Apocalipse 21
Tnúhu ní cáháⁿ yǎ ndiǒxí xito cùu uú (MILNT) vs ARIB
1 Te sátá dúcáⁿ te ní xiní‑í andɨu sàa ndɨhɨ ñuyíú sáá, te andɨu sǎ ndécú dǐhna ndɨhɨ ñuyíú sà ndécú dǐhna ní ndóñúhú‑xí, te tnàhá làmár ní ndóñúhú‑xí.
1 E vi um novo céu e uma nova terra. Porque já se foram o primeiro céu e a primeira terra, e o mar já não existe.
2 Te yúhú té Juàá ní xiní‑í ñuú Jerusàlén sáá nǐ quee‑xi núú ndécú Yǎ Ndiǒxí, te ñuú‑áⁿ cúú‑xí ñùú méé‑gǎ, te ío vii càa chi càa datná cáá ɨ̀ɨⁿ ñadɨhɨ́ xíchí tnǎndaha.
2 E vi a santa cidade, a nova Jerusalém, que descia do céu da parte de Deus, adereçada como uma noiva ataviada para o seu noivo.
3 Te ní tecú dóho‑í níhi ní cáháⁿ ɨɨⁿ sá nǐ cáháⁿ andɨu, te càchí‑xi:
3 E ouvi uma grande voz, vinda do trono, que dizia: Eis que o tabernáculo de Deus está com os homens, pois com eles habitará, e eles serão o seu povo, e Deus mesmo estará com eles.
4 Te mee Yǎ Ndiǒxí cada‑gá sá ñà túú tnàhí‑gá ná cani iní‑yu cundecú‑yu, te ni vǎ quìní‑gá‑yu tnúhu xìhí, te ni vǎ quìní‑gá‑yu tnúhu ndàhyú, te ni vǎ quìní‑gá‑yu tnúhu ndɨ̀hú iní‑xi, te ni vǎ quìní‑gá‑yu tnúhu cùhú, chi nchaa sá nǐ xiní‑yu ñuyíú dǐhna vá quìní‑gá‑yu vitna —duha càchí sá nǐ cáháⁿ‑áⁿ.
4 Ele enxugará de seus olhos toda lágrima; e não haverá mais morte, nem haverá mais pranto, nem lamento, nem dor; porque já as primeiras coisas são passadas.
5 Te Yaá núcǒo núú xìlé váha‑áⁿ nǐ cachí tnúhu‑gá xii‑í, te càchí‑gá:
5 E o que estava assentado sobre o trono disse: Eis que faço novas todas as coisas. E acrescentou: Escreve; porque estas palavras são fiéis e verdadeiras.
6 Te dǎtnùní ní cachí tnúhu tucu‑gá xii‑í:
6 Disse-me ainda: está cumprido: Eu sou o Alfa e o Ômega, o princípio e o fim. A quem tiver sede, de graça lhe darei a beber da fonte da água da vida.
7 Te nchaa ñáyiu na cùndee iní yáha nándɨ sá ná yǎha‑yu sá cuèndá‑í, te ñáyiu‑áⁿ nduu táhǔ‑yu cundecu váha‑yu, te yúhú cuu‑í Ndiǒxǐ‑yu, te ducaⁿ mèé‑yu cuú‑yu déhe‑í.
7 Aquele que vencer herdará estas coisas; e eu serei seu Deus, e ele será meu filho.
8 Te nchaa ñáyiu na yùhú ndoho cuèndá‑í quɨ́hɨ́ⁿ‑yu núú ñùhú núú càyú ndɨhɨ ñáyiu ñá túú sàndáá iní ñáhá xìi‑í, ndɨhɨ ñáyiu quìde nándɨ nchaa sá cuèhé sá dúhá, ndɨhɨ ñáyiu sàhni tnaha, ndɨhɨ ñáyiu ndècu ichi dɨ́ɨ́ ìní, ndɨhɨ ñáyiu quìde nduu, ndɨhɨ ñáyiu chìñuhu nchaa sá càchí‑yu cùu ndióxí ní cadúha cue tée ñuyíú‑a, ndɨhɨ ñáyiu dàcuandehnde, nchaa ñáyiu ducaⁿ xǐquide‑áⁿ cuǐta nihnú‑yu chi quɨ́hɨ́ⁿ‑yu núú ñùhú núú ñúhú àzufré càyú‑xi —duha ní cáháⁿ Yǎ Ndiǒxí ní cachí tnúhu‑gá xii‑í.
8 Mas, quanto aos medrosos, e aos incrédulos, e aos abomináveis, e aos homicidas, e aos adúlteros, e aos feiticeiros, e aos idólatras, e a todos os mentirosos, a sua parte será no lago ardente de fogo e enxofre, que é a segunda morte.
9 Te núú ùsá espíritú xǐnehe tɨ́cùú ñúhú tnǔhu ndòho, te ɨɨⁿ‑xi ní quixi‑xi te càchí‑xi:
9 E veio um dos sete anjos que tinham as sete taças cheias das sete últimas pragas, e falou comigo, dizendo: Vem, mostrar-te-ei a noiva, a esposa do Cordeiro.
10 Te òré quídé ñàha espíritú Yǎ Ndiǒxí xii‑í nàcuáa càchí iní‑xi, te espíritú néhé tɨ̌cùú‑áⁿ ndécá ñàha‑xi xii‑í cuásaá ɨɨⁿ tɨndúú dùcúⁿ, te xíáⁿ nǐ dánèhé núú ñáhá‑xí xìi‑í ñuú Jerusàlén te ñuú‑áⁿ nǐ quee‑xi núú ndécú Yǎ Ndiǒxí, te ñuú‑áⁿ cúú‑xí ñùú méé‑gǎ.
10 E levou-me em espírito a um grande e alto monte, e mostrou-me a santa cidade de Jerusalém, que descia do céu da parte de Deus,
11 Te ñuú‑áⁿ ǐo càhnu cuu‑xi chi ducaⁿ ǐo càhnu cuu mee‑gá, te dàtásaⁿ‑xi dàtná dátǎsaⁿ yúú vǎha sá nání jǎspé yúú cáá dàtná cáá vìdriú sá tǔu ɨngá xio ndàa sátá‑xi.
11 tendo a glória de Deus; e o seu brilho era semelhante a uma pedra preciosíssima, como se fosse jaspe cristalino;
12 Te nɨ càndéé yuhu ñùú‑áⁿ sǔúní dùcúⁿ nchaa sá ñúhú dòco, te nchìí úxúú yuyèhe‑xi, te ndɨ tnahá ɨɨⁿ ɨɨⁿ yuyèhe‑áⁿ xǐndecu ɨɨⁿ caa espíritú xínú cuèchi núú Yǎ Ndiǒxí. Te ndɨ tnahá ɨɨⁿ ɨɨⁿ yuyèhe‑áⁿ yódó tnùní dɨ̀u ɨɨⁿ caa xichi cue ñáyiu isràél.
12 e tinha um grande e alto muro com doze portas, e nas portas doze anjos, e nomes escritos sobre elas, que são os nomes das doze tribos dos filhos de Israel.
13 Te úní yuyèhe‑xi nchií ndàa xio nacuáa quène nchícanchii, te úní tucu yuyèhe‑xi nchií ndàa nacuáa quée nchícanchii, te úní tucu yuyèhe‑xi nchií ndàa xio cuha nacuáa quène nchícanchii, te úní tucu yuyèhe‑xi nchií ndàa xio datni nacuáa quène tucu nchícanchii.
13 Ao oriente havia três portas, ao norte três portas, ao sul três portas, e ao ocidente três portas.
14 Te sá ñúhú dòco‑áⁿ chi úxúú tnàhá yúú cúú cìmientú‑xi, te ndɨ tnahá ɨɨⁿ ɨɨⁿ yúú‑ǎⁿ ndèé ɨɨⁿ caa dɨ̀u cue tée ní cáháⁿ tnúhu Yaá cáá dàtná cáá ɨ̀ɨⁿ mbéé quɨtɨ ní dánǐcuèhé‑güedé, te dɨu mee‑gǎ ní táúchíúⁿ‑gǎ ní cáháⁿ‑güedé tnúhu‑gá.
14 O muro da cidade tinha doze fundamentos, e neles estavam os nomes dos doze apóstolos do Cordeiro.
15 Te espíritú sá càháⁿ ndɨhɨ ñaha xìi‑í‑áⁿ néhé‑xí ɨ̀ɨⁿ sá cání nǐ cuáha mee‑ni dǐhúⁿ cuàáⁿ, te ndɨhɨ xíǎⁿ chícùhá‑xi ñuú‑áⁿ, ndɨhɨ sá ñúhú dòco ñuú‑áⁿ, ndɨhɨ nchaa yuyèhe‑xi.
15 E aquele que falava comigo tinha por medida uma cana de ouro, para medir a cidade, as suas portas e o seu muro.
16 Te ñuú‑áⁿ ɨɨⁿ‑ni nèhe‑xi cuendá quèhéⁿ‑xi ndɨhɨ cuèndá càni‑xi, te espíritú‑ǎⁿ ní chicùhá‑xi ndɨhɨ sá néhé‑xí‑ǎⁿ ñuú‑áⁿ, te nèhe‑xi ócó úú cièndú mǐl mětrú sá cání te dɨu‑ni ducaⁿ nèhe‑xi cuendá quèhéⁿ‑xi, te dɨu‑ni ducaⁿ nèhe‑xi sá dùcúⁿ nchaa vehe càa ñuú‑áⁿ.
16 A cidade era quadrangular; e o seu comprimento era igual à sua largura. E mediu a cidade com a cana e tinha ela doze mil estádios; e o seu cumprimento, largura e altura eram iguais.
17 Te dǎtnùní ní chicùhá‑xi sá ñúhú dòco ñuú‑áⁿ, te xíǎⁿ néhé‑xí ǔnídico cúmí mětrú sá dùcúⁿ, te ní chicùhá‑xi dàtná chícùhá cue ñáyiu ñuyíú‑a.
17 Também mediu o seu muro, e era de cento e quarenta e quatro côvados, segundo a medida de homem, isto é, de anjo.
18 Te sá ñúhú dòco‑áⁿ nǐ cuáha mee‑ni yǔú vǎha yúú sǎ nání jǎspé, te nɨhìí ñuú‑áⁿ cúú‑xí mèe‑ni díhúⁿ cuàáⁿ, te càa datná cáá vìdriú sá ǐo váha càndoo te túu ndàa ɨngá xio.
18 O muro era construído de jaspe, e a cidade era de ouro puro, semelhante a vidro límpido.
19 Te ndɨ ùxúú yúú cúú cìmientú sá ñúhú dòco‑áⁿ ndèé ndɨ́ dɨ́ɨ́ⁿ nǔú yùú vii càa sátá‑xi, te yúú dǐhna ndèé mee‑ni yǔú vǎha sá nání jǎspé sátá‑xi, te yúú cúú ùú ndèé tucu ɨngá núú yǔú vǎha sá nání zàfirú sátá‑xi, te yúú cúú ùní ndèé tucu ɨngá núú yǔú vǎha sá nání ǎgatá sátá‑xi, te yúú cúú cùmí ndèé ɨngá núú yǔú vǎha sá nání èsmeraldá sátá‑xi.
19 Os fundamentos do muro da cidade estavam adornados de toda espécie de pedras preciosas. O primeiro fundamento era de jaspe; o segundo, de safira; o terceiro, de calcedônia; o quarto, de esmeralda;
20 Te yúú cúú ùhúⁿ ndèé tucu ɨngá núú yǔú vǎha sá nání ònícé sátá‑xi, te yúú cúú ìñú ndèé tucu ɨngá núú yǔú vǎha sá nání còrnalíná sátá‑xi, te yúú cúú ùsá ndèé tucu ɨngá núú yǔú vǎha sá nání crìsólitú sátá‑xi, te yúú cúú ùná ndèé tucu ɨngá núú yǔú vǎha sá nání bèrilú sátá‑xi, te yúú cúú ɨ̀ɨ́ⁿ ndèé tucu ɨngá núú yǔú vǎha sá nání tòpacíú sátá‑xi, te yúú cúú ùxí ndèé tucu ɨngá núú yǔú vǎha sá nání crìsopásá sátá‑xi, te yúú cúú ùxí ɨɨⁿ ndèé tucu ɨngá núú yùú vǎha sá nání jàcintú sátá‑xi, te yúú cúú ùxúú ndèé tucu ɨngá núú yǔú vǎha sá nání àmatístá sátá‑xi.
20 o quinto, de sardônica; o sexto, de sárdio; o sétimo, de crisólito; o oitavo, de berilo; o nono, de topázio; o décimo, de crisópraso; o undécimo, de jacinto; o duodécimo, de ametista.
21 Te ndɨ ùxúú yuyèhe sá ñúhú dòco‑áⁿ cúú‑xí mèe‑ni yúú vǎha sá nání pěrlá, te ndùu nɨɨ yúú cúú ɨ̀ɨⁿ ɨɨⁿ yuyehe‑áⁿ. Te tnuú cáhnú ndècu xɨtɨ́ ñuú‑áⁿ cúú‑xí mèe‑ni díhúⁿ cuàáⁿ, te càa‑xi datná cáá vìdriú sá tǔu ndàa ɨngá xio.
21 As doze portas eram doze pérolas: cada uma das portas era de uma só pérola; e a praça da cidade era de ouro puro, transparente como vidro.
22 Te ní xiní‑í sá ñà túú vèhe núú chíñùhu ñáyiu Dútú Ndiǒxí cáá ñùú‑áⁿ, chi mee‑nǎ Dútú Ndiǒxí Yaá quídé nchàa‑ndɨ túhú sá vǎha ndècu ñuú‑áⁿ, ndɨhɨ Yaá cáá dàtná cáá ɨ̀ɨⁿ mbéé quɨtɨ ní dánǐcuèhé‑güedé.
22 Nela não vi santuário, porque o seu santuário é o Senhor Deus Todo-Poderoso, e o Cordeiro.
23 Te ñuú‑áⁿ ñà túú‑gǎ xíní ñùhu‑xi nchícanchii dayèhé‑xi, te ni yǒó ñà túú‑gǎ xíní ñùhu‑xi, chi mee‑nǎ Yǎ Ndiǒxí dáyèhé‑gá ñuú‑áⁿ ndɨhɨ Yaá cáá dàtná cáá ɨ̀ɨⁿ mbéé quɨtɨ ní dánǐcuèhé‑güedé.
23 A cidade não necessita nem do sol, nem da lua, para que nela resplandeçam, porém a glória de Deus a tem alumiado, e o Cordeiro é a sua lâmpada.
24 Te cue ñáyiu nchaa ñuú cáá ñùyíú, ñáyiu ní naníhí tàhú xǐndecu ñuú‑áⁿ dáyèhé‑gá núǔ‑yu, te nchaa cue tée yɨ̀ndaha ñaha xií‑yu nèhe‑güedé sá yɨ́ñùhu sá cúú‑xí ñùú‑áⁿ, te quìde cahnu ñaha‑güedé xii‑gá.
24 As nações andarão à sua luz; e os reis da terra trarão para ela a sua glória.
25 Te yuyèhe ñuú‑áⁿ ñà túú tnàhí nàndedɨ́, te ñuú‑áⁿ ñà túú tnàhí cùndɨquɨⁿ.
25 As suas portas não se fecharão de dia, e noite ali não haverá;
26 Te nchaa ñáyiu nèhé‑yu sá yɨ́ñùhu sá cúú‑xí ñùú‑áⁿ te quìde cahnú‑yu Yá Ndiǒxí.
26 e a ela trarão a glória e a honra das nações.
27 Te ñuú‑áⁿ vǎ cúú cùndecu ni ɨɨⁿ ñáyiu ndècu ichi cuehé ichi duha, te ni ɨ̀ɨⁿ ñáyiu ndehnde, te ni ɨ̀ɨⁿ ñáyiu quìde sá ñà túú cùu váha iní Yǎ Ndiǒxí vá cúú cùndecú‑yu ñuú‑áⁿ, chi mee‑ni ñǎyiu naníhí tàhú ñáyiu yòdo tnuní núú tùtú Yaá cáá dàtná cáá ɨ̀ɨⁿ mbéé quɨtɨ ní dánǐcuèhé‑güedé, mee‑ni ñǎyiu‑áⁿ cundecú‑yu ñuú‑áⁿ.
27 E não entrará nela coisa alguma impura, nem o que pratica abominação ou mentira; mas somente os que estão inscritos no livro da vida do Cordeiro.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.