Mateus 26
Peñoles Mixtec NT (MIL_TBL) vs VC
1 Te sátá nǐ yáha ducaⁿ nǐ cáháⁿ Jèsús, te ní xáhaⁿ‑gǎ xii cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá:
1 — ausente —
2 —Nchòhó sa xìní‑ndó sǎ cùmání ǔú‑gá nduu te coo vico pàscuá, te càchí tnúhu‑í xii‑ndo sǎ yǔhú Tée cùu ñaní tnáhá‑ndó nchàa‑ndo tnɨɨ ñaha‑güedé xii‑í, te cuáha cuèndá ñáhá‑güedě núú cuè tée cùu úhú iní ñáhá xìi‑í, te cata caa ñaha‑güedě núú cùrúxí te núú cùrúxí‑áⁿ cuú‑í —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
2 Ye know that after two days the passover takes place, and the Son of man is delivered up to be crucified.
3 Te dɨu‑ni òré càháⁿ ndɨhɨ Jèsús cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá ní natacá cue tée cùu dútú cúnùu, ndɨhɨ cue tée dàcuaha ñaha xii ñáyiu nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés, ndɨhɨ cue tée cùu sacuéhé nǔú ñǎyiu isràél. Te mei quèhé vehe núú cúú vèchiuⁿ té Caìfás tée cùu dútú ǐo‑gá cúnùu ní natacá‑güedé.
3 Then the chief priests and the elders of the people were gathered together to the palace of the high priest who was called Caiaphas,
4 Te xíáⁿ nǐ ndatnúhu‑güedé nàcuáa cada‑güedé dandàhú‑güedé Jèsús cuèndá tnɨɨ ñaha‑güedě xii‑gá, te cahni ñaha‑güedě.
4 and took counsel together in order that they might seize Jesus by subtlety and kill him;
5 Te ní xítnàha‑güedé: —Váha‑gá sá vǎ tnɨ́ɨ́‑ó Jèsús mei ndùu vico, chi núu ducaⁿ na càda‑o te ío dusaⁿ càda ñáyiu —càchí‑güedé xǐtnàha‑güedé.
5 but they said, Not in the feast, that there be not a tumult among the people.
6 Te ndècu Jesús ñuú Bètaniá vehe ɨɨⁿ tée nàni Xímú, tée ní tnahá cuéhé sǎ dátèhyú nihnu‑xi yɨquɨ cùñú‑ó.
6 — ausente —
7 Te xíáⁿ ndécú‑gǎ ní quexìo ɨɨⁿ ñadɨhɨ́ néhé‑áⁿ ɨ̀ɨⁿ sá nǐ cuáha yúú vǎha nàni alabastrú, te xɨtɨ́ xíǎⁿ ñúhú àcití sàháⁿ tnámí sǎ ǐo ndèyáhu. Te yɨ̀hɨ Jesús mèsá xéxí‑gǎ, te ñaha‑áⁿ nǐ sáháⁿ‑aⁿ ní sódó‑aⁿ àcití ñúhú xɨ̀tɨ́ xíǎⁿ dɨ́quɨ́‑gǎ.
7 a woman, having an alabaster flask of very precious ointment, came to him and poured it out upon his head as he lay at table.
8 Te òré ní xiní cue tée xìca cuu ndɨhɨ Jesús sá dúcáⁿ nǐ quide ñaha‑áⁿ te ní cudééⁿ‑güedě, te ní ngüíta‑güedé xǐtnàha‑güedé: —Ñá túú quìde váha ñaha‑ǎⁿ dàcáⁿ quídé‑áⁿ dacuǐta‑aⁿ acìtí‑ǎⁿ.
8 But the disciples seeing it became indignant, saying, To what end {was} this waste?
9 Chi váha‑gá nǔu cuyáhu acìtí‑ǎⁿ ní cùu chi ío ndèyáhu, te díhúⁿ cuyáhu acìtí‑ǎⁿ cuu cuèndá cue ñáyiu ndàhú ní cùu —cachí‑güedé xǐtnàha‑güedé.
9 for this might have been sold for much and been given to the poor.
10 Te Jèsús ní cutnùní iní‑gá nàcuáa ndùu tnúhu xǐtnàha‑güedé, núu ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —Vá dásàtú‑ndó ìní ñadɨ̀hɨ́‑a, chi sá nǐ quide ñaha‑aⁿ xìi‑í cúú‑xí ɨ̀ɨⁿ sá vǎha.
10 But Jesus knowing {it} said to them, Why do ye trouble the woman? for she has wrought a good work toward me.
11 Chi cue ñáyiu ndàhú ducaⁿ‑ni cùtnahá ñáyiu‑áⁿ tnuú‑ndó, dico yúhú chi vá ncháá ndùu cundecu ndɨhɨ ñaha‑í xii‑ndo ñùyíú‑a.
11 For ye have the poor always with you, but me ye have not always.
12 Te sá dúhá nǐ quide ñaha ñàdɨhɨ́‑a xii‑í ní sódó‑aⁿ àcití dɨ́quɨ̀‑í, te xíǎⁿ cada iní‑ndó sǎ sà quide túha‑aⁿ yɨquɨ cùñú‑í cuèndá nguɨ́ndǔxi‑xi.
12 For in pouring out this ointment on my body, she has done it for my burying.
13 Te na càchí tnúhu ndáá‑í xii‑ndo sǎ nděni ní cuu nɨhìí ñuyíú ná càháⁿ ñáyiu tnúhu‑í, te cáháⁿ‑yu tnàhá cuèndá ñadɨ̀hɨ́‑a cuèndá quiní nchaa ñáyiu nàcuáa ní quide‑aⁿ te ducaⁿ vǎ nácuànaá‑yu —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
13 Verily I say to you, Wheresoever these glad tidings may be preached in the whole world, that also which this {woman} has done shall be spoken of for a memorial of her.
14 Te sátá dúcáⁿ te té Jùdás Iscàrioté ní sáháⁿ‑dé ní ndatnúhu‑dé ndɨhɨ cue tée cùu dútú cúnùu. Te núú tnàhá té Jùdás‑áⁿ cúú ùxúú cue tée xìca cuu ndɨhɨ Jesús.
14 — ausente —
15 Te ní xáhaⁿ‑dě xii cue tée cùu dútú cúnùu‑áⁿ: —¿Ndědau cháhu ñaha‑ndo xìi‑í te taxi cuèndá‑í Jèsús xii‑ndo‑i? —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑güedé. Te cue dútú‑ǎⁿ nǐ xáhaⁿ‑güedě xii‑dé sá cuǎñaha‑güedě ócó úxí díhúⁿ cuìxíⁿ, te dɨu‑ni ducaⁿ nǐ sáñaha‑güedě xii‑dé.
15 and said, What are ye willing to give me, and *I* will deliver him up to you? And they appointed to him thirty pieces of silver.
16 Te ndéé òré ní queheⁿ cuèndá té Jùdás‑áⁿ dǐhúⁿ, te ní ngüíta‑dé ndúcú‑dě nàcuáa cada‑dé cuáha cuèndá‑dé Jèsús núú‑güedě.
16 And from that time he sought a good opportunity that he might deliver him up.
17 Te ní sáá nduu nǐ quesaha vìco xexi ñáyiu pàá sá ñà túú yɨ̀hɨ levadurá dɨu‑ni vico pàscuá, te cue tée xìca cuu ndɨhɨ Jesús ní sándehe yatni‑güedé dɨ̀ñɨ‑gá, te xǎhaⁿ‑güedě xii‑gá: —Mèstrú, véxi‑ndɨ́ xìcáⁿ tnúhú‑ndɨ̌ núú‑n nǔu ndèé cuìní‑n càda túha‑ndɨ́ cuèndá cudìni‑o sacuaa nduu vico pascuá —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑gá.
17 — ausente —
18 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —Chí cuàháⁿ xɨtɨ́ ñuú‑ǎⁿ, te yàcáⁿ naníhí‑ndó ɨ̀ɨⁿ tée cùtnuní iní‑ndó sǎ sà xiní ñáhá‑dě xii‑o, te cúñaha‑ndo xìi‑dé: “Yaá cúú Mèstrú càchí‑gá sá sà ní cuyatni nduu vǎ cúndècu‑gá ñuyíú‑a, te vehe‑n cuìní‑gá cada‑gá vico pàscuá ndɨhɨ cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá”, duha cúñaha‑ndo xìi tée‑áⁿ —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
18 And he said, Go into the city unto such a one, and say to him, The Teacher says, My time is near, I will keep the passover in thy house with my disciples.
19 Te cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá‑áⁿ nǐ xica‑güedé cuáháⁿ‑güedé, te ní quide‑güedé nàcuáa ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé, te ní quide túha‑güedé sá cúdìni‑güedé ndɨhɨ‑gá sacuaa nduu vìco pascuá‑áⁿ.
19 And the disciples did as Jesus had directed them, and they prepared the passover.
20 Te òré sa ní cundɨquɨⁿ te cuánguɨhu Jèsús ndɨhɨ ndɨ ùxúú cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá mèsá cuèndá cudìni‑gá ndɨhɨ‑güedé.
20 And when the evening was come he lay down at table with the twelve.
21 Te nɨni xèxi‑gá ndɨhɨ‑güedé ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —Na càchí tnúhu ndáá‑í xii‑ndo sǎ dɨ́ú ɨ̀ɨⁿ nchohó cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑í cuáha cuèndá ñáhá‑ndó xìi‑í núú cuè tée cùu úhú iní ñáhá —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
21 And as they were eating he said, Verily I say to you, that one of you shall deliver me up.
22 Te sá dúcáⁿ nǐ xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé te nchaa‑güedé ní ngüíta‑güedé cúndɨ̀yɨ́‑güedé, te da ɨɨⁿ da ɨɨⁿ‑güedé ní ngüíta‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑gá: —Mèstrú, ¿ñá dɨ́ú yǔhú ducaⁿ sàni iní‑n càda‑í‑u? —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑gá.
22 And being exceedingly grieved they began to say to him, each of them, Is it *I*, Lord?
23 Te ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —Tée nacaxi ndɨhɨ‑í ɨɨⁿ‑ni cóhó caxi‑ndɨ́, tée‑áⁿ cuǎha cuèndá ñáhá‑dě xii‑í núú cuè tée cùu úhú iní ñáhá.
23 But he answering said, He that dips his hand with me in the dish, *he* it is who shall deliver me up.
24 Te yúhú Tée cùu ñaní tnáhá‑ndó nchàa‑ndo ñuhu ichi‑í cuáháⁿ‑í yáha‑í nàcuáa càháⁿ‑xi núú tùtú Yǎ Ndiǒxí, dico ndàhú ní cuu tée ducaⁿ na cuǎha cuèndá ñáhá xìi‑í núú cuè tée cùu úhú iní ñáhá, chi váha‑gá sá vǎ cácú těe‑áⁿ cundecu‑dé ní cùu, te ñá dɨ́ú sǎ nǐ cacu‑dé te ducaⁿ càda‑dé —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
24 The Son of man goes indeed, according as it is written concerning him, but woe to that man by whom the Son of man is delivered up; it were good for that man if he had not been born.
25 Te sátá dúcáⁿ te ní cáháⁿ té Jùdás tée cuáha cuèndá ñáhá xìi‑gá, te xǎhaⁿ‑dě: —Mèstrú, ¿te náa sàni iní‑n sǎ yǔhú cuáha cuèndá ñáhà‑í xii‑n nǔú cuè tée cùu úhú iní ñáhá xìi‑n‑áⁿ? —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá. Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé: —Dɨu‑n —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑dé.
25 And Judas, who delivered him up, answering said, Is it *I*, Rabbi? He says to him, *Thou* hast said.
26 Te nɨni cùdini cue tée xìca cuu ndɨhɨ Jesús ní queheⁿ‑gá pàá, te ní ndacáⁿ táhú‑gǎ núú Yǎ Ndiǒxí, te dǎtnùní ní táhú cuèchi‑gá te ní ngüíta‑gá dácǎhñu‑gá cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá‑áⁿ, te xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —Chí quéhéⁿ pàá‑a caxi‑ndo, te cada iní‑ndó sǎ yɨ̀quɨ cuñú‑í cúú‑xí —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
26 — ausente —
27 Te ní queheⁿ‑gá vàsú ñúhú ndùdí ndéhé yoho yàha stilé, te ní ndacáⁿ táhú‑gǎ núú Yǎ Ndiǒxí, te dǎtnùní ní ngüíta‑gá sǎñaha‑gǎ xii‑güedé cuèndá coho‑güedé luha luha sá ñúhú xɨ̀tɨ́‑xi, te xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —Chí cóhó nchàa nchohó ndudí ndéhé yoho yàha stilé ñúhú xɨ̀tɨ́ vàsú‑a.
27 And having taken {the} cup and given thanks, he gave {it} to them, saying, Drink ye all of it.
28 Te cada iní‑ndó sǎ cúú‑xí dàtná nɨ́ñɨ̀‑í sá cátɨ́ òré cahni ñaha‑güedě xii‑í, te sá dúcáⁿ càtɨ nɨ́ñɨ̀‑í xíǎⁿ cutnùní ndáá sá Yǎ Ndiǒxí cada‑gá ɨngá núú sǎ vǎha sá cúú‑xí vài ñáyiu dàtná ní cachí‑gá cada‑gá, te ío vài ñáyiu cada càhnu iní‑gá cuéchi‑yu.
28 For this is my blood, that of the {new} covenant, that shed for many for remission of sins.
29 Te na càchí tnúhu‑í xii‑ndo sǎ vítná‑nǎ duha xìhi ndɨhɨ ñaha‑í xii‑ndo ndùdí ndéhé yoho yàha stilé‑a, te vá cóhó ndɨ̀hɨ ñaha‑gá‑í xii‑ndo, dico na sàá nduu nànihí tnáhá‑ó nǔú ndécú Tǎtà‑í Dútú Ndiǒxí táxí tnùní‑gá te dàvá‑áⁿ cada iní‑ndó sǎ dàtná sá cóhó ndɨ̀hɨ ñaha tucu‑í xii‑ndo chi ío cudɨ́ɨ́ ìní‑ó —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
29 But I say to you, that I will not at all drink henceforth of this fruit of the vine, until that day when I drink it new with you in the kingdom of my Father.
30 Te Jèsús ní xita‑gá ɨɨⁿ ndudú ndɨhɨ cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá, te dǎtnùní ní xica‑gá cuáháⁿ‑gá ndɨhɨ‑güedé yucu Òlívú.
30 Depois do canto dos Salmos, dirigiram-se eles para o monte das Oliveiras.
31 Te yàcáⁿ ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —Na càchí tnúhu‑í xii‑ndo sǎ ncháá‑ndó dàndóo ñaha‑ndo xìi‑í niú vitna, chi quee ndáá‑xi nàcuáa càháⁿ‑xi núú tùtú Yǎ Ndiǒxí núú càchí‑xi: “Yúhú cuáha‑í tnúhu cahni‑güedé tée cùu toli, te nchaa mběé‑dě ndɨhɨ‑güedɨ cuténuu”, duha càchí‑xi núú tùtú‑gá.
31 Disse-lhes então Jesus: Esta noite serei para todos vós uma ocasião de queda; porque está escrito: Ferirei o pastor, e as ovelhas do rebanho serão dispersadas {Zc 13,7}.
32 Dico na ndòto‑í te codonùu‑í núú‑ndó quɨ̌hɨ́ⁿ distrìtú Galìleá —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
32 Mas, depois da minha Ressurreição, eu vos precederei na Galiléia.
33 Te té Pèlú ní xáhaⁿ‑dě xii‑gá: —Te cuěi nchaa‑güedé ná dàndóo ñaha‑güedě xii‑n, dico yúhú chi vá dándǒo ñaha‑ǐ xii‑n —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá.
33 Pedro interveio: Mesmo que sejas para todos uma ocasião de queda, para mim jamais o serás.
34 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé: —Na càchí tnúhu ndáá‑í xii‑n sǎ nìú vitna cùmání‑gǎ cana ɨɨⁿ lǐhi, te úní xito cáháⁿ‑n nǔú ñǎyiu sá ñà túú xìní ñáhá‑n xìi‑í —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑dé.
34 Disse-lhe Jesus: Em verdade te digo: nesta noite mesma, antes que o galo cante, três vezes me negarás.
35 Te té Pèlú ní xáhaⁿ‑dě xii‑gá: —Cuěi na cùú ndɨhɨ ñaha‑ǐ xii‑n dico vá càháⁿ‑í núú ñǎyiu sá ñà túú xìní ñáhà‑í xii‑n —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá. Te nchaa dava‑gá cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá dɨu‑ni ducaⁿ nǐ xáhaⁿ‑güedě xii‑gá.
35 Respondeu-lhe Pedro: Mesmo que seja necessário morrer contigo, jamais te negarei! E todos os outros discípulos diziam-lhe o mesmo.
36 Te Jèsús ní quexìo‑gá ndɨhɨ cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá ɨɨⁿ xichi núú nání Gètsemaní, te xíáⁿ nǐ xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —Chí cúnúcǒo iha cundetu‑ndo na quɨ̀hɨ́ⁿ‑í yàcáⁿ cáháⁿ ndɨhɨ‑í Yǎ Ndiǒxí —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
36 Retirou-se Jesus com eles para um lugar chamado Getsêmani e disse-lhes: Assentai-vos aqui, enquanto eu vou ali orar.
37 Te ndèca‑gá té Pèlú, ndɨhɨ ndɨ ndùú déhe té Zebèdeú cuáháⁿ, te ní ngüíta‑xi súúní ndɨ̀hú iní‑gá.
37 E, tomando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu, começou a entristecer-se e a angustiar-se.
38 Te ní xáhaⁿ‑gǎ xii cue tée úní‑áⁿ: —Súúní ndɨ̀hú iní‑í dàtná sá cùú‑í, te chí quéndǒo nchòhó iha te vá cùdú‑ndó chi yúhú vá cùdú‑í —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
38 Disse-lhes, então: Minha alma está triste até a morte. Ficai aqui e vigiai comigo.
39 Te sa ñùnchií luha ní xica ndehe Jèsús núú ndécú‑güedě, te ní ngüɨ́ñɨ́ xɨ́tɨ́‑gǎ te ní nuu núú‑gǎ ndàa núú ñúhú, te ní ngüíta‑gá càháⁿ ndɨhɨ‑gá Tǎtá‑gǎ Dútú Ndiǒxí, te xǎhaⁿ‑gǎ: —Yòhó Tǎtá méè‑í, càháⁿ ndàhú‑í núú‑n nǔu vá cúndèe iní‑n tàunihnu ñaha‑n xii‑í cuèndá sá vǎ ndóhò‑í ná sàá òré, dico vá cádá‑n nàcuáa càchí iní méè‑í, chi cada‑n nàcuáa càchí iní méé‑n —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii Tǎtá‑gǎ Dútú Ndiǒxí.
39 Adiantou-se um pouco e, prostrando-se com a face por terra, assim rezou: Meu Pai, se é possível, afasta de mim este cálice! Todavia não se faça o que eu quero, mas sim o que tu queres.
40 Te sátá nǐ yáha ní cáháⁿ ndɨhɨ‑gá Tǎtá‑gǎ Dútú Ndiǒxí, te cuánuhú‑gá núú nǐ dándǒo‑gá cue tée úní‑áⁿ te xǐxídí‑güedé òré ní nasáá‑gá, te ní xáhaⁿ‑gǎ xii té Pèlú: —¿Náa ñá cúndèe iní‑ndó vǎ cùdú‑ni‑ndo cuědìcó ɨɨⁿ òré nɨni càháⁿ ndɨhɨ‑í Yǎ Ndiǒxí‑ǎⁿ?
40 Foi ter então com os discípulos e os encontrou dormindo. E disse a Pedro: Então não pudestes vigiar uma hora comigo...
41 Te chí quéndǒo tucu te cuhuⁿ iní‑ndó vǎ cùdú‑ndó, te cáháⁿ ndɨhɨ‑ndo Yǎ Ndiǒxí cuèndá sá vǎ dácàháⁿ ñáhá yùcu ñávǎha xii‑ndo càda‑ndo sá ñà túú tàú‑ndó càda‑ndo. Te xìní ndáá‑í sá nchòhó cuìní‑ndó càda‑ndo nchaa nacuáa càháⁿ‑í dìcó‑ni sá ñà túú nìhí ndéé‑ndó —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
41 Vigiai e orai para que não entreis em tentação. O espírito está pronto, mas a carne é fraca.
42 Te xito cùu uú cuáháⁿ tucu Jèsús cáháⁿ ndɨhɨ‑gá Tǎtá‑gǎ Dútú Ndiǒxí, te xǎhaⁿ‑gǎ: —Yòhó Tǎtá méè‑í, te núu vá cúndèe iní‑n tàunihnu ñaha‑n xii‑í cuèndá sá vǎ ndóhò‑í, te cada nàcuáa càchí iní méé‑n —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii Tǎtá‑gǎ Dútú Ndiǒxí.
42 Afastou-se pela segunda vez e orou, dizendo: Meu Pai, se não é possível que este cálice passe sem que eu o beba, faça-se a tua vontade!
43 Te òré ní yáha ní cáháⁿ ndɨhɨ‑gá Tǎtá‑gǎ Dútú Ndiǒxí, te cuánuhú tucu‑gá núú xǐndecu cue tée úní xícá cùu ndɨhɨ‑gá‑áⁿ, te xìdí‑ni tucu‑güedé òré ní nasáá‑gá, te ducaⁿ nǐ quide‑güedé chi súúní ñùhu saní núú‑güedě.
43 Voltou ainda e os encontrou novamente dormindo, porque seus olhos estavam pesados.
44 Te ní dándǒo ñaha tùcu Jesús xii‑güedé xíáⁿ, te cuáháⁿ tucu‑gá xito cùu uní cáháⁿ ndɨhɨ tucu‑gá Tǎtá‑gǎ Dútú Ndiǒxí, te dɨu‑ni tnúhu sá sà ní xáhaⁿ‑gǎ xii Tǎtá‑gǎ Dútú Ndiǒxí, dɨu‑ni tnúhu‑áⁿ nǐ xáhaⁿ tùcu‑gá.
44 Deixou-os e foi orar pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 Te sátá nǐ yáha ní cáháⁿ ndɨhɨ‑gá Tǎtá‑gǎ Dútú Ndiǒxí, te cuánuhú tucu‑gá núú ndécú cuè tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá‑áⁿ, te òré ní nasáá‑gá, te ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑güedé: —¿Te náa xìdí‑ni tucu‑ndo? Te sa ní sáá òré cuáha cuèndá ñáhá‑güedě xii‑í núú cuè tée ndècu ichi cuehé ichi duha.
45 Voltou então para os seus discípulos e disse-lhes: Dormi agora e repousai! Chegou a hora: o Filho do Homem vai ser entregue nas mãos dos pecadores...
46 Dico vitna chí ndácǒo na quɨ̀hɨ́ⁿ‑ó, chi sa véxi tée cuáha cuèndá ñáhá xìi‑í núú cuè tée cùu úhú iní ñáhá —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé.
46 Levantai-vos, vamos! Aquele que me trai está perto daqui.
47 Te càháⁿ dúcáⁿ‑ní Jèsús ní quexìo té Jùdás. Te núú tnàhá tée‑áⁿ cúú ùxúú tnàhá cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá ní cùu te ducaⁿ nǐ quide‑dé. Te ndɨhɨ‑dé vài cue tée ní quexìo te dava‑güedé xǐnehe‑güedé machìtí, te dava‑güedé xǐnehe‑güedé carrùtí. Te cue tée‑áⁿ nǐ tendaha ñàha cue dútú cúnùu, ndɨhɨ cue tée cùu sacuéhé nǔú ñǎyiu isràél.
47 Jesus ainda falava, quando veio Judas, um dos Doze, e com ele uma multidão de gente armada de espadas e cacetes, enviada pelos príncipes dos sacerdotes e pelos anciãos do povo.
48 Te té Jùdás tée cuáha cuèndá ñáhá xìi‑gá‑áⁿ sa ní xítnǔhu‑dé cue tée‑áⁿ nàcuáa cada‑dé cuáha cuèndá‑dé Jèsús núú‑güedě, te duha ní xáhaⁿ‑dě xii‑güedé: —Cundehe‑ndo těe na tèyuhu‑í te tée‑áⁿ tnɨɨ‑ndo‑dě chi tée‑áⁿ cúú‑dě tée ndèé iní‑ndó —duha ní xáhaⁿ‑dě xii‑güedé.
48 O traidor combinara com eles este sinal: Aquele que eu beijar, é ele. Prendei-o!
49 Te sátá dúcáⁿ nǐ xáhaⁿ‑dě xii‑güedé, te ní sándehe yatni‑dé núú Jèsús, te ní xáhaⁿ‑dě xii‑gá: —¡Ràcióⁿ Mèstrú! —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá. Te ní teyuhu ñàha‑dé xii‑gá.
49 Aproximou-se imediatamente de Jesus e disse: Salve, Mestre. E beijou-o.
50 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé: —Yòhó tée ní chitnahá ñáhá xìi‑í, ¿ná cuìní‑n nǔu véxi‑n nǔù‑í? —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑dé. Te òré‑ni‑áⁿ nǐ tnɨɨ ñaha cuè tée ndɨhɨ té Jùdás‑áⁿ xii Jèsús, te ndèca ñaha‑güedé xii‑gá cuáháⁿ.
50 Disse-lhe Jesus: É, então, para isso que vens aqui? Em seguida, adiantaram-se eles e lançaram mão em Jesus para prendê-lo.
51 Te ɨɨⁿ cue tée ndɨhɨ Jèsús ní tava‑dé machìtí‑dé, te ní xehndé‑ni‑dé ɨɨⁿ xio lóho ɨɨⁿ tée xìnu cuechi núú dǔtú cúnùu te ní quendeé duuⁿ lóho‑dé.
51 Mas um dos companheiros de Jesus desembainhou a espada e feriu um servo do sumo sacerdote, decepando-lhe a orelha.
52 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii tée ducaⁿ nǐ xehndé lóho tée‑áⁿ: —Nachihi machìtí‑n ñɨ̀ɨ‑xi, chi nchaa cue tée na nàá ndɨhɨ machìtí cahni‑güedé tnàha ñáyiu‑güedé te dɨu‑ni ndɨhɨ machìtí cuú méé‑güedě tucu.
52 Jesus, no entanto, lhe disse: Embainha tua espada, porque todos aqueles que usarem da espada, pela espada morrerão.
53 Te na càchí tnúhu‑í xii‑ndo sǎ nǔu yúhú cuìní‑í cácu‑í te cáháⁿ ndɨhɨ‑í Tǎtà‑í Dútú Ndiǒxí, te tendaha‑gǎ cuéhé víhí espíritú xínú cuèchi núú‑gǎ quixi‑xi dàcácu ñaha‑xi xìi‑í.
53 Crês tu que não posso invocar meu Pai e ele não me enviaria imediatamente mais de doze legiões de anjos?
54 Dico núu ducaⁿ na càda‑í te vá quéé ndǎá‑xi nàcuáa càháⁿ‑xi núú tùtú Tǎtà‑í Dútú Ndiǒxí núú ndèé tnuní sá dàcuɨtɨ́í xìni ñuhu‑xi nándɨ ndoho‑í —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑dé.
54 Mas como se cumpririam então as Escrituras, segundo as quais é preciso que seja assim?
55 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii cue tée ducaⁿ nǐ tnɨɨ ñaha xìi‑gá‑áⁿ: —Nchaa‑ni nduu ní xiní‑ndó nǐ xóo cunucóo‑í xɨtɨ́ veñúhu càhnu sá ǐo cùnuu ní xóo danèhé‑í ñáyiu, te ñá túú ní tnɨ̀ɨ ñaha‑ndo xii‑í, ¿te ná cuèndá vitna quìde ñaha‑ná‑ndó xìi‑í dàtná quídé‑ndó ɨ̀ɨⁿ ñadúhú, nèhe‑ná‑ndó màchití nèhe‑ná‑ndó càrrutí ní quexìo ní tnɨɨ ñaha‑ndo xìi‑í‑i?
55 Depois, voltando-se para a turba, falou: Saístes armados de espadas e porretes para prender-me, como se eu fosse um malfeitor. Entretanto, todos os dias estava eu sentado entre vós ensinando no templo e não me prendestes.
56 Dico dacuɨtɨ́í sǎ dúhá càda‑xi nacuáa quee ndáá‑xi nàcuáa ní cáháⁿ cue tée ní xóo cáháⁿ tnúhu Yá Ndiǒxí ndéé sanaha nǐ ngódó tnùní núú tùtú‑gá —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑güedé. Te nchaa cue tée xìca cuu ndɨhɨ‑gá ní xinu‑güedé ní dándǒo ñaha‑güedě xii‑gá.
56 Mas tudo isto aconteceu porque era necessário que se cumprissem os oráculos dos profetas. Então os discípulos o abandonaram e fugiram.
57 Te cue tée ní tnɨɨ ñaha xìi Jesús ndécá ñàha‑güedé xii‑gá cuáháⁿ núú tě Caìfás tée cùu dútú cúnùu‑gá. Te núú ndécú dǔtú cúnùu‑gá‑áⁿ sa ní tacá cue tée dàcuaha ñaha xii ñáyiu nchaa tnúhu ní chídó tnùní ndíi Moìsés, ndɨhɨ cue tée cùu sacuéhé nǔú ñǎyiu isràél cuèndá cada‑güedé jùndá.
57 Os que haviam prendido Jesus levaram-no à casa do sumo sacerdote Caifás, onde estavam reunidos os escribas e os anciãos do povo.
58 Te té Pèlú xica xìca‑ni nchicúⁿ ñáhá‑dě xii‑gá cuáháⁿ ní sáá‑dé ndéé quehé vehe núú ndécú těe cùu dútú cúnùu‑gá‑áⁿ, te xíáⁿ nǐ ngóo‑dé ndɨhɨ cue tée cùu poleciá cuèndá cuìní‑dé quiní‑dé nása cada ñaha‑güedě xii Jèsús.
58 Pedro seguia-o de longe, até o pátio do sumo sacerdote. Entrou e sentou-se junto aos criados para ver como terminaria aquilo.
59 Te cue tée cùu dútú cúnùu, ndɨhɨ cue tée cùu sacuéhé nǔú ñǎyiu isràél, ndɨhɨ nchaa dava‑gá cue tée xǐndecu jùndá ndúcú‑güedě nàcuáa cada‑güedé dacàa‑güedé ɨɨⁿ cuéchi dɨ́quɨ́ Jèsús cuěi cùu‑xi ɨɨⁿ sá ñǎ ndàá cuèndá níhí‑güedě nàcuáa cada‑güedé cahni ñaha‑güedě xii‑gá.
59 Enquanto isso, os príncipes dos sacerdotes e todo o conselho procuravam um falso testemunho contra Jesus, a fim de o levarem à morte.
60 Te vài cue tée ní ngüíta‑güedé dácàa‑güedé cuéchi dɨ́quɨ́‑gǎ, dico ñá túú ní cùndee tnúhu‑güedé chi mee‑ni tnǔhu ndehnde cùu‑xi. Te sátá dúcáⁿ te ní quexìo tucu úú tnàhá cue tée dàcuandehnde‑güedé,
60 Mas não o conseguiram, embora se apresentassem muitas falsas testemunhas.
61 te xǎhaⁿ‑güedě xii nchaa cue tée xǐndecu jùndá: —Véxi‑ndɨ́ càchí tnúhu‑ndɨ́ xii‑ndo sǎ těe‑a càchí‑dé sá dángòyo‑dé veñúhu càhnu sá ǐo cùnuu núú chíñùhu‑o Yá Ndiǒxí, te dandàa‑dé ɨngá veñúhu saa, dɨu‑ni núú cáá tnàhí veñúhu‑ǎⁿ, te xɨtɨ́ úní‑ni nduu sa nadaxǐnu‑dé, duha càchí‑dé —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě.
61 Por fim, apresentaram-se duas testemunhas, que disseram: Este homem disse: Posso destruir o templo de Deus e reedificá-lo em três dias.
62 Te tée cùu dútú cúnùu‑gá‑áⁿ nǐ ndacuɨ́ñɨ́‑dé, te xǎhaⁿ‑dě xii Jèsús: —¿Ná cuèndá duha ndùu tnúhu càháⁿ cue tée‑a cuèndá‑n? Te cáháⁿ nǔu nása cunduu tnúhu cáháⁿ‑n —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá.
62 Levantou-se o sumo sacerdote e lhe perguntou: Nada tens a responder ao que essa gente depõe contra ti?
63 Dico Jèsús ñá túú tnàhí ni cǎháⁿ‑gá. Te tée cùu dútú cúnùu‑gá‑áⁿ nǐ xáhaⁿ tùcu‑dé xii‑gá: —Yúhú, cácú nèhe‑í Yǎ Ndiǒxí chi cuìní‑í sá càchí tnúhu ndáá‑n xìi‑ndɨ́ nǔu sá dɨ́ú Crìstú Déhe Yá Ndiǒxí Yaá ní tendaha‑gǎ véxi ñuyíú‑a cùu‑n —cachí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá.
63 Jesus, no entanto, permanecia calado. Disse-lhe o sumo sacerdote: Por Deus vivo, conjuro-te que nos digas se és o Cristo, o Filho de Deus?
64 Te Jèsús ní xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé: —Dɨu Yaá‑áⁿ cúù‑í dàtná càchí‑n‑ǎⁿ, te na càchí tnúhu‑í xii‑ndo sǎ sàá nduu te quiní‑ndó yǔhú Tée cùu ñaní tnáhá‑ndó nchàa‑ndo cunucóo‑í xio cùha Dútú Ndiǒxí Yaá ndácú quìde nchaandɨ túhú sá vǎha. Te dàvá‑áⁿ quiní ñáhá‑ndó xìi‑í quee‑í andɨu quìxi‑í ichi xɨtɨ́ vícó —càchí‑gá xǎhaⁿ‑gǎ xii‑dé.
64 Jesus respondeu: Sim. Além disso, eu vos declaro que vereis doravante o Filho do Homem sentar-se à direita do Todo-poderoso, e voltar sobre as nuvens do céu.
65 Te dútú cúnùu‑gá‑áⁿ nǐ ndátá‑dě dóó níhnú‑dě cuèndá sá ñà túú ní tnàhá iní‑dé nàcuáa ní cáháⁿ Jèsús, te ní xáhaⁿ‑dě xii nchaa cue tée xǐndecu jùndá: —Tée‑a càháⁿ úhú‑dé cuèndá Yǎ Ndiǒxí, te vitna ñá túú‑gǎ xíní ñùhu‑xi cue tée cáháⁿ ndáá nǔu ndáá sá ndècuéchi‑dé àdi ñá túú ndècuéchi‑dé, chi sa ní tecú dóho‑o nàcuáa ndùu tnúhu ní cáháⁿ‑dé ní cáháⁿ úhú‑dé cuèndá Yǎ Ndiǒxí.
65 A estas palavras, o sumo sacerdote rasgou suas vestes, exclamando: Que necessidade temos ainda de testemunhas? Acabastes de ouvir a blasfêmia!
66 Te nchaa‑ndo chǐ càháⁿ vitna núu nása sàni iní‑ndó cùnduu cuendá tée‑a —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii nchaa cue tée‑áⁿ. Te cue tée‑áⁿ nǐ xáhaⁿ‑güedě: —Nchúhú càchí‑ndɨ́ sá tàú‑xi cuú‑dé chi ndècuéchi‑dé —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě.
66 Qual o vosso parecer? Eles responderam: Merece a morte!
67 Te ní ngüíta‑güedé ní tɨú dɨɨ́ ñáhá‑güedě xii‑gá te ní caniha‑güedě, te tnàhá núú‑gǎ ní cani‑güedé.
67 Cuspiram-lhe então na face, bateram-lhe com os punhos e deram-lhe tapas,
68 Te ní cudɨ́quɨ́ ndeé ñáhá‑güedě xii‑gá, te xǎhaⁿ‑güedě: —Yòhó Tée càchí sá cúú Crìstú Yaá ní tendaha Yǎ Ndiǒxí véxi ñuyíú‑a, cáháⁿ ná còto yoo ní caniha xìi‑n —cachí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑gá.
68 dizendo: Adivinha, ó Cristo: quem te bateu?
69 Te nɨni nùcóo té Pèlú quehé, te ní sáháⁿ ɨɨⁿ xíchí xínú cuèchi vehe‑áⁿ nǔú‑dě, te xǎhaⁿ‑xi xìi‑dé: —Yòhó tnàhá‑n cùu‑n tée xìca cuu ndɨhɨ Jesús tée distrìtú Galìleá —càchí‑xi xǎhaⁿ‑xi xìi‑dé.
69 Enquanto isso, Pedro estava sentado no pátio. Aproximou-se dele uma das servas, dizendo: Também tu estavas com Jesus, o Galileu.
70 Te té Pèlú ñá túú ní nǔnuu‑dé, te ndèdóho nchaa ñáyiu xǐndecu‑áⁿ nǐ xáhaⁿ‑dě xii xíchí‑ǎⁿ: —Yúhú, ñá túú cùtnuní iní‑í nása ndùu tnúhu càháⁿ‑n —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑xi.
70 Mas ele negou publicamente, nestes termos: Não sei o que dizes.
71 Te ní xica té Pèlú cuáháⁿ‑dé ndàa nacuáa nchìí yuyèhe vehe‑áⁿ, te ní xiní ñáhá tùcu ɨngá xíchí xínú cuèchi vehe‑áⁿ, te xǎhaⁿ‑xi xìi nchaa ñáyiu xǐndecu‑áⁿ: —Tée‑a tnàhá‑dé xícá cùu‑dé ndɨhɨ Jèsús tée ñuú Nazàrét —càchí‑xi xǎhaⁿ‑xi xìí‑yu.
71 Dirigia-se ele para a porta, a fim de sair, quando outra criada o viu e disse aos que lá estavam: Este homem também estava com Jesus de Nazaré.
72 Te té Pèlú ní xáhaⁿ‑dě: —Nchàcuɨtɨ Yá Ndiǒxí sá ñà túú xìní‑í tée càcunehe‑ndo‑áⁿ —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xií‑yu.
72 Pedro, pela segunda vez, negou com juramento: Eu nem conheço tal homem.
73 Te tna tnaa‑ni ní cuu, te dava ñáyiu xǐndecu xíáⁿ nǐ xáhaⁿ tùcú‑yu xii té Pèlú: —Ndáá sá tnàhá‑n xìca cuu‑n ndɨhɨ tée ndèca‑güedé cuánguɨhu‑ǎⁿ, chi ñáyúhú càháⁿ‑n —càchí‑yu xǎhǎⁿ‑yu xii‑dé.
73 Pouco depois, os que ali estavam aproximaram-se de Pedro e disseram: Sim, tu és daqueles; teu modo de falar te dá a conhecer.
74 Te té Pèlú ní xáhaⁿ‑dě xií‑yu: —Nchàcuɨtɨ Yá Ndiǒxí sá yǔhú càháⁿ ndáá‑í sá ñà túú xìní‑í tée càcunehe‑ndo‑áⁿ —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xií‑yu. Te òré‑ni‑áⁿ nǐ cana ɨɨⁿ lǐhi.
74 Pedro então começou a fazer imprecações, jurando que nem sequer conhecia tal homem. E, neste momento, cantou o galo.
75 Te ní ndacu iní té Pèlú nàcuáa ní xáhaⁿ Jèsús xii‑dé sá cùmání‑gǎ cana ɨɨⁿ lǐhi te úní xito cáháⁿ‑dé sá ñà túú xìní ñáhá‑dě xii‑gá. Te ní quee‑dé tnuú ñáyiu‑áⁿ cuǎháⁿ‑dé ɨɨⁿ xio ní ndáhyú víhí‑dě ní ndixi cuéchi iní‑dé.
75 Pedro recordou-se do que Jesus lhe dissera: Antes que o galo cante, negar-me-ás três vezes. E saindo, chorou amargamente.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.