑yu ɨɨⁿ núú nǐnu cuèndá nchaa ñáyiu quɨ́hu vehe cutnùní núǔ‑yu.
33 Jesus continuou:
34 Te núú‑ndó cùu‑xi datná ɨɨⁿ ñuhú, chi ɨɨⁿ sá ná quìní‑ndó te ndìxi túu iní‑ndó nǎ cúú xǐǎⁿ, te núu càváha núú‑ndó, te ducaⁿ cùtnuní iní‑ndó nǎ cúú sǎ ndécú nǔú‑ndó, áⁿ te núu cùhú, te vá cútnùní iní‑ndó nǎ cúú sǎ ndécú nǔú‑ndó. Te sá dúcáⁿ cùhú núú‑ndó te cada iní‑ndó sǎ ndécú‑ndó dàtná ɨɨⁿ núú néé.
34 Os olhos são como uma luz para o corpo: quando os olhos de você são bons, todo o seu corpo fica cheio de luz. Porém, se os seus olhos forem maus, o seu corpo ficará cheio de escuridão.
35 Te ío cada cuèndá‑ndó vǎ cání cuèhé iní‑ndó cuèndá tnúhu Yá Ndiǒxí cuèndá cutnùní iní‑ndó nàcuáa cundecu‑ndo, chi núu na càni cuehé iní‑ndó cuèndá tnúhu‑gá, te cùu‑ndo datná ɨɨⁿ ñáyiu ñá túú cùtnuní núú‑xí.
35 Portanto, tenha cuidado para que a luz que está em você não seja escuridão.
36 Te núu càndoo canine iní‑ndó, te mee‑ni sǎ vǎha ñùhu iní‑ndó, te cùtnuní váha iní‑ndó tnǔhu ndáá dàtná cútnùní váha núú‑ndó òré càyú ñuhú, ducaⁿ cùtnuní iní‑ndó —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xií‑yu.
36 Pois, se o seu corpo estiver completamente luminoso, e nenhuma parte estiver escura, então ele ficará todo cheio de luz como acontece quando você é iluminado pelo brilho de uma lamparina.
37 Te òré ní ndɨhɨ tnúhu ní cáháⁿ Jèsús, te ɨɨⁿ tée cùu fariséú ní cáháⁿ ñáhá‑dě xii‑gá vehe‑dé caxi‑gá, te cuánguɨhu‑gá vehe‑dé, te ní ngóo‑gá mèsá.
37 Quando Jesus acabou de falar, um fariseu o convidou para jantar na casa dele. Jesus foi e sentou-se à mesa.
38 Te tée cùu fariséú‑áⁿ ǐo ní cuñúhu‑dé, chi Jèsús ñá túú ní ndàha‑gá nàcuáa sàni iní‑güedé nduu vétú iní Yǎ Ndiǒxí òré ní ngóo‑gá caxi‑gá dàtná quídé mèe‑güedé.
38 O fariseu ficou admirado quando viu que Jesus não tinha se lavado antes de comer.
39 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé:
39 Então o Senhor disse a ele:
40 ¡Te nchòhó cúú‑ndó cuè tée ío ñɨɨ́ iní‑xi! ¿Te náa ñá túú cùtnuní iní‑ndó sǎ Yǎ Ndiǒxí Yaá ní cadúha yɨquɨ cùñú‑ó dɨu‑ni‑gá ní chihi‑gá iní‑ó‑ǎⁿ?
40 Seus tolos! Quem fez o lado de fora não é o mesmo que fez o lado de dentro?
41 Te nchaa sá vǎha ndècu ndɨhɨ‑ndo cuáha‑ndo nchàa ñáyiu xìni ñuhu na cundecu ndɨhɨ́‑yu, te núu ducaⁿ na càda‑ndo, te cuu‑ndo ñǎyiu sa ní nduu ndoo ní nduu nine iní‑xi.
41 Portanto, deem aos pobres o que está dentro dos seus copos e pratos, e assim tudo ficará limpo para vocês.
42 ’¡Te ndàhú ní cuu nchaa nchòhó cue tée cùu fariséú! Chi sǎha‑ndo Yǎ Ndiǒxí núú ùxí xichi yúcú nání mèntá, ndɨhɨ yúcú rùdá, ndɨhɨ nchaa dava‑gá núú yǔcú quěe comìdá, dico ñá túú quìde ndáá‑ndó, te ni ñà túú ñùhu iní‑ndó Yǎ Ndiǒxí. Dico tnúhu càháⁿ‑í‑a tàú‑ndó càda‑ndo, te ni vǎ dáñá ndèé‑ndó càda‑ndo nchaa dava‑gá sá vǎha.
42 — Ai de vocês, fariseus! Pois dão para Deus a décima parte até mesmo da hortelã, da arruda e de todas as verduras, mas não são justos com os outros e não amam a Deus. E são exatamente essas coisas que vocês devem fazer sem deixar de lado as outras.
43 ’¡Te ndàhú ní cuu nchòhó cue tée cùu fariséú! Chi cuìní‑ndó cùnucóo‑ndo nǔú sácǒo cue tée ío cùnuu xɨtɨ́ veñúhu, te cuìní‑ndó mèe‑ni ndɨhɨ tnúhu yɨñùhu cáháⁿ ndɨhɨ ñaha ñǎyiu xii‑ndo nchàa núú xícá cùu‑ndo.
43 — Ai de vocês, fariseus! Pois gostam demais dos lugares de honra nas
44 ’¡Te ndàhú ní cuu nchòhó cue tée dàcuaha ñaha xii ñáyiu nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés, ndɨhɨ nchòhó cue tée cùu fariséú chi ío dàndahú‑ndó mèe‑ndo sá quídé ndǎá‑ndó te ñá ndàá sá quídé ndǎá‑ndó! Chi cùu‑ndo datná ɨɨⁿ ñáyiu ní xíhí te ní nguɨ́ndǔxi, te ñá túú cùtnuní‑gá ndèé yɨ́ndǔxi‑yu, te cuěi nà yáha ñáyiu dico ñá túú cùtnuní sá yɨ́ndǔxi ndɨ́yɨ. Te ducaⁿ sǎtnahá‑xi cùu nchohó, chi nchaa ñáyiu ndèhe ñaha xii‑ndo ñá túú cùtnuní iní‑yu nchaa sá cuèhé sá dúhá sàni iní‑ndó —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
44 — Ai de vocês! Pois são como sepulturas que não se veem, sepulturas que as pessoas pisam sem perceber.
45 Te ní xáhaⁿ ɨ̀ɨⁿ tée dàcuaha ñaha xií‑yu nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés xii‑gá:
45 Então um mestre da Lei disse a Jesus: — Mestre, falando assim, o senhor está nos ofendendo também.
46 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ:
46 Jesus respondeu:
47 ’¡Te ndàhú ní cuu tucu‑ndo! Chi càdúha‑ndo nǔú nǐ nguɨ́ndǔxi cue tée ní xóo cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí ndéé sanaha cuèndá sá cúnàha‑ndo núú yɨ́ndǔxi cue ndíi, te dɨu‑ni cue ñaní tnáhá‑ndó nǐ sahni‑güedé cue ndíi.
47 Ai de vocês! Pois fazem túmulos bonitos para os
48 Te nchòhó sa nàha‑ndo nacuáa ní quide cue ñaní tnáhá‑ndó, te càchí‑ndó sǎ nǐ quide váha‑güedé sá dúcáⁿ nǐ sahni‑güedé cue ndíi‑áⁿ, te vitna càdúha‑ndo nǔú nǐ nguɨ́ndǔxi cue ndíi.
48 Com isso vocês mostram que concordam com o que os seus antepassados fizeram, pois eles mataram os profetas, e vocês fazem túmulos para eles.
49 ’Te Yá Ndiǒxí ío sàá nchaa sá xìní tnùní‑gá, te ní cachí‑gá sá dácàháⁿ‑gá iní cue tée cuèndá cáháⁿ‑güedé tnúhu‑gá núú ñǎyiu, te cada‑güedé nchaa nàcuáa cuìní‑gá, te dava‑güedé cahni ñàhá‑yu xii‑güedé, te dava‑güedé ío dandòho ñahá‑yu xii‑güedé duha ní cachí‑gá.
49 Por isso a Sabedoria de Deus disse: “Mandarei para eles profetas e mensageiros, e eles matarão alguns e perseguirão outros.”
50 Te nchaa ñáyiu ñuyíú vitna tnàhá‑yu nacháhu‑yu núú Yǎ Ndiǒxí cuèndá sá nǐ sahni‑güedé cue tée ní cáháⁿ tnúhu‑gá ndéé cútnàhá ní ngáva ñuyíú.
50 Por causa disso esta gente de hoje será castigada pela morte de todos os profetas assassinados desde a criação do mundo,
51 Te ndéé ndíi Àbél tée ní sahni‑güedé ndéé díhna nuu, ndɨhɨ ndéé ndíi Zacàriá tée ní sahni‑güedé ndéé núú nǐ ndɨhɨ‑ná ndácáⁿ cuèndá ñáhá Yǎ Ndiǒxí núú ñǎyiu ndècu ñuyíú vitna, te dɨu ndíi‑áⁿ nǐ sahni‑güedé mei tnùú veñúhu càhnu sá ǐo cùnuu, ndɨhɨ xíto núú sácǒdó sǎ ndúú tǎhú Yǎ Ndiǒxí.
51 começando pela morte de Abel até a morte de Zacarias, que foi assassinado entre o altar e o
52 ’¡Te ndàhú ní cuu tucu nchaa nchòhó cue tée dàcuaha ñaha xii ñáyiu nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés! Chi quìde‑ndo datná quídé ɨ̀ɨⁿ tée tàxi tnuní ɨɨⁿ vehe, chi nacadɨ́‑dé te ñá dáñá‑dě quɨ́hu ñáyiu te ni mèe‑dé ñá túú quɨ̌hu‑dé. Te ducaⁿ sǎtnahá‑xi quìde‑ndo, chi dàcuaha‑ndo tnúhu Yá Ndiǒxí te ñá túú cuìní‑ndó quɨ̀ndáá iní‑ndó te ni ñà túú dànehé‑ndó ñǎyiu cuìní tnɨɨ tnúhu‑gá nàcuáa tàú‑xi cunduu cuèndá naníhí tàhú‑yu —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé.
52 — Ai de vocês, mestres da Lei! Pois guardam a chave que abre a porta da casa da Sabedoria. E assim nem vocês mesmos entram, nem deixam os outros entrarem.
53 Te òré ní ndee Jèsús vehe tée cùu fariséú‑áⁿ, te cue tée dàcuaha ñaha xii ñáyiu nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés, ndɨhɨ cue tée cùu fariséú ní cudééⁿ‑güedě núú‑gǎ, te ní ngüíta‑güedé nándɨ sá xìcáⁿ tnúhú‑güedě núú‑gǎ cuèndá cuìní‑güedé nǔu vá cuǐta‑gá ɨɨⁿ tnúhu càháⁿ‑gá
53 Quando Jesus saiu dali, os mestres da Lei e os fariseus começaram a criticá-lo com raiva e a lhe fazer perguntas sobre muitos assuntos.
54 cuèndá ducaⁿ nǐhí‑güedě nàcuáa cada‑güedé cacáⁿ cuéchi‑güedé cuèndá‑gá.
54 Eles queriam levá-lo a dizer alguma coisa que pudesse lhes servir de motivo para acusá-lo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.