1 Coríntios 10
Tnúhu ní cáháⁿ yǎ ndiǒxí xito cùu uú (MILNT) vs VC
1 Te nchòhó ñáyiu ndècu ndɨhɨ‑í ichi Xítohó Jesucrìstú na càchí tnúhu‑í xii‑ndo cuèndá nchaa ñaní tnáhá‑ndɨ̌ ñáyiu isràél ní xíndecu ndéé sanaha, chi vitna tnàhá nchòhó cúú‑ndó dàtná cue ñaní tnáhá nchàa ñáyiu‑áⁿ chi ndècu‑ndo ichi‑gá. Te nchaa ñáyiu‑áⁿ nǐ taxi ndecu Yá Ndiǒxí ɨɨⁿ vícó nǐ dánèhé ñáhá‑xí xìí‑yu ichi quɨ́hɨ́ⁿ‑yu, te ní quée dava ndute làmár nání Mǎr Tɨ́cuèhé te nchaá‑yu ní yáha‑yu.
1 {Não quero que ignoreis, irmãos}, que os nossos pais estiveram todos debaixo da nuvem e que todos atravessaram o mar;
2 Te sá dúcáⁿ nǐ cuu te nchaá‑yu ɨɨⁿ‑ná ní cuú‑yu ndɨhɨ ndíi Moìsés, te ní xɨ́hɨ ndaha ñàha ndíi xií‑yu.
2 todos foram batizados em Moisés, na nuvem e no mar;
3 Te nchaá‑yu ní xexí‑yu sá nǐ sáñaha Yǎ Ndiǒxí xií‑yu.
3 todos comeram do mesmo alimento espiritual;
4 Te ducaⁿ nchàa tucú‑yu ní xihí‑yu ndute sá nǐ sáñaha‑gǎ xií‑yu, ndute sá nǐ quee yɨquɨ nàha cava. Te cava‑áⁿ cada iní‑ó sǎ cúú‑xí dàtná Xítohó Jesucrìstú te ducaⁿ chi ndɨhɨ ñaha‑gǎ xií‑yu ichi cuáháⁿ‑yu dàvá‑áⁿ.
4 todos beberam da mesma bebida espiritual {pois todos bebiam da pedra espiritual que os seguia; e essa pedra era Cristo}.
5 Dico ío vàí‑yu ñá túú ní quìdé‑yu nàcuáa càháⁿ Yǎ Ndiǒxí, te xíǎⁿ ñá túú ní cùu váha iní ñáhá‑gǎ xií‑yu. Te sá dúcáⁿ nǐ quidé‑yu núu xíǎⁿ òré ñúhǔ‑yu ichi cuáháⁿ‑yu xɨtɨ́ yucu ío vàí‑yu ní xíhí.
5 Não obstante, a maioria deles desgostou a Deus, pois seus cadáveres cobriram o deserto.
6 Te ducaⁿ nǐ cuu cuèndá nchoo vǎ cánchǐcúⁿ nihnu‑o càda‑o nacuáa ní quidé‑yu, chi ñáyiu‑áⁿ mee‑ni nchàa sá cuèhé sá dúhá nǐ sani iní‑yu ní quidé‑yu. Te nchoo xìni ñuhu‑xi sá vǎ dúcáⁿ càda‑o.
6 Estas coisas aconteceram para nos servir de exemplo, a fim de não cobiçarmos coisas más, como eles as cobiçaram.
7 Te yúhú càháⁿ‑í dóho‑ndo sǎ vǎ quɨ̀ndáá iní‑ndó te ni vǎ cádá càhnu‑ndo ni ɨɨⁿ sá càchí‑yu cùu ndióxí ní cadúha cue tée ñuyíú‑a dàtná ní quide cue ñaní tnáhá‑ndɨ̌ ní xíndecu ndéé sanaha. Chi ñáyiu‑áⁿ nǐ quidé‑yu dàtná càháⁿ‑xi núú tùtú Yǎ Ndiǒxí núú càchí‑xi: “Nchaa ñáyiu ní xexí‑yu ní xihí‑yu ní quidé‑yu vico, ní quide càhnú‑yu sá càchí‑yu cùu ndióxí ní cadúha‑yu te ñá ndàá sá ndiǒxí cúú‑xí”, duha càchí‑xi núú tùtú‑gá.
7 Nem vos torneis idólatras, como alguns deles, conforme está escrito: O povo sentou-se para comer e para beber, e depois levantou-se para se divertir {Ex 32,6}.
8 Te ni vǎ cúndècu‑ndo ichi dɨ́ɨ́ ìní dàtná ní quide dava ñáyiu‑áⁿ, chi sá dúcáⁿ nǐ quidé‑yu te ní xíhí ócó úní mǐl‑yu ɨɨⁿ‑ni ndùu.
8 Nem nos entreguemos à impureza como alguns deles se entregaram, e morreram num só dia vinte e três mil.
9 Te vá cání ìní‑ndó sǎ sà cáhnú ìní Yǎ Ndiǒxí te nándɨ sá cuèhé sá dúhá càda‑ndo cuendá cuìní‑ndó quìní‑ndó nǔu nása cada ñaha‑gǎ xii‑ndo, chi ñáyiu ní xíndecu ndéé sanaha‑ǎⁿ ducaⁿ nǐ xóo cadá‑yu, te ní xíhí‑yu ní xexihaⁿ cǒó.
9 Nem tentemos o Senhor, como alguns deles o tentaram, e pereceram mordidos pelas serpentes.
10 Te ni vǎ càháⁿ cuèhé‑ndó cuèndá Yǎ Ndiǒxí, chi dava ñáyiu ní xíndecu ndéé sanaha‑ǎⁿ ducaⁿ nǐ quidé‑yu ní cáháⁿ cuèhé‑yu cuèndá‑gá te ní quixi espíritú xínú cuèchi núú‑gǎ ní sahni ñaha‑xi xìí‑yu.
10 Nem murmureis, como murmuraram alguns deles, e foram mortos pelo exterminador.
11 Te ducaⁿ nǐ cuu te ducaⁿ nǐ ngúndeé núú tùtú Yǎ Ndiǒxí cuèndá dacuàha‑o vitna ta cuyatni nduu naa ñuyíú‑a. Te nchaa tnúhu sá nǐ ngódó tnùní‑áⁿ càháⁿ dóho ñaha‑xi xìi‑o cuendá sá vǎ cádá‑ó dàtná ní quide ñáyiu‑áⁿ.
11 Todas estas desgraças lhes aconteceram para nosso exemplo; foram escritas para advertência nossa, para nós que tocamos o final dos tempos.
12 Te xíǎⁿ nǔu nchaa nchòhó ñáyiu sàni iní sá ǐo váha cùndáá ndécú ìchi Xítohó Jesucrìstú cada cuèndá‑ndó sǎ dúcáⁿ‑ní cùndáá‑ndó nǔú‑gǎ, te vá dáná cuèndá‑ndó càda‑ndo sá ñà túú cùu váha iní Yǎ Ndiǒxí.
12 Portanto, quem pensa estar de pé veja que não caia.
13 Te dɨu‑ni dàtná quídé sàcuíhná dácàháⁿ‑xi iní nchaa dava‑gá ñáyiu nándɨ quìdé‑yu, te dɨu‑ni ducaⁿ quìde ñaha‑xi xii‑ndo. Dico mee Yǎ Ndiǒxí cúú‑gǎ Yaá quídé ndǎá chi quìde‑gá nchaa sá càháⁿ‑gá, te ñá dáñá‑gǎ sá sǔúní cuǐdó sácuíhná coto ndeé ñáhá‑xí xìi‑ndo, chi není‑ni nàcuáa cùndee iní‑ndó dàña‑gá ducaⁿ quìde ñaha‑xi xii‑ndo. Te dɨu‑ni‑gá chindee ñàha‑gá xii‑ndo cùndee iní‑ndó vǎ cádá‑ndó cuěi nándɨ sá ná dàcahu iní ñáhá‑xí xìi‑ndo.
13 Não vos sobreveio tentação alguma que ultrapassasse as forças humanas. Deus é fiel: não permitirá que sejais tentados além das vossas forças, mas com a tentação ele vos dará os meios de suportá-la e sairdes dela.
14 Te xíǎⁿ nǔu càháⁿ‑í dóho nchòhó ñáyiu ío cùu iní‑í sá vǎ quɨ̀ndáá iní‑ndó nì ɨɨⁿ sá càchí‑yu cùu ndióxí te ñá ndàá chi dìcó ndaha cue tée ñuyíú‑a ní cuáha nchaa xíǎⁿ, te ni vǎ cádá càhnu‑ndo.
14 Portanto, caríssimos meus, fugi da idolatria.
15 Te duha càháⁿ‑í chi cùu‑ndo ñáyiu tècú tnùní, te mee‑ndo ǐo váha cuáha‑ndo cuèndá te núu váha‑ni càháⁿ‑í àdi ñá túú vǎha‑ni.
15 Falo como a pessoas sensatas; julgai vós mesmos o que digo.
16 Te nchoo ndàcáⁿ táhú‑ó nǔú Yǎ Ndiǒxí cuèndá ndudí ndéhé yoho yàha stilé sá xíhí‑ó, te sá dúcáⁿ xìhí‑ó ndùdí ndéhé yoho yàha stilé‑áⁿ, te xíǎⁿ ndácú ìní‑ó sǎ ɨ́ɨ́ⁿ‑ní cùu‑o ndɨhɨ Xítohó Jesucrìstú cuèndá sá nǐ satɨ nɨ́ñɨ́‑gǎ ní xíhí‑gá núú cùrúxí, te dɨu‑ni ducaⁿ sǎtnahá tucu‑xi cùu paá sá xéxí‑ó òré xíhí‑ó ndùdí ndéhé yoho yàha stilé‑áⁿ, chi sá dúcáⁿ xèxi‑o paá‑áⁿ xíǎⁿ ndácú ìní‑ó sǎ ɨ́ɨ́ⁿ‑ní cùu‑o ndɨhɨ Xítohó Jesucrìstú sá cuèndá yɨquɨ cùñú‑gá.
16 O cálice de bênção, que benzemos, não é a comunhão do sangue de Cristo? E o pão, que partimos, não é a comunhão do corpo de Cristo?
17 Te cuěi vài vihi‑o dico ɨɨⁿdìi‑ni paá xéxí‑ó, te sá dúcáⁿ ɨ̀ɨⁿdii‑ni paá xéxí‑ó xíǎⁿ ndácú ìní‑ó sǎ ɨ́ɨ́ⁿ‑ní cùu‑o ndɨhɨ Xítohó Jesucrìstú.
17 Uma vez que há um único pão, nós, embora sendo muitos, formamos um só corpo, porque todos nós comungamos do mesmo pão.
18 Te cada cuèndá‑ndó nàcuáa quìde ñáyiu isràél, chi ñáyiu‑áⁿ xéxǐ‑yu sá ndúú tǎhú Yǎ Ndiǒxí. Te sá dúcáⁿ quìdé‑yu‑áⁿ cútnùní iní‑ó sǎ tnàhá tnúhu‑yu ndɨhɨ‑gá.
18 Considerai Israel segundo a carne: não entram em comunhão com o altar os que comem as vítimas?
19 Te vá cání ìní‑ndó sǎ sà dúhá càháⁿ‑í te cachí‑ndó sǎ cùnuu nchaa sá càchí‑yu cùu ndióxí ní cadúha cue tée ñuyíú‑a chi ñá túú nǎ cúú nì ɨɨⁿ nchaa xíǎⁿ. Te dɨu‑ni ducaⁿ cùu tucu nchaa sá sǎñaha ñǎyiu ndùu táhú‑xi chi ñá túú cùnuu‑xi, chi ɨɨⁿ‑ni cùu‑xi ndɨhɨ nchaa dava‑gá sá xéxí‑ó.
19 Que quero afirmar com isto? Que a carne sacrificada aos ídolos ou o próprio ídolo são alguma coisa?
20 Te yúhú càchí‑í sá sǎ dúcáⁿ quìde nchaa ñáyiu ñá túú tnàhá tnúhu ndɨhɨ Yá Ndiǒxí, te dìcó nchaa espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha sáñàhá‑yu sá ndúú tǎhú‑xi sá dúcáⁿ quìdé‑yu. Te ñá dɨ́ú Yǎ Ndiǒxí sǎñàhá‑yu sá ndúú tǎhú‑gǎ. Te yúhú cuìní‑í sá vǎ tnàhá tnúhu‑ndo ndɨ̀hɨ cue espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha.
20 Não! As coisas que os pagãos sacrificam, sacrificam-nas a demônios e não a Deus. E eu não quero que tenhais comunhão com os demônios.
21 Te ducaⁿ chi vá cúú tnàhá tnúhu‑o ndɨ̀hɨ cue espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha te tnahá tnúhu‑o ndɨ̀hɨ Xítohó Jesucrìstú, te ñá túú ndùu váha‑xi ngóo càxi‑o coho‑o sá ndúú tǎhú cue espíritú cúndɨ̀hɨ yucu ñávǎha‑áⁿ, te ngóo càda‑o nacuáa ní dándǒo tnúhu Xítohó Jesucrìstú coho‑o ndùdí ndéhé yoho yàha stilé, te caxi‑o pàá cada‑o sǎ ndácú ìní‑ó sǎ nǐ xíhí‑gá núú cùrúxí.
21 Não podeis beber ao mesmo tempo o cálice do Senhor e o cálice dos demônios. Não podeis participar ao mesmo tempo da mesa do Senhor e da mesa dos demônios.
22 Te vá cání ìní‑ó dùcaⁿ cada‑o cuendá sá vǎ cúděéⁿ Yǎ Ndiǒxí, chi ñá túú nǎ càhnu cuu‑o núu cada‑o nǎni véxi iní méé‑ó, chi mee‑gǎ ío càhnu cuu‑gá.
22 Ou queremos provocar a ira do Senhor? Acaso somos mais fortes do que ele?
23 Te ndáá sá ncháá sǎ cuìní‑ó càda‑o te cuu cada‑o dico ñá ncháá cùu‑xi sá vǎha sá cúú‑xí‑ó, te ni ñǎ ncháá‑xí chìndee ñaha‑xi nacuáa níhí ndéé‑gǎ‑ó cùndecu‑o ichi Xítohó Jesucrìstú.
23 Tudo é permitido, mas nem tudo é oportuno. Tudo é permitido, mas nem tudo edifica.
24 Te xìni ñuhu‑xi sá cádá‑ó sǎ vǎha sá cúú‑xí tnàha ñáyiu‑o te ñá dɨ́ú mèe‑ni sá cúú‑xí mèe‑o cada‑o.
24 Ninguém busque o seu interesse, mas o do próximo.
25 Te nchòhó cuu caxi‑ndo nchàa cuñú sá cúyǎhu cuñú sá xìní caxi‑ndo, te vá ndúcú tnǔhu‑ndo te núu cùu‑xi cuñú sá nǐ nduu táhú sǎ càchí‑yu cùu ndióxí. Te ñá túú nǎ cani iní‑ndó càxi‑ndo,
25 Comei de tudo o que se vende no açougue, sem indagar de coisa alguma por motivo de consciência.
26 chi ñuyíú‑a ndɨhɨ nchaa sá ìó cúú‑xí cuèndá Yǎ Ndiǒxí.
26 Do Senhor é a terra e tudo que ela encerra.
27 Te núu ɨɨⁿ ñáyiu ñá túú ndècu ichi Xítohó Jesucrìstú càháⁿ ñáhǎ‑yu xii‑ndo quɨ̌hɨ́ⁿ‑ndó càxi‑ndo dítá vehé‑yu, te núu sàni iní‑ndó sǎ quɨ̀hɨ́ⁿ‑ndó te cuu quɨ́hɨ́ⁿ‑ndó te caxi‑ndo cuěi nái cùu sá táxǐ‑yu dico vá càcáⁿ tnúhú‑ndó nǔǔ‑yu núu ndèé ní níhǐ‑yu, te ducaⁿ te cuu váha iní‑ndó càxi‑ndo.
27 Se algum infiel vos convidar e quiserdes ir, comei de tudo o que se vos puser diante sem indagar de coisa alguma por motivo de consciência.
28 Te núu ɨɨⁿ ñáyiu càchí‑yu sá xǐǎⁿ cúú‑xí sǎ nǐ nduu táhú sǎ càchí‑yu cùu ndióxí te vá cáxí‑ndó cuèndá sá ñǎyiu ducaⁿ càháⁿ‑áⁿ cuu váha iní‑yu te ñá túú tnàhí ná cani iní‑yu.
28 Mas se alguém disser: Isto foi sacrificado aos ídolos, não o comais, em atenção àquele que o advertiu e por motivo de consciência.
29 Te yúhú càháⁿ‑í cuèndá nàcuáa sàni iní méé ñǎyiu ducaⁿ càháⁿ‑áⁿ te ñá dɨ́ú sǎ nàcuáa sàni iní méé‑ndó quìde‑ndo.
29 Dizendo consciência, refiro-me não à tua, mas à do outro. Com efeito, por que razão seria regulada a minha liberdade pela consciência alheia?
30 Te càchí tucu‑ndo: “Ñá túú tàú‑xi cáháⁿ cuèhé ñáyiu cuèndá‑ó sǎ cuèndá nchaa sá xéxí‑ó chi ndàcáⁿ táhú‑ó nǔú Yǎ Ndiǒxí òré xéxí‑ó”, duha càchí‑ndó.
30 Se eu como com ações de graças, por que serei eu censurado por causa do alimento pelo qual rendo graças?
31 Te cuěi nándɨ sá xìní caxi‑ndo nìhí‑ndó xèxi‑ndo àdi quide‑ndo, te cada‑ndo nàcuáa cáháⁿ váha ñáyiu cuèndá Yǎ Ndiǒxí.
31 Portanto, quer comais quer bebais ou façais qualquer outra coisa, fazei tudo para a glória de Deus.
32 Te vá cádá‑ndó sǎ ñà túú tàú‑ndó càda‑ndo cuendá sá vǎ cádá ñǎyiu ɨɨⁿ sá ñà túú cùu váha iní Yǎ Ndiǒxí. Te ni sǎ cúú‑xí cuè ñáyiu isràél, te ni sǎ cúú‑xí cuè ñáyiu ñá túú cùu ñáyiu isràél, te ni sǎ cúú‑xí cuè ñáyiu ndècu ichi‑gá vá dúcáⁿ càda‑ndo sá cúú‑xǐ‑yu.
32 Não vos torneis causa de escândalo, nem para os judeus, nem para os gentios, nem para a Igreja de Deus.
33 Te yúhú ío ndùcu ndee‑í quídè‑í nàcuáa cudɨ̀u‑í núú nchàa ñáyiu, te quìde‑í sá vǎha sá cúú‑xǐ‑yu, te ñá túú quìde‑í mee‑ni sǎ cúú‑xí mèe‑í. Te ducaⁿ quìde‑í cuèndá quɨ́ndáá iní‑yu tnúhu Xítohó Jesucrìstú te naníhí tàhú‑yu.
33 Fazei como eu: em todas as circunstâncias procuro agradar a todos. Não busco os meus interesses próprios, mas os interesses dos outros, para que todos sejam salvos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.