1 Coríntios 15
Tnúhu ní cáháⁿ yǎ ndiǒxí xito cùu uú (MILNT) vs VC
1 Te vitna nchòhó ñáyiu ndècu ndɨhɨ‑í ichi Xítohó Jesucrìstú cuìní‑í sá dándàcu iní‑ndó nàcuáa ní dánèhé ñáhà‑í xii‑ndo tnǔhu sá càháⁿ nàcuáa naníhí tàhú‑ó, chi dɨu tnúhu‑áⁿ nǐ sándáá iní‑ndó te nchìcúⁿ nihnu‑ndo.
1 Eu vos lembro, irmãos, o Evangelho que vos preguei, e que tendes acolhido, no qual estais firmes.
2 Te sá xíí tnǔhu‑áⁿ níhnú‑ndó ìchi cuáháⁿ‑ndó nǔú ndúú tǎhú‑ndó cùndecu‑ndo ndɨhɨ Yá Ndiǒxí nɨ caa nɨ quɨ́hɨ́ⁿ, te ducaⁿ ndùu táhú‑ndó nǔú cúndècu‑ndo nɨ caa nɨ quɨ́hɨ́ⁿ ndɨhɨ Yá Ndiǒxí te núu nchìcúⁿ nihnu‑ndo nàcuáa ní dánèhé ñáhà‑í xii‑ndo, te núu ñá túú nchìcúⁿ nihnu‑ndo te ñá túú ní sàndáá iní‑ndó nàcuáa tàú‑xi cunduu.
2 Por ele sereis salvos, se o conservardes como vo-lo preguei. De outra forma, em vão teríeis abraçado a fé.
3 Te yúhú sa ní cachí tnúhu‑í xii‑ndo ɨ̀ɨⁿ tnúhu sá ǐo cùnuu ní níhì‑í, chi ní cachí tnúhu‑í xii‑ndo sǎ Xǐtohó Jesucrìstú ní xíhí‑gá cuèndá nchaa yícá cuěchi‑o, te ducaⁿ nǐ cuu chi ducaⁿ càháⁿ‑xi núú tùtú Yǎ Ndiǒxí sá dúcáⁿ yǎha‑gá.
3 Eu vos transmiti primeiramente o que eu mesmo havia recebido: que Cristo morreu por nossos pecados, segundo as Escrituras;
4 Te ní chindúxi ñaha‑güedě xii‑gá te nduu úní ní dándótó ñàha Yá Ndiǒxí xii‑gá, te ducaⁿ nǐ cuu chi ducaⁿ càháⁿ‑xi núú tùtú Yǎ Ndiǒxí.
4 foi sepultado, e ressurgiu ao terceiro dia, segundo as Escrituras;
5 Te sátá nǐ ndoto‑gá te ní quee túu‑gá núú tě Pèlú, te dǎtnùní ní quee túu‑gá núú dàva‑gá cue tée ní táúchíúⁿ‑gǎ cáháⁿ tnúhu‑gá.
5 apareceu a Cefas, e em seguida aos Doze.
6 Te sátá dúcáⁿ te dǎtnùní ní quee túu‑gá núú ǔhúⁿ cièndú cue ñáyiu ndècu ichi‑gá, te vàí‑yu xǐndecu‑ní‑yu vitna chi sacú‑ni‑yu ní xíhí.
6 Depois apareceu a mais de quinhentos irmãos de uma vez, dos quais a maior parte ainda vive {e alguns já são mortos};
7 Te dǎtnùní ní quee túu‑gá núú tě Jàcobó, te sátá dúcáⁿ te dǎtnùní ní quee túu‑gá núú nchaa cue tée ní táúchíúⁿ‑gǎ cáháⁿ tnúhu‑gá.
7 depois apareceu a Tiago, em seguida a todos os apóstolos.
8 Te ndéé núú nǐ ndɨhɨ‑ná te ní quee túu‑gá núú méè‑í, te òré ní quee túu‑gá núù‑í te cùu‑í dàtná ɨɨⁿ déhe yɨquɨⁿ vǎtá sàá‑gá nduu càcu chi cùu‑í ɨɨⁿ tée ñá túú sàni váha iní‑xi cuèndá‑gá ní cùu.
8 E, por último de todos, apareceu também a mim, como a um abortivo.
9 Te yúhú ñá túú cùnuu‑í dàtná cúnùu cue tée ní táúchíúⁿ Xǐtohó Jesucrìstú cáháⁿ tnúhu‑gá. Te cùu‑í ɨɨⁿ tée ní táúchíúⁿ‑gǎ càháⁿ tnúhu‑gá, cuěi ñá túú tàú‑í sá càháⁿ‑í tnúhu‑gá, chi ní xóo cuu úhú iní‑í cue ñáyiu ndècu ichi Yá Ndiǒxí.
9 Porque eu sou o menor dos apóstolos, e não sou digno de ser chamado apóstolo, porque persegui a Igreja de Deus.
10 Dico Yá Ndiǒxí ío váha iní‑gá chi ní quide ñaha‑gǎ xii‑í ɨɨⁿ tée váha, chi ñá túú‑gǎ quídè‑í dàtná ní xóo cada‑í. Te ío cùndahú iní ñáhá‑gǎ chíndèe ñaha‑gá xii‑í dico ñá túú àúⁿ nǎ cuu chìndee ñaha‑gá, chi ío‑gá vài chiuⁿ‑gá ní cuu sa ta quìde‑í cuáháⁿ dàcúúxí dàva‑gá cue tée ní táúchíúⁿ‑gǎ cáháⁿ tnúhu‑gá te ñá dɨ́ú mèe‑í ducaⁿ quìde‑í chi mee Yǎ Ndiǒxí ío cùndahú iní ñáhá‑gǎ chíndèe ñaha‑gá xii‑í quídè‑í chìuⁿ‑gá.
10 Mas, pela graça de Deus, sou o que sou, e a graça que ele me deu não tem sido inútil. Ao contrário, tenho trabalhado mais do que todos eles; não eu, mas a graça de Deus que está comigo.
11 Te ñá túú nǎ cada‑xi cuěi dava‑gá‑güedé sa ní cuu vài‑gá chìuⁿ‑gá quídé‑güedě àdi yúhú, chi ɨɨⁿ‑ni tnúhu càháⁿ‑ndɨ́ te tnúhu‑áⁿ cúú tnǔhu ní sándáá iní‑ndó.
11 Portanto, seja eu ou sejam eles, assim pregamos, e assim crestes.
12 Te nchúhú cue tée càháⁿ tnúhu Xítohó Jesucrìstú càháⁿ‑ndɨ́ sá nǐ xíhí‑gá te ní ndoto‑gá, ¿te ná cuèndá dava nchòhó càchí‑ndó sǎ vǎ ndótó cuè ñáyiu ní xíhí?
12 Ora, se se prega que Jesus ressuscitou dentre os mortos, como dizem alguns de vós que não há ressurreição de mortos?
13 Te núu ducaⁿ sàni iní‑ndó sǎ vǎ ndótó cuè ñáyiu ní xíhí te ni Xǐtohó Jesucrìstú ñá túú ní ndòto‑gá te núu ducaⁿ.
13 Se não há ressurreição dos mortos, nem Cristo ressuscitou.
14 Te núu dìcó Xítohó Jesucrìstú ñá túú ní ndòto‑gá ñá, te nchaa tnúhu sá dánèhé ñáhá‑ndɨ̌ xii‑ndo ñà túú nàndɨ́hɨ‑xi te núu ducaⁿ, te àúⁿ nǎ cuu sàndáá iní‑ndó‑gǎ te núu ducaⁿ.
14 Se Cristo não ressuscitou, é vã a nossa pregação, e também é vã a vossa fé.
15 Te núu dìcó cúú‑xí ɨ̀ɨⁿ sá ndàá tnúhu sàni iní dava‑ndo ña, te dàcuandehnde‑ndɨ́ sá càháⁿ‑ndɨ́ tnúhu Yá Ndiǒxí núú‑ndó te núu ducaⁿ, te ñá túú càháⁿ ndáá‑ndɨ́ núú‑ndó sǎ Yǎ Ndiǒxí ní dándótó‑gǎ Xítohó Jesucrìstú, te núu ndáá nàcuáa sàni iní dava‑ndo sǎ vǎ ndótó cuè ñáyiu ní xíhí, dico ñá ndàá nàcuáa sàni iní‑ndó.
15 Além disso, seríamos convencidos de ser falsas testemunhas de Deus, por termos dado testemunho contra Deus, afirmando que ele ressuscitou a Cristo, ao qual não ressuscitou {se os mortos não ressuscitam}.
16 Te núu vá ndótó cuè ñáyiu ní xíhí te ni Xǐtohó Jesucrìstú ñá túú ní ndòto‑gá.
16 Pois, se os mortos não ressuscitam, também Cristo não ressuscitou.
17 Te núu Xítohó Jesucrìstú ñá túú ní ndòto‑gá ñá, te àúⁿ nǎ cuu sàndáá iní‑ndó‑gǎ te núu ducaⁿ, te ndècu‑ni cuéchi‑ndo nǔú Yǎ Ndiǒxí te núu ducaⁿ.
17 E se Cristo não ressuscitou, é inútil a vossa fé, e ainda estais em vossos pecados.
18 Te núu ndáá nàcuáa sàni iní‑ndó ñá te cue ñáyiu ní sándáá iní ñáhá xìi Xítohó Jesucrìstú ñáyiu ní xíhí ní xíta nihnú‑yu te núu ducaⁿ.
18 Também estão perdidos os que morreram em Cristo.
19 Te núu nchoo ndècu ndɨhɨ‑o tnúhu ndee ìní núú Xǐtohó Jesucrìstú cuèndá‑ni sá cúndècu‑o ñuyíú‑a ña, te cùu‑o ñáyiu ío‑gá duuⁿ duuⁿ ndàhú sá cúú‑xí dàva‑gá ñáyiu te núu ducaⁿ.
19 Se é só para esta vida que temos colocado a nossa esperança em Cristo, somos, de todos os homens, os mais dignos de lástima.
20 Dico ndáá sá Xǐtohó Jesucrìstú ní xíhí‑gá te ní ndoto‑gá nǔu xíǎⁿ cútnùní iní dava‑o sǎ ndótó cuè ñáyiu ní xíhí ñáyiu ní sándáá iní tnúhu‑gá.
20 Mas não! Cristo ressuscitou dentre os mortos, como primícias dos que morreram!
21 Te sá cuěchi ɨɨⁿdìi‑ni tée ní xíndecu ñuyíú‑a xíǎⁿ xìhí ñáyiu, te sá cuèndá ɨɨⁿdìi‑ni tucu ɨngá tée te ndoto cue ñáyiu ní xíhí.
21 Com efeito, se por um homem veio a morte, por um homem vem a ressurreição dos mortos.
22 Te nchaa ñáyiu xìhí‑yu sá cuěchi ɨɨⁿ tée, te tée‑áⁿ cúú‑dě ndíi Àdán tée díhna nuu nǐ cuu ñaní tnáhá cuè ñáyiu ñuyíú. Te dɨu‑ni ducaⁿ sǎ cuèndá ɨɨⁿdìi‑ni tée te ndoto cue ñáyiu ní xíhí, te tée‑áⁿ cúú‑dě Xítohó Jesucrìstú chi nchaa ñáyiu ndècu ndɨhɨ‑gá ndotó‑yu.
22 Assim como em Adão todos morrem, assim em Cristo todos reviverão.
23 Te díhna‑gá Xítohó Jesucrìstú ní ndoto‑gá xíǎⁿ cútnùní iní dava‑o sǎ ndùu na quixi tucu‑gá ñuyíú‑a te dàvá‑áⁿ ndoto nchaa ñáyiu ní xíhí ñáyiu ní sándáá iní tnúhu‑gá.
23 Cada qual, porém, em sua ordem: como primícias, Cristo; em seguida, os que forem de Cristo, na ocasião de sua vinda.
24 Te dǎtnùní ducaⁿ te sáá nduu nàa nchaa sá ìó ñuyíú, te Xítohó Jesucrìstú danàa‑gá nchaa ndɨ túhú sá cúnùu ió ñuyíú‑a, chi danàa‑gá nchaa ñáyiu ío cùnuu, ndɨhɨ yucu ñǎvǎha, ndɨhɨ nchaa espíritú xínú cuèchi núú‑xi. Te ducaⁿ te cúñaha‑gǎ xii Tǎtá‑ó Dǔtú Ndiǒxí taxi tnùní‑gá.
24 Depois, virá o fim, quando entregar o Reino a Deus, ao Pai, depois de haver destruído todo principado, toda potestade e toda dominação.
25 Chi Xítohó Jesucrìstú dacuɨtɨ́í tàxi tnuní‑gá ndéé ná sàá nduu dànaa‑gá nchaa sá cúú ǔhú iní ñáhá xìi‑gá.
25 Porque é necessário que ele reine, até que ponha todos os inimigos debaixo de seus pés.
26 Te ndéé núú nǐ ndɨhɨ‑ná te danàa‑gá sá quídé xìhí ñáyiu.
26 O último inimigo a derrotar será a morte, porque Deus sujeitou tudo debaixo dos seus pés.
27 Te ducaⁿ chi càháⁿ‑xi núú tùtú Yǎ Ndiǒxí sá méé‑gǎ ní nachihi‑gá nchaa sá ìó ndaha Xítohó Jesucrìstú cuèndá sá méé Xǐtohó Jesucrìstú taxi tnùní‑gá, te vá yǒo ɨɨⁿ tàxi tnuní ñáhá xìi Yá Ndiǒxí, chi mee Yǎ Ndiǒxí cúú‑gǎ Yaá ní nachihi‑gá nchaa sá ìó ndaha Xítohó Jesucrìstú.
27 Mas, quando ele disser que tudo lhe está sujeito, claro é que se excetua aquele que lhe sujeitou todas as coisas.
28 Te díhna‑gá ní xáhaⁿ Yǎ Ndiǒxí xii Xítohó Jesucrìstú Yaá cúú Děhe‑gá sá quɨ́ndàha‑gá nchaa sá ìó, te òré ná quɨ̀ndaha Xítohó Jesucrìstú nchaa sá ìó, te cúñaha‑gǎ xii Yá Ndiǒxí taxi tnùní ñáhá‑gǎ xii‑gá, te ducaⁿ te mee‑nǎ Yǎ Ndiǒxí taxi tnùní‑gá nchaandɨ túhú sá ìó.
28 E, quando tudo lhe estiver sujeito, então também o próprio Filho renderá homenagem àquele que lhe sujeitou todas as coisas, a fim de que Deus seja tudo em todos.
29 Te núu ñá túú ndǎá càháⁿ‑í, ¿te ná cuèndá dava ñáyiu sànduté‑yu cuèndá ñáyiu ní xíhí nǔu ñá túú ndǎá sá ndótó ñǎyiu ní xíhí?
29 De outra maneira, que intentam aqueles que se batizam em favor dos mortos? Se os mortos realmente não ressuscitam, por que se batizam por eles?
30 Te nchúhú ducaⁿ‑ni sàni iní ñáyiu cahni ñàhá‑yu xii‑ndɨ́, te núu vá ndótó ñǎyiu ní xíhí te àúⁿ nǎ cuu ducaⁿ quìde cahnu iní‑ndɨ́ ducaⁿ cuìní‑yu cahni ñàhá‑yu xii‑ndɨ́ te núu ducaⁿ.
30 E nós, por que nos expomos a perigos a toda hora?
31 Te nchòhó ñáyiu ndècu ndɨhɨ‑í ichi Xítohó Jesucrìstú ío váha sàni iní‑í cuèndá‑ndó, chi ndècu‑o ichi‑gá. Te na càchí tnúhu ndáá‑í xii‑ndo sǎ ɨ̀ɨⁿ nduu ɨɨⁿ nduu ndeé iní ñáhá ñǎyiu cahni ñàhá‑yu xii‑í.
31 Cada dia, irmãos, expondo-me à morte, tão certo como vós sois a minha glória em Jesus Cristo nosso Senhor.
32 Te núu dìcó ndáá sá vǎ ndótó ñǎyiu ní xíhí dàtná càchí dava ñáyiu, te àúⁿ nǎ cuu ní xíndecu‑í ñuú Éfesú ní cuu úhú iní ñáhá ñǎyiu xii‑í te núu ducaⁿ, chi ñáyiu‑áⁿ nǐ quidé‑yu dàtná quídé ɨ̀ɨⁿ quɨtɨ dééⁿ sǎ cúú‑xì‑í. Te núu ndáá sá vǎ ndótó ñǎyiu ní xíhí ñá, te váha‑gá nǔu cachí‑ó dàtná càchí ñáyiu: “Vitna na còho‑o te na càxi‑o chi tneé ìdá cuú‑ó”, duha càchí‑yu.
32 Se foi por intenção humana que combati com as feras em Éfeso, que me aproveita isso? Se os mortos não ressuscitam, comamos e bebamos, porque amanhã morreremos.
33 Te vá dáñá‑ndó mèe‑ndo dandahú ñáhá ñǎyiu ndècu ichi cuehé ichi duha xii‑ndo, te ngüíta‑ndo càni iní‑ndó dàtná sání ìní‑yu. Chi quèe ndáá‑xi nàcuáa càháⁿ tucu dava‑gá ñáyiu, chi càchí‑yu sá nǔu ñáyiu quìde váha na nìhí tnáhǎ‑yu ndɨhɨ ñáyiu ndècu ichi cuehé ichi duha, te ngüǐta ñáyiu quìde váha‑áⁿ cadá‑yu tnàhá‑yu nchaa sá cuèhé sá dúhá dàtná quídé ñǎyiu‑áⁿ.
33 Não vos deixeis enganar: Más companhias corrompem bons costumes.
34 Te ío váha cuáha‑ndo cuèndá nàcuáa cundecu‑ndo, te vá cádá‑gǎ‑ndó dàtná quídé cuè ñáyiu ndècu ichi cuehé ichi duha. Te dava‑ndo quìde‑ndo datná quídé cuè ñáyiu ndècu ichi cuehé ichi duha chi ñá túú sàndáá iní‑ndó Yǎ Ndiǒxí. Te duha càháⁿ‑í cuèndá sá cúcàhaⁿ núú‑ndó cuèndá nchaa sá ñà túú vǎha quìde‑ndo.
34 Despertai, como convém, e não pequeis! Porque alguns vivem na total ignorância de Deus - para vergonha vossa o digo.
35 Te cudana dava‑ndo ndùcu tnúhu‑ndo nǔu nása ndoto ñáyiu ní xíhí, te nása cunduu yɨquɨ cùñú‑yu òré ndotó‑yu.
35 Mas, dirá alguém, como ressuscitam os mortos? E com que corpo vêm?
36 Te nchòhó ñáyiu ducaⁿ càháⁿ cúú‑ndó ñǎyiu ñá túú tnàhí cùtnuní iní‑xi, te duha na càháⁿ‑í nàcuáa tecú tnùní‑ndó. Te núu ɨɨⁿ tatá ná chíhí‑ó te tèhyú méé‑xí te xínu déhe‑xi.
36 Insensato! O que semeias não recobra vida, sem antes morrer.
37 Dico ñá dɨ́ú sǎ sà ní xínu ta sàhnu cuáháⁿ ní cǔxi‑o, te dɨu‑ni ducaⁿ quìde‑o cuéi trìú ndɨhɨ nchaa dava‑gá tatá xítú‑ó.
37 E, quando semeias, não semeias o corpo da planta que há de nascer, mas o simples grão, como, por exemplo, de trigo ou de alguma outra planta.
38 Te Yá Ndiǒxí quídé‑gǎ sácǔnduu tatá xǐnu‑áⁿ dàtná cuìní méé‑gǎ cunduu. Te nděda‑ni càa tatá te dɨu‑ni‑gá quídé‑gǎ sácǔnduu‑xi nàcuáa tàú‑xi cunduu.
38 Deus, porém, lhe dá o corpo como lhe apraz, e a cada uma das sementes o corpo da planta que lhe é própria.
39 Te ndɨ dɨ́ɨ́ⁿ ndǎa nchaa yɨquɨ cùñú, chi tucu càa yɨquɨ cuñú nchoo cuè ñáyiu, te tucu càa yɨquɨ cuñú nchaa quɨtɨ xìca núú ñúhú, te tucu càa yɨquɨ cuñú nchaa quɨtɨ ndàva, te tucu càa yɨquɨ cuñú nchaa chácá.
39 Nem todas as carnes são iguais: uma é a dos homens e outra a dos animais; a das aves difere da dos peixes.
40 Te ducaⁿ ñà túú ɨ̀ɨⁿ‑ni caa nchaa yɨquɨ cuñú sá ìó andɨu ndɨ̀hɨ nchaa yɨquɨ cuñú ñáyiu ìó ñuyíú‑a, te ducaⁿ ñà túú ɨ̀ɨⁿ‑ni ndáa vii nchaa sá ìó andɨu ndɨ̀hɨ ñuyíú‑a.
40 Também há corpos celestes e corpos terrestres, mas o brilho dos celestes difere do brilho dos terrestres.
41 Te ducaⁿ cùu tucu‑xi nchícanchii chi tucu dàyehé‑xi, te tucu dàyehé yóó, te tucu dàyehé nchaa chódíní, te ducaⁿ ñà túú ɨ̀ɨⁿ‑ni dayehé nchaa chódíní.
41 Uma é a claridade do sol, outra a claridade da lua e outra a claridade das estrelas; e ainda uma estrela difere da outra na claridade.
42 Te ducaⁿ sǎtnahá‑xi cùu ñáyiu ní xíhí te ndoto, chi tucu càa yɨquɨ cuñú‑yu sá nguɨ̌ndǔxi te tucu cunduu yɨquɨ cùñú‑yu òré ndotó‑yu, te yɨquɨ cùñú sá ndótó ndɨ̀hɨ́‑yu‑áⁿ vǎ ndɨ́hɨ́ nìhnu‑gá‑xi.
42 Assim também é a ressurreição dos mortos. Semeado na corrupção, o corpo ressuscita incorruptível;
43 Te yɨquɨ cùñú ñáyiu xìhí ñá túú nàndɨ́hɨ‑xi, dico yɨquɨ cùñú sá ndótó ndɨ̀hɨ́‑yu te ío váha cunduu. Te nchaa yɨquɨ cùñú ñáyiu xìhí ñá túú tnàhí‑gá ndee‑xi, dico yɨquɨ cùñú ndoto ndɨhɨ́‑yu xíǎⁿ ío cunduu ndee‑xi.
43 semeado no desprezo, ressuscita glorioso; semeado na fraqueza, ressuscita vigoroso;
44 Te yɨquɨ cùñú nchaa ñáyiu xìhí cúú‑xí cuèndá ñuyíú‑a, dico yɨquɨ cùñú sá ndótó ndɨ̀hɨ́‑yu xíǎⁿ cundecu‑ná‑xi cuèndá Espíritú Yǎ Ndiǒxí. Te dàtná ìó yɨquɨ cùñú sá cúú‑xí cuèndá ñuyíú‑a, te ducaⁿ ìó yɨquɨ cùñú sá cúú‑xí cuèndá mee‑nǎ Espíritú Yǎ Ndiǒxí.
44 semeado corpo animal, ressuscita corpo espiritual. Se há um corpo animal, também há um espiritual.
45 Te núú tùtú Yǎ Ndiǒxí càchí‑xi: “Ndíi Àdán ndíi ní xíndecu ndéé díhna ní chihi Yá Ndiǒxí iní ndíi”, duha càchí‑xi núú tùtú‑gá. Te ɨngá tucu tée cùu‑dé dàtná ndíi Àdán te tée‑áⁿ cúú‑dě Xítohó Jesucrìstú, te Yaá‑áⁿ quídé‑gǎ sá mèe‑ná Espíritú Yǎ Ndiǒxí quídé‑xí ndècu‑o ichi‑gá vitna.
45 Como está escrito: O primeiro homem, Adão, foi feito alma vivente {Gn 2,7}; o segundo Adão é espírito vivificante.
46 Te díhna‑gá yɨquɨ cùñú cuèndá ñuyíú‑a ní ngúndecu, te dǎtnùní ngúndecu yɨquɨ cùñú cundecu ndɨhɨ mee‑nǎ Espíritú Yǎ Ndiǒxí.
46 Mas não é o espiritual que vem primeiro, e sim o animal; o espiritual vem depois.
47 Te tée díhna nuu nǐ xíndecu ñuyíú‑a chi ñuhu ní cadúha ñaha Yǎ Ndiǒxí xii‑dé, te tée‑áⁿ cúú‑dě ndíi Àdán, te ɨngá tucu tée ní cuuⁿ‑dé andɨu te tée‑áⁿ cúú‑dě Xítohó Jesucrìstú.
47 O primeiro homem, tirado da terra, é terreno; o segundo veio do céu.
48 Te nchaa ñáyiu càa yɨquɨ cuñú‑yu dàtná cáá yɨ̀quɨ cuñú té Àdán tée ducaⁿ nǐ cuáha ñuhu‑áⁿ, te nchaa ñáyiu ní nduu táhú cundecu ndɨhɨ tée ducaⁿ věxi cuuⁿ andɨu‑áⁿ, ñáyiu‑áⁿ nduu yɨquɨ cùñú‑yu dàtná cáá yɨ̀quɨ cuñú ní nduu táhú‑dě ndécú ndɨ̀hɨ‑dé vitna, te tée‑áⁿ cúú‑dě Xítohó Jesucrìstú.
48 Qual o homem terreno, tais os homens terrenos; e qual o homem celestial, tais os homens celestiais.
49 Te nchaa ñáyiu ñuyíú‑a càá‑yu dàtná‑ni càa datná‑ni ndùu tée ducaⁿ nǐ cuáha ñuhu‑áⁿ. Te nchaa nchoo ñǎyiu ní nduu táhú cundecu ndɨhɨ tée ducaⁿ věxi cuuⁿ andɨu‑áⁿ nduu‑o dàtná‑ni càa datná‑ni ndùu tée‑áⁿ tucu.
49 Assim como reproduzimos em nós as feições do homem terreno, precisamos reproduzir as feições do homem celestial.
50 Te nchòhó ñáyiu ndècu ndɨhɨ‑í ichi Xítohó Jesucrìstú càchí tnúhu‑í xii‑ndo sǎ ncháá nàcuáa càa yɨquɨ cuñú ñáyiu xǐndecu vitna vá sàá‑xi cundecu‑xi núú ndécú Yǎ Ndiǒxí táxí tnùní‑gá, chi ñuyíú‑a ndɨhɨ nihnu‑xi. Dico sá tàú‑xi sáá núú ndécú‑gǎ táxí tnùní‑gá xìni ñuhu‑xi cuu‑xi sá cúdǐi cundecu.
50 O que afirmo, irmãos, é que nem a carne nem o sangue podem participar do Reino de Deus; e que a corrupção não participará da incorruptibilidade.
51 Te na càchí tnúhu‑í xii‑ndo ɨ̀ɨⁿ tnúhu sá yɨ́yùhu ni cuu: Dava‑o cùú‑ó te dava‑o cùndecu‑ni‑o, dico nchaa‑o nàdáma yɨquɨ cuñú‑ó.
51 Eis que vos revelo um mistério: nem todos morreremos, mas todos seremos transformados,
52 Te uuⁿni ducaⁿ nàdáma yɨquɨ cuñú‑ó òré cáháⁿ ɨɨⁿ cútú, te cútú‑ǎⁿ cǎháⁿ‑xi òré sa ta cùyatni naa ñuyíú. Te òré cáháⁿ cútú‑ǎⁿ te ndoto nchaa ñáyiu ní xíhí ñáyiu ní xíndecu ichi Xítohó Jesucrìstú, te ducaⁿ te vá ɨ́ɨ́ⁿ ndùu ɨɨⁿ quɨ́ú‑gǎ cuú‑yu. Te nchaa ñáyiu ndècu vívú te nàdáma yɨquɨ cuñú‑yu tnàhá‑yu.
52 num momento, num abrir e fechar de olhos, ao som da última trombeta {porque a trombeta soará}. Os mortos ressuscitarão incorruptíveis, e nós seremos transformados.
53 Te nchaa yɨquɨ cùñú ndécú ndɨ̀hɨ nchaa ñáyiu ndècu ñuyíú‑a vitna ñá túú cùdíi‑xi chi xìhí‑xi, dico yɨquɨ cùñú nduu táhú nchoo ñǎyiu ndècu ichi Xítohó Jesucrìstú chi cudíi‑xi nɨ caa nɨ quɨ́hɨ́ⁿ chi vá cùú‑gá‑xi.
53 É necessário que este corpo corruptível se revista da incorruptibilidade, e que este corpo mortal se revista da imortalidade.
54 Te òré ná ndùu táhú‑ó yɨ̀quɨ cuñú sá dúcáⁿ cùdíi nɨ caa nɨ quɨ́hɨ́ⁿ‑áⁿ, te vá cúndècu ndɨhɨ‑gá‑ó yɨ̀quɨ cuñú sá ñà túú cùdíi. Te dàvá‑áⁿ te quee ndáá‑xi nàcuáa càháⁿ‑xi núú tùtú Yǎ Ndiǒxí núú càchí‑xi: “Vitna ñá túú‑gǎ xìhí ñáyiu chi mee‑nǎ Yǎ Ndiǒxí cúnùu‑gá táxí tnùní ñáhá‑gǎ xií‑yu.
54 Quando este corpo corruptível estiver revestido da incorruptibilidade, e quando este corpo mortal estiver revestido da imortalidade, então se cumprirá a palavra da Escritura:
55 Te ñá túú tnàhí‑gá ná ndoho ñáyiu sá cuèndá tnúhu xìhí, chi vá cóó‑gǎ tnúhu xìhí”, duha càchí‑xi núú tùtú Yǎ Ndiǒxí.
55 A morte foi tragada pela vitória {Is 25,8}. Onde está, ó morte, a tua vitória? Onde está, ó morte, o teu aguilhão {Os 13,14}?
56 Te cue ñáyiu ndècu ndɨhɨ́‑yu tnúhu sá sánú ìchi ñaha xií‑yu nàcuáa cadá‑yu cundecú‑yu dico uuⁿ‑gá quídě‑yu nchaa sá cuèhé sá dúhá. Te sá cuèndá nchaa sá cuèhé sá dúhá quìdé‑yu‑áⁿ, te xíǎⁿ ní ngúndecu tnúhu xìhí dándòho ñaha‑xi xií‑yu.
56 Ora, o aguilhão da morte é o pecado, e a força do pecado é a lei.
57 Dico táxǎhu xii Yá Ndiǒxí chi ní taxi‑gá tnúhu ndee ìní ndécú ndɨ̀hɨ‑o sá sàá nduu te vá quìní‑gá‑ó tnǔhu xìhí, te ducaⁿ chi ndècu ndɨhɨ‑o Xítohó Jesucrìstú.
57 Graças, porém, sejam dadas a Deus, que nos dá a vitória por nosso Senhor Jesus Cristo!
58 Te xíǎⁿ nǔu càháⁿ‑í dóho nchòhó cue ñáyiu ndècu ndɨhɨ‑í ichi Xítohó Jesucrìstú chi ío cùu iní ñáhà‑í xii‑ndo, te càháⁿ‑í dóho‑ndo sǎ cánchǐcúⁿ nihnu‑ni‑ndo ìchi Xítohó Jesucrìstú cuěi nándɨ na càda ñaha ñáyiu xii‑ndo sǎ cuèndá‑gá, te ío nducu ndèe‑ni‑ndo cada‑ndo chiuⁿ‑gá, chi sa nàha‑ndo sá ncháá chìuⁿ quide‑o cuendá‑gá ñá túú àúⁿ nǎ cuu quìde‑o.
58 Por conseqüência, meus amados irmãos, sede firmes e inabaláveis, aplicando-vos cada vez mais à obra do Senhor. Sabeis que o vosso trabalho no Senhor não é em vão.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.