Lucas 22

ULufingo uLupwa kʉ ndongo ɨya Shɨmalɨla (MGQ) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Akhabhalɨlo akhi shikulukulu ɨsha makaati ge gatabhishiilwe uwusafu sháamɨle papɨɨpɨ. Ishikulukulu shɨnɨɨsho bhakhatɨnjɨ ɨPasaaka.
1 Aproximava-se a festa dos pães sem fermento, chamada Páscoa.
2 Abhapɨtɨ bha bhapuutili, peeka na bhamanyizyi abhɨ ndajɨzyo, bhakhanzaga ɨdala ɨlya kʉmʉgojela uYeesu. Bhakhabhombaga lɨnɨɨlyo kukwilu, kʉnongwa ye bhakhogopaga abhantʉ.
2 Os príncipes dos sacerdotes e os escribas buscavam um meio de matar Jesus, mas temiam o povo.
3 Pe uSeetani akhamwinjila ʉYʉʉda, we bhakhatɨnjɨ Sikalioti, weeka mu bhalandati bha Yeesu ishumi na bhabhɨlɨ.
3 Entretanto, Satanás entrou em Judas, que tinha por sobrenome Iscariotes, um dos Doze.
4 ɄYʉʉda akhabhala kʉ bhapɨtɨ abha bhapuutili, na kʉ bhapɨtɨ abha bhasikaali bhe bhakhalɨndɨlɨlaga iNyumba iMfinjile. Akhalonga nabho she atɨbhaavwe ɨnga bhamʉleme uYeesu.
4 Judas foi procurar os príncipes dos sacerdotes e os oficiais para se entender com eles sobre o modo de lho entregar.
5 Lɨnɨɨlyo, lɨkhabhakhondezya nhaani abhapɨtɨ bhaala, pe bhakhɨtɨnhana nʉ weene kuumupa ɨnhela.
5 Eles se alegraram com isso, e concordaram em lhe dar dinheiro.
6 ɄYʉʉda akhɨɨtɨkha, pe akhanda kwanza akhabhalɨlo khe ɨmpʉga ɨya bhantʉ naayimo, kʉtɨ amʉlonjeelele uYeesu.
6 Também ele se obrigou. E buscava ocasião oportuna para o trair, sem que a multidão o soubesse.
7 Isiku ilyi shikulukulu ɨsha makaati ge gatabhishiilwe uwusafu, likhafikha. Isiku lɨnɨɨlyo, yɨkhanzɨwaaga abhantʉ bhabhoole ɨngoole zye zyábhishiilwe kʉbha zyɨ Pasaaka.
7 Raiou o dia dos pães sem fermento, em que se devia imolar a Páscoa.
8 Pe uYeesu akhamʉsonteelezya uPeeteli nu Yookhani, akhabhabhʉʉzya akhatɨ, “Bhalaji mʉtʉlɨnganɨzanye ishaakulya ɨshɨ Pasaaka.”
8 Jesus enviou Pedro e João, dizendo: Ide e preparai-nos a ceia da Páscoa.
9 Bhakhamʉbhʉzɨɨlɨzya bhakhatɨ, “Ʉkwanza tʉlɨngaanye kwoshi?”
9 Perguntaram-lhe eles: Onde queres que a preparemos?
10 Akhabhabhʉʉzya akhatɨ, “Bhalaji mwinjile mʉ nhaaya ɨya mu Yelusaleemu. We mwinjila, mʉtɨkhomaane nʉ mʉsakhaala ʉmo, ayitwinshile ɨnsonta ɨya minzi. Mʉkhamʉlandataje umuntu wʉnʉʉyo mukhinjilaje mu nyumba ye atiyinjile.
10 Ele respondeu: Ao entrardes na cidade, encontrareis um homem carregando uma bilha de água; segui-o até a casa em que ele entrar,
11 Pe mʉkhamʉbhʉʉzye ʉmwanensho uwi nyumba yɨnɨɨyo mʉkhatɨ, ‘UMumanyizyi akʉbhʉzɨɨlɨzya akʉtɨ, “Ulupitu ʉlwa bhajeni lʉlɨ pooshi? Mʉnʉʉmwo mwe ɨnkwanza kulya ishikulukulu ɨshɨ Pasaaka peeka na bhalandati bhaanɨ.” ’
11 e direis ao dono da casa: O Mestre pergunta-te: Onde está a sala em que comerei a Páscoa com os meus discípulos?
12 Woope atɨbhalanje ulupitu ʉlʉpɨtɨ ʉlwa pamwanya mu nyumba ɨnjelenhanye, lwe lʉlɨngaanye nzɨɨla apa kwɨkhala. Mʉnʉʉmwo mwe mʉtɨlɨngaanye.”
12 Ele vos mostrará no andar superior uma grande sala mobiliada, e ali fazei os preparativos.
13 Abhalandati bhaala bhakhabhala, bhakhafikha mʉ nhaaya yɨnɨɨyo. We bhaafikha, bhakhaaga zyonti zɨlɨ shishiila she uYeesu ábhabhuziizye. Pe bhakhalɨngaanya ɨPasaaka.
13 Foram, pois, e acharam tudo como Jesus lhes dissera; e prepararam a Páscoa.
14 Akhabhalɨlo akha kulya khakhafikha. Pe uYeesu akhɨɨkhala kulya ishaakulya peeka na bhasundikwa bhaakwe.
14 Chegada que foi a hora, Jesus pôs-se à mesa, e com ele os apóstolos.
15 Akhabhabhʉʉzya akhatɨ, “Naseshela nhaani kulya ishikulukulu ishi ɨshɨ Pasaaka peeka nɨɨmwe, we ɨnshɨɨlɨ kʉbha mʉ mayɨmba.
15 Disse-lhes: Tenho desejado ardentemente comer convosco esta Páscoa, antes de sofrer.
16 Ɨnkʉbhabhʉʉzya kʉtɨ, te ɨnhaalye winza ishikulukulu ɨshɨ Pasaaka paka ʉMʉlʉngʉ we abhatʉʉla abhantʉ bhaakwe bhonti na kʉtabhaala mʉ wʉmwene wa Mʉlʉngʉ.”
16 Pois vos digo: não tornarei a comê-la, até que ela se cumpra no Reino de Deus.
17 Pe uYeesu akheega ɨshɨkoopa, akhamusalifwa ʉMʉlʉngʉ akhatɨ, “Yeeji, mʉmwele mwenti!
17 Pegando o cálice, deu graças e disse: Tomai este cálice e distribuí-o entre vós.
18 Ɨnkʉbhabhʉʉzya kʉtɨ, te ɨnhamwele winza idivaayi iyi zabiibu paka we ʉwʉmwene wa Mʉlʉngʉ wɨnza.”
18 Pois vos digo: já não tornarei a beber do fruto da videira, até que venha o Reino de Deus.
19 Pe akheega ikaati, akhamusalifwa ʉMʉlʉngʉ, akhamensulanya. We akʉʉbhapa, akhatɨ, “Uwu we mʉbhɨlɨ waanɨ, we inkuwufumwa kʉnongwa yiinyu. Mʉbhombaje shiniishi, kʉnkʉmbʉkha ɨne.”
19 Tomou em seguida o pão e depois de ter dado graças, partiu-o e deu-lho, dizendo: Isto é o meu corpo, que é dado por vós; fazei isto em memória de mim.
20 We bhaamala, uYeesu akheega ɨshɨkoopa, akhamusalifwa ʉMʉlʉngʉ. We akʉʉbhapa, akhatɨ, “Ɨshɨkoopa ishi sha lufingo ulupwa, lwe ʉMʉlʉngʉ atɨbhombe nɨɨmwe kwɨ dala ɨlya kwitikha ɨbhanda lyanɨ kʉnongwa yiinyu.
20 Do mesmo modo tomou também o cálice, depois de cear, dizendo: Este cálice é a Nova Aliança em meu sangue, que é derramado por vós...
21 “Ɨleelo mʉmanye kʉtɨ, umuntu we akwanza kʉndonjeelela, tukulya peeka nawo panaapa.
21 Entretanto, eis que a mão de quem me trai está à mesa comigo.
22 Kwe kʉtɨ ʉMwana wa Muntu atɨbhale anza she ʉMʉlʉngʉ ábhiishile ʉlʉbhaatɨkho. Ɨleelo asheleeye, umuntu wʉnʉʉyo we akʉmʉlonjeelela!”
22 O Filho do Homem vai, segundo o que está determinado, mas ai daquele homem por quem ele é traído!
23 Pe abhasundikwa bha Yeesu bhakhanda kʉbhʉzɨlɨzanya bhɨɨbho na bhɨɨbho kʉtɨ, wu naanu mʉ shɨpʉga shaabho we atɨbhombe lɨnɨɨlyo.
23 Perguntavam então os discípulos entre si quem deles seria o que tal haveria de fazer.
24 Abhalandati bha Yeesu bhakhanda kʉdalɨnhana kʉtɨ, wu naanu mʉ bhɨɨbho we mʉpɨtɨ.
24 Surgiu também entre eles uma discussão: qual deles seria o maior.
25 Pe uYeesu akhabhabhʉʉzya akhatɨ, “Abhamwene abhɨ nsɨ bhakʉtabhaala abhantʉ bhaabho kʉ makha, ɨleelo abhamwene bhanaabho bhakʉyɨtekha kʉtɨ, Bha Shisa kʉ Bhantʉ.
25 E Jesus disse-lhes: Os reis dos pagãos dominam como senhores, e os que exercem sobre eles autoridade chamam-se benfeitores.
26 “Ɨleelo ɨmwe, mʉtakhasheele kʉbhomba shɨnɨɨsho. Lyoli umuntu we mʉpɨtɨ kukwinyu, wʉnʉʉyo abhanje ngatɨ muntu munsi ku bhonti. We akʉlongozya abhantʉ, abhanje ngatɨ muntu we akʉbhabhombela abhanjɨ.
26 Que não seja assim entre vós; mas o que entre vós é o maior, torne-se como o último; e o que governa seja como o servo.
27 Ishi! Ʉmʉsongo wu naanu? We akwɨkhala kulya ishaakulya! We akwavwa? Bhaatɨ! Te we akwɨkhala kulya? Ishi, ɨne ɨndɨ peeka nɨɨmwe, ne muntu we akʉbhabhombela.
27 Pois qual é o maior: o que está sentado à mesa ou o que serve? Não é aquele que está sentado à mesa? Todavia, eu estou no meio de vós, como aquele que serve.
28 “Akhabhalɨlo khonti akhɨ ndɨngo zyanɨ, ɨmwe mwe mwaamɨle nɨɨne.
28 E vós tendes permanecido comigo nas minhas provações;
29 Ishi, nɨɨne ɨnkʉʉbhapa amakha aga kʉtabhaala mʉ wʉmwene waanɨ, anza she ʉTaata waanɨ ámpiiye kʉtabhaala.
29 eu, pois, disponho do Reino a vosso favor, assim como meu Pai o dispôs a meu favor,
30 Pe mukhayilya na kʉmwela nɨɨne, mʉ wʉmwene waanɨ. Khabhɨlɨ mʉkhayɨɨkhala mʉ matengo aga shɨmwene, kʉbhalonga abhantʉ abha vɨkholo ishumi na vɨbhɨlɨ ɨvwa Bhaisilaeli.”
30 para que comais e bebais à minha mesa no meu Reino e vos senteis em tronos, para julgar as doze tribos de Israel.
31 UYeesu akhatɨ, “Siimoni, Siimoni! Ʉmanye akhinza kʉtɨ uSeetani amulaabhile ʉMʉlʉngʉ na ayitishiliilwe kʉbhalɨnga ɨmwe, anzu muvuni ʉwɨ ngano she akʉkhoma na kugulusya ɨngano yaakwe.
31 Simão, Simão, eis que Satanás vos reclamou para vos peneirar como o trigo;
32 Ɨleelo ɨne, ɨnkʉkʉlaabhɨla kwa Mʉlʉngʉ, kʉtɨ ʉtakhalʉleshe ʉlwɨtɨkho lwakho kʉkwanɨ. Ɨleelo we wangalʉshɨla ɨne, ʉkhabhagomwe abhamwinyu.”
32 mas eu roguei por ti, para que a tua confiança não desfaleça; e tu, por tua vez, confirma os teus irmãos.
33 USiimoni akhamwamʉla akhatɨ, “We Mwene! Ɨne injifumwizye kʉbha nɨɨwe, injilinganyiinye kʉkʉngwa peeka nɨɨwe mwɨ jeela, poope yɨbhe ya kufwa!”
33 Pedro disse-lhe: Senhor, estou pronto a ir contigo tanto para a prisão como para a morte.
34 UYeesu akhamwamʉla akhatɨ, “Peeteli! Ɨnkʉkʉbhʉʉzya kʉtɨ, uwusiku ʉwa mʉsanyʉʉnʉ, we ɨnhanda yɨshɨɨlɨ kʉbhɨlɨshɨla, ʉtɨnhaane khatatʉ kʉtɨ utamanyile.”
34 Jesus respondeu-lhe: Digo-te, Pedro, não cantará hoje o galo, até que três vezes hajas negado que me conheces.
35 Pɨlongolela, uYeesu akhabhabhʉzɨɨlɨzya abhalandati bhaakwe akhatɨ, “We nabhasonteelezya sita nhela, awe imbuguuli awe ɨvɨlyatʉ, mwaabhuliliilwe akhantʉ khokhonti?” Bhakhamwamʉla bhakhatɨ, “Khaala.”
35 Depois ajuntou: Quando vos mandei sem bolsa, sem mochila e sem calçado, faltou-vos porventura alguma coisa? Eles responderam: Nada.
36 Pe uYeesu akhabhabhʉʉzya akhatɨ, “Ishi, ɨnga umuntu alɨ nɨ nhela, awe imbuguuli, ayeeje. Woope we atalɨ nʉ mʉfwo ʉmʉpɨtɨ, akazye ikooti lyakwe, ɨnga akale weeka.
36 Mas agora, disse-lhes ele, aquele que tem uma bolsa, tome-a; aquele que tem uma mochila, tome-a igualmente; e aquele que não tiver uma espada, venda sua capa para comprar uma.
37 Kʉnongwa ye yisimbiilwe mu Wusimbe uWufinjile kʉtɨ, ‘Abhaziliilwe peeka na bhabhomba mbiibhi.’ Amazwi ganaago gásimbiilwe ɨzya kʉkwanɨ. Ishi ɨnkʉbhabhʉʉzya kʉtɨ, ganaago gakwanzɨwa gabhombeshe kʉkwanɨ, khabhɨlɨ galɨ papɨɨpɨ kʉbhombekha.”
37 Pois vos digo: é necessário que se cumpra em mim ainda este oráculo: E foi contado entre os malfeitores {Is 53,12}. Com efeito, aquilo que me diz respeito está próximo de se cumprir.
38 Bhakhamʉbhʉʉzya bhakhatɨ, “We Mwene! Yeenya! Ɨpa galɨɨpo amafwo amapɨtɨ gabhɨlɨ.” Woope akhatɨ, “Mʉtajendeelele kʉlonga ɨnongwa ɨzya mʉfwo ʉmʉpɨtɨ.”
38 Eles replicaram: Senhor, eis aqui duas espadas. Basta, respondeu ele.
39 Pe uYeesu akhasogola, akhabhala kwɨ gamba ɨlya Mizeituni, anza she yáamɨle mwata yaakwe. Bhoope abhalandati bhaakwe, bhakhamʉlandata.
39 Conforme o seu costume, Jesus saiu dali e dirigiu-se para o monte das Oliveiras, seguido dos seus discípulos.
40 We aafikha mwɨ gamba liila, akhabhabhʉʉzya akhatɨ, “Mumupuutaje ʉMʉlʉngʉ, kʉtɨ aabhape amakha ɨnga ɨndɨngo zɨtakhabhatole.”
40 Ao chegar àquele lugar, disse-lhes: Orai para que não caiais em tentação.
41 Pe akhabhalekha paala, akhabhala pɨlongolela khashe, uwutali ʉwa kʉsʉmba iwe. Akhasʉgamɨla, akhapuuta kwa Mʉlʉngʉ akhatɨ,
41 Depois se afastou deles à distância de um tiro de pedra e, ajoelhando-se, orava:
42 “We Taata! Ɨnga uyiganile, ʉtakhɨtɨshɨzye kʉtɨ amayɨmba amapɨtɨ ɨga ganaaje! Ɨleelo yɨtakhabhe anza she ɨnkwanza, lyoli anza she ʉkwanza ɨwe.” [
42 Pai, se é de teu agrado, afasta de mim este cálice! Não se faça, todavia, a minha vontade, mas sim a tua.
43 Pe ʉkhabhɨzya kufuma kʉmwanya akhamwɨnzɨla uYeesu, akhamʉpanga amakha.
43 Apareceu-lhe então um anjo do céu para confortá-lo.
44 Ɨleelo uYeesu akhonjezya kupuuta, kʉnongwa ye áamɨle nu wuswimiilizu ʉwʉpɨtɨ. We akupuuta, amantwinsi ge galɨ anzɨ bhanda gakhalendaga paasɨ.]
44 Ele entrou em agonia e orava ainda com mais instância, e seu suor tornou-se como gotas de sangue a escorrer pela terra.
45 We apuuta, akhɨmɨɨlɨla, akhabhala ku bhalandati bhaakwe, akhaaga bhagonile utulo, kʉnongwa ye bháamɨle mu wuswimiilizu.
45 Depois de ter rezado, levantou-se, foi ter com os discípulos e achou-os adormecidos de tristeza.
46 Akhabhabhʉʉzya akhatɨ, “Khooni khe mugonile utulo? Daamushi! Mumupuutaje ʉMʉlʉngʉ, kʉtɨ aabhape amakha ɨnga ɨndɨngo zɨtakhabhatole.”
46 Disse-lhes: Por que dormis? Levantai-vos, orai, para não cairdes em tentação.
47 UYeesu we akʉlonga zyonti zɨnɨɨzyo, shɨkhɨnza ɨshɨpʉga ɨsha bhantʉ bhe bhalongoliilwe nʉ Yʉʉda, weeka mu bhalandati bhaakwe ishumi na bhabhɨlɨ. Pe ʉYʉʉda akhamʉsejeelela uYeesu ɨnga amʉtambɨle.
47 Ele ainda falava, quando apareceu uma multidão de gente; e à testa deles vinha um dos Doze, que se chamava Judas. Achegou-se de Jesus para o beijar.
48 UYeesu akhamwamʉla akhatɨ, “We Yʉʉda! Ʉkʉmʉlonjeelela ʉMwana wa Muntu kwɨ dala ɨlya kʉmʉtambɨla?”
48 Jesus perguntou-lhe: Judas, com um beijo trais o Filho do Homem!
49 Abhalandati bha Yeesu we bhaalola ganaago na kʉmanya zye zɨtɨbhombeshe, bhakhamʉbhʉzɨɨlɨzya bhakhatɨ, “We Mwene! Tubhadibanye na mafwo amapɨtɨ?”
49 Os que estavam ao redor dele, vendo o que ia acontecer, perguntaram: Senhor, devemos atacá-los à espada?
50 Pe ʉmo mʉ bhanaabho akhamʉkhoma umubhombi ʉwa mupuutili ʉmʉpɨtɨ, akhamudiba nʉ mʉfwo ʉmʉpɨtɨ ikutwe ɨlya kʉndɨɨlo.
50 E um deles feriu o servo do príncipe dos sacerdotes, decepando-lhe a orelha direita.
51 UYeesu akhalonga akhatɨ, “Lakha kʉbhomba lɨnɨɨlyo!” Akhamʉpalamansya ikutwe liila, akhamʉponɨa.
51 Mas Jesus interveio: Deixai, basta. E, tocando na orelha daquele homem, curou-o.
52 UYeesu akhabhabhʉzɨɨlɨzya abhapɨtɨ bha bhapuutili, abhapɨtɨ abha bhasikaali, peeka na bhasongo abha Bhayahuudi, akhatɨ, “Khooni khe mwinzile na mafwo amapɨtɨ ni nduugu, ngatɨ mwinzile kʉmʉlema umubuda?
52 Voltando-se para os príncipes dos sacerdotes, para os oficiais do templo e para os anciãos que tinham vindo contra ele, disse-lhes: Saístes armados de espadas e cacetes, como se viésseis contra um ladrão.
53 Insiku zyonti twabhanga peeka mwi linga ilyi Nyumba iMfinjile, khooni mʉtandemaga! Ɨleelo, ɨkha khe khabhalɨlo khiinyu, khe atabhalaaye ʉmwene ʉwa khiisi.”
53 Entretanto, eu estava todos os dias convosco no templo, e não estendestes as mãos contra mim; mas esta é a vossa hora e do poder das trevas.
54 Pe abhantʉ bhaala bhakhamʉlema uYeesu, bhakhamwega, bhakhabhala nawo mu nyumba ya mupuutili ʉmʉpɨtɨ. UPeeteli akhamʉlandataga ukutali.
54 Prenderam-no então e conduziram-no à casa do príncipe dos sacerdotes. Pedro seguia-o de longe.
55 Abhantʉ bhaala we bhaafikha ku nyumba ya mupuutili ʉmʉpɨtɨ, bhakhapemba ʉmwoto pakaasi pa lʉbhʉngo mwi linga, bhakhɨɨkhala peeka, bhakhootaga ʉmwoto. Woope uPeeteli akhasejeelela, akhɨɨkhala peeka nabho.
55 Acenderam um fogo no meio do pátio, e sentaram-se em redor. Pedro veio sentar-se com eles.
56 Ɨleelo we ʉlʉkhozyo ʉlwa mwoto lwalama, umubhombi ʉmo ʉmʉlɨndʉ, akhamʉlola uPeeteli ayɨkhaaye, akhamwenya akhinza, akhatɨ, “Woope umuntu ʉnʉ aamɨle peeka nu Yeesu.”
56 Uma criada percebeu-o sentado junto ao fogo, encarou-o de perto e disse: Também este homem estava com ele.
57 Ɨleelo uPeeteli akhakhaana akhatɨ, “Wʉmwantanda ɨwe, ʉlɨ na malenga, ɨne intamumanyile!”
57 Mas ele negou-o: Mulher, não o conheço.
58 Pɨlongolela khashe, umuntu ʉwamwabho akhamʉlola uPeeteli akhatɨ, “Nɨɨwe bhʉʉlo ʉlɨ peeka nabho.” Ɨleelo uPeeteli akhamwamʉla akhatɨ, “Wumuntu ɨwe! Ɨne ɨntalɨ peeka nabho!”
58 Pouco depois, viu-o outro e disse-lhe: Também tu és um deles. Pedro respondeu: Não, eu não o sou.
59 We yatʉʉkha ɨsaala yeeka, umuntu ʉwamwabho akhazemeshezya akhatɨ, “Nalyoli umuntu ʉnʉ aamɨle peeka nu Yeesu! Kʉnongwa ye woope muntu wa kʉ Galɨlaaya!”
59 Passada quase uma hora, afirmava um outro: Certamente também este homem estava com ele, pois também é galileu.
60 Ɨleelo uPeeteli akhatɨ, “Wumuntu ɨwe! Zɨnɨɨzyo zye ʉkʉlonga, ɨne ɨntakʉzyaganya!”
60 Mas Pedro disse: Meu amigo, não sei o que queres dizer. E no mesmo instante, quando ainda falava, cantou o galo.
61 ɄMwene uYeesu akhagalʉnhana, akhamwenya uPeeteli. Pe uPeeteli akhakʉmbʉkha amazwi gaala ge uYeesu ámubhuziizye kʉtɨ, “Ʉmʉsanyʉʉnʉ, we ɨnhanda yɨshɨɨlɨ kʉbhɨlɨshɨla, ʉtɨnhaane khatatʉ.”
61 Voltando-se o Senhor, olhou para Pedro. Então Pedro se lembrou da palavra do Senhor: Hoje, antes que o galo cante, negar-me-ás três vezes.
62 Pe uPeeteli akhafuma kunzi, akhalɨla amansozi gakhiikha nhaani.
62 Saiu dali e chorou amargamente.
63 Abhasakhaala bhe bhakhamʉlɨndɨlɨlaga uYeesu, bhakhamʉsʉpɨzyaga na kʉmʉkhoma.
63 Entretanto, os homens que guardavam Jesus escarneciam dele e davam-lhe bofetadas.
64 Bhakhamupinya nɨ shɨtambaala kumiiso, bhakhamʉbhʉzɨlɨzyaga bhakhatɨnjɨ, “Tambʉla twenye! Wu naanu we akʉkhoma?”
64 Cobriam-lhe o rosto e diziam: Adivinha quem te bateu!
65 Bhakhajendeelela kʉmʉshoolanya inyinji bhʉʉlo.
65 E injuriavam-no ainda de outros modos.
66 We kwasha, abhasongo abha Bhayahuudi, abhapɨtɨ bha bhapuutili, na bhamanyizyi abhɨ ndajɨzyo, bhakhabhʉngaana. Bhakhalajɨzya kʉtɨ bhamʉleete uYeesu pɨlongolela pɨ balaaza lyabho, bhakhamʉbhʉzɨlɨzyaga bhakhatɨnjɨ,
66 Ao amanhecer, reuniram-se os anciãos do povo, os príncipes dos sacerdotes e os escribas, e mandaram trazer Jesus ao seu conselho.
67 “Tʉbhʉʉzye! Ɨwe we we Kilisiti?” UYeesu akhabhaamʉla akhatɨ, “Poope ɨnga nabhabhʉʉzya, te mwɨtɨshe ngakheeka.
67 Perguntaram-lhe: Dize-nos se és o Cristo! Respondeu-lhes ele: Se eu vo-lo disser, não me acreditareis;
68 Khabhɨlɨ ɨnga nabhabhʉzɨɨlɨzya, te mʉnaamʉle naalimo.
68 e se vos fizer qualquer pergunta, não me respondereis.
69 Ɨleelo kufuma ɨsaala ɨnɨ, ʉMwana wa Muntu atɨyɨɨkhale kʉmbalɨ ɨya kʉndɨɨlo ɨya Mʉlʉngʉ ʉwa makha.”
69 Mas, doravante, o Filho do Homem estará sentado à direita do poder de Deus.
70 Ɨpo pe bhonti bhakhatɨ, “Kwe kʉtɨ ɨwe we Mwana wa Mʉlʉngʉ?” UYeesu akhabhaamʉla akhatɨ, “Ɨmwe mwe mʉkʉtɨ ɨne ne neene!”
70 Então perguntaram todos: Logo, tu és o Filho de Deus? Respondeu: Sim, eu sou.
71 Pe abhapɨtɨ bhaala bhakhatɨ, “Tʉkwanza bhaashi abhakeeti? Kʉnongwa ye ɨtwe tʉneetwe twɨmvwa izwi ili kufuma mwi lomu lyakwe wʉʉyo!”
71 Eles então exclamaram: Temos nós ainda necessidade de testemunho? Nós mesmos o ouvimos da sua boca.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.