Apocalipse 7

Tnúhu ní cáháⁿ yǎ ndiǒxí xito cùu uú (MILNT) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Te sátá xǐǎⁿ te ní xiní‑í cúmí tnàhá espíritú xínú cuèchi núú Yǎ Ndiǒxí xǐnutnɨ́ɨ‑xi ndɨ cùmí xio ñuyíú, te cue espíritú‑áⁿ nǐ ngani‑xi táchí cuèndá sá vǎ cuícó‑gǎ‑xi ni làmár, te ni dɨ̌quɨ́ yutnu, te ni ɨ̀ɨⁿ xichi ñuyíú vǎ cuícó‑gǎ‑xi.
1 Depois disso vi nos quatro cantos do mundo quatro anjos em pé. Eles estavam segurando os quatro ventos da terra a fim de que nenhum vento soprasse sobre ela, nem sobre o mar, nem sobre nenhuma árvore.
2 Te cue espíritú‑áⁿ ndécú ndɨ̀hɨ‑xi tnúhu ndee ìní danàa‑xi sá ìó làmár ndɨhɨ sá ìó ñuhu yìchí, te ní xiní tucu‑í ɨngá espíritú xínú cuèchi núú Yǎ Ndiǒxí ní quee nchita‑xi ndàa nacuáa quène nchícanchii, te nùndaha‑xi seyú Yǎ Ndiǒxí Yaá ndécú nchàa nduu nchaa quɨ́ú, te níhi ní cáháⁿ‑xi xǎhaⁿ‑xi xìi ndɨ cumí cue espíritú‑áⁿ:
2 Então vi outro anjo, que subia do lado leste e que tinha na mão o sinete do Deus vivo. Ele gritou com voz bem forte para os quatro anjos que tinham recebido o poder de fazer estragos na terra e no mar.
3 —Vá dánàa‑ndo sá ìó làmár, te ni vǎ dánàa‑ndo yutnu, te ni ɨ̀ɨⁿ sá ìó ñuyíú vǎ dánàa‑ndo, chi cundetu‑ndo ndèé ná tàxi ndecu‑ndɨ́ ɨɨⁿ sèñá tneé nchaa ñáyiu xìnu cuechi núú Tǎtá‑ó Dǔtú Ndiǒxí —duha càchí espíritú‑áⁿ xǎhaⁿ‑xi xìi ndɨ cumí espíritú xǐnutnɨ́ɨ ndɨ cùmí xichi ñuyíú.
3 O anjo disse: — Não façam estragos na terra, nem no mar, nem nas árvores, até que marquemos com o sinete a testa dos
4 Te ní tecú dóho‑í ní cáháⁿ ɨɨⁿ sá nǐ cáháⁿ, te ní cachí‑xi sá nǔú ndɨ́ ùxúú xichi cue ñáyiu isràél te ní xínu ɨɨⁿ cièndú údico cúmí mǐl‑yu ní ngúndecu sèñá tneé‑yu.
4 Aí me foi dito o número dos que foram marcados: eram cento e quarenta e quatro mil. Eles pertenciam a todas as tribos do povo de Israel, doze mil de cada tribo: de Judá, Rúben, Gade, Aser, Naftali, Manassés, Simeão, Levi, Issacar, Zebulom, José e Benjamim.
5 Te núú ɨ́ɨ́ⁿ cièndú údico cúmí mǐl ñáyiu‑áⁿ, te ní xínu úxúú mǐl cue ñaní tnáhá ndǐi Jùdá ní ngúndecu sèñá tneé‑yu, te úxúú mǐl cue ñaní tnáhá ndǐi Rùbén, te úxúú mǐl cue ñaní tnáhá ndǐi Gǎd,
5 — ausente —
6 te úxúú mǐl cue ñaní tnáhá ndǐi Àsér, te úxúú mǐl cue ñaní tnáhá ndǐi Neftàlí, te úxúú mǐl cue ñaní tnáhá ndǐi Manàsés,
6 — ausente —
7 te úxúú mǐl cue ñaní tnáhá ndǐi Mìó, te úxúú mǐl cue ñaní tnáhá ndǐi Lèví, te úxúú mǐl cue ñaní tnáhá ndǐi Isàcár,
7 — ausente —
8 te úxúú mǐl cue ñaní tnáhá ndǐi Zabùlón, te úxúú mǐl cue ñaní tnáhá ndǐi Chèé, te úxúú mǐl cue ñaní tnáhá ndǐi Benjàmín, nchaandɨ túhú ñáyiu‑áⁿ nǐ ngúndecu sèñá tneé‑yu.
8 — ausente —
9 Te sátá xǐǎⁿ te ní xiní‑í cuéhé víhí ñǎyiu, ñáyiu ɨɨⁿ ɨɨⁿ nàcióⁿ, ndɨhɨ ñáyiu ɨɨⁿ ɨɨⁿ ñuú, ndɨhɨ ñáyiu càháⁿ ndɨ dɨ́ɨ́ⁿ ndɨ̀ dɨ́ɨ́ⁿ nǔú tnǔhu, ndɨhɨ ñáyiu ní xíndecu ɨɨⁿ ɨɨⁿ xichi, te nchaa ñáyiu‑áⁿ xǐnutnɨ́ɨ‑yu ndàa núú Yàá táxí tnùní núcǒo núú xìlé váha, ndɨhɨ núú Yàá cáá dàtná cáá ɨ̀ɨⁿ mbéé quɨtɨ ní dánǐcuèhé‑güedé, te vá yǒo ɨɨⁿ ndàcu cahu ñaha xií‑yu chi cuéhé víhǐ‑yu, te nchaá‑yu xǐxíhnu‑yu mee‑ni dǒó cuìxíⁿ, te nùndahá‑yu nchaá‑yu ɨɨⁿ caa ndàha yutnu ñúú.
9 Depois disso olhei e vi uma multidão tão grande, que ninguém podia contar. Eram de todas as nações, tribos , raças e línguas. Estavam de pé diante do trono e do Cordeiro, vestidos de roupas brancas, e tinham folhas de palmeira nas mãos.
10 Te nchaá‑yu níhi xǐcáháⁿ‑yu, te càchí‑yu:
10 E gritavam bem alto: — Do nosso Deus, que está sentado no trono, e do Cordeiro vem a nossa salvação.
11 Te nchaa espíritú xínú cuèchi núú Yǎ Ndiǒxí ní nadúcúⁿndèé‑xi xǐnutnɨ́ɨ‑xi nɨ càndéé núú núcǒo Yaá núcǒo núú xìlé váha, ndɨhɨ núú xǐnucóo cue tée cùu sacuéhé, ndɨhɨ cue ndɨ cùmí quɨtɨ xǐnutnɨ́ɨ‑áⁿ, te nchaa‑xi ní ngüɨ́ñɨ́ xɨ́tɨ́‑xí te ní ngúnu ndeyɨ‑xi núú Yàá núcǒo núú xìlé váha‑áⁿ, te nchaa‑xi ní ngüíta‑xi chìñuhu ñaha‑xi xii‑gá,
11 Todos os anjos estavam de pé em volta do trono, dos líderes e dos quatro seres vivos. Então eles se jogaram diante do trono, encostaram o rosto no chão e adoraram a Deus,
12 te càchí‑xi:
12 dizendo: —
13 Te ɨɨⁿ cue tée cùu sacuéhé xǐndecu‑áⁿ nǐ xícáⁿ tnúhú‑dě núù‑í, te càchí‑dé:
13 Um dos líderes me perguntou: — Quem são estes que estão vestidos de branco? De onde foi que vieram?
14 Te yúhú ní xáhaⁿ‑ǐ:
14 — Eu não sei. O senhor sabe! — respondi. Então ele me disse: — Estes são os que atravessaram sãos e salvos a grande perseguição. São as pessoas que lavaram as suas roupas no sangue do Cordeiro, e elas ficaram brancas.
15 Te núu xíǎⁿ vitna ní nduu táhǔ‑yu ndècú‑yu núú ndécú Yǎ Ndiǒxí Yaá táxí tnùní núcǒo núú xìlé váha, te cuěi nduu cuěi niú xínú cuèchí‑yu núú‑gǎ vitna, te dɨu‑gá xító ñàha‑gá xií‑yu.
15 É por isso que essas pessoas estão de pé diante do trono de Deus e o servem de dia e de noite no seu templo. E aquele que está sentado no trono as protegerá com a sua presença.
16 Te vitna ní sáá‑yu núú‑gǎ cundecú‑yu te vá ndóhó‑gǎ‑yu docó, te ni vǎ quìní‑gá‑yu ndohó‑yu yíchí‑yu ndute, te ni vǎ quìní‑gá‑yu ndohó‑yu cahni nchícanchii, te ñá túú‑gǎ ná cahni ndohó‑yu.
16 Elas nunca mais terão fome nem sede. Nem o sol nem qualquer outro calor forte as castigará.
17 Te ducaⁿ chi Yaá cáá dàtná cáá ɨ̀ɨⁿ mbéé quɨtɨ ní dánǐcuèhé‑güedé ndécú‑gǎ núú nútnɨ̌ɨ xìlé váha nùcóo Yá Ndiǒxí Yaá táxí tnùní, Yaá‑áⁿ coto ñaha‑gǎ xií‑yu dàtná quídé ɨ̀ɨⁿ toli oré xító‑dě mběé‑dě, te candeca ñaha‑gǎ xií‑yu quɨ́hɨ́ⁿ núú tǒo ndute, te ndute‑áⁿ cúú‑xí ndùte candeca iní‑yu, te Yá Ndiǒxí cada‑gá sá vǎ quìní‑gá‑yu tnúhu ndàhyú —duha ní cachí tnúhu tée cùu sacuéhé‑ǎⁿ xii‑í.
17 Pois o Cordeiro, que está no meio do trono, será o pastor dessas pessoas e as guiará para as fontes das águas da vida. E Deus enxugará todas as lágrimas dos olhos delas.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.