2 Pedro 2

Tnúhu ní cáháⁿ yǎ ndiǒxí xito cùu uú (MILNT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Te ndéé sanduu chi ní xíndecu cue tée ní xóo dandàhú ñáhá xìi ñáyiu isràél càchí sá càháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí te ñá ndàá sá càháⁿ‑güedé tnúhu‑gá, te dɨu‑ni ducaⁿ tùcu cundecu cue tée dandàhú ñáhá xìi‑ndo vitna, chi cachí‑güedé sá càháⁿ‑güedé tnúhu Yá Ndiǒxí te ñá ndàá. Te cue tée‑áⁿ ǐo yɨ̀dáhu cáháⁿ‑güedé, te nchaa tnúhu cáháⁿ‑güedé‑áⁿ dacuǐta nihnu ñaha‑xi xìi‑ndo te núu na tèdóho‑ndo, chi cue tée‑áⁿ vǎ nǔnuu‑güedé sá Xǐtohó Jesucrìstú ní xíhí‑gá cuèndá‑güedé. Te sá dúcáⁿ càda‑güedé ío‑gá ndɨ̌hɨ dacuǐta nihnu‑güedé méé‑güedě.
1 Assim como houve entre o povo falsos profetas, assim também haverá entre vós falsos doutores que introduzirão disfarçadamente seitas perniciosas. Eles, renegando assim o Senhor que os resgatou, atrairão sobre si uma ruína repentina.
2 Te vài ñáyiu xínu iní‑yu cadá‑yu nándɨ sá cuèhé sá dúhá cuèndá sá dúcáⁿ càda cue tée‑áⁿ, te cuèndá xíǎⁿ ngóo ñáyiu cáháⁿ úhú‑yu cuèndá ichi Yá Ndiǒxí.
2 Muitos os seguirão nas suas desordens e serão deste modo a causa de o caminho da verdade ser caluniado.
3 Te mee‑ni tnǔhu sá nǐ cahu iní cue ñáyiu ñuyíú‑a danèhé ñáhá‑güedě xii‑ndo, te quesaha‑güedě sá cúú‑xí tnǔhu ndáá te ñá ndàá cuèndá‑ni sá cuǎñaha‑ndo dǐhúⁿ xii‑güedé, chi dɨu‑ni xíǎⁿ tnàhí cuhuⁿ iní‑güedé, dico Yá Ndiǒxí sa ní cunaha ndècu túha‑gá cuèndá cada ndáá‑gá cuéchi‑güedé, te na sàá nduu te cuíta nihnu duuⁿ‑güedé, chi Yá Ndiǒxí vá nácuànaa‑gá ɨɨⁿ sá nǐ cachí‑gá cada‑gá.
3 Movidos por cobiça, eles vos hão de explorar por palavras cheias de astúcia. Há muito tempo a condenação os ameaça, e a sua ruína não dorme.
4 Te Yá Ndiǒxí ñá túú ní quìde cahnu iní‑gá sá nǐ quide cue espíritú ñá túú ní cuìní cada ndáá xínú cuèchi núú‑gǎ ní cùu, chi ní dáquɨ̀hɨ́ⁿ ñáhá‑gǎ xii‑xi ɨɨⁿ xichi núú ǐo ndòho‑xi ndecu‑xi, te xíáⁿ cundedɨ́ nihnu‑xi ndéé sáá nduu cuǐta nihnu duuⁿ‑ná‑xi.
4 Pois se Deus não poupou os anjos que pecaram, mas os precipitou nos abismos tenebrosos do inferno onde os reserva para o julgamento;
5 Te Yá Ndiǒxí ñá túú ní quìde cahnu tucu iní‑gá nchaa sá nǐ quide ñáyiu ñuyíú dǐhna, chi dàvá‑áⁿ nǐ dándáá‑gǎ ndute ñuyíú nǐ cáhá nchaa ñáyiu ndècu ichi cuehé ichi duha te ɨɨⁿdìi‑ni té Nǒé ndɨhɨ úsá‑gá tucu cue ñáyiu cùu ndɨ mee‑dé ní dácǎcu nihnu‑gá. Te té Nǒé‑ǎⁿ cúú‑dě tée ní cáháⁿ dóho‑yu nàcuáa cada váha‑yu cundecú‑yu ni cùu te ñá túú ní cuìní‑yu.
5 se não poupou o mundo antigo, e só preservou oito pessoas, dentre as quais Noé, esse pregador da justiça, quando desencadeou o dilúvio sobre um mundo de ímpios;
6 Te Yá Ndiǒxí ní dángává‑gǎ ñuhú ní dánáá‑gǎ ñáyiu ñuú Sòdomá ndɨhɨ ñáyiu ñuú Gòmorrá te mee‑nǎ yáá nǐ nduu ñuú‑áⁿ. Te sá dúcáⁿ nǐ cuu xíǎⁿ cútnùní iní‑ó nàcuáa cada ñaha Yǎ Ndiǒxí xii nchaa ñáyiu ñá túú quìde váha.
6 se condenou à destruição e reduziu à cinzas as cidades de Sodoma e Gomorra para servir de exemplo para os ímpios do porvir;
7 Dico té Lǒt tée ní quide ndáá ní xíndecu ɨɨⁿ ñuú‑áⁿ dàvá‑áⁿ chi ní dácǎcu nihnu ñaha‑gǎ xii‑dé. Te nchaa ñáyiu ñuú núú nǐ xíndecu‑dé‑áⁿ ǐo ní xínduu cuihna ìní‑yu, te mee‑ni ìchi dɨ́ɨ́ ìní ní xíndecú‑yu, te sá dúcáⁿ nǐ xóo cadá‑yu xíǎⁿ ío ní ndɨ́hú iní té Lǒt.
7 se, enfim, livrou o justo Lot, revoltado com a vida dissoluta daquela gente perversa
8 Te ɨɨⁿ nduu ɨɨⁿ nduu ní xóo cada ndàhú‑xi iní té Lǒt‑áⁿ cuèndá nchaa tnúhu cuèhé tnúhu duha ní xóo cáháⁿ‑yu ní xóo cundedóho‑dé, ndɨhɨ cuèndá nchaa sá cuèhé sá dúhá nǐ xóo cadá‑yu ní xóo quiní‑dé, te mee‑dě ní cuu‑dé ɨɨⁿ tée ní xínduu vii ní xínduu váha iní‑xi núú Yǎ Ndiǒxí.
8 {esse justo que habitava no meio deles sentia cada dia atormentada sua alma virtuosa, pelo que via e ouvia dos seus procedimentos infames},
9 Te sá dúcáⁿ nǐ yáha té Nǒé ndɨhɨ té Lǒt, xíǎⁿ cútnùní iní‑ó sǎ Yǎ Ndiǒxí ío chìndee‑gá cue ñáyiu quìde ndáá ndécú ìchi‑gá cuèndá sá vǎ cádǎ‑yu nándɨ sá cuèhé sá dúhá cuěi nándɨ na ndòhó‑yu cundecú‑yu. Te Yá Ndiǒxí càchí‑gá sá ncháá ñǎyiu ndècu ichi cuehé ichi duha sa ndècu túha‑yu sá quɨ̀hɨ́ⁿ‑yu núú ùhú núú ndàhú nduu nà yáha cundáá cuéchi‑yu.
9 é porque o Senhor sabe livrar das provações os homens piedosos e reservar os ímpios para serem castigados no dia do juízo,
10 Te uuⁿ‑gá cada ñaha Yǎ Ndiǒxí xii nchaa cue tée ndècu ichi dɨ́ɨ́ ìní, te dàquee tɨ́hú‑güedě nchaa tnúhu sá sánú ìchi ñaha xii‑o nacuáa cada‑o cùndecu‑o, te cùu‑güedé cue tée ñɨɨ́ iní‑xi, te yɨɨ ìní‑güedé, te ñá túú yùhú‑güedé cáháⁿ úhú‑güedé cuèndá nchaa espíritú cúnùu.
10 principalmente aqueles que correm com desejos impuros atrás dos prazeres da carne e desprezam a autoridade. Audaciosos, arrogantes, não temem falar injuriosamente das glórias,
11 Te cue espíritú xínú cuèchi núú Yǎ Ndiǒxí ío cùnuu‑xi dacúúxí cuè tée‑áⁿ, dico ñá túú cùyɨɨ‑xi cáháⁿ‑xi dàtná càháⁿ cue tée‑áⁿ òré ndàcáⁿ cuéchi‑xi núú Yǎ Ndiǒxí cuèndá nchaa sá quídé cuè espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha.
11 embora os anjos, superiores em força e poder, não pronunciem contra elas, aos olhos do Senhor, o julgamento injurioso.
12 Te nchaa cue tée dandàhú ñáhá xìi‑ndo‑áⁿ cúú‑güedě dàtná cue quɨtɨ, chi cue quɨtɨ‑áⁿ ñǎ túú ndècu sá xìní tnùní‑güedɨ, chi cue quɨtɨ‑áⁿ nǐ cacu‑güedɨ sá tnɨ́ɨ́‑ó‑güèdɨ te cahni‑o‑güèdɨ. Te ducaⁿ sǎtnahá‑xi cùu nchaa cue tée‑áⁿ, chi càháⁿ cuèhé‑güedé cuèndá ndědani càa espíritú cuěi ñá túú xìní‑güedé ná espíritú cúú‑xí, te dɨu‑ni mee‑güedě dácuǐta nihnu‑güedé méé‑güedě sá dúcáⁿ quìde‑güedé,
12 Mas estes, quais brutos destinados pela lei natural para a presa e para a perdição, injuriam o que ignoram, e assim da mesma forma perecerão. Este será o salário de sua iniqüidade.
13 te sáá nduu te nacháhu‑güedé nchaa sá quídé‑güedě‑áⁿ, te cuěi nduu cuěi niú cúdɨ̌ɨ́ ìní‑güedé quídé‑güedě nchaa núú sǎ cuèhé sá dúhá sàni iní‑güedé. Te òré nàtacá‑ndó càda‑ndo ɨɨⁿ vico chiñuhu‑ndo Yá Ndiǒxí te chitnahá ñáhá‑güedě xii‑ndo, te cada dusaⁿ‑güedě sá cúdɨ̌ɨ́ ìní‑güedé sá dándàhú ñáhá‑güedě xii‑ndo, te dìcó sácáⁿnǔú cuǎha ñaha‑güedě xii‑ndo dùcaⁿ na cada‑güedé.
13 Encontram as suas delícias em se entregar em pleno dia às suas libertinagens. Homens pervertidos e imundos, sentem prazer em enganar, enquanto se banqueteiam convosco.
14 Te nchaa cue tée‑áⁿ òré xìní‑güedé ɨɨⁿ ñáyiu dɨ̀hɨ́ te ndɨ̌hɨ‑ni sàni iní‑güedé cáháⁿ ndɨhɨ ñaha‑güedě xií‑yu, te ñá túú ndùu vétú iní‑güedé cuèndá nchaa sá cuèhé sá dúhá quìde‑güedé chi uuⁿ‑gá uuⁿ‑gá sání ìní‑güedé cada‑güedé. Te cuáháⁿ‑güedé dándàhú‑güedé nchaa ñáyiu ñá túú nìhí ndéé càda ndáá cuèndá canchicúⁿ nihnú‑yu nchaa tnúhu càháⁿ‑güedé. Te mee‑ni nchàa sá ndécú ndɨ̀hɨ tnaha ñáyiu‑güedé cúú ìní‑güedé, te cue tée‑áⁿ cúú‑güedě cue tée duuⁿ duuⁿ sa ní xíta nihnu núú Yǎ Ndiǒxí.
14 Têm, os olhos cheios de adultério e são insaciáveis no pecar. Seduzem pelos seus atrativos as almas inconstantes; têm o coração acostumado à cobiça; são filhos da maldição.
15 Chi cùu‑güedé cue tée vá cání‑gǎ iní‑xi cada ndáá, te nchìcúⁿ nihnu‑ná‑güedé quídé‑güedě nàcuáa ní xóo cada ndíi Bàlaám déhe ndíi Bèór, chi ndíi Bàlaám‑áⁿ nǐ xóo tnahá iní ndíi cada ndíi chìuⁿ cuehé nàcuáa ní xóo níhí ndǐi díhúⁿ.
15 Deixaram o caminho reto, para se extraviarem no caminho de Balaão, filho de Bosor, que amou o salário da iniqüidade.
16 Te Yá Ndiǒxí ní quide‑gá ní cáháⁿ bǔrru ndíi ní tenàá ñáhá‑dɨ́ xìi ndíi cuèndá sá vǎ cádá ndǐi ɨɨⁿ cuéchi sàni iní ndíi cada ndíi ni cùu. Te sá dúcáⁿ nǐ cuu xíǎⁿ ní nguɨ́tuu ndíi ñá túú ní quìde ndíi ɨɨⁿ sá ñà túú nàndɨ́hɨ sàni iní ndíi ni cùu.
16 Mas foi repreendido pela sua desobediência: um animal mudo, falando com voz humana, refreou a loucura do profeta.
17 Te nchaa cue tée ducaⁿ xǐquide cùu‑güedé dàtná ɨɨⁿ doco yìchí, te cùu tucu‑güedé dàtná ɨɨⁿ vícó sǎ xídó tǎchí te ñá túú dǎú nchídó‑xí, te sa ndècu túha ɨɨⁿ xichi núú ǐo nee quɨ́hɨ́ⁿ‑güedé cundecu‑güedé nɨ caa nɨ quɨ́hɨ́ⁿ.
17 Estes são fontes sem água e nuvens agitadas por turbilhões, destinados à profundeza das trevas.
18 Te cue tée‑áⁿ càháⁿ‑güedé dàtná càháⁿ ɨɨⁿ tée ío cùu cahnu dico ñá túú vědana nàndɨhɨ nchaa tnúhu càháⁿ‑güedé, te cue tée‑áⁿ dándàhú‑güedé nchaa ñáyiu íchí nǐ dáñá ìchi cuehé ichi duha, te xǎhaⁿ‑güedě xií‑yu sá cúú‑ní càdá‑yu nchaa sá cuèhé sá dúhá quìde nchaa ñáyiu ndècu ichi dɨ́ɨ́ ìní,
18 Com palavras tão vãs quanto enganadoras, atraem pelas paixões carnais e pela devassidão aqueles que mal acabam de escapar dos homens que vivem no erro.
19 te xǎhaⁿ tùcu‑güedé sá cúú‑ní càdá‑yu náni véxi iní‑yu cuěi sá vǎha te cuěi sá cuèhé, dico mee‑güedě chi mee‑ni sǎ cuèhé sá dúhá cùnuu quide‑güedé. Te nchaa ñáyiu ñá ndácú dàña nándɨ sá cuèhé sá dúhá cùú‑yu dàtná ɨɨⁿ ñáyiu xìnu cuechi ñá túú tnàhí dàñá quee núú chíúⁿ pàtróóⁿ‑xi. Te ducaⁿ sǎtnahá‑xi cùú‑yu chi ñá ndácǔ‑yu dàñá‑yu nándɨ sá cuèhé sá dúhá quìdé‑yu.
19 Prometem-lhes a liberdade, quando eles mesmos são escravos da corrupção, pois o homem é feito escravo daquele que o venceu.
20 Te núu ñáyiu sa ní dáñá nchàa ichi cuehé ichi duha cuèndá sá nǐ cutnùní iní‑yu nàcuáa ndùu tnúhu Xítohó Jesucrìstú, Yaá ní dácǎcu nihnu ñaha xìi‑o núú ùhú núú ndàhú ná nànchocáva iní‑yu cundecu tucú‑yu ichi cuèhé ichi duha, te mee‑nǎ sá cuèhé sá dúhá tàxi tnuní ñáhá‑xí xìí‑yu, te núu ducaⁿ te vàa‑gá tucu cadá‑yu dàcúúxí dàtná ní xóo cadá‑yu cútnàhá vátá cútnùní‑gá iní‑yu nàcuáa ndùu tnúhu‑gá.
20 Com efeito, se aqueles que renunciaram às corrupções do mundo pelo conhecimento de Jesus Cristo nosso Senhor e Salvador nelas se deixam de novo enredar e vencer, seu último estado torna-se pior do que o primeiro.
21 Te váha‑gá sá vǎ ngǔnu ichí‑yu ichi ndáá ní cùu te ñá dɨ́ú sǎ sà ní ngúnu ichí‑yu te ní dáñǎ‑yu nchaa tnúhu‑gá sá sà ní níhǐ‑yu ndècu ndɨhɨ́‑yu sànu ichi ñaha‑xi nacuáa cundecú‑yu ni cùu.
21 Melhor fora não terem conhecido o caminho da justiça do que, depois de tê-lo conhecido, tornarem atrás, abandonando a lei santa que lhes foi ensinada.
22 Te ñáyiu ducaⁿ xǐquide quèe ndáá‑xi nàcuáa cuáháⁿ ɨɨⁿ cuèndú sá càchí‑xi: “Iná ní nacaxi‑dɨ sá nǐ ndusaⁿ‑dɨ, te cùchí quɨtɨ íchí nǐ xichi ndute càndoo cuáháⁿ‑ni tucu‑dɨ cuchi ñuhu‑dɨ núú ndèhyú”, duha cuáháⁿ cuèndú‑áⁿ.
22 Aconteceu-lhes o que diz com razão o provérbio: O cão voltou ao seu vômito {Pr 26,11}; e: A porca lavada volta a revolver-se no lamaçal.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Pedro 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.