Gálatas 2
El Nuevo Testamento en mixe de Coatlán (MCONT) vs NTLH
1 Co majmactz jɨmɨjt, chi jadüg'oc nnɨcxyɨch jɨm Jerusalén quipxyɨ mɨɨd Bernabé. Nañ jadu'n Tito xypanɨcxyɨch.
1 Catorze anos depois, eu voltei para Jerusalém com Barnabé e levei Tito comigo.
2 Dios jadu'n tɨ xyajnejhuɨ̈yɨch co copɨcy nɨ́cxɨbɨch jadüg'oc jɨm Jerusalén. Chi jɨm nyajmɨɨdmɨydacyɨch nijëjɨty jäy huɨdibɨ Jesús tɨ yhuin'ixyii ajcxy, je huɨdibɨ ajcxy nigohuajc'ajtp anajty je mɨbɨjcpɨdɨjc. (Ahuingujc ɨɨch ajcxy nxiicmujcy ngapxmujcy, ca'ydɨ ymayjäy'agujcɨty.) Nyajmɨɨdmɨydactaayɨch je Dios y'ayuc ytɨy'ajt huɨdibɨ ngapxhuäcxypɨch ma yɨ jäy ajcxy ca'p yjudíojäyɨty. Jadu'n ngapxtɨ̈cxyɨch n'ayucɨch ndɨy'ajtɨch, jɨgɨx ca'ydɨ ajcxy xycapx'aducyɨch, e tɨ anajty jadu'ñyɨ ñaadɨgɨ̈'aty ɨɨch ndung huɨdibɨ jayɨjp tɨ nduuñɨch etz huɨdibɨ njactunaamybɨch anajty.
2 Voltei para lá porque Deus me revelou que eu devia fazer isso. Ali, numa reunião particular com os líderes da igreja, eu expliquei a eles a mensagem do evangelho que anuncio aos não judeus. Eu não queria que o trabalho que tinha feito e estava fazendo fosse um trabalho perdido.
3 Je jäy ajcxy huɨdibɨ nigohuajc'ajtp anajty je mɨbɨjcpɨdɨjc jɨm Jerusalén yjäygɨdac ajcxy ɨɨch n'ayuc jadu'n nej ngapxtɨ̈cxyɨch, e nañ ni ca' ajcxy ymɨnañ adzip co copɨcy yajtɨy'ajttɨ̈huɨpy je Tito huɨdibɨ xypa'oyɨch jɨm, com griegojäy je' anajty, paady ca' yajtɨy'ajttɨ̈y anajty.
3 Tito estava comigo, mas ele não foi obrigado a circuncidar-se , embora ele não seja judeu.
4 Ca' ixyipy pɨn huaam ycamɨnañ jɨm Jerusalén co Tito ca' yajtɨy'ajttɨ̈y, co ca' nijëjɨty mɨbɨjcpɨdɨjc ycatɨgɨ̈y ayüch ameech huɨdibɨ ca' ymɨbɨjccɨxy cɨxyjot huinɨjot Cristo ytɨy'ajt. Hue' ajcxy amɨdo'ijtcɨxy n'ayucɨch nej huaad xyjɨjpcogapxɨɨygɨxyɨch. Ca' ajcxy yjotcujcɨty co ngapxhuäcxyɨch co nmɨbɨjcɨm Jesucristo, e ca' copɨcy nguydunɨm judíojäy ycostumbre. Yɨ' ajcxy adzip xyajnïhuidzaambɨch yɨ judíojäy ycostumbre, jadu'n nej jäy codoogɨ̈yɨ ajcxy adzip ytuungɨxy ma yhuindzɨn ytung.
4 Porém alguns tinham se juntado ao nosso grupo, fazendo de conta que eram irmãos na fé, e queriam circuncidá-lo. Eram homens que tinham entrado para o grupo como espiões a fim de espiar a liberdade que temos por estarmos unidos com Cristo Jesus e para nos tornar escravos de novo.
5 Ni catügjaxɨ̈gy ajcxy xycamɨmadacyɨch, e ni xycayaj'amoñ ɨɨch ajcxy, com hue' ndzocyɨch co huen Dios y'ayuc ytɨy'ajt oybɨ ity huädz ma miich ajcxy ca' ma anɨɨ.
5 Mas em nenhum momento nós cedemos, pois queríamos que vocês tivessem o verdadeiro evangelho.
6 Yɨ apóstoles ajcxy huɨdibɨ Jesús tɨ yhuin'íjxɨgɨxy huɨdibɨ ajcxy nigohuajc'ajtp yɨ mɨbɨjcpɨdɨjc, ca' ajcxy ni ti tɨy'ajt xyjacmöyɨch jemybɨ huɨdibɨ ca' jayɨjp nnejhuɨ̈yɨch. (Penɨ capxpaady ajcxy o penɨ ca' ycapxpaadyɨty, ca' nduuñɨch cuendɨ. Com Dios ca' huin'ixpety jäy ajcxy tɨyduñ.)
6 E aqueles que pareciam ser os líderes da igreja — digo isso porque para mim não importa o que eles eram, pois Deus não julga pela aparência — aqueles líderes, repito, não me deram nenhuma ideia nova.
7 Co oy ajcxy nejhuɨ̈y co Dios tɨ xyquexyɨch ngapxhuäcxyɨch yɨ' y'ayuc ytɨy'ajt ma yɨ jäy ajcxy huɨdijaty ca' yjudíojäyɨty, tɨm jadu'n nej tɨ quexy Pedro co capxhuäcxɨ yɨ' y'ayuc ma yɨ judíojäy ajcxy, ca' ɨɨch yɨ' ajcxy anajty n'ayucɨch xyjɨjpcogapxɨɨyɨch, ooy ajcxy jäygɨdacy yɨ n'ayucɨch ndɨy'ajtɨch.
7 Pelo contrário, eles viram que Deus me tinha dado a responsabilidade de anunciar o evangelho aos não judeus, assim como tinha dado a Pedro a responsabilidade de anunciá-lo aos judeus.
8 Yɨ Dios huɨdibɨ Pedro quejx huen yɨ' y'ayuc capxhuäcxy ma yɨ judíojäy ajcxy, nañ jadu'n ɨɨch xyquejxɨch co yɨ' y'ayuc ngapxhuäcxɨbyɨch ma yɨ jäy ajcxy ca'p yjudíojäyɨty.
8 Pois pelo poder de Deus fui feito apóstolo para anunciar o evangelho aos não judeus, assim como Pedro foi feito apóstolo para anunciar o evangelho aos judeus.
9 Je Jacobo, je Pedro etz Juan ajcxy, je huɨdi nigohuajc'ajtcɨxp yɨ mɨbɨjcpɨdɨjc, co ajcxy nejhuɨɨy jadu'n nej anajty Dios may'ajt oy'ajt tɨ tuuñ mɨɨd ɨɨch, chi ajcxy xycöbɨjcyɨch agujc jotcujc Bernabé etz ɨɨch. E chi ɨɨch ajcxy mɨɨd nay'ayuc-huinjɨhuɨɨyɨ co jëbɨ ɨɨch etz Bernabé nɨ́cxɨbɨch ma yɨ ca'p yjudíojäyɨty ajcxy, etz jëbɨ yɨ Jacobo, Pedro etz Juan ajcxy ñɨcxcɨxy ma yɨ judíojäy ajcxy.
9 Por isso Tiago, Pedro e João, que eram considerados os líderes da igreja, reconheceram que Deus me tinha dado essa tarefa especial. E, como sinal de que éramos todos companheiros, eles deram a mim e a Barnabé um aperto de mãos. E todos nós combinamos que eu e Barnabé iríamos trabalhar entre os não judeus e eles, entre os judeus.
10 Jëyɨ ajcxy may'ajt pɨjctzoy ma ɨɨch etz Bernabé co jadu'n pa'ayo'n ndunɨpyɨch ma yɨ judíojäy ayoobɨtɨjc. E chi ɨɨch ngo'adzoy co ndunamybɨch jadu'n agujc jotcujc.
10 Eles nos pediram só uma coisa: que lembrássemos dos pobres das igrejas deles, e isso eu sempre tenho procurado fazer.
11 E jadu'n anajty mɨɨd tɨ n'ocnay'ayuc-huinjɨhuɨ́ɨyɨbɨch ixtɨ coon Pedro ycɨdacy jɨm Antioquía. Chi jɨm nnɨmaayɨch huinjɨjp co tɨ anajty jɨm Dios ytɨy'ajt mɨdundɨgooyɨ co puhuäctuutnɨ je huɨdibɨ ca' yjudíojäyɨty, ca' y'ocmɨɨdcaymujcnɨ.
11 Porém, quando Pedro veio para Antioquia da Síria, eu fiquei contra ele em público porque ele estava completamente errado.
12 Com co ca'nɨ anajty ymiñ jɨm Antioquía je judíojäy ajcxy huɨdibɨ anajty tzomb ma Jacobo jɨm Jerusalén, chi Pedro mɨɨdcaymujcnɨ je jäy ajcxy ca'p judíojäyɨty. Co ajcxy ymiiñ chooñ Jerusalén, chi Pedro oy puhuäctuutnɨ je huɨdibɨ ca'p yjudíojäyɨty, ca' y'ocmɨɨdcaymugaanɨ anajty. Com Pedro tzɨgɨɨyb anajty co ñi'ojɨ̈huɨɨyb je judíojäy huɨdibɨ mɨnamb co ooy ycopɨcyɨty yajtɨy'ajttɨ̈huɨpy tüg'ócɨy jäy ajcxy huɨdibɨ mɨbɨjccɨxp Jesucristo.
12 De fato, antes de chegarem ali alguns homens mandados por Tiago, Pedro tomava refeições com os irmãos não judeus. Mas, depois que aqueles homens chegaram, ele não queria mais tomar refeições com os não judeus porque tinha medo dos que eram a favor de circuncidar os não judeus.
13 Co Pedro jadu'n oy y'ɨdɨ̈ch, chi je jacjadyii judíojäy ajcxy huɨdi anajty jɨ́mɨp nañ tɨm jadu'n oy y'ɨdɨɨtzcɨxy. Oy ajcxy janejhuɨ̈y tɨy'ajt, e huädz cuydungɨxy. Ixtɨ Bernabé nañ jadu'n y'ɨdɨɨch nej Pedro, com ca' anajty yjotmɨcɨty.
13 E também os outros irmãos judeus começaram a agir como hipócritas, do mesmo modo que Pedro. E até Barnabé se deixou levar pela hipocrisia deles.
14 E co ɨɨch jadu'n oy n'ixyɨch co ca' ajcxy cuydungɨxy yajxon Jesucristo ytɨy'ajt, chi ɨɨch nnɨmaayɨch Pedro mayjäy'agujc: “Penɨ miich judíojäy, e tɨ m'ixmajtznɨ judíojäy ycostumbre co tɨ mɨbɨcy Jesucristo, e tɨ m'occuydumyb je huinma'ñ huɨdibɨ judíojäy ca' cuydungɨxy, ¿nej tijy cham co adzip mdzachmɨnaandägy co yɨ' ajcxy huɨdibɨ ca'p yjudíojäyɨty, copɨcy cuydúngɨxɨpy judíojäy ycostumbre, huɨdijaty miich tɨ m'ixmajtznɨ?”
14 Quando vi que eles não estavam agindo direito, de acordo com a verdade do evangelho , eu disse a Pedro na presença de todos: “Você é judeu, mas não está vivendo como judeu e sim como não judeu. Então, como é que você quer obrigar os não judeus a viverem como judeus?”
15 Jadu'n njacnɨmaayɨch Pedro: “Ɨɨch etz miich judíojäy ɨɨch ajt, huɨdibɨ ndaj'ajtɨm ndeedy'ajtɨm nañ judíojäy. E ca' ɨɨch ajt njadu'nɨty nej jäy ajcxy ca'pɨ yjudíojäyɨty, huɨdibɨ ca' cuydungɨxy Dios ycötujcɨn je jecyɨp huɨdibɨ Moisés yjayhuɨ'm.
15 O fato é que nós somos judeus de nascimento e não “pecadores não judeus”, como eles são chamados.
16 Miich Pedro ɨɨch ajt nnejhuɨɨyɨm co jäy ajcxy ca' jëbɨ Dios yajpocyñïhuächyii mɨɨd tɨm jëyɨ co ajcxy cuydungɨxy Dios ycötujcɨn je jecyɨp huɨdibɨ Moisés yjayhuɨ'm. Co yɨ jäy ajcxy mɨbɨjccɨxy Jesucristo, huin'it janchtɨy Dios yajpocyñïhuätzɨɨyb ajcxy. Nañ tɨm jadu'n ɨɨch ajt, tɨ nmɨbɨjcɨm je Cristo jɨgɨx jëbɨ Dios xyajpocyñïhuaatzɨm. E ca' jëbɨ huaad Dios xyajpocyñïhuaatzɨm ajt mɨɨd tɨm jëyɨ co tɨ nguyduunɨm Dios ycötujcɨn je jecyɨp. Ca' ni tüg jäy huɨdijaty jëbɨ Dios yajpocynïhuächyii, mɨɨd tɨm jëyɨ co cuyduunɨ Dios ycötujcɨn je jécyɨp.”
16 Mas sabemos que todos são aceitos por Deus somente pela fé em Jesus Cristo e não por fazerem o que a lei manda. Assim nós também temos crido em Cristo Jesus a fim de sermos aceitos por Deus pela nossa fé em Cristo e não por fazermos o que a lei manda. Pois ninguém é aceito por Deus por fazer o que a lei manda.
17 Co ajt nhuinma'ñ nbɨdaacɨm co nmɨbɨjcɨm Cristo jɨgɨx Dios jëbɨ xyajpocyñïhuaatzɨm, huin'it je judíojäy ymɨnaangɨxy co jɨbɨc-huinma'ñ nyajtuunɨm co ca' njaccuyduunɨm yɨ' ajcxy ycostumbre. ¿Nej mdijy je Cristo xyajtundɨgooyɨm jadu'n nej judíojäy ymɨnaangɨxy? Ca' yjadu'nɨty. Ca' jëbɨ huaad je Cristo xyajtundɨgooyɨm.
17 Ao procurarmos ser aceitos por Deus por estarmos unidos com Cristo, fica claro que somos “pecadores” como os não judeus. Mas será que isso quer dizer que Cristo trabalha em favor do pecado? Claro que não!
18 Co ixyipy nmɨjpɨdaacɨm jadüg'oc Dios ycötujcɨn je jecyɨp, je huɨdibɨ tɨ n'ixmajtzɨm, jada ixyipy ijxpejt'ajtp co ndundɨgooyɨm ma Cristo ytɨy'ajt.
18 Se eu, depois de ter destruído a lei, começar a construí-la de novo como meio de ser aceito por Deus, aí, sim, fica claro que eu havia quebrado a lei.
19 Jecy'ajty co nguyduunɨch anajty Dios ycötujcɨn je jecyɨp, huin'it ca' anajty nbaadyɨch tɨy'ajt nej jëbɨ huaad Dios xyajpocyñïhuaachɨch, e jadu'n nipaady nej jɨhuɨ̈y tɨ n'ögyɨch. Paady ycɨxpɨ tɨ n'ixmachɨch je jécyɨp cötujcɨn, e tɨ nmɨjpɨdägyɨch Jesucristo ytɨy'ajt jɨgɨx jëbɨ njactzɨnäyɨch mɨɨd Dios ycɨxpɨ.
19 Pois, quanto à lei, estou morto, morto pela própria lei, a fim de viver para Deus. Eu fui morto com Cristo na cruz.
20 Jadu'n nayjɨhuɨ̈yiijɨch jadu'n nej jɨhuɨ̈y tɨ n'oc'o'cpɨch, jadu'n nej jɨhuɨ̈y tɨ ngruudzpetyɨch quipxyɨ mɨɨd Cristo. Jadachambɨ ca' n'octzɨnaayñɨch mɨɨd ngɨ'm jugy'ajtɨn ycɨxpɨ. Hue' je' je Cristo ymɨc'ajt etz ytɨy'ajt tɨ chɨnaydacpɨcy ma ɨɨch njugy'ajtɨn. E jadu'n nej cham njactzɨnäyɨch mɨɨd ɨɨch nninïcx, jactzɨnaaybɨch mɨɨd Dios y'ung ycɨxpɨ, nmɨjpɨdacypɨch Dios y'ung. Dios y'ung tɨ xychocyɨch tɨ xyjɨhuɨ̈yɨch, e tɨ nayyoxyii naydogyii ma yɨ o'cɨn mɨɨd ɨɨch nbocy ycɨxpɨ.
20 Assim já não sou eu quem vive, mas Cristo é quem vive em mim. E esta vida que vivo agora, eu a vivo pela fé no Filho de Deus, que me amou e se deu a si mesmo por mim.
21 Ca' nniyajtɨgoya'ñɨch je may'ajtɨn je oy'ajtɨn huɨdibɨ Dios tɨ tuuñ mɨɨd ɨɨch ycɨxpɨ. Co ixyipy jëbɨ Dios xyajpocyñïhuaatzɨm mɨɨd co ajt nguydunɨm Dios ycötujcɨn jëyɨ, huin'it ixyipy tɨ ñaadɨgɨ̈'aty je Cristo co y'o'cy mɨɨd ajt nbocy ycɨxpɨ.
21 Eu me recuso a rejeitar a graça de Deus. Pois, se é por meio da lei que as pessoas são aceitas por Deus, então a morte de Cristo não adiantou nada!
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gálatas 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.