João 5
El Nuevo Testamento en mixe de Coatlán (MCONT) vs NTLH
1 Co jadu'n ytunɨ yjajtɨ jɨm Jerusalén anajty ajcxy judíojäy tungɨxy tüg mɨjxɨɨ. Huin'it Jesús jɨm ñɨcxy jɨm Jerusalén.
1 Depois disso, houve uma festa dos judeus, e Jesus foi até Jerusalém.
2 E jɨm Jerusalén jɨm anajty nɨɨ abojtzɨ̈g y'ity, mɨhuingon je poch aguu huɨdi xɨɨjɨp puerta de las ovejas. Je it hue' anajty yajtijy hebreo'amy Betesda, e ymɨɨd anajty mɨgoox it yhuinguembetpa't.
2 Ali existe um tanque que tem cinco entradas e que fica perto do Portão das Ovelhas. Em hebraico esse tanque se chama “Betezata”.
3 Ma je huinguembetpa't mayba'mjäy anajty jɨm chachcögnaaygɨxy; je huintzpɨ, cɨ̈ducp tecytucpɨ, cɨ̈xuxy tecyxuxypɨ, huɨdibɨ anajty ajcxy jɨm tzach'ahuijxp mɨna je nɨɨ y'ocpu'xhuimbity.
3 Perto das entradas estavam deitados muitos doentes: cegos, aleijados e paralíticos. [Esperavam o movimento da água,
4 Com tüg ángel anajty yhuimbety y'adɨjy ma je nɨɨ abojtzɨ̈g y'ity, chi je nɨɨ yajyücxy. E je jäy pɨnjaty anajty jayɨjp jiiby nɨɨjoty tɨgɨɨyb co je nɨɨ yücxy, huin'it anajty ajcxy chooccɨxy, oy ixyipy ti pa'm ajcxy tɨm mɨɨdɨty.
4 porque de vez em quando um anjo do Senhor descia e agitava a água. O primeiro doente que entrava no tanque depois disso sarava de qualquer doença.]
5 Jɨm anajty tüg yëydɨjc hue' anajty tɨ ypa'mgögnäy iipx majmocx tugɨɨg jɨmɨjt.
5 Entre eles havia um homem que era doente fazia trinta e oito anos.
6 Co Jesús ijxy jɨm ycögnäy, ijxcajpy co anajty je' jecyɨp chachmɨjtacnɨ, chi nɨmay:
6 Jesus viu o homem deitado e, sabendo que fazia todo esse tempo que ele era doente, perguntou:
7 Chi je pa'mjäy y'adzooy:
7 Ele respondeu: — Senhor, eu não tenho ninguém para me pôr no tanque quando a água se mexe. Cada vez que eu tento entrar, outro doente entra antes de mim.
8 Chi Jesús ymɨnañ:
8 Então Jesus disse:
9 Chi mɨc'amy choocy, chi je' ymaabejt yajpɨdɨ̈gy ytɨgɨɨy yöybɨ najxpɨ janch mɨc oy. Hue' anajty tüg sábado xɨɨ co choocy.
9 No mesmo instante, o homem ficou curado, pegou a cama e começou a andar. Isso aconteceu no sábado.
10 Paady je judíojäy ixpɨcytɨjc ajcxy nɨmay je huɨdibɨ anajty tɨ chögy:
10 Por isso os líderes judeus disseram a ele: — Hoje é sábado, e a nossa
11 Chi y'adzooy je':
11 Ele respondeu: — O homem que me curou me disse: “Pegue a sua cama e ande.”
12 Chi ajcxy y'amɨdooy:
12 Eles perguntaram: — Quem é o homem que mandou você fazer isso?
13 Per je tɨɨbɨ anajty chögy, ca' anajty je' nejhuɨ̈y pɨn je' anajty. Com tɨ anajty Jesús niyöydɨgooyñɨ ma je mayjäy huɨdibɨ anajty ajcxy jɨm tzachjajtɨp ma je it.
13 Mas ele não sabia quem tinha sido, pois Jesus havia ido embora por causa da multidão que estava ali.
14 Chi jada' jaccomjecy mɨnaybaattɨ Jesús jɨm ma Dios ytɨjc, e chi Jesús ymɨnañ:
14 Mais tarde Jesus encontrou o homem no pátio do Templo e disse a ele:
15 Chi je yëydɨjc ñɨcxy oy je' yajnɨmäy je judío ixpɨcytɨjc co hue' je' anajty Jesús, je huɨdibɨ anajty tɨ yajtzögyii.
15 O homem saiu dali e foi dizer aos líderes judeus que quem o havia curado tinha sido Jesus.
16 Paady ycɨxpɨ je judío ixpɨcytɨjc anajty tzach'ixhuɨdijtcɨxy tzachpahuɨdijtcɨxy je Jesús, e yaj'ögaangɨxy mɨɨd co anajty jäy tɨ yajtzögy sábado xɨɨ.
16 Então eles começaram a perseguir Jesus porque ele havia feito essa cura no sábado.
17 Chi Jesús ymɨnañ:
17 Então Jesus disse a eles:
18 Co Jesús jadu'n ymɨnañ, paady ycɨxpɨ je judío y'ixpɨcytɨjc ajcxy nïgɨ yjacjtotma'tcoty, ytɨmy yaj'ögamy anajty aj y Jesús. Ca' ajcxy jadu'n yjotcujcɨty co anajty Jesús ca' cuyduñ judíojäy ajcxy ytɨy'ajt nej ajcxy sábado xɨɨ yajmɨj'ajtcɨxy, etz co jadu'n ymɨnañ: “Dios yɨ' nDeedy'ajtypɨch.” Paady ycɨxpɨ ajcxy judío y'ixpɨcytɨjc ymɨnañ co Jesús cɨ'm anajty ytügɨ̈hua'ñ mɨɨd Dios.
18 E, porque ele disse isso, os líderes judeus ficaram ainda com mais vontade de matá-lo. Pois, além de não obedecer à lei do sábado, ele afirmava que Deus era o seu próprio Pai, fazendo-se assim igual a Deus.
19 Chi Jesús ymɨnañ:
19 Então Jesus disse a eles:
20 Com yɨ Dios Teedy ooy yɨ tzocy jɨhuɨ̈ ycɨ'm'ung, paady xyajni'ixɨydaaybɨch tüg'ócɨy yɨ huɨdibɨ ytumyb. E nañ xyajni'ixɨ̈huaambɨch jacmɨjjatypɨ mɨjhuinma'ñ, ca'ydɨ jadayaabɨ mɨjhuinma'ñ nej ajcxy tɨ m'ijxycɨxy nej jada pa'mjäy tɨ chögy, paady ycɨxpɨ nïgɨ mhuinmayɨpy ajcxy.
20 pois o Pai ama o Filho e lhe mostra tudo o que está fazendo. E vai mostrar a ele coisas ainda maiores do que essas, e vocês vão ficar admirados.
21 Jadu'n nej Dios Teedy yajjugypɨcy yɨ o'cpɨ, e chi yajtzɨnäy jadüg'oc. Nañ jadu'n ɨɨch anajty ndɨmymöhuamyb.
21 Porque, assim como o Pai ressuscita os mortos e lhes dá vida, assim também o Filho dá vida aos que ele quer.
22 Com je Dios Teedy ca' je' cɨ'm ocyajcɨ̈yöyaanɨ ocyajtecyyöyaanɨ jäy ajcxy ypocy. Hue' tüg'ócɨy je ymɨc'ajt xyajcɨ̈dɨgɨydaayɨch co ɨɨch ndɨydunɨpyɨch tüg'ócɨy naaxhuiñyjäy, com Dios nDeedy'ajtypɨch.
22 O Pai não julga ninguém, mas deu ao Filho todo o poder para julgar
23 Hue' tüg'ócɨy je ymɨc'ajt xyajcɨ̈dɨgɨydaayɨch, jɨgɨx tüg'ócɨy jäy xyajmɨj'adɨpyɨch. Je jäy ajcxy huɨdibɨ ca' xyajmɨj'ada'ñɨch, nañ ca' ajcxy yajmɨj'ada'ñ Dios Teedy huɨdibɨ xyquejxɨch ya naaxhuiñ.
23 a fim de que todos respeitem o Filho, assim como respeitam o Pai. Quem não respeita o Filho também não respeita o Pai, que o enviou.
24 Janch janch ɨɨch miich ajcxy yam jadu'n nɨmaaygɨxy: Co hueñypɨnjäyɨty, pɨnjaty xy'amɨdo'íjtɨbɨch n'ayuc, e ymɨbɨjcyp ymɨjpɨdacyp je tɨɨbɨ xyquejxyɨch ya naaxhuiñ, ymɨɨd je'je y'alma jugy'ajtɨn huɨdibɨ ca'ycɨxɨpy ytɨgoyɨpy, e ca' Dios Teedy chaachytuna'ñyii mɨɨd ypocy ycɨxpɨ. Hue' janchtɨy co y'ögɨpy, chi janchtɨy jadügtecy yjugypɨgɨpy.
24 — Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem ouve as minhas palavras e crê naquele que me enviou tem a vida eterna e não será julgado, mas já passou da morte para a vida.
25 Janch janch ɨɨch miich ajcxy jadu'n nɨmaaygɨxy co yɨ xɨɨ tiempo paatnɨpy, e cham jëdu'n tɨ paady, co yɨ jäy ajcxy tɨɨbɨ y'o'ccɨxy ymɨdohuɨpy yɨ n'ayucɨch, co anajty ngapxyɨch, com Dios yɨ nDeedy'ajtpyɨch. Pɨn jäy anajty mɨdoob n'ayucɨch jugypɨgɨp jadüg'oc ajcxy.
25 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: vem a hora, e ela já chegou, em que os mortos vão ouvir a voz do Filho de Deus, e os que a ouvirem viverão.
26 Com yɨ Dios Teedy mɨc'ajt mɨɨd jëbɨ yajjugypɨcy jäy tɨɨbɨ y'o'ccɨxy. Nañ Dios tɨ xymöyɨch ymɨc'ajt jëbɨ huaad nyajjugypɨcyɨch jäy tɨɨbɨ y'o'ccɨxy, com Dios ɨɨch nDeedy'ajtypɨch.
26 Assim como o Pai é a fonte da vida, assim também fez o Filho ser a fonte da vida.
27 Tɨ Dios xymöyɨch ymɨc'ajt jëbɨ ndɨyduñɨch je jäy ajcxy mɨɨd ypocy ycɨxpɨ, com ɨɨch je' je jäy huɨdibɨ tzoon tzajpjoty.
27 E ele deu ao Filho autoridade para julgar, pois ele é o
28 Ca' ooy jada ayuc tɨy'ajt mhuinmaaygɨxy. Com ypaadɨpy je xɨɨ je tiempo co je huɨdijaty ajcxy yajpatp ma naaxtɨgɨydac, ymɨdohuɨpy ajcxy n'ayucɨch co ɨɨch anajty nmɨgapxyɨch ajcxy.
28 — Não fiquem admirados por causa disso, pois está chegando a hora em que todos os mortos ouvirão a voz do Filho do Homem
29 Chi ypɨdzɨmɨpy ajcxy ma ñaaxtɨgɨy. Je' ajcxy huɨdibɨ anajty oybɨ tɨ tungɨxy, jugy'adɨp ajcxy y'alma jadüg'oc. Je' ajcxy huɨdibɨ anajty jɨbɨcpɨ tɨ tungɨxy ypaadɨpy ajcxy tzaachypɨ mɨɨd ypocy ycɨxpɨ.
29 e sairão das suas sepulturas. Aqueles que fizeram o bem vão ressuscitar e viver, e aqueles que fizeram o mal vão ressuscitar e ser condenados.
30 Ca' ni ti huaad nduñɨch mɨɨd ngɨ'mmɨc'ajtɨch ngɨ'm'ayucɨch. Je ayuc tɨy'ajt huɨdibɨ nmɨdooybɨch ma Dios Teedy, jada ayuc tɨy'ajt mɨɨd nyajcɨ̈yöya'ñɨch nyajtecyyöya'ñɨch jäy ajcxy ypocy. Jadu'n tɨydudägy nduna'ñɨch, com ca' ɨɨch nduñɨch ngɨ'mdzójcɨnɨch. Yɨ' ɨɨch ndumyb nej Dios Teedy tzocy, yɨ huɨdibɨ xyquejxɨch ya naaxhuiñ.
30 Jesus continuou a falar a eles. Ele disse:
31 Co ixyipy ɨɨch cɨ'm nayñigodɨy'ajt'adyiijɨch, ca' ixyipy miich ajcxy mmɨjpɨdägy n'ayuc ndɨy'ajtɨch.
31 — Se eu dou testemunho a favor de mim mesmo, então o que digo não tem valor.
32 Com huingbɨ yɨ' huɨdi xyñigodɨy'ajt'ajtpɨch co ɨɨch Dios ymɨc'ajt nmɨɨdɨdyɨch, e nejhuɨɨybɨch co janch yɨ' huɨdibɨ xyñigodɨy'ajt'ajtpɨch.
32 Mas existe outro que testemunha a meu favor, e eu sei que o que ele diz a respeito de mim é verdade.
33 Miich ajcxy tɨ mguexy je mɨgügtɨjc ajcxy tɨy'ajtpɨjcpɨ ma Juan. E je' yejc tɨydudägy ayuc tɨy'ajt janchypɨ pɨn ɨɨch.
33 Vocês mandaram fazer perguntas a João, e o testemunho que ele deu é verdadeiro.
34 Co jadu'n nmɨna'ñɨch co Juan xyajnidɨy'ajt'atyɨch co ɨɨch je' je Cristo, ca' jadu'n nmɨna'ñɨch co ooy ycopɨcyɨty co tüg jäy xyñidɨy'ajt'adɨpyɨch. Com Dios cɨ'm xyñidɨy'ajt'ajtpɨch. Jadu'n ajcxy nyajnɨmäy jada tɨy'ajt, jɨgɨx ajcxy m'alma nïdzoocɨn paadɨpy ma Dios.
34 Eu não preciso que ninguém dê testemunho a meu favor, mas digo essas coisas para que vocês sejam salvos.
35 Je Juan mɨctägy ooy Dios y'ayuc najtzcapxiɨyɨ, jadu'n je' anajty nej tüg jɨɨn huɨdibɨ tɨɨcxp jajp, e miich ajcxy tüg jaxɨ̈gyɨ tɨ mxondaaccɨxy mɨɨd yɨ' y'ayuc ytɨy'ajt.
35 — João era como uma lamparina que estava acesa e brilhava, e por algum tempo vocês se alegraram com a luz dele.
36 Nïgɨ ɨɨch Dios y'ayuc ytɨy'ajt nmɨɨdɨdyɨch ca'ydɨ Juan. Yɨ mɨjhuinma'ñ huɨdibɨ ndumybɨch mɨɨd Dios Teedy ymɨc'ajt. yɨ' xyajniguëxɨ̈gɨbɨch co ɨɨch ya naaxhuiñ Dios Teedy xyquejxɨch.
36 Mas eu tenho um testemunho a meu favor ainda mais forte do que o que João deu: são as coisas que eu faço, as quais o meu Pai me mandou fazer. Elas dão testemunho a favor de mim e provam que o Pai me enviou.
37 Yɨ Dios Teedy tɨɨbɨ xyquexyɨch, yɨ' cɨ'm yejc tɨy'ajt co ɨɨch je' je Cristo. E ni camɨnaabi miich ajcxy yɨ' mgamɨdoohuɨ ycapxɨn, nañ ni camɨnaabɨ miich ajcxy Dios Teedy yhuiñyjɨjp maga'ijxɨ.
37 Também o Pai, que me enviou, testemunha a meu favor. Vocês nunca ouviram a voz dele, nem viram o seu rosto.
38 Ni ca' miich ajcxy mmɨɨdɨty yɨ' y'ayuc ma mjot mhuinma'ñ, mɨɨd co miich ajcxy ca' xymɨjpɨdägyɨch co ɨɨch je' je jäy huɨdibɨ Dios tɨ quexy ya naaxhuiñ.
38 As palavras dele não estão no coração de vocês porque vocês não creem naquele que ele enviou.
39 Ijxtaaygɨxy jada tɨy'ajt ma Dios ylibro, com jiiby mdijy miich ajcxy mbaadɨpy tɨy'ajt nej jëbɨ ajcxy mjugy'adɨpy co anajty tɨ m'o'ccɨxy, e yɨ Dios ylibro nañ ɨɨch yɨ' xyñigapxp.
39 Vocês estudam as
40 E ca' miich ajcxy mgöbɨgaangɨxy ɨɨch n'ayuc ɨɨch ndɨy'ajt, jɨgɨx ajcxy jugy'ajtɨ mbaadɨpy huɨdibɨ ca' ycɨxy ytɨgooy.
40 Mas vocês não querem vir para mim a fim de ter vida.
41 Dios xycömayɨpyɨch, ca' ngöbɨgɨpyɨch co naaxhuiñyjäy ajcxy xycömayɨpyɨch.
41 — Eu não procuro ser elogiado pelas pessoas.
42 Nnejhuɨɨybɨch, nej miich ajcxy mjot mhuinma'ñ mmɨɨdɨty, co ca' ajcxy Dios ytɨy'ajt mguyduunɨ. Ca' ajcxy mɨgüg mdzojccɨxy mjɨhuɨɨygɨxy jadu'n nej Dios tzocy jɨhuɨ̈y jäy ajcxy.
42 Quanto a vocês, eu os conheço e sei que não amam a Deus com sinceridade.
43 Ɨɨch tɨ nmiiñɨch mɨɨd nDeedyɨch ymɨc'ajt. Miich ajcxy ni ca' xycöbɨcyɨch. Pen ji huingbɨ jäy ymiiñ mɨɨd ycɨ'mmɨc'ajt, ca' mɨɨdɨty Dios ymɨc'ajt, je' janchtɨy miich ajcxy ooy mɨjpɨdägaangɨxy.
43 Eu vim com a autoridade do meu Pai, e vocês não me recebem. Quando alguém vem com a sua própria autoridade, esse vocês recebem.
44 Ca' mjájtcɨxɨpy nej ɨɨch miich ajcxy xymɨjpɨdägɨbɨch, mɨɨd co ajcxy cɨ'm mdzachnaygömayáanɨgɨxy ac miich ajcxy jëyɨ. E co ixyipy miich ajcxy xycöbɨga'ñɨch, huin'it ajcxy Dios xycömayɨpy.
44 Como é que vocês podem crer, se aceitam ser elogiados pelos outros e não tentam conseguir os elogios que somente o único Deus pode dar?
45 Ca ajcxy mmɨna'nɨpy co ɨɨch miich ajcxy nxɨ̈huaamy ma Dios Teedy yhuinduu. Je Moisés miich ajcxy yxɨ̈huam ma Dios, je huɨdibɨ miich ajcxy mdzachmɨjpɨdaacɨp ytɨy'ajt.
45 Não pensem que sou eu que vou acusá-los diante do Pai; quem vai acusá-los é Moisés, que é aquele em quem vocês confiam.
46 Pen mmɨjpɨdaacyp ixyipy ajcxy je Moisés y'ayuc ytɨy'ajt, nañ jadu'n ixyipy ɨɨch miich ajcxy xymɨjpɨdägyɨch. Com Moiseś ɨɨch yɨ' xychachñimɨydaacɨch ma yɨ' ñecy.
46 Se vocês acreditassem em Moisés, acreditariam também em mim, pois ele escreveu a meu respeito.
47 Pen ca' mmɨjpɨdaaccɨxy Moiseś ñecy, ca' mjájtcɨxɨpy nej ajcxy mɨjpɨdáaccɨxɨpy ɨɨch n'ayuc.
47 Mas, se vocês não acreditam no que ele escreveu, como vão acreditar no que eu digo?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.